Premier League Anglie - Premier League

McLeishovo kouzlo nedobytnosti ve své birminghamské tvrzi je odčarováno. Odolávat se mu nicméně dařilo velmi houževnatě a poměrně dlouho. Až v 63. minutě hosté prolomili ledy a přes krušné chvilky v samotném závěru utkání si už jistotu návratu na první flek pohlídali.

Obě strany zvolily na první pohled podobné barevné kombinace: tmavé do modra zbarvené dresy, bílé trenky. Na pohled ale bylo snadno pochopitelné, kdo válčí pod vlajkou Aston Villy a kdo pod tou manchesterskou. Přesto nešlo říct, že by se ManCity v úvodní dvacetiminutovce dařilo nějak diktovat průběh zápasu; ostatně i první pokusy Agüera, Silvy či Barryho se rekrutovaly z řady těch propagačních. Blues zkrátka pod taktovkou Davida Silvy předvedli několik okouzlujících narážeček a krátkých kombinací okolo středového kruhu či pár metrů dále - na hraně soupeřovy šestnáctky už ale jen pravidelně naráželi.

Nejblíže prolomení tohoto nudného stereotypu byl patrně v 27. minutě Adama Johnson; na druhou stranu, i když jeho rána z pravého rohu velkého vápna nakonec orazítkovala vnější část levé tyčky, pakliže by mířila do brány, Given by si s ní nejspíše poradil. Tak jako tak už to nicméně byl alespoň náznak úspěšné penetrace, což ostatně ManCity scházelo snad jako jediné. Čas strávený v obranné třetině hostí se neustále pohyboval okolo ubohých 10 procent, Keane s Bentem si v úplném klidu mohli dávat šlofíka někde za postranní čárou. Aston Ville šlo zkrátka v první i poslední řadě o držení kompaktní obranné ulity, což se obstojně nedařilo snad akorát levé straně, jíž netradičně hlídali dva praváci a kde v důsledku nebezpečně často hrozil Adam Johnson.

Úvod druhého poločasu, který měl konečně přinést kýženou proláklinu v ledové kře jménem Aston Villa, byl poněkud překvapivě kopií startu prvního dějství. Domácí nebyli dvakrát povolní k tomu, aby se kroutili pod vytrvalým tlakem, a Citizens se prozatím osmělovali spíše dalekonosnými pokusy. Given si ale s tím Zabaletovým poradil relativně bez problémů a do trajektorie později stříleného centru pro změnu nikdo nestihl sáhnout.

Úlevu tak do řad Citizens musel vnést až rohový kop z 63. minuty a pozoruhodný specialista na Villans, Joleon Lescott. Ten svého pátého gólu proti tomuto soupeři docílil poté, co se na malém vápně dostal k Barryho sklepnutí zpoza zadní tyče. A tím byl osud zápasu prakticky zpečetěn. Villans totiž letos proti silnějším soupeřům nejsou schopni v lize reagovat - nepovedlo se jim to s Tottenhamem, MU, Liverpoolem i na podzim s dnešním sokem (snižovalo se až na 1:3). Jediný Arsenal byl výjimkou; tam ovšem McLeishovci měli na odpověď mnohem více času a ve finále koneckonců stejně prohráli.

Dnes se přitom ze hry žádné výjimečnosti nekuchtily, to nepřipadalo v úvahu. To ManCity klidně mohlo o padesát procent polevit a stejně nepocítilo žádnou újmu, ani někde poblíž. Horší bylo, že birminghamské podržely standardky: nejprve Cuellar z jedné v 88. minutě mohl (snad i měl) skórovat, když nikým nehlídaný hlavičkoval nad, a pak o pár okamžiků později Hart musel předvést první těžký a hned prvotřídní reflexní zákrok proti Bentově obratné střele z krkolomné pozice.