Premier League Anglie - Premier League

Poprvé ve dvou letech se Manchester United raduje ze tří po sobě jdoucích ligových vítězství; a že tak tedy činí s pořádnou úlevou. Red Devils mohou děkovat v podstatě samotnému Davidu de Geovi, jenž dnes před pauzou lapil penaltu a pak v úplném závěru vychytal další dvě obří šance Evertonu...

Pokud měl nějaký fanoušek United obavy o to, jak si jeho tým alespoň zkraje povede bez kapitána Waynea Rooneyho, prvních pár minut jej muselo dost dobře uklidnit. Ať už to byl Falcao po centru Shawa nebo van Persie po di Maríově dodávce, pokaždé se Everton třásl - a domácí tak nevypadali být najednou nezpůsobilí k tvorbě šancí.

Proto ani příliš nepřekvapilo, že to byl právě Manchester United, kdo se ve 27. minutě ujal vedení. Tehdy sice Jagielka neortodoxním způsobem odvracel původní Rafaelův centr, poté se však míč snesl akorát ke kopačkám Maty, ten jej předal di Maríovi a jeho bomba už bez debat napnula síť.

Rekordní posila United byla očividně při chutí a právě její záludně tečovaný projektil z přímého kopu brzy nato řádně vystrašil Howarda. Naproti tomu Everton se ne a ne prosadit k šanci, a i když se Lukaku ve 39. minutě konečně jednou dostal za McNaira, nebyl schopen ani toho základního - trefit zařízení.

Až do nastavení první půle tak Karamelky neregistrovaly byť jen jednou střelu mezi tři tyče; teprve po Shawově nešikovném zákroku na Hibberta se něco muselo změnit. K rozehrání pokutového kopu se postavil tradičně bezchybný exekutor Leighton Baines a Everton se měl zcela nezaslouženě dočkat vyrovnání. Jenže ouha: de Gea obráncův záměr výborně vystihl a zpevněnou pravou rukou střelu parádně zneškodnil.

Teprve po přestávce se hra v pravém smyslu vyrovnala, když si nějaké ty šance začal tvořit i Everton. Především sám Baines se jal okamžitě odčiňovat svou neproměněnou penaltu. Nejdříve v 55. minutě famózně posadil míč na hlavu Naismithe, který se z malého vápna jednoduše nemohl mýlit (1:1), a posléze se Toffees ocitli blízko gólu ještě po jednom Bainesově rohu, kdy pro změnu Jagielkovu přesně umístěnou hlavičku z čáry vyhlavičkovával Falcao.

Právě kolumbijský forvard byl vedle de Gey hlavním hrdinou druhé půle, neboť to byla jeho trefa, která se po hodině hry ukázala být vítěznou. Na zrodu celé akce stála Howardova rozpačitá rozehrávka, po níž di Maríovi rána levačkou sice vůbec nesedla, Falcao však jako správný útočník promptně zareagoval a na hraně ofsajdu protečoval míč do sítě.

Jak už to poslední dobou bývalo u Evertonu zvykem, ten v samém závěru utkání jako by fyzicky odcházel; tentokrát ale spíš zdání klamalo. Soupeřova ukrutná pasivita totiž nakonec hostům přeci jen dovolila dostatek možností na vyrovnání - a remíze tedy ve finále stálo v cestě pouze de Geovo čarování.

Španělský gólman se rozehřál při Osmanově dobře sklopeném, ale hůře umístěném halfvoleji, a pak to - již uvnitř nastavení - vypuklo naplno. Nejprve opět střídající Osman prudkou ranou zakončoval jeden z mála hbitých útoků EFC, a když Blackett výtečně zablokoval Barryho střelu z velké blízkosti, doletěl si skvělý de Gea také pro fantastický Oviedův pokus směřující zpoza šestnáctky tak akorát pod břevno.