Anglická Premier League - souhrn 25. kola

Góly: 8. Didier Drogba, 23. Didier Drogba

Chelsea se díky jasnému vítězství nad svým městským rivalem vrací do čela tabulky. V součtu má z posledních tří vzájemných soubojů s Arsenalem příznivé skóre 9:1. Dnes jí k pohodovému vítězství stačily jen dvě branky, o něž se postaral specialista na Kanonýry Didier Drogba.

Nevyzrálost, ach ta nevyzrálost. Po prvních pěti vzrušených minutách, kdy fotbalisté Arsenalu ještě nadšeně kombinovali, se najednou začalo ukazovat, že na lépe postavené celky letos zkrátka neumí. Tím spíš, když jde o Chelsea s Drogbou v čele. Právě vrchní kat Gunners přispěchal už v osmé minutě s první ranou pod pás. Při soupeřem mizerně odbráněné standardce se totiž dočkal Terryho sklepnutí na vzdálenější tyčku a odtamtud hladce poslal Blues do vedení. Pak následovala kratší doba bezvládí, jakási mezihra. Během ní ovšem mohlo dojít k vyrovnání. To když jeden nadýchaný centr Fabregase přeletěl duo Gallas-Carvalho a dopadl přímo na kopačku Aršavina, jehož si však zblízka vychutnal bystře reagující Čech.

Namísto nastolení nerozhodného stavu tak mohlo zafungovat pravidlo "nedáš - dostaneš", respektive "ztratíš zbytečný balon - dostaneš". Přesně tak totiž činil Aršavin a z bleskového brejku Lampard s Drogbou snadno převezli soupeřovu obranu, aby pak druhý jmenovaný rychlou zasekávačkou a neomylnou koncovkou de facto rozhodl. Už ve 23. minutě. Kanonýři totiž do přestávky za boha nemohli najít nit ztracenou už někdy v páté minutě. Modří byli oproti nim docela pochopitelně v daleko větší pohodě. To dokumentuje i Coleovo hladké přesprintování rychlíka Walcotta, díky němuž se málem dostal do slušné palebné pozice. Ve finále ale zakončoval skoro až na úrovni brankové čáry, takže Almuniu nijak zvlášť nepoděsil.

Ani s příchodem druhé části se příliš nezměnilo. Arsenal možná místy Chelsea nepůjčil míč opravdu dlouho, ale ani to ke gólovým příležitostem nevedlo. To i pološance Lamparda, jenž patičkou sklepl centr Maloudy přímo do Almuniovy náruče, zastínila veškerou dosavadní snahu Gunners. Ti se nakrátko probrali až v 69. minutě, kdy Bendtnera na samém okraji šestnáctky odzbrojil Carvalho jen za cenu faulu a nadějnou standardku tak mohl rozehrávat Fabregas. Jeho přízemní bombu potom lehce škrtl Gallas, takže se Čech musel znovu vyznamenat.

Závěrečných několik minut se neslo v duchu bezúčelných a sáhodlouhých kombinací hostujících fotbalistů. To Drogba pak soupeři ukázal velmi prozaickou formu, kterou mohl klidně docílit hattricku. Z přímého kopu totiž parádní pumelicí nastřelil břevno tak, že se Almunia jenom ohlédl a ani to skoro nestihl. Následný jednoduchý signál Blues při standardní situaci taky stál za okoukání. Jen koncovka Anelky vyžadovala pořádné zlepšení. Kanonýři už do konce zápasu nezahrozili, snad nepřesná hlavička Fabregase stojí za zmínku.

Góly: 80. Kevin Phillips, 85. Kevin Phillips - 42. Kevin Doyle

Wolves na St. Andrews prakticky celý zápas doufali v zisk třech bodů, čtvrthodiny před koncem soupeř vyrovnal a Wolves v tu chvíli brali bod. Jenže uběhlo jen pár minut a Phillips udeřil znovu a poslal hosty domů s prázdnou.

Brums mohli mít parádní začátek, nebýt šťastného zákroku Michaela Mancienneho. V šesté minutě zahrával McFadden rohový kop, nejvýše se vyšplhal Dann, přihrál míč Benitezovi a ten musel skórovat. Jenže do dráhy míče se postavil Mancienne a obětavě zasáhl. Úvod zápasu byl plně v režii Birminghamu, další šanci měl po Jeromově přiťuknutí Larsson, ale jeho střela olízla tyč.

Další velký závar před brankou Wolves přinesla opět rohový kop, tentokrát z kopačky Larssona. Na míč opět dosáhl Dann, prodloužil ho na Jeroma, který ještě hlavou posílal kulatý nesmysl dál, ale těsně před Benitezem stihl zasáhnout Hahnemann.

Hra se poté začala pomalu vyrovnávat a drápky začali vytahovat i Wolves. Velkou šanci měli hosté po půlhodině hry, skvělý pas poslal do vápna Jarvis a Zubar nemohl mít lepší příležitost ke skórování, ale hlavičkou trestuhodně minul. Hra se pomalu přesunula na druhou stranu a u Wolves znovu stáli všichni svatí, aktivní Dann pálil z voleje do tyče. První poločas nakonec rozsekli ve 42. minutě hostí, kteří využili menšího zmatku kolem branky a Doyle je poslal přesnou ranou do vedení.

Ve druhém poločase se dlouhé minuty vůbec nic nedělo, diváci na St. Andrews se nudili. Vše začalo 77. minutou, kdy se snad natřikrát nedokázal prosadit Jerome. O minutu později už ale obrana Wolves kapitulovala. Phillipsova rána sice byla zablokována, ale Brums stále drželi míč, který se dostal nalevo k Johnsonovi, následně k Faheymu a přes Gardnera až k Phillipsovi a domácí veterán srovnal na 1:1.

Od šestatřicetiletého Phillipse to ale ještě nebylo vše. V 85. minutě ukázal své umění, hrudí si sklepl Carrův pas a z voleje skvělou ranou překonal Hahnemanna podruhé a v závěrečných minutách se postaral o kompletní otočení skóre ve prospěch Brums, kteří si připisují tři body. Wolves dnes poznali, jak může být fotbal krutý a odjíždějí s prázdnou.

Góly: -

Nádherné utkání přineslo podvečerní představení na White Hart Lane. V čekání na Godota se proměnily pouze góly. Tottenhamu k úspěšnému zakončení nestačilo ani osmadvacet pokusů. Ani jeden tým tak nevyužil překvapivé ztráty Manchesteru City.

Jako první ohrozil Friedela Modrič, který po přiťuknutí od Crouche netrefil z vápna míč zrovna dle svých představ. V závěru první desetiminutovky si chytrým zpracováním položil Bentley L. Younga a pohotovou střelou jen těsně minul vzdálenější tyč. Po čtvrthodince zapomněla obrana Villans na Kinga, který však svou hlavičku nasměroval přímo do náruče Friedela.

Tottenham se rozhodně nechystal nějak zklidnit své ofenzivní chutě, jen pár momentů poté se do výborné šance dostal Crouch, Dunne však stačil střelu zblízka zblokovat a Friedel s velkým štěstím vytěsnil míč mimo tři tyče. Na druhé straně se do vápna dostal Agbonlahor a Dawson se při pádu dotkl míče rukou, rozhodčí však nechal hře volný průběh.

Byl to tak opět Friedel, kdo byl nucen vytasit parádní zákrok, aby stav zůstal bezbrankový. Huddlestone pálil z velké dálky přes Collinse, ale hostující brankář stihl míč vyrazit před sebe, kde míč uklidil na roh Cuéllar před Modričem.

Největší šanci v první půlhodince měla překvapivě Aston Villa. James Milner vypálil zpoza vápna přes hradbu těl, Gomes pouze vyrazil k volnému Agbonlahorovi, který bez přípravy mířil ke vzdálenější tyči. I s dorážkou si však domácí brankář dokázal poradit. Právě po půlhodince hry už opět hrozili hráči v bílém, po přímém kopu se z chumlu těl dostal míč jen těsně nad břevno.

Čtyři minuty před koncem první půle byli domácí už opravdu blízko k zaslouženému gólu. Crouch vrátil přetažený centr před branku Kingovi, jehož teč bravurně vychytal Friedel. Následně ještě z pár kroků dorážel v pádu Defoe, branku přestřelil.

Po změně stran se Aston Villa vymanila z neustálého zámku a úvodní dvě šance patřily Downingovi a Carewovi. Mladý záložník se opřel do balónu z nebezpečné pozice při přímém kopu, branku přestřelil. Norský velikán pak těsně před malým vápnem hrál spíše na efekt a míč nedoputoval ani k brankáři.

Po hodině hry se střelou z dálky opět ozval Huddlestone, tentokrát měl Friedel dobrý výhled a přízemní střelu stačil vyrazit na roh. Jinak byl druhý poločas o poznání klidnější a vyrovnanější. Do další šance se cpal dvacet minut před koncem Carew, držen Kingem mnoho problémů svou střelou Gomesovi nenadělal.

Na druhé straně se hlavičkou snažil ohrozit branku Crouch, ale lob, který si Friedel hlídal, skončil pouze na horní síti. Na počátku poslední čtvrthodinky se prokličkoval do vápna Bentley, jeho střelu levačkou odrazil na roh těsně před brankářem obětavý Dunne.

A domácí se opět nadechovali k náporu. Crouchova pohotová střela byla tečována jedním z bránících hráčů, Friedel na míč nedosáhl a oddechl si, když se konal pouze rohový kop. Až neuvěřitelný byl počet střel, který ztroskotal v hradbě hostujících hráčů, díky kterému i nadále zůstával stav bezbrankový. Pět minut před koncem se hlavičkou prosadil Crocuch, mezi tři tyče ale nezamířil.

V dalším momentu si celý stadion rozhněval hlavní sudí, když Petrovův zákrok na Defoeho penaltou neocenil. Domácí útočník mohl rozhodnout v 89. Minutě, jeho pohotovou střelu z hloubi vápna chytil Friedel více se štěstím, než by rozumem. Z následujícího rohu se k patičce v malém vápně dostal Crouch, míč snad lízl tyčku, kterou ještě případně chránil neviditelný Ashley Young.

Na druhé straně zabránil pohromě King, který se obětavě a úspěšně vrhl do střely z devíti metrů. Na centry v posledních dvou minutách hry naskakovali lépe pouze hráči Aston Villy, která tak odolala i závěrečnému tlaku.

Góly: -

Bolton zůstává nad sestupovou zónou pouze díky příznivějšímu skóre, neboť utrápená remíza s Fulhamem rozhodně nic nevytrhla. Blíže ke gólu nicméně po celý zápas měli právě domácí. Kupříkladu Mark Davies dokonce nastřelil břevno. To ale pochopitelně k vytouženému vítězství nestačilo.

Bolton průměrný, Fulham tragický - takový byl ve stručnosti první poločas na Reebok Stadium. Cottagers sice začali docela dobře, když se už v 11. minutě mohl Elm na zadní tyči prosadit po rohu. Příležitostí však byl natolik zaskočen, že míč mezi tři tyče nenasměroval. Jenže přesto byl v úvodní patnáctiminutovce znatelně lepší domácí celek. Ten taky brzy odpověděl Rickettsovou hlavičkou přímo do Schwarzerovy náruče. Krátce před největší šancí prvního dějství, kterou měli na svědomí rovněž Trotters, se ještě k individuální akci nadechl Dikgacoi, po zemi však zacílil hodně mimo. S radostí se tedy dostáváme až do 42. minuty, kdy Bolton zahrál z hloubi pole klasický dlouhý míč na Daviese, který jej spolu s Hangelandem dopravil do cesty Marka Daviese. Domácí středopolař pak ze šesti metrů musel skórovat, neskutečně vytasená Schwarzerova noha ovšem odrazila balon pouze do břevna.

Ve druhém poločase se pořádné zlepšení nedostavilo, dneska se holt představitelé obou celků nevyspali vůbec dobře. Ani mohutné povzbuzování publika, jinak mlčenlivého, je moc nevzpružilo. I když si Wanderers užívali územní převahy, příliš nápadu v jejich hře přítomno nebylo. Navíc koncovka dosti vázla. Třeba Muambovi volej vůbec nesedl, i když předtím vykázal velký cit pro timing. Nicméně blížila se poslední pětiminutovka, která s sebou přinesla více vzruchu než předešlá drtivá většina utkání. Hlavně Elmander měl skórovat po pěkném pasu Daviese. V poslední minutě pak přesně hlavičkoval jubilant Kevin Davies, avšak jeho branka nebyla uznána, protože předtím údajně postrčil Hangelanda.

Góly: 14. David Nugent, 55. Danny Fox - 81. Ilan

Burnley zabralo ve správnou chvíli, porazilo West Ham a poslalo Hammers do sestupové zóny. Pro Clarets to bylo první vítězství října. Vítězný gól vstřelil v 55. minutě Fox, který navázal na první branku Nugenta. Na konci již za West Ham pouze snižoval Ilan.

Domácí zahájili utkání akcí Daniela Foxe, který u pokutového území spatřil Davida Nugenta, poslal mu míč, Nugent se zbavil Matthewa Upsona a přehodil Roberta Greena. Fabio Capello, sedící na tribuně, se asi nestačil divit, co že to za chybu adept na místo v anglické reprezentaci vymyslel.

Do přestávky se již diváci fotbalem příliš kochat nemohli. Ze zimy je probudil až deset minut po změně stran Daniel Fox, jenž pomstil faulovaného Mearse a z trestného kopu parádní ranou překonal Greena. Velkým problémem West Hamu byla doposud střelecká potence, kterou se snažil manažer Gianfranco Zola vylepšit několika lednovými přestupy. Do týmu přivedl zkušené útočníky Benniho McCarthy, Mida a Brazilce Ilana, ale ani jeden z nich se dlouho nemohl prosadit.

Až devět minut před koncem ukázal své schopnosti Ilan a po Midově přihrávce snížil na 2:1. Kladiváři poté měli smůlu, Stanislavův trestňák nejprve zastavila tyč a ani Midova střela na brankovou konstrukci nevyzrála. Na víc se již West Ham nezmohl a klesl do sestupové zóny.

Góly: 31. Jozy Altidore, 54. George Boateng - 59. Emmanuel Adebayor

Mírou překvapivosti už tento výsledek dnes ani zítra asi nikdo netrumfne. Že to Citizens na KC Stadium nebudou mít lehké, to se sice dalo čekat, ale že tam dokonce prohrají a to tak, že zaslouženě, to bych si aspoň já předtím odhadnout netroufal. Nicméně stalo se, líní fotbalisté z Manchesteru si zbytečně komplikují cestu za Ligou mistrů.

Hvězdy z Manchesteru City se na ragbisty rozrytém trávníku na KC Stadium cítili dosti nesví. Čekala je tedy perná úvodní čtyřminutovka, během níž z úhlu nepřesně pálil Fagan a svým drzým průnikem si na Tourém vynutil zajímavou standardku Altidore. Sám pak ale nastřelil akorát jednoho ze soupeřů. Tygři ovšem byli lepší i v nadcházejících několika minutách. Zprvu nerozhodné souboje se jim dařilo zvrhávat na svou stranu, prakticky ve všem byli o krok napřed. Po Altidoreově sklepnutí tedy z první nebezpečně pálil Vennegoor, jeho křižná střela minula levou tyč Givenovy branky sotva o pár decimetrů. Holandského útočníka posléze napodobil ještě Boateng, jenž pro změnu přestřelil.

Ospalí Citizens si věru koledovali o gól a výslužky se jim nakonec přece jen dostalo v 31. minutě. Tehdy jim Tigers názorně ukázali, že i na takovém oraništi lze pohledně a hlavně účelně zakombinovat. Boateng tedy našel ve vápně zády k brance Vennegoora, který si počkal na správnou chvíli, předkopl míč před sebe pro Altidorea a ten se trefil přesně k levé tyči - 1:0. Ani tahle změna stavu skóre rozhodně City nepřiměla k aktivnějšímu přístupu ke hře. Bleděmodří hráli i nadále profesorsky a líně, takže do konce poločasu jen stěží ukuchtili alespoň jednu solidní příležitost. Na jejím zrodu stála vlastně jediná pořádná kombinace hostí v tomto poločase, když Ireland úzkou škvírkou protáhl míč k Bridgeovi, jehož pokus z většího úhlu Myhill zvládl vyrazit do bezpečí.

Nepoučitelní jsou hostující Citizens. Třebaže po prvním poločase mohli vědět, jak dobře dokáže soupeř odstartovat, nechali mu i zkraje druhého dějství volnou ruku a ihned za to pykali. Touré centr od rohového praporku odhlavičkoval pouze k Boatengovi, který zpoza šestnáctky výstavní ranou zvýšil na 2:0. Toto dvougólové vedení Hullu však mělo jepičí život. Hned v 59. minutě zmatek v pokutovém území domácích nekompromisní bombou utnul Adebayor a pro váhajícího favorita vykřesal jiskru naděje.

Až teď se Citizens jakž takž probrali, ale pořád to nebylo to pravé ořechové. Územní převaha, to ano, jenže nic navíc už bleděmodří nepřidali. Akorát Tevézova pumelice pánu bohu do oken se dá počítat jako ohrožení Myhillovy klece. Potom až v poslední minutě si Tevéz narazil s Johnsonem a v krkolomné pozici zakončoval akorát do brankářovy náruče. To bylo ze strany dnes podprůměrného City úplně všechno.

Góly: 40. Wayne Rooney, 45. Anthony Vanden Borre (vl.), 59. Richard Hughes (vl.), 62. Dimitar Berbatov, 69. Marc Wilson (vl.)

Na Old Trafford bylo k vidění ofenzivní představení domácího Manchesteru United, který si doslova pohrál s Portsmouthem. Rudí ďáblové nasázeli hostům pět branek a díky vysoké výhře 5:0 se posunuli do čela Premiere League, ovšem Chelsea teprve na svůj zápas čeká.

Manchester United v celém zápase dominoval, ovšem první výrazný střelecký pokus vyprodukovali hosté, brankář Van der Sar musel likvidovat střelu Anthonyho Vanden Borreho. Portsmouth byl blízko ke skórování i o chvíli později, nizozemský brankář už byl překonán, jenomže ho v brance zastoupil jeden z obránců. Pak už ale začali úřadovat domácí Rudí ďáblové, jejich tlak byl zpočátku marný, ovšem ve 40. minutě otevřel skóre ve velmi dobré formě hrající Wayne Rooney, reprezentant Albionu se trefil bez problému hlavou - 1:0. Do poločasu to nebylo vše, Nani pronikl do pokutového území a s notnou dávkou štěstí překonal Davida Jamese podruhé, portugalskému fotbalistovi pomohla teč Vanden Borreho. United tedy vedli po prvním poločase 2:0.

Zatímco v prvním poločase Portsmouth dlouho odolával, ve druhé půli se nezmohl na žádný výraznější odpor. Na branku Davida Jamese se valil jeden útok za druhým a Rudí ďáblové obrovský tlak přetavovali v branky. Carrick, jak je u něho dobrým zvykem, skvěle vypálil ze střední vzdálenosti a s pomocí břevna a teče Hughese zvýšil na 3:0 pro Manchester. O pár minut později se znovu ukázalo, jak je obrana Portsmouthu strašně pasivní, Berbatov si absolutně neatakován připravil dobrou palebnou pozici, zamířil a zvýšil už na 4:0. Portsmouth byl zralý na ručník, Wilson si vstřelil vlastní gól a United vedli 5:0.

Manchester mohl utkání v klidu dohrát, ale i přes vysoké vedení 5:0 se neustále hnal dopředu. Antonio Valencia z bezprostřední blízkosti přestřelil. Domácí zkoušeli často střílet ze střední vzdálenosti a James měl v zápase opravdu hodně práce. I přes řadu dalších šancí zůstal výsledek až do konce utkání 5:0.

Góly: 9. Danny Higginbotham, 45. Mamady Sidibé, 67. Matthew Etherington

Stoke předvedl při oslavě 300. zápas Tony Pulise na jeho lavičce skvělý výkon, Blackburn roznesl třemi góly a posunul se před něj v tabulce. Vítězství 3:0 zařídili Higginbotham, Sidibe a Etherington.

Manažer domácích Tony Pulis si ještě před startem zápasu mohl užívat ovace tribun, které oslavovali jeho 300. zápas na lavičce Potters. Vzápětí pak mohl sledovat skvělý výkon svých svěřenců, kteří zajistili, že v novém roce Stoke ještě neprohrál. Naopak manažer hostů Sam Allardyce bude muset přemýšlet, jak je možné, že jeho hráči předvedli tak špatný výkon, když se jim v posledních zápasech relativně dařilo.

Stoke začal lépe a už po osmi minutách se ujal vedení. Kombinace Fullera s Etheringtonem vybojovala rohový kop, po kterém se prosadil Danny Higginbotham. Blackburn mohl ve své první větší šanci vyrovnat, Di Santo ale Pedersenův centr nevyužil, hlavičkou trefil břevno.

Branka Potters poté byla bombardována sérii rohových kopů, z nichž měl největší šanci Samba, ale jeho pokus z brankové čáry vykopl Whitehead. Obě mužstva byla, jak se předpokládalo, nejnebezpečnější po standardních situacích. To se potvrdilo i ve druhé minutě nastavení, kdy zahájil gólovou akci dlouhým autem Rory Delap. Míč byl sice odvrácen, ale pouze k Etheringtonovi, který poslal míč zpět před branku, kde se dostal před svého strážce Sidibe a z bezprostřední blízkosti zvýšil na 2:0.

Po změně stran pokračoval Stoke v diktování tempa, dirigentem celé hry se stal skvěle hrající Etherington. Jeho rohový kop našel hlavu Shawcrosse, proti které musel Robinson vytáhnout skvělý zákrok. O chvilku později se nechal po faulu na Fullera a druhé žluté kartě nechal vyloučit Samba a poslal Blackburn do kolen.

Robinson sice ještě hosty podržel, když zlikvidoval Fullerovu hlavičku, ale proti třetí brance Etheringtona ze 67. minuty již nic nezmohl. Drobný křídelník obešel si narazil s Lawrencem a přesnou ranou ke vzdálenější tyči rozhodl o konečném výsledku 3:0.

Góly: 64. Kenwyne Jones - 20. Momo Diamé

Trápení Sunderlandu i nadále pokračuje. Černé kočky měly skvělý vstup do sezony a vypadalo to na boj o pohárová místa, jenomže poté přišla krize. Sunderland naposledy vyhrál ve druhé polovině listopadu nad Arsenalem, od té doby získal v jedenácti zápasech jenom pět bodů. Dalším, kdo si ze Stadium of Light odváží body, je Wigan...

Wigan začal utkání dobře a v první velké šanci byl Scharner. Ten zakončoval akci, do níž se zapojili Figueroa, Rodallega a McCarthy, jenomže zblízka branku minul. Příliš mrzet ho to nemuselo ve dvacáté minutě, v ní totiž otevřel skóre Diame - 0:1.

Z dálky poté pálil nepřesně Figueroa, ve 42. minutě si Gordon poradil s akrobatickým pokusem Rodallegy. Sunderland toho v první půli moc nepředvedl, útočníci Jones a Bent nebyli dostatečně zásobováni přesnými přihrávkami a upozornil na sebe pouze Jones - jeho střelu srazil Figueroa a nakonec skončila na tyči.

Ve 40. minutě se musel předvést Kirkland, toho prověřil Cattermole a míč nakonec skončil na "střeše" brány.

Po změně stran domácí přidali a přitlačili svého soupeře. To se málem vyplatilo v 55. minutě, Bentovi ale radost zkazil zdvižený praporek v ruce pomezního rozhodčího.

Následující minuty byly hodně zajímavé. Velkou šanci nejprve spálil McCarthy, jehož vychytal Gordon. Domácí Turner poté hlavičkoval nepřesně, mezi tři tyče se nevešel ani N'Zogbiův pokus.

V 64. minutě se už skóre měnilo a radost z toho měli fanoušci Sunderlandu. Henderson odcentroval z pravé strany a celou akci zakončil přesnou hlavičkou Jones.

Pro Hendersona to byla poslední akce zápasu, kvůli zranění vazů v kotníku totiž musel být odnesen na nosítkách a na hřiště se nepodívá zhruba měsíc. Velkou šanci rozhodnout měl v 83. minutě Bent, jeho hlavičku ovšem nešťastně zastavil spoluhráč Jones.

Góly: 55. Dirk Kuijt

Liverpool pod velením Rafy Beniteze zůstává na Anfield Road v historii Merseyside derby neporažen. Utkání s jedinečným nábojem stačila pouze jediná branka, která rozhodla o jeho vítězi. Krom většího počtu gólů však tomuto duelu nechybělo vůbec nic. Hned dvakrát se dokonce i červenalo.

Vášeň, zápal, neutuchající tempo. Na to jsme u Merseyside derby dobře zvyklí a zklamáni jsme nemohli být ani dnes. Bouřícímu publiku se dostávalo mnoha ostrých střetů, bez nichž by to ostatně ani nebylo ono. Žádnému vlastníkovi balonu nebyla dopřána ani chvilka klidu. Oba celky při bránění soupeře okamžitě dostupovaly, nikdo nebyl takové filozofii ušetřen. Tím pádem se však po zemi k brance skoro ani nešlo dostat.

Jak modří, tak červení tedy hledali cestu ke gólu spíše skrze standardky. Rovněž ty však dlouho nenesly ani to nedozrálé ovoce v podobě šancí. Za zmínku stojí snad jen Bainesova slušná střela z přímého kopu kousek za vápnem. Na opačném konci hřiště N’Gog prováhal ideální příležitost ke střele poté, co mu slušnou palebnou kombinaci vykombinoval Gerrard s Lucasem.

Alfou a omegou dnešního derby však byly nepochybně drsné zákroky, které se odehrávaly vskutku kdekoliv. Pienaar byl šťastný člověk, když jeho likvidační šlapák na Mascherana rozhodčí ocenil pouze žlutou kartou. To Kyrgiakos takové štěstí neměl. Podobným způsobem zajel do pronikajícího Fellainiho, který pak nebyl s to pokračovat, a už ve 33. minutě putoval pod sprchy. Vzhledem k dřívějšímu Pienaarovu zákroku šlo o navýsost spornou situaci, nicméně stalo se a nutno dodat, že průběh zápasu tato skutečnost nijak zvlášť nepoznamenala.

Spíš naopak - Steven Gerrard ještě krátce před pauzou nafilmoval pád těsně za šestnáctkou a z následného přímého kopu parádní ranou orazítkoval břevno. Ani Everton se však nenechal zahanbit a ještě zahrozil prostřednictvím Cahillovy o chlup nepřesné hlavičky po Mascheranově nechtěné výzvě.

Po přestávce se rozlítaný duel zvesela propagující řezničinu změnil ve fotbal uspořádanější, avšak v tempu nijak nezaostávající. To se ostatně dalo čekat, že oba manažeři své svěřence poněkud zchladí. Ale že brzy začne i o devíti Liverpool přehrávat svého soupeře, to se asi předpokládat nedalo. Reds ke všemu zvládli svému kralování nasadit korunu, když se díky pozdní reakci Howarda dostal na malém vápně (!) k hlavičce Kuyt a po rohu neomylně napnul síť za Američanovými zády - 1:0.

Evertonu se pak vůbec nedařilo svého protivníka zatlačit, přejít najednou do klidného, jistého režimu, to pro něj byl najednou takřka nadlidský úkol. Respektive postupem času to zvládli, ale hrozbu takto pro červené stále ještě nepředstavovali. David Moyes se tak rozhodl poslat do hry dva čerstvé útočníky, Yakubua s Anichebem, takže posledních 18 minut Toffees dohrávali se dvěma hroty. Situace se však nijak zvlášť nezměnila.

Poslední čtvrthodinu sice byly u balonu takřka výhradně Karamelky, ale co z toho? Tak maximálně Yakubuova rána jako z nouze ctnost, která nakonec celkem slušně protáhla nepříliš prověřeného Reinu. V poslední minutě nastavení akorát došlo ještě na spravedlivé zúčtování, když byl po zbytečném naběhnutí do Gerrarda vyloučen Pienaar.