Anglická Premier League - souhrn 6. kola

Góly: 57. Adel Taarabt - 3. Matthew Jarvis, 35. Ricardo Vaz Tê

West Ham dál válí a potvrzuje, že většina klubů z Londýna se letos opravdu potkala s vynikající fazonou. Jedinou černou ovcí tak zůstává Queen’s Park Rangers, který po porážce zůstává beznadějně poslední. Hammers naopak z desáté příčky poskočili na výbornou sedmou pozici s pouhým bodovým odstupem na stupně vítězů.

Další derby, další neúspěch. Pod Markem Hughesem se začíná židle povážlivě naklánět. V létě dostal velmi štědrý balík peněz na zvučné posily, přivedl dokonce dva brankáře na post jedničky. Výsledek? Šest zápasů, dva body. Bída a utrpení od Queen’s Park Rangers pokračovala i v prvním poločase derby s West Hamem.

Už ve třetí minutě šli do vedení hosté. Rangers se nestačili pořádně ani dostat do tempa a už museli opět dohánět. Na svědomí to měli tři hráči - na začátku akce hezky zakombinovali Ricardo Vaz Té s Kevinem Nolanem, druhý jmenovaný bombarďák vypálil a ideálně stojící Matthew Jarvis nasměroval jeho ránu hlavou do sítě - 0:1.

Asi čtvrt hodiny po úvodní brance mohlo být srovnáno. Centr Wright-Phillipse sice Jaaskelainen vyrazil, ale od Collinse putoval zpět do sítě - naštěstí pro Kladiváře ještě zachraňoval na brankové čáře O’Brien. Udeřilo tak na druhé straně. Po rohovém kopu se k odraženému míč dostal Tomkins, nacentroval jej na zadní tyč, kde stál Vaz Té, jenž neměl problém zvýšit na 2:0 pro hosty.

Krátce před a po přestávce se jiskřilo na obou stranách. Ještě v první půli zachránil skvělým zákrokem West Ham Jaaskilainen proti Cissému, po obrátce pak Cesar perlil proti Diamemu. Deset minut po přestávce dvakrát střídal Mark Hughes a obě jeho rošády se ukázaly být klíčovými. Adel Taarabt totiž už po minutě na hrací ploše převzal krásnou přihrávku od Zamory, pohrál si s několika protihráči a prvotřídně uklidil balon na zadní tyč. 1:2 a opět bylo o co hrát.

Druhým klíčovým momentem byla pětasedmdesátá minuta, v níž vyvrcholil karetní mariáš sudího Clattenburga. Ten v utkání ukázal jedenáct žlutých karet - dvě z nich pak střídajícímu Sambovi Diakitému, čímž akcie svého týmu rapidně snížil.

I bez něj se ale šance rodily na obou stranách. Ještě při jeho působení na hřišti dvakrát selhal v zakončení hostující Carlton Cole, v dresu domácích pak neuspěli Granero a Cissé. Klíčové zákroky si Jaaskelainen schoval i na samý závěr, kdy zlikvidoval příležitosti Cissého a Faurlína.

Góly: 80. Darren Bent - 51. Shane Long

West Bromwich dlouho sahal po třech bodech. Jen deset minut mu scházelo od skoku na fantastické čtvrté místo v tabulce, ale střídající Darren Bent byl proti. Po rohovém kopu vyrovnal na konečných 1:1 a záhy poté mohl dokonce skóre zcela otočit. Body se však rozdělily rovným dílem a Baggies se po nekompletním šestém kole usadili na šesté příčce. Aston Villa zůstává patnáctá.

První půle moc krásy nenabídla, podle očekávání byla hra vyrovnaná a postrádala potřebnou kvalitu, natož pak gólové šance. Tu největší měl už pět minut po začátku Shane Long, který hlavičkoval na zadní tyči, ale bránu netrefil. Na druhé straně pak dvakrát donutil k Bena Fostera k zákroku uzdravený Brett Holman.

Pět minut po začátku druhého dějství to byl opět Long, kdo se dostal do gólové šance, ale tentokrát už se nemýlil. Centr Mulumbua hlavou proměnil ve vedoucí gól, ale nacházel se v postavení mimo hru. O další minutu později však už otevřel skóre v souladu s pravidly. Tentokrát se do role nahrávače převtělil James Morrison, Ron Vlaar při pokusu o odkop míč jen lízl a Shane Long do poloprázdné brány s přehledem uklidil - 0:1.

Aston Villa potřebovala vstřelit branku a krátce nato si vytvořila i šance. Bentekeho střelu do prázdné branky ale zblokovala obrana a Bennettův přímák skončil těsně vedle. Kouč domácích Lambert se nakonec rozhodl poslat na hřiště Darrena Benta a vyplatilo se mu to. Deset minut před koncem rozehrál roh Bannan, Vlaar hlavičkoval, Clarkova střela byla zblokována a do třetice Bent levačkou propálil balon do sítě - 1:1.

V poslední pasáži utkání se Villans snažili o úplný obrat, ovšem příležitosti už v další branku nezužitkovali. Agbonlahorův pokus zneškodnili společně Popov s Fosterem a dvě minuty před koncem velkou šanci spálil opět Bent, jenž po narážečce s Agbonlahorem mířil nad.

Góly: 51. Nani, 53. Shinji Kagawa - 2. Jan Vertonghen, 32. Gareth Bale, 52. Clint Dempsey

Přijít o tak dlouhou neporazitelnost s jedním soupeřem (26 zápasů) vždycky zamrzí; tím spíš, pokud se to má uskutečnit před vlastním publikem a za asistence poněkud vzdorného sudího. Manchester United se přesně týden poté, co mu bylo rozhodčím vypomoženo, ocitl na té méně příjemné straně barikády, a tak Spurs prvně od roku 1988 vyloupili Old Trafford.

O minulém víkendu se cesty odvěkých rivalů sešly, aby vytvořily notně kontroverzní scenérii; při dnešku se zase ukázkově rozešly. Zatímco Liverpool po dvou minutách svého zápasu vedl, Red Devils prohrávali. Mohl za to drzý průnik levého beka Jana Vertonghena zakončený příznivě tečovanou střelou.

Čím loňský vicemistr odpověděl? Profesorskou hrou směrem dopředu; vzadu naivním bráněním, divným rozebíráním a přepouštěním hráčů. To vše se v plné kráse ukázalo před druhým gólem, kdy se před rychlíkem Balem otevřela obyčejná dálnice. Velšský křídelník po ní snadno pláchl Evansovi a i slabší pravačkou nasměroval míč přesně na zadní tyč.

V podání MU "ušla" snad jedině konkrétní dvouminutovka koncem úvodní části, kdy se nejspíš měla pískat penalta po stažení Naniho Vertonghenem. Sám Portugalec pak ještě jednou prověřil Friedela. Dále už nic.

Tedy přesně do restartu, jenž byl vskutku strhující a odstartoval konečně solidní představení Fergusonových oveček. ManUtd nejprve konečně předvedlo nějakou svou trademarkovou křídelní akci - Rooneyho nízký, prudký centr sklepl do sítě Nani -, vzápětí si Dempsey uprostřed nevídaného kráteru počkal na Lindegaardem vyraženou ránu Balea a celou zběsilou pětiminutovku završila parádní kolmice Van Persieho, dokonalé Kagawovo přebrání míče a Japoncova zkušená koncovka.

Až z toho na ESPN začali spekulovat, zda jde ještě o fotbalový zápas a nikoliv basketbal; Old Trafford vibroval neskutečným způsobem. A prvotřídní zábava zvesela pokračovala dále; třeba Rooneyho excelentním přímým kopem po hodině hry, po němž se za Friedelem rozezvučela tyč, nebo dvěma dalšími relativně oprávněnými žádostmi United o penaltu.

Jinou zajímavou akci předvedli později i Rafael s Rooneym (druhý jmenovaný pálil mimo); to už přitom ve chvíli, kdy se vyrovnání zdálo být jen otázkou času - i za tak nekontrolovatelného průběhu zápasu. Van Persie měl brzy ohromnou šanci, po přebrání delikátního míče na hraně ofsajdu však netrefil ideálně, stejně jako záhy centr Carricka.

Spurs de facto celých posledních 30 minut vůbec nezvládali vytvářet tlak na balon, jejich bránění bylo nesmírně bázlivé, hlasitě si žádalo vyrovnání. Přesto finiš v podání Red Devils nebyl nikterak drtivý. Domácí sice mezi 75. a 80. minutou měli mičudu v moci až 86 % času, z toho ovšem vytěžili tak maximálně pár zajímavých centrů a pokusy Naniho se Scholesem ze střední vzdálenosti. Vrcholem všeho pak byla 87. minuta, uprostřed níž dravá hlavička Evry zaplula přímo do náručí Friedela.

Góly: 12. Peter Crouch, 36. Peter Crouch

Remízový král i princ Premier League konečně bodují naplno. Vedle Sunderlandu se ve stejný čas dočkal i Stoke, který ke čtyřem jednotlivým korálkům přidává další tři zásluhou dvou tref prozatím spolehlivého Petera Crouche. Nejdražší posila klubu se letos prosadila už čtyřikrát; naproti tomu Swansea čeká na gól již tři po sobě jdoucí kola.

Nebyla to náhoda, že dnes úřadoval zrovna známý dlouhán, jenž dříve přesídlil na Britannia Stadium za 10 milionů liber z Tottenhamu. Byl to totiž právě on, kdo vsítil poslední vítězný gól Potters - to se ještě psal duben 2012 a hrálo se midlandské derby s dnes již druholigovými Wolves. Ovšem stejně jako tehdy, také dnes tři body nikdy nebyly pořádně v sázce. Crouch po rohu vhlavičkoval balon do sítě už po 12 minutách, aby poté Stoke dokonce mnohdy působil fotbalovější dojmem než tradičně opěvované, technické Swansea.

Michel Vorm, jenž loni na Britannia Stadium nechytal, prožil veskrze děsivou premiéru - před ním totiž bránil obyčejný cedník. Nizozemec musel být celé úvodní dějství v pohotovosti, a když se Crouch prosazoval podruhé v utkání, mohl si dovolit dokonce dva střelecké pokusy. Ujal se - logicky - teprve ten druhý. Hattrick potom vytáhlý forvard mohl zkompletovat až těsně před závěrečným hvizdem, když po centru Etheringtona napálil břevno.

Swans už po pauze nepomohl ani přímočařejší herní projev; obešli se bez významnější šance, takže přirozeně potřetí za sebou neskórovali. Jaký to kontrast oproti deseti brankám v úvodních třech kolech.

Góly: 51. Steven Fletcher

Už žádné remízy! Sunderland si poprvé v sezoně se soupeřem body nedělil, i nadále však zůstává neporažen, čímž se může pochlubit kromě něj už jen Chelsea a Manchester City. O dnešní nejtěsnější možné vítězství nad Wiganem se jediným gólem postaral krátce po přestávce kanonýr Steven Fletcher a zůstává tak jediným letošním střelcem Mackems.

Na Stadium of Light se nekonalo žádné galapředstavení ofenzivních akcí a dokonalých kombinací. Hrál se opatrný fotbal, diváci byli nuceni vstát ze sedaček jen zřídkakdy a celkový součet střel na branku se zastavil na čísle čtyři. Z toho domácí vyslali na Al Habsiho jednu jedinou ránu, jenže z ní udeřili a berou šťastné tři body.

Wigan začal o něco aktivněji a v prvních minutách to byl právě on, kdo měl míč více ve své moci a vymýšlel, jak přelstít obranu Černých koček. Na druhé straně to ve dvanácté minutě z nebezpečné pozice zkoušel Larsson, jenže jeho nadějný pokus nakonec skončil mimo. Prakticky hned z protiútoku přišla první vážnější akce celého zápasu, po skvělém centru Maloneyho zakončoval Koné, domácí brankář Mignolet však vytáhl bravurní zákrok a s vypětím všech sil příležitost Latics zneškodnil.

Sunderland se s přibývajícím časem osměloval, začínal ve více lidech přecházet do ofenzivy a na atraktivitě hry se to okamžitě projevilo. V úseku od zhruba třicáté minuty až do konce úvodního poločasu se hrála zajímavá kopaná, oba celky si vytvořily některé zajímavé akce, z nichž ovšem nedokázaly vyprodukovat přesné zakončení. Zářným příkladem je pokus Gardnera, který vysoko přestřelil, na opačné straně hřiště vypálil Koné slabě přesně do míst, kde stál připravený Mignolet a Wigan se pak mohl dostat do vedení zásluhou bomby v podání McCarthyho, jenže ten těsně minul.

První klíčový moment utkání přišel už dvě minuty po návratu ze šaten. Jordi Gomez na vlastní polovině nešetrně zajel do Dannyho Rose a sudí Howard Webb bez jakýchkoliv pochyb vytasil červenou kartu a poslal hostujícího záložníka do sprch. Sunderland svou početní převahu zužitkoval už za pouhé tři minuty. Poté vystřelil McClean, balón se odrazil přesně k na správném místě stojícímu Stevenu Fletcherovi a ten zblízka nezaváhal. Mackems vstřelili v letošní sezoně Premier League zatím pět branek, věřte pak, že o všechny se postaral právě skotský kanonýr.

Jen za dalších pár chvil to mohlo být o dvě branky, Sessegnon ale těžil z ofsajdového postavení, a tak by případná trefa stejně neplatila. Po tomto okamžiku se hra znovu výrazně uklidnila a na tom se až do konečného hvizdu prakticky nic nezměnilo. Oslabený Wigan si nedokázal vypracovat ani jednu opravdovou příležitost ke vstřelení branky, a tak odjíždí z půdy Sunderlandu poražen.

Góly: 57. Jimmy Kébé, 62. Noel Hunt - 58. Demba Ba, 83. Demba Ba

Hned dvakrát se nováček Premier League z Readingu dostal v utkání šestého kola do vedení, jenže dvakrát zároveň dokázal soupeř z Newcastlu odpovědět. Na Kebého trefu zareagoval svou první trefou Ba, když se pak trefil Hunt a pro domácí vypadalo všechno skvěle, zkazil radostné oslavy na Madejski Stadium sedm minut před koncem znovu Demba Ba.

Reading tak i nadále čeká na první vítězství od návratu do nejvyšší anglické soutěže, dnes však k němu měl zdaleka nejblíže. Začátek se nesl v duchu opatrnosti a hlavním cílem obou mužstev bylo zcela evidentně neinkasovat. I proto se na první vážnější šanci čekalo až do devatenácté minuty, kdy si na centr McAnuffa nebezpečně naskakoval Hunt, hlavou však nedokázal míč usměrnit mezi tři tyče.

Po půlhodině hry byla na Madejski Stadium k vidění vyložená příležitost domácích, inkriminovanou akci znovu rozjel aktivní McAnuff, jenž tentokrát našel hlavu kanonýra Pogrebnjaka, jehož prakticky jistě gólové zakončení neuvěřitelným zákrokem vytěsnil Harper na roh. Úvodní pětačtyřicetiminutovku pak zakončila další možnost ruského útočníka, ta však byla v tomto případě zmařena a hostující brankář nemusel vůbec zasahovat, děkovat za to může obětavému zákroku Perche.

Po pauze se obraz hry mírně změnil, Magpies se najednou dostávali více do hry a byli i nebezpeční brance McCarthyho. Otevřít skóre mohl Cissé, Kebé ovšem jeho ránu tečoval a strážce domácí svatyně mohl zůstat v klidu. Domácí záložník se pak už o pár chvil později stal hrdinou příznivců na Madejski Stadium, po přihrávce Leigertwooda se totiž ocitl na hraně šestnáctky, rychlou kličkou oklamal Williamsona a střelou na přední tyč zavěsil.

Uběhla však pouze minuta a Newcastle neuvěřitelným způsobem vyrovnal. Tioté získal míč na polovině hřiště, dlouhým pasem našel za obranou Dembu Ba, který se vůbec nerozpakoval a z voleje napálil míč do sítě. V šedesáté druhé minutě už ovšem domácí opět vedli, z levé strany přesně odcentroval McAnuff a proti hlavičce Hunta zůstal Harper bez šance.

Vyrovnat mohl Ben Arfa, z úhlu si ovšem na skvěle vyběhnuvšího McCarthyho nepřišel. Sedm minut před koncem normální hrací doby už se však Newcastle prosadil podruhé, opět byl pak na konci celé akce Demba Ba. Ten si naběhl na centr Fergusona, nepříliš důraznou hlavičkou překonal domácího gólmana a srovnal na konečných 2:2. Reading prahl po rozhodující třetí trefě, McAnuff byl velmi blízko, zpoza velkého vápna ale trefil jen tyč. Ještě předtím měl gól na noze i Robert, ani on však nedokázal procpat merunu do sítě, a tak z toho byla pro domácí trochu krutá dělba bodů.

Góly: 61. Steve Morison, 87. Grant Holt - 2. Luis Suárez, 38. Luis Suárez, 47. Nuri Şahin, 57. Luis Suárez, 68. Steven Gerrard

Klidně to mohlo skončit třeba 6:8; nakonec je výsledné skóre duelu na Carrow Road jen o něco chudší. Další hattrick si na tomto kolbišti připsal Luis Suárez, další katastrofální výkon předvedl stoper Norwiche Turner i někteří jeho kolegové. Canaries jsou takto dál bez vítězství, Liverpool se naopak dočkal svého premiérového ligového.

Spíš než cokoliv jiného to byla prostě jen Suárezova velkolepá show. Ani ne jen pro výraz "kanadského bodování", ale i pro celkovou hru Uruguayce, jež byla neuvěřitelně uvolněná, lehkonohá, byly tam i nějaké ty jesličky. Jedny koneckonců i před gólem na 2:0, kdy si Suárez doslova "namazal na chleba" dezorientovaného Turnera a pak zpoza šestnáctky lahodnou šajtlí zakroutil míč k pravé tyči. To byla taková předčasná třešnička, chtělo by se říct.

Jak dříve, tak později na sebe jinak Suárez strhával pozornost jen o něco méně geniálními momenty. Už po necelých dvou minutách si rozpomněl na svůj zdejší koncert z jara (tehdy zaznamenal hattrick), když precizní přízemní ranou k pravé tyči zareagoval na přerušenou spolupráci Johnsona se Sahinem. Jindy pro změnu mohlo další škodu způsobit fantastické Suárezovo vidění v kombinaci s parádním náběhem Gerrarda. Proti záložníkově hlavičce ale dobře vystoupil Ruddy, jenž loni v souboji se stejným sokem zářil na Anfieldu.

A ani to nebylo ze Suárezova repertoáru všechno, jakkoliv se pořád bavíme jenom o úvodním dějství. Do něj stihl vtěsnat ještě jedno oprávněné volání po penaltě a trestuhodně zazděný sólový únik. Těsně po pauze Suárez famózním obstřelem nedůrazného Turnera dokončil hattrick, přičemž o chlup dříve ukázkově zachoval klid, aby gólovou pozici připravil pro Sahina.

Mezitím, co si ale Canaries vůbec nezvládali plnit defenzivní povinnosti, byli věhlasnému sokovi důstojným soupeřem alespoň co do tvorby šancí. Tutovek si totiž Norwich za celý zápas vytvořil habaděj, avšak ať už to byl ofsajd, nevhodně postavený spoluhráč, Reina či vlastní vychýlená muška - leccos a zároveň všechno bylo proti nešťastným domácím. Ti se nicméně nevzdávali, a tak po dvou zahozených šancích Surmana konečně z dorážky na 1:4 snižoval Morison.

Teprve na pátý pokus u toho nebyl Suárez. Na mysli mám pochopitelně další zářez, který si duo Sterling-Gerrard (za asistence výrazné teče Barnetta) schovalo na 68. minutu. Pak už se jen ze strany LFC v klidu dohrávalo s balonem na kopačkách; Hughton akorát nervózně kontroloval běh hodinek, aby si ještě mírně povyskočil při hrubce Škrtela a chladnokrevném Holtově trestu.

Góly: 10. Mladen Petrić (pen.) - 43. Sergio Agüero, 87. Edin Džeko

Potřetí Manchester City vyjel letos ven a celkem počtvrté musel stahovat vedení soupeře - také tentokrát se mu to povedlo, navíc po dvou remízách pro změnu s vítěznou koncovkou. Tu zařídil střídající Edin Džeko ve chvíli, kdy už se zdálo, že pouze platonický tlak obhájce vyústí ve třetí ztrátu v řadě.

Situaci dnes ManCity vůbec neulehčoval rozhodčí Mark Halsey, jenž byl před týdnem shodou okolností nařčen z pomáhání klubu ze stejného města. Tentokrát vyslancům centra manšestru nikterak nepomohl, když po nepatrném kontaktu Zabalety s Riisem ukázal na penaltový puntík. Tím spíš, pokud se záhy Petrić nemýlil. Citizens nicméně tato křivda nijak nenastartovala, spíš naopak - Fulham vypadal nebezpečněji, ačkoliv útočil jedině skrze brejky. Po jednom takovém a pěkné akci Rodallegy trestuhodně přestřelil Petrić.

Teprve s odbitím 30. minuty se ManCity alespoň nakrátko probralo a Agüero určitě mohl vyrovnávat poté, co se k němu dostal Silvův centr od rohového praporku. Tehdy úřadovala boční síťka, pak to byl hlavně Mark Schwarzer. Toho dnešní klání zastihlo v doopravdy skvostné formě, takže si na něm postupně vylámali zuby Clichy, Tévez i Silva.

Dokonce i při gólové situaci pak v prvním momentě Australan brilantně zasahoval, když včas zareagoval na Silvův pokus; Agüerova dorážka už ale přeci jen byla nad jeho síly - 1:1. Po přestávce pokračovala dominance Citizens, produkce šancí se však povážlivě zastavila, defenzíva Londýňanů rázem vypadala velmi pevně. To platilo až do 87. minuty, kdy žolík Džeko instinktivně využil lehké zaváhání nešťastníka Riiseho. Prosadil se po pár vteřinách pobytu na hřišti.

Góly: 25. Leon Osman, 32. Nikica Jelavić, 38. Nikica Jelavić - 6. Gastón Ramírez

Ve vynikajících výkonech pokračuje Everton, jenž dnes podruhé v řadě vstřelil tři branky, celkem si připsal už své čtvrté vítězství a před dohrávkou Manchesteru United s Tottenham se usídlil na druhé příčce tabulky Premier League. Dnes Toffees sice prohrávali už od šesté minuty, kdy se prosadil záložník Southamptonu Gaston Ramirez, ještě do poločasu to však bylo 3:1 a poté se už skóre neměnilo.

Do základní sestavy domácích se po krátkém zranění vrátil chorvatský útočník Nikica Jelavić a okamžitě se hlavní měrou podílel na tříbodovém zisku svého týmu, Jelavić se trefil dvakrát a rozhodl tak dnešní duel se "Sotonem". Ještě předtím se z gólu radoval také Leon Osman...

Podle očekávání měl Everton hned od první minuty více ze hry a svým typickým jednoduchým stylem se dral do útoku, úvodní pokus Kevina Mirallase ovšem skončil mimo tři tyče. Jelavić se zase ocitl v ofsajdu, a tak první opravdu vážnou možnost otevřít skóre zápasu měli hosté a beze zbytku jí využili. Trefil se Gaston Ramírez, jenž si naskočil na rohový kop Lallany a hlavou překonal Howarda v brance Toffees.

Domácí tým inkasovaná branka nepoložila, ani Southampton se však s vedením v zádech nestáhl do obrany a i nadále podnikal nebezpečné výpady do domácí defenzivy. Jeden takový div že neskončil úspěšnou ranou Jaye Rodrígueze, nakonec ale strážce evertonské svatyně nemusel zasahovat. Ve čtrnácté minutě pálil nepřesně také Osman, o jedenáct minut později už to však stejnému fotbalistovi vyšlo perfektně a bylo vyrovnáno. Z pravé strany prudce odcentroval Mirallas, Fonte nedokázal v souboji s Jelavićem odpravit míč z vlastní šestnáctky, ten tak propadl až k Osmanovi, který z bezprostřední blízkosti snad nemohl minout.

Ve dvaatřicáté minutě už Everton vedl, to si Mirallas perfektně narazil s Fellainim, vyslal do samostatného úniku Nikicu Jelaviće a ten křižnou střelou levačkou nedal Gazzanigovi šanci. Uběhly pouhé tři minutky a domácí tu byli s další obrovskou příležitostí, tentokrát však spolupráce Mirallase s Jelavićem nezafungovala ideálně, druhý jmenovaný v šestnáctce promáchl. Přesto to netrvalo dlouho a Toffees byli o dvě branky vpředu, Coleman totiž fantasticky pronikl od pravé postranní čáry až do vápna, pak posadil balón na hlavu Jelaviće a jeho zakončení z úhlu vyrážel hostující gólman až ze své klece.

Ještě do poločasu si oba tito muži akce zopakovali, leč tentokráte bez úspěchu. Po přestávce se hna mírně zklidnila, i nadále však o zajímavé momenty nouze rozhodně nebyla. Po hodině hry zakončil Fellaini i díky teči jednoho z obránců těsně mimo, následovaly tedy hned dva rohové kopy v řadě, na úplném konci akce však byla Heitingova hlavička nad břevno. Aktivní Osman mohl jen o několik sekund později definitivně rozhodnout, to by ale musel mířit o něco málo přesněji...

Mirallas mohl svůj skvělý výkon korunovat také gólem, jenže ve vyložené šanci selhal, Gazzaniga vytěsnil míč na roh. Na druhé straně zase pelášil sám na Howarda Rodríguez, ani ten se ovšem nesetkal s přesnou muškou. Hosté se v závěru utkání snažili zdramatizovat boj o body a málem se jim to i povedlo, jenže hlavička Lamberta našla jen přesně postaveného brankáře Evertonu. Domácí tak poskočili na prozatimní druhé místo, hosté jsou po neúplném šestém kole sedmnáctí.

Góly: 42. Gervinho - 20. Fernando Torres, 53. Juan Mata

I bez Drogby to půjde, a ne že ne. Vůbec první výhru nad Arsenalem bez tohoto robustního forvarda dnes registruje sousední Chelsea, která se tak stává rekordmanem v počtu dobytí Emirates Stadium. Tohle je už třetí venkovní skalp Gunners, nikdo jich tolik dosud nenastřádal. Blues za to dnes statisticky řečeno vděčí dvěma Matovým standardkám.

Vskutku nepříjemný soupeř tentokrát zajel na Emirates Stadium. Celoplošný, brutálně vysunutý a agresivní presink dělal domácím zpočátku neskutečné problémy a de facto se tak přestalo dít teprve ve chvíli, kdy v něm sami Blues polevili. Tak se stalo někdy v 35. minutě, do té doby se Gunners nepovedlo řádně dostat do hry ani Gervinha ani Podolského; navíc mužstvu notně uškodilo další zranění Diabyho, jenž si úraz přivodil paradoxně při jedné z mála střel úvodního poločasu.

Ten se nesl především ve znamení bitvy o střed pole; a takové partie, jak známo, málokdy přinášejí množství střeleckých příležitostí. Chelsea se takto musela prosadit po standardce a jen díky záblesku Torrese/zaváhání strážce Koscielného. Arsenal potom jednou využil křídelní prostory, které zákonitě musel ovládat, když v nich obvykle míval početní převahu. Na pravé straně takto zaspolupracoval Jenkinson s Chamberlainem, druhý jmenovaný po zemi chytře odcentroval na odskočivšího Gervinha a ten už z otočky napálil míč tak akorát "pod víko".

Po poločase se obrázek hry nepatrně změnil a nemohlo za to nic prozaičtějšího než další trefa. Mata rozehrál další standardku, kterou tentokrát neopatrně ztečoval do vlastní sítě nešťastník Koscielny, a to už Chelsea stačilo. Postupem času se začala zatahovat do hloubi pole, až spoléhala čistě jen na brejkové situace. Ty navíc modrým vůbec nevycházely, jakkoliv se v určitých chvílích jednalo dokonce i o přečíslení. Celé to už tím pádem bylo jen a pouze o domácím trápení.

Góly se de facto daly slavit tři, minimálně. Jenže na Podolského hlavičku dobře zareagoval Čech, který později ustál ještě těžší okamžik, když Giroudovu střelu odklonil a přizvedl jeden z jeho spoluhráčů; dále Ramsey s Cazorlou těsně minuli; a nakonec v nastavení Giroud nezvládl jakýsi blafák. Chamberlainovu brilantní kolmici si tak akorát dostal pod vlastní nohy, odkud ji už jen horko těžko vyhrabal za účelem rozvlnění boční sítě.