LaLiga - preview 12. kola

Předposlední Osasuna Pamplona má další šanci, jak vyváznout z pásma sestupu. V pondělní dohrávce 12. kola La Ligy se jí do cesty postaví domácí Leganés, které na tom v tabulce není o moc lépe.

Osasuna se trápí a patří jí až předposlední příčka. A ačkoli se její výkony v poslední době lehce zvedly a tým z Pamplony posbíral pár bodů, přesto to nestačilo na záchranu trenérské sesle Enriqueho Martina. Místo něj byl ke kormidlu potápějící se lodi přizván ve Španělsku známý stratég Joaquin Caparros. Ten má za sebou už mnoho více či méně úspěšných angažmá, mezi něž určitě můžeme počítat týmy jako Sevilla, Deportivo La Coruňa nebo Athletic Bilbao. Teď je jeho hlavním cílem vytáhnout tradiční celek mimo sestupové pozice.

Na své tiskové konferenci Caparros prohlásil: "Už se nemůžu dočkat, až začnu naplno pracovat pro tenhle skvělý celek. Je trochu jiný než mnoho ostatních, protože v Evropě se kluby často prodávají do rukou movitých vlastníků, ale Osasuna je jiná. Má jiné DNA, které se nemění. Už jsem s mými lidmi pečlivě prošel tým a nemyslím si, že by bylo zapotřebí závratných investic. Je tu mnoho talentovaných hráčů, je tu zkušenost i vášeň. Víme, kde jsou problémy, takže se je pokusíme opravit," dodal Caparros.

Osasuna naposledy prohrála s Deportivem Alavés o jednu branku, když ji z penalty pokořil Christian Santos. Osasuna konečně překonala své prokletí letošní sezony a připsala si alespoň jedno vítězství v osmém kole, ale nedaří se jí na něj navázat. Ze čtyř vzájemných duelů však s Leganés prohrála jen jednou. Ani Leganés si v žádném případě nemůže výskat, protože má jen o tři body víc než jeho příští sok. Sídlí na nešťastné 17. pozici a dokonce inkasovalo ještě o jednu branku víc než Osasuna. Pomůže jí změna trenéra, nebo se Leganés dočká další výhry po čtyřech porážkách v řadě?

Přesně v poledne odstartují nedělní porci zápasů španělské ligy celky Alavésu a Espanyolu. Půjde o souboj dvou týmů ze druhé poloviny tabulky, který nebude mít favorita.

Domácí fotbalisté před reprezentační přestavkou konečně zvítězili, jedinou brankou Christiana Santose udolali Osasunu a v tabulce si polepšili, když poskočili na třinácté místo. Před sestupovými pozicemi mají nyní čtyřbodový náskok.

Espanyol je jen o jednu příčku níže než Alavés. V minulém kole sice nezvítězil, hrál 0:0 s Bilbaem, ale celkově už pět kol v řadě nenašel přemožitele. Bohužel pro Katalánce skončila převážná část těchto zápasů nerozhodným výsledkem, tři z nich dokonce bezbrankovým. Espanyol tak sbírá body, ale jen velmi pomalu.

Oba celky se po delší době utkaly v roce 2014 v rámci španělského poháru a dvakrát z toho byla výhra Espanyolu. Ligové střetnutí je ale ještě výrazněji starší. V sezoně 2005/2006 se dvakrát zrodila remíza, ale pochopitelně oba týmy už se od základu proměnily.

Depor hlásí pouze jednu absenci. Je jí zraněný Victor Laguardia. V táboře hostí je situace o poznání složitější. Zranění do hry nepustí Vázqueze a otazník visí nad starty Caricola, Fuega, Rocy a Baptistaa.

Italský trenér Cesare Prandelli vyhlíží své první vítězství na lavičce Valencie a jeho svěřenci k tomu budou mít oblíbeného soupeře z Granady. Valencia z deseti posledních vzájemných utkání vyhrála devětkrát! Navíc Granadě se vůbec nedaří, s pouhými čtyřmi body ji patří poslední místo.

Už tři utkání odkormidloval na lavicčce Netopýrů Cesarae Prandelli, ovšem vítězství se nedočkal. Naposledy jeho tým prohrál ve Vigu 1:2 a znovu tak prohloubil výsledkovou krizi. Přitom před nástupem italského kouče klub ze čtyř utkání tři vyhrál, nestačil pouze na Atlético Madrid. Na druhou stranu někdejší kouč Fiorentiny či italské reprezentace potřebuje čas a výsledky se jisto jistě dostaví. Valencia si může pod jeho vedením připsat první tři body už v tomto kole, kdy hostí poslední tým soutěže, velice oblíbenou Granadu.

Ta má zatím svých problémů vice než dost. V La Lize se jí zatím vůbec nedaří. Doposud získala pouhé čtyři body a na nasestupovou příčku ztrácí šest bodů. Tato ztráta určitě nepředstavuje nepřekonatelnou překážku, do konce ligy zbývá stále spoustu kol, ale je potřeba vykazovat zlepšení a začít konečně vyhrávat. Dosud se to svěřencům trenéra Lucase Alcaraze nepovedlo.

Valencia má s Granadou lepší vzájemnou bilanci. Oba celky se spolu utkaly v celé historii celkem 56x z toho 32x vyhrála Valencia, 8x se zrodil nerozhodný výsledek a 16x vyhrála Granada. Poslední vítězství celku z Andalusie je už ale hodně staré.

Oba týmy budou v kompletním složení. Pouze Valencii nepomůže Cartabia.

Nedělní odpoledne nabídne souboj dvou celků v naprosto odlišném rozpoložení. Zatímco Sporting Gijón se po slibném vstupu do sezony již dlouhé týdny výsledkově trápí a nedaří se mu vinou osmizápasové šňůry bez vítězství vymanit z oblasti sestupu, Real Sociedad se v posledních třech kolech vždy těšil v jasného vítězství, a dokonce ani jedinkrát neinkasoval. Pokud navíc baskický celek nyní uspěje i na stadionu El Molinón, poskočí v tabulce na páté místo před Atlético Madrid, jemuž v minulém kole uštědřil prohru 2:0.

Tatam je dobrá nálada, která v Gijónu panovala po prvních třech kolech, z nichž Sporting vytěžil sedm bodů. Od té chvíle totiž přibyly pouze další dva a průběžné osmnácté místo je jen logickým vyústěním. Zrovna na Sociedad si ale domácí mohou docela věřit, neboť loni venku v San Sebastiánu uhráli remízu a na vlastní půdě triumfovali drtivě 5:1. Mimo hru stále zůstávají zranění Jean-Sylvain Babin, Alberto Lora, Akram Afif a Dani Ndi, stejně jako Lillo, jehož z účasti v nedělním zápase vyřadil karetní trest.

Od prohry v prestižním lokálním derby s Athleticem jako by se Real Sociedad probudil z letargie. Sérii tří vítězství se souhrnným skóre 7:0 korunovalo to poslední, neboť přišlo proti favorizovanému Atlétiku Madrid. Real je tak na výtečném šestém místě a jeho momentální zisk devatenácti bodů po jedenácti kolech je vůbec nejlepším klubovým výsledkem od sezony 2002/03, kdy Sociedad skončil na druhém místě. Manažer Eusebio Sacristán se bude muset obejít bez Markela Bergary, Rubéna Parda či Jona Gaztaňagy.

Když se zkrátka nedaří Aritzovi Adurizovi, je to na výsledcích Bilbaa opravdu hodně znát. Domácí forvard se netrefil na půdě Realu Madrid, proti Osasuně ani v Espanyolu, a baskický celek tak čeká na vítězství už tři kola. Spravit si chuť proti Villarealu nebude pro ně vůbec snadné, hosté totiž z posledních čtyř zápasů v LaLize hned třikrát vyhráli.

Athletic Club jako by ztratil optimální herní pohodu, kterou se mohl pyšnit především v měsíci září. Tehdy totiž neztratil v jediném ligovém utkání. Nicméně menší šňůra bez tříbodového úspěchu nemusí být až zas takovou tragédii. Pro Rojiblancos je důležité, že stále udržují kontakt s příčkami zaručující evropské poháry.

Se svým soupeřem Bilbao prohrálo jen jednou z posledních pěti případů, pokud by se mu ho podařilo skolit, rozdíl mezi oběma mančafty by se ztenčil na dva body. Mohli bychom také vidět zápas dvou solidně bránících mužstev. Třináct inkasovaných na domácí straně patří k velmi slušným číslům, devět na straně hostí dokonce vůbec k tomu nejlepšímu.

Na výslunní se postupně dostává stále mladý obránce Yeray Álvarez, jenž od kouč Ernesta Valverdeho dostává stále více prostoru. A měl by se objevit v základu i proti Villarealu. "Vím, že v tisku bylo zmíněno, že bych mohl přestoupit do Barcelony. Bral jsem to jako vtip. Když mi to bylo řečeno, zasmál jsem se. Chci totiž hrát tady," hrdě hlásal.

Bilbao možná bude muset postrádat Óscara de Marcose, takže jeho místo zřejmě zaujme Eneko Bóveda. Úplně fit není ani Beňat Etxebarria, toho by ve středu pole mohl nahradit Mikel Rico. Zdravotní trable hlásí též Xabier Etxeita a zcela mimo hru je rovněž záložník Ager Aketxe, který na své první minuty sezóny stále čeká.

Villareal si vede skvěle před vlastními fanoušky a právě díky tomuto faktoru okupuje čtvrtou pozici. Jenže venku to už taková sláva není, všudy všeho se mu podařilo vyhrát jen jednou jedinkrát. Pokud neprolomí brány San Mamés Barria, kde naposledy triumfoval v roce 2011, naplno, před třetí Sevillu se nedostane.

Zatímco Bilbao v útoku opravdu hodně spoléhá na Aritze Adurize, hostující trenér Fran Escribá má o dost větší výběr. Tentokráte by měli dostat přednost Nicola Sansone a Cédric Bakambu. "Cristiano Ronaldo byl jedním z důvodů, proč jsem odešel sem do Španělska," prozradil prvně jmenovaný. "Vždycky to byl můj idol."

Už čtyři zápasy v řadě čekají fotbalisté Deportiva na ligové vítězství, kterých na své konto z uplynulých jedenácti kol nasbírali pouhé dvě. Přitom rozšířit své bodové konto proti Seville nebude vůbec jednoduché. Až na poslední nezdar s Barcelonou a říjnové zaváhání v Gijónu zvítězila v ostatních případech od konce září hned šestkrát.

Hostující kouč Jorge Sampaoli věděl na začátku sezóny už dopředu, že nebude mít jako nový muž na lavičce vůbec snadnou úlohu zopakovat zlatá léta Unaie Emeryho. Nicméně s adaptací u nového mužstva vlastně neměl až zas takový problém. A dokonce si nedávno vysloužil cenu nejlepšího trenéra ligy pro měsíc říjen.

Pochopitelně že ho tohle ocenění od španělských odborníků potěšilo. "Jsem na sebe pyšný, protože jsem porazil hned několik svých kolegů, kteří by si také zasloužili získat tuhle cenu," zářil spokojeností. "Chci ji věnovat hlavně svým dětem, které mě na dálku podporují, a pak také fanouškům, kteří nás mohutně ženou dopředu."

V tabulce Sevillistas obsazují slušnou pátou pozici, přičemž na druhou Barcelonu ztrácejí jen čtyři body. Jestliže však doma hrají jako z partesu, pak na půdách soupeřů to už tak slavné není. Celkově z pěti utkání vyhráli jen jednou jedinkrát. I proto rozhodně hodlají naplno uspět v La Coruně, aby jim čelo tabulky nějakým způsobem neuteklo.

Po reprezentační přestávce by hostující sestava neměla doznat nějakých výraznějších změn. Samir Nasri je lehce zraněný, každopádně by se měl nakonec postavit v záloze vedle Stevena N'Zonziho. Uvidíme, jestli nakonec nedojde k úpravě rozestavení na 4-4-2, v tom případě by v útoku vedle Luciana Vietta s největší pravděpodobností nastoupil Wissam Ben Yedder.

Deportivo dělí jen jeden bod od sestupového pásma. Jeho velkým problémem je střelecká produkce, pouhých osm vstřelených branek je nejhorším číslem celé LaLigy. Dvakrát se letos trefil pouze Celso Borges, a to je navíc záložník. Očekávání především nenaplňuje Florin Andone, letní posila za čtyři milióny euro.

Ani domácí nemají nějaké výrazné potíže s absencemi. Na pozici stopera by se měl vrátit Raúl Albentosa, jemuž už vypršel karetní trest, menší zdravotní problémy má Laure, takže se dá očekávat, že jeho místo na pravém beku zaujme Juanfran. Dlouhodobější problémy s kolenem tak má jen forvard Joselu, jenž letos odehrál pouhých 23 minut.

Málaga zavítá v sobotu odpoledne do katalánské metropole, aby se na slavném Camp Nou utkala s domácí Barcelonou. Ačkoli se hostům nedaří, pokusí se využít znalostí a schopností dvou mužů s barcelonskou historií.

O tom, kdo je tady favoritem, nemůže být ani pochyb. Stačí se podívat do dlouhého výčtu vzájemných duelů, abyste viděli, jak velký rozdíl mezi oběma týmy je. Tato tabulka ukazuje také další zajímavou věc: Málaga se s barcelonským gigantem střetává poměrně často a pravidelně, ale tři body si z Camp Nou odvezla jen jedinkrát! Stalo se tak poměrně nedávno, konkrétně v únoru minulého roku. Tehdy Barcelonu šokoval Juanmi, který se prosadil už v 7. minutě utkání a nikdo další se na střelecký účet nepřidal.

Podobný šok teď Barcelona rozhodně nehodlá dopustit. A ani by neměla, protože je na druhém místě a to je příčka o to bolestnější, že na prvním místě sídlí nenáviděný rival z Madridu. Real vede tabulku Primera Division o dva body a Barcelonu může těšit třeba fakt, že Real má mnohem náročnějšího soupeře - v sobotu večer vyzve ve šlágru kola Atlético Madrid, takže se rozhodně nedají čekat snadné tři body. V ty naopak doufá Barcelona proti relativně slabší Málaze.

Na nepříjemnou porážku od Manchesteru City v Lize mistrů dala zapomenout minulým kolem La Ligy, v němž si poradila se Sevillou. Ani na jejím hřišti se výhra nerodila snadno, protože domácí Sevilla se ujala díky brance Vitola vedení a blaugranas museli otáčet. Krátce před poločasovou pauzou vstřelil důležitou branku Lionel Messi a celé utkání pak po změně stran rozhodl obvyklý kanonýr Luis Suárez. Mnoho branek se nyní očekávat nedá. Jednak vzhledem k náročnému programu kvalifikačních bojů o MS. A jednak proto, že se stává tradicí duelu mezi Málagou a Barcelonou nejtěsnější možná výhra.

Málaga má problémy především s cestováním. V této sezoně Málaga ještě ani jednou venku nevyhrála a hned 13 z jejích patnácti bodů získala na vlastním stadionu La Rosaleda. Potíže má především se střelbou branek. Na čele týmového žebříčku sídlí Sandro Ramírez s pěti zásahy, následuje jej Camacho s pouhými dvěma. Mnozí hráči pak nastřádali alespoň jednu branku, ať už je to Juanpi, Charles, Rosales, Llorente, Jony, Castro nebo Duda.

Málaga se určitě spoléhá také na fakt, že má ve svém kádru dva muže s barcelonskou historií. O střelci Sandrovi Ramírezovi už byla řeč, ale mladý útočník není jediným soupeřem s minulostí v Barce. Tím druhým je trenér Juande Ramos, který trénoval barcelonské béčko v roce 1996/1997, třebaže nepříliš úspěšně. Jedna věc se mu ale povedla, protože pod jeho vedením proti Villarrealu debutoval tehdy mladý Carles Puyol, pozdější legenda Barcelony. Poslední zápas Juandeho Ramose proti Barceloně skončil neslavným debaklem Realu Madrid 6:2!

Málaze se po čtyřech gólech od Atlétika povedlo vyhrát 3:2 nad oslabeným Sportingem a obránce Miguel Torres doufá, že na dobrý výkon Málaga naváže: "Barcelona je týmem s dlouholetou tradicí. Má ustálenou filozofii, kterou nemění ani v závislosti na trenérech nebo hráčích. Každý v týmu dobře ví, jak a co má hrát a co se od Barcelony jako značky a klubu vyžaduje. V této sezoně je ještě silnější, ale jsem přesvědčen, že i Barcelona má své slabé místo. My jej jen musíme najít a využít v náš prospěch," dodal zkušený obránce.

Celtě se na Estadio Municipal de Ipurua příliš nedaří, čehož bude chtít domácí Eibar využít. Celý souboj má o to větší náboj, že oba sobotní soky od sebe dělí jen pouhé dva body.

Celta Vigo se postupně stále častěji snaží získávat si renomé a neztrácet kontakt s předními kluby španělské elitní soutěže. I přes mnoho odchodů a změn v kádru obecně se celku z Viga daří udržovat se ve formě i tento rok. Vždyť na šestý Real Sociedad San Sebastian, který by hrál evropské poháry, ztrácí Celta jen dva body! Stejný počet bodů dělí Celtu od Eibaru, který se po hodně nevyrovnané sérii pokouší proniknout do první desítky.

Tyto snahy musel Eibar v minulém kole odložit, protože na dobrý výkon proti Villarrealu nedokázal navázat a prohrál s Las Palmas. Dlouho sice držel remízový výsledek, ale přišel o něj v 94. minutě po nařízené penaltě. Aktuálně jedenáctý Eibar ale chce co nejdřív napravit chuť svých fanoušků a znovu se zapojit do boje o vyšší příčky. Pomoci by mu k tomu chtěl i brankář Yoel Rodríguez, který má před utkáním smíšené pocity. Právě ve Vigu se narodil a dlouho tamní Celtě fandil.

Sám před utkáním prohlásil: "Je to pro mě hodně zvláštní utkání, protože k Celtě mám hodně blízko a celá moje rodina ve Vigu žije. Navíc mám v klubu hodně dobrých přátel. Teď hrajeme a i když je Celta hodně dobrým soupeřem, doma prostě žádné body ztrácet nesmíme. Když bychom si z dalších dvou duelů odnesli šest bodů, věci by nabraly úplně jiný směr a naše postavení v tabulce by vzhledem k blízkosti pohárů bylo zase o něčem jiném. Jsem rád, že Celta bude postrádat Iaga Aspase, protože to je skvělý a nevypočitatelný hráč," dodal zkušený brankář Eibaru.

Aspas bude Celtě scházet kvůli karetnímu trestu, ale Celta má mnoho podobně laděných hráčů. Vidět to bylo i z minulého kola. Do toho se sice Celta zapojila po únavném a prohraném utkání Evropské ligy, ale napravila si chuť. Na domácí půdě stadionu Balaídos si poradila s Valencií, třebaže po třiceti minutách prohrávala. Branky Roncaglii a Guidettiho jí ale nakonec na tři body stačily. Právě Aspas coby nejlepší kanonýr týmu a celkově třetí nejlepší střelec La Ligy bude scházet a trenér Berizzo musí vymyslet, jak kanonýra nahradí.

Strach z toho ale nemá: "Ukázali jsme už několikrát, že nejsme jen týmem s hvězdami, bez nichž si neporadí. Naše výhoda spočívá v tom, že umíme nahradit hráče, že táhneme za jeden provaz a že se nám daří ušít sestavu i taktiku na míru aktuálním potřebám. Chci svůj tým pochválit za to, jak si v sezoně zatím vede. Věřím, že se ještě dočkáme velkých věcí," doufá Berizzo.

Největší šlágr 12. kola nás čeká v Madridu, kde se proti sobě postaví oba velkokluby z hlavního města. V roli pořadatele se objeví domácí Atlético Madrid, které na stadionu Vicenteho Calderóna přivítá slavný Real.

Madridské derby píše dlouhou historii, která už fotbalu dodala nejedno velké a emotivní představení. Posledních pár let se k emocím přidala také významná událost. Fakt, že oba kluby bojují o první místo v lize a že se Atlétiku daří překonávat nebo alespoň úspěšně narušovat dualismus mezi Barcelonou a Realem. Jako vždy nás čeká hodně vypjaté utkání, ve kterém půjde kromě nervů, bodů a slávy také o první místo.

Na něm je právě teď slavnější z obou klubů. Svěřenci trenéra Zidana mají na čele náskok dvou bodů před Barcelonou, což ale v žádném případě touto dobou neznačí žádnou nepřekonatelnou propast. Konec září se sice hráčům Bílého baletu moc nepovedl, ale nyní to vypadá, že je vše zažehnáno a mašina Realu se opět rozjela. V minulém kole si s chutí zastřílela, Leganés pokořily branky Balea a Moraty, a Real už nedovolil podobný vývoj jako nedávno v Lize mistrů proti Varšavě. Také tam vstřelil tři branky, ale soupeři dovolil stejný počin.

Už deset let jeho bělostný dres obléká Brazilec Marcelo. Před duelem s Atlétikem poznamenal: "Jsem tu od svých osmnácti let a hrozně to utíká. Mohu ale říct, že to, co jsem tu zatím prožil, bylo jedno velké a nádherné dobrodružství. Hrál jsem v týmu, kde nastupovali Roberto Carlos nebo Alfredo Di Stefano. Jak asi víte, Carlos je můj idol a já mu byl blízko. Hlavní je to, abyste nikdy neztratili chuť na sobě pracovat. Pokud by se mi to stalo, asi bych skončil. Já chci ale pořád vyhrávat další a další trofeje," ubezpečuje fanoušky zkušený bek.

Oba kluby se naposledy potkaly ve finále Ligy mistrů, které skončilo lépe pro Real. V základní hrací době sice rozhodnutí nepadlo, ale na penalty se opět radoval Bílý balet. Na něj Atlético ztrácí šest bodů v lize i proto, že naposledy trochu překvapivě prohrálo. Tým trenéra Diega Simeoneho nestačil na domácí Real Sociedad San Sebastian a prohrál s ním 2:0. O první branku domácích se postaral Carlos Vela, druhou měl na svědomí Willian Carlos. Oba zásahy si pak střelci připsali z penalt ve druhé půli. A trenér Simeone z toho velkou radost neměl.

Nutnost vyhrát derby si uvědomují sami hráči. Jedním z nich je zkušený záložník Koke, který před utkáním pro deník Marca sdělil: "Je to hodně nebezpečné utkání. Nemůžeme si totiž dovolit zaváhat a ztratit další cenné body. Už tak je ta propast mezi námi dost velká, takže ji chceme jen zmenšovat. Jako vždycky myslíme především na to, že chceme vyhrát. Bereme to jako povinnost, nutnost a jediné východisko. Real je skvělý tým a máloco nás na sobě navzájem ještě překvapí."

"Je to zatím hodně bláznivý ročník. Vedli jsme ligu, ale pak prohráli se Sevillou a spadli náhle až na páté místo. Z toho je vidět, jak málo stačí k pádu. Je to hodně vyrovnaná liga a čeká nás hodně práce. Poslední dobou se nám nedaří v obraně, takže především tam musíme pracovat na nápravě. Jsem přesvědčen, že je v našich silách nad Realem vyhrát. Porážek už bylo dost a učinily nás silnějším týmem," domnívá se Koke.

Dvanácté kolo nás již v pátek zavede do Sevilly, kde se střetne domácí Real Betis s Las Palmas. Týmu z Kanárských ostrovů se daří mnohem lépe než jeho konkurentovi, ale do Sevilly Las Palmas jezdí jen hodně nerado.

Neumí tam totiž vyhrávat. Body si nevozí a ani jeho herní projev venku není moc přívětivý. V novodobé historii od roku 2001 se Las Palmas nepovedlo vrátit se domů s body ani jednou. Při poslední návštěvě stadionu Benita Villamarína se musel před domácími poklonit, když těsně prohrál po brance nizozemského útočníka Rickyho van Wolfswinkela z poslední desetiminutovky. Je ale pravda, že tehdy mělo Las Palmas utkání hodně ztížené, protože už ve 41. minutě bylo oslabeno po červené kartě Aythamiho.

Poslední dobou se Las Palmas daří vyhýbat se porážkám. Po několika remízách sice padlo proti Villarrealu, ale po něm remizovalo v divokém utkání s Celtou Vigo. V minulém kole pak před reprezentační pauzou ukázalo svůj charakter, když utkání s Eibarem vyhrálo až v 94. minutě díky proměněné penaltě Jonathana Viery. V současné chvíli je maličký celek na skvělém devátém místě a na kontě má 16 bodů.

V ostrém kontrastu k formě Las Palmas pak je forma jeho pátečního hostitele. Real Betis za posledních pět utkání prohrál hned čtyři a není divu, že se něco muselo změnit. Ačkoli v Betisu není špatný tým, trenér Gustavo Poyet s ním nedokázal zaujmout a porážky zapříčinily jeho pád. Místo něj byl nově jmenován trenér Víctor Sánchez, který v minulosti hrával za Real Madrid a coby trenér má zkušenosti díky působením v Deportivu La Coruňa a Olympiakosu Pireus. A ten hodlá napravit minimálně jednu věc, kterou Poyet nedělal zcela správně.

Rubéna Castra totiž používal na kraji ofenzivní zálohy místo jeho přirozené role hrotového střelce. A Sánchez to hodlá změnit: "Chceme hrát tak, aby se naši fanoušci na zápasy těšili. Naše hra bude nápaditá, agresivní a rychlá. K tomu nám pomůže i Rubén Castro, který je klíčovým mužem našeho týmu. Role hrotu mu svědčí, je v ní dobrý a začne na ní. Prvním slovem, které náš tým bude charakterizovat, je týmová práce," dodal trenér Sánchez.