Ozvěny z Bundesligy: Jonnysiwo hlásí návrat. Tedy alespoň Karim

Jaké útočné duo vám jako první vyvstane na mysl? Z Bundesligy asi Marvin Ducksch - Niklas Füllkrug. Favority zůstávají také Jordan Siebatcheu se Sheraldem Beckerem. Vzpomenete si ale také na dvojici z Mainzu? Možná ani ne, neboť v probíhající sezoně toho Karim Onisiwo a Jonathan Burkardt spolu moc neodehráli. Snad se po uzdravení druhého jmenovaného přestane smrákat, neboť Onisiwo už je zase v ráži.

Ono teda najít ikonický pár forvardů není zas tak snadné. Ne každý hraje na dva čisté hroťáky. A když se člověk podívá na Schalke, tak se snad ani nemůže trenérům divit, že hledají jiná rozestavení. Zrovna "Horníci" by si teda v prvé řadě měli zámést před trochu jiným prahem. Thomas Reis se z Bochumi do 20 kilometrů vzdáleného Gelsenkirchenu stěhoval z neznámých důvodů pěkně dlouho. Nakonec si ale přece jen fidlátka sbalil. Toto trvalo...

Trable s útočníky řešila v úvodu sezony také jiná známá značka z Porúří. Dortmund možná zprvu věděl, jak své forvardy na hřišti poskládat, avšak vidle mu do plánů hodilo nádorové onemocnění letní akvizice. Ve středu však přišly radostné zprávy. Sébastien Haller si poprvé po chemoterapii zatrénoval ve svém někdejším amsterdamském působišti. Snad se brzy ukáže také na německých trávnících; uvidíme, zda vedle stále více se osmělujícího Youssoufy Moukokoa.

V poslední době sílí také ataky z tribun. Aby taky ne, neoblíbený mundial se kvapem blíží. Němečtí fanoušci dlouhodobě vyzývají k bojkotu katarského mistrovství. Žel, nikdo jejich hlas nezval vážně. To ovšem ochozy neumlčuje. Spíš naopak.

Tak či onak, německý nároďák se mistrovství světa zúčastní. Součástí Nationalelf bude dost možná Anton Stach. Rád by jej z Mainzu jistě doplnil také Jonathan Burkardt, avšak kapitána reprezentační jednadvacítky přibrzdilo zranění. To Burkardtův útočný kolega z Mainzu se v 11. kole urval ze řetězu, jako kdyby mu o pozvánku na mundial také šlo. Rakušana Onisiwa ale v Kataru neuvidíme. Škoda.

---

Kouzlo se pomalu vytrácelo. Pohádka o Mohuči, která povstala ze záhrobí a zničehonic začala sršet zábavou, už tolik netáhla. V sezoně 2021/22 ještě blyštila zářivě, avšak od letošního srpna už spíš jen problikávala v houstnoucí mlze.

Není se moc čemu divit. Bo Svensson vystavěl svůj příběh na zprvu dramatickém, ale posléze mírném až nudném postupu vpřed. Dechberoucí finiš a skok z posledního místa nad sestupové příčky na jaře loňského roku ohromil. Následným stabilizačním měsícům a umístění v horní polovině tabulky bylo třeba zatleskat. Dnes už se ale k aplausu připojuje méně a méně lidí.

Do popředí se dostávají jiné narativy. Vloni Mainz tuze zápasil s kolínskou renesancí, letos už nemá proti Unionu s Freiburgem šanci. Přitom minimálně Unionu se v lecčem podobá. Historicky nepříliš významný klub, který ovšem v současném fanouškovém boji za svá práva hraje důležitou roli. Jak Nullfünfer, tak i Eisernen totiž patří mezi eingetragener Verein (e. V.), neboli zapsané spolky, jež jsou pod plnou kontrolou vlastních členů. Z bundesligových celků jsou "e. V." ještě Freiburg a Schalke, v ostatních klubech mají menší či větší slovo sponzoři, firmy či konsorcia.

Také na hřišti působí FSV a FCU jako příbuzní. Trenéři Svensson i Urs Fischer vyznávají rozestavení se třemi stopery a kladou důraz na defenzivu. U Svenssona tato preference nepřekvapí, sám byl jako hráč kvalitním zadákem. Navíc proč měnit něco, co funguje. Nebo aspoň fungovalo dosavadní rok a půl.

V září ovšem sladěný stroj vykazoval poruchovost. Čtyřikrát v řadě nezvítězil, především pak stále nebyl schopen potěšit publikum v domácí aréně. Ani pověstná defenziva už nedržela tak jako dřív. To se potom nelze divit, že se do titulků dostával spíše perfektně promazaný Union.

Start ročníku navíc moc nevyšel ani Jonathanu Burkardtovi. Talentovaný útočník vynechal kvůli svalovému zranění úvodní dvě kola, v září se pak na marodku vrátil. Rozpadlo se tak úderné Jonnysiwo (nebo také Johnnysiwo, lze narazit i na Johnny-si-wo... to je fuk), tedy spolupráce Burkardta s Karimem Onisiwem.

V uplynulé sezoně Burkardt poprvé střelecky explodoval. Za 14 soutěžních tref vděčil do značné míry svému parťákovi v útoku. Onisiwo sice na trávníků běhá také z důvodu střílení gólu, ovšem jakmile má k ruce potentního druha, rád se pro dobro mužstva obětuje jinak. Svádí souboje s dotěrnými obránci a otevírá prostor pro produktivního mladíka. V posledních měsících však tato kooperace nemohla fungovat. Burkardta trápily různé bolístky a Onisiwo si jako nejmenovaný populární dálniční policista horko těžko zvykal na nového kolegu.

I v utkání proti Kölnu se vedle 30letého Rakušana postavil Marcus Ingvartsen, zatímco již uzdravený Burkardt se posadil na lavici náhradníků. Tentokrát však Onisiwo zamáčkl slzu stesku a rozhodl se, že bude řádit i bez kámoše. A tak už v úvodu duelu vystihl špatnou rozehrávku stopera Effzeh Lucy Kiliana, kterým se následně nechal v pokutovém území faulovat. Podruhé se Kilian napálil krátce před půlhodinou hry. Onisiwo si šikovně pustil míč podél postranní čáry, načež jej nestíhající zadák zahodil rukama za autovou čáru. Druhá žlutá pro Kiliana, další plusové body pro útočníka.

Onisiwo ale zářil dál. Defenzivu Effzeh rozčiloval důrazem ve vzdušných soubojích i rychlostí s míčem u nohy a mimořádným citem pro náběh. Jeho koncert pokračoval do přestávky asistencí na zásah Dominika Kohra, stejně tak se Onisiwo připletl do kombinace vedoucí ke třetímu gólu Mainzu.

Kdo čekal po přestávce vyšťavení, hleděl na Onisiwa s údivem dál. To už pod tlakem domácího všudybyla zaváhal také brankář 1. FC Köln Marvin Schwäbe, jenž při odkopu trefil Onisiwa, načež síť snadno rozvlnil Angelo Fulgini. Branka nicméně neplatila, protože Schwäbe ke svému štěstí trefil horní končetinu napadajícího soupeře. Onisiwo to tedy zkusil jinak. Na hranici pokutového území vybojoval přímý kop, který k tyči ukázkově zakroutil Aarón Martín Caricol.

Už to vypadalo, že se za svůj ukázkový výkon nedočká gólové tečky. Avšak přece jen to v 84. minutě přišlo. A hádejte, kdo Onisiwovi asistoval, přece parťák Jonny, který se v průběhu druhé půle dostal na hřiště. To bylo shledání, to bylo radosti.

Onisiwo dlouhá léta nepatřil k bůhvíjakým tahounům Mainzu. V Rheinhessen už kroutí osmou sezonu a nanejvýš vsítil sedm branek v ročníku 2018/19. Po boku dravého mládí však pookřál a ukazuje, že svým důrazným herním stylem se v Bundeslize umí prosadit. Po galapředstavení proti Kölnu mu ostatně schází pět branek na to, aby dohnal Robina Quaisona, jenž s 31 přesnými zásahy vévodi historické tabulce nejlepších bundesligových střelců FSV.

Avšak umí takhle dál zářit i bez Burkardta? Pátek ukázal, že by to možná šlo. Že i s Ingvarsenem se Onisiwo může zajímavě doplňovat. Svensson má nyní vcelku příjemné dilema. Buď ponechá útok ve stejném složení, nebo se Jonnysiwo vrátí na scénu. Zvenčí lze čekat tlak na zvolení druhé varianty, při níž se do akce vrátí talentovaný prospekt Mainzu. A je pravdou, že bez Burkardta by Onisiwo dost možná na prahu třicítky vůbec nepookřál. Na druhou stranu, Ingvartsen se během Burkardtovy absence vypracoval v nejlepšího střelce mužstva. Takže to bez mladíka není až tak zlé.

Ať už se Svensson rozhodne jakkoliv, doufejme, že Onisiwova forma jen tak nepoklesne. Dříve v nominaci rakouské reprezentace provokoval, dnes by dost možná byl vítaným doplňkem. Škoda, že Rakušané na mistrovství světa nepostoupili...

Zkušenému forvardovi tak zbývají pouze německé soutěže. Avšak i tam má jistě co nabídnout. Už jen pro dobro Mainzu, jenž by na sebe zase rád upozornil jako (momentálně lepší) Union. A taky pro dobro Burkardta, který při snaze o návrat do formy uvítá sehraného kolegu.