Představení účastníků Copy América 2021 - Bolívie

Pro mnohé evropské fanoušky je Bolívie týmem někde na úrovni Moldavska, pouze s nespravedlivou výhodou vysokohorského stadionu Hernando Siles v La Pazu. Nutno říct, že Bolívijci v posledních letech nepřesvědčovali své kritiky o nepravdivosti podobných soudů. Paradoxně zrovna Bolívie byla jedna z nemnoha zemí, které byly pozvány na první MS ve fotbale v roce 1930.

Zatím největší úspěch v historii této země pak přišel na domácí Copě v roce 1963, kterou Bolívie dokázala ovládnout. Od té doby ovšem až na krátké obrození v polovině 90. let, kdy postoupili i na MS, předvádějí spíše podprůměrné výkony. Dokáže Bolívie po 6 letech postoupit zase alespoň ze skupiny? Několik indicií by tomu nasvědčovat mohlo.
Tou první indicií je hned osobnost trenéra Faríase. Nevysoký Venezuelan je pro běžného fanouška i patrně většinu expertů naprosto neznámým jménem. Rovněž úspěchů zatím v trenérské kariéře mnoho neposbíral a trénování reprezentace si vyzkoušel jen u svého domácího týmu. Farías je také člověkem, který má problémy zvládat své emoce. Během své trenérské kariéry byl často zapleten do násilných incidentů. Horkokrevná povaha a absence větších trenérských úspěchů připomíná českého trenérského velikána Petra Radu.

Faríasovou hlavní devízou je navození pocitu v týmu, že porazit se dá každý. Bolívijci nedisponují zdaleka takovou hráčskou kvalitou jako jejich soupeři, přesto mají v týmu několik rozdílových hráčů. Zbytek týmu pak má za úkol nechat na hřišti všechno. Před Faríasovým nástupem Bolívie naopak působila jako tým, který se po prvním gólu soupeře psychicky složí, jelikož si je vědom své nižší kvality. Nyní však jsou schopni i silnější soupeře trápit a v případě, že inkasují jako první, rozhodně neskládají Bolívijci zbraně. Navíc jsou si vědomi toho, že mají na hrotu útočníka v naprosto bestiální formě.


Tím útočníkem je hráč druholigového brazilského Cruzeira a nejlepší střelec historie národního týmu, Marcelo Moreno Martins. Je až neskutečné, k jakým výkonům se už zakrátko 34letý forvard vybičoval. V kvalifikaci na MS zatím vede tabulku střelců, když skóroval už 6krát. Když už jsem se u trenéra Faríase pustil do srovnávání s českým fotbalovým prostředím, Moreno působí jako kombinace Milana Škody v nejlepší formě, kdy si jej míče ve vápně doslova samy hledaly, a Davida Lafaty, který s postupujícím věkem dlouho zrál jako víno.

Moreno je pro Bolívii naprosto klíčovým hráčem. Bez něj prakticky neexistuje výstavba útoku. Důležitým aspektem hry je totiž nejdřív nechat Morena podržet míč na hrotu a následně svého kapitána doplnit. V krytí míče je Moreno skutečný mistr. Není to nijak skvělý technik, svým výběrem místa ve vápně a pohotovostí v zakončení však tento nedostatek eliminuje. Pokud bude chtít Bolívie na turnaji uspět, stabilní forma jejího kapitána bude v tomto ohledu klíčová.


V domácí lize působí tento malý a mrštný záložník už dlouhou dobu v domácím velkoklubu Bolívar. Jde o jeden z mála klubů, který je pravidelně předvádět na kontinentální klubové scéně nadstandardní výsledky. Jako jeden z mála Bolívijců si zahrál také v Evropě v dresu ruského Grozného. Tato štace však nebyla povedená. Obecně vzato Bolívijcům evropský způsob fotbalu vůbec nesedí.

Už 36letý ofenzivní hráč však bude mít v týmu velmi důležitou roli. Poté, co se Bolívijci dostanou na půlku soupeře, totiž bude právě na něm organizace ofenzivní fáze. Ani ve svém věku neztratil mnoho ze své rychlosti a mrštnosti, hlavní předností Arceho je však hře dodat myšlenku. No a když už se soupeř stihne v obraně zformovat, bude to on, kdo se rychlými průniky bude snažit vybojovat faul. Standardní situace totiž umí zahrávat velmi dobře, většinou na střelce Morena.


Není to tak dávno, co jsem o Vacovi psal v rámci amatérského Euroskautingu. Vaca je drobný, rychlý, tahový hráč, který v reprezentaci nastupuje na pravém křídle. Jeho slabinou je naopak časté špatné vyhodnocení situací, kdy místo přihrávky či střely jde ještě do jedné zbytečné kličky. Pokud jste nikdy neviděli bolívijskou ligu (a předpokládám, že to bude naprostá většina čtenářů), pak vězte, že hrací plocha je zpravidla v tak neuvěřitelně špatném stavu, kterému dokáže konkurovat jen teplický stadion po týdenních deštích a týdnu sněžení k tomu. Na takovém hřišti udržet míč pod kontrolou ve sprintu by byl pro evropské hráče, zvyklé na trochu jiný servis, asi dost podstatný problém. Henry Vaca ale tuto činnost zvládá v rámci možností perfektně. Pokud se tedy dostane k možnosti převzít balon v běhu, bude mít obránce velký problém. Bohužel je v posledních letech náchylný ke zraněním, což jeho kariéru brzdí v rozletu. Restartovat se ji momentálně snaží v bolívijském Oriente Petrolero. Tak přejme hodně štěstí, aby se třeba znovu podíval i do zahraničí.




Bolívijská hra mnohem víc než na systému staví na srdnatosti a touze konečně dokázat, že Bolívie není jen týmem do počtu. Bolívijské rozestavení se dle potřeby mění, ale vychází ze systému 4-1-4-1 s jedním vyloženě defenzivním záložníkem a dvěma ofenzivními záložníky.

Brankářský post rozhodně není silnou stránkou Bolívie. Mezi tři tyče se pravděpodobně postaví dřívější opora Carlos Lampe, který je však s přibývajícími léty stále více náchylný ke školáckým chybám. Zároveň však stále dokáže občas vytáhnout fantastický zákrok, kterým svůj tým podrží. Na záda už mu ale pomalu dýchá mladší Javier Rojas z Bolívaru. Jako trojka bude připraven Ruben Cordano.

Obranná čtveřice se v poslední době často měnila, než ji Farías stabilizoval ve složení Flores, Haquin, Jusino, Bejarano. Zejména na stoperské dvojici Luis Haquin - Adrián Jusino bude nelehký úkol dopřát týmu konečně čisté konto. Na pravém kraji obrany se představí nečekaný střelec proti Venezuele, Diego Bejarano, který už delší dobu patří k tomu lepšímu z obrany Bolívie. Levý kraj obrany bude asi nejčastěji protáčeným postem v defenzivní linii. Číslem jedna na tento post bude nejspíš Enrique Flores, dobré výkony tam však předváděl také José Sagredo. Trumfem v obraně by pak mohl být do budoucna 20letý stoper Jairo Quinteros, který však zatím teprve okouší mezinárodní tempo a do základní sestavy se asi dostane jen při jistotě postupu či vypadnutí.

Defenzivní úkoly bude poctivě plnit Leonel Justiniano, který zároveň disponuje solidní střelou z dálky. Naopak čistě ofenzivní úkoly dostane osobnost týmu Juan Carlos Arce. Roli box-to-box záložníka v této formaci pak bude mít za úkol hrát Erwin Saavedra, který v posledních zápasech patřil mezi nejlepší Bolívijce. Do zálohy budou připraveni také evropští legionáři Danny Bejarano a Boris Céspedes, defenzivnější volbou místo Saavedry by pak mohl být Diego Wayar.

Henryho Vacu a Marcela Morena už jsem vám představil. Doplňovat je z levého kraje hřiště bude Rodrigo Ramallo, který bude mít při útočných snahách za úkol doplňovat hroťáka Morena. Na jeho místo se při takovýchto výpadech bude tlačit zkušený Arce, kterému hra z křídla sedí stejně dobře jako ze středu hřiště. Na místo Henryho Vacy bude připraven také buď jeho jmenovec Ramiro, případně klasický útočník Gilbert Álvarez, který by zaujal místo vedle Morena, zatímco Ramallo a Arce by si rozdělili kraje hřiště.