Premier League - souhrn 13. kola

Góly: 21. Zlatan Ibrahimović - 2. Diafra Sakho

Manchester United už počtvrté za sebou v lize remizoval před vlastními fanoušky. Po Stoke, Burnley a Arsenalu si Rudí ďáblové nedokázali poradit ani s West Hamem - opět především vinou skvělého výkonu gólmana. Darren Randolph předvedl několik skvostných zákroků a nestačil jen na hlavičku Zlatana Ibrahimoviće. Protože ale už ve druhé minutě otevřel týmž způsobem skóre Diafra Sakho, skončil zápas na Old Trafford nerozhodně 1:1.

Asi vás nepřekvapí zjištění, že Sakhovi naservíroval balón na hlavu Dimitri Payet. Manchester United byl v prvním poločase lepším týmem a po dvaceti minutách hry se dočkal vyrovnání. Zlatan se výtečným náběhem odpoutal od Collinse, do vápna přišel fantastický míč od Pogby a Randolph byl bezmocný.

Utkání opět neodkoučoval celé José Mourinho. Portugalský manažer neukočíroval svůj temperament po udělení žluté karty za simulaci Poula Pogby a za nakopnutí lahve byl vykázán na tribunu. Odsud mohl sledovat první excelentní zákroky Darrena Randolpha - jak proti samostatnému nájezdu Rashforda, tak především proti ráně Lingarda.

Vstup do druhé půle paradoxně vyšel mnohem lépe West Hamu, který zahrozil skrze hlavičkujícího Sakha i mistra přímých kopů Dimitriho Payeta. Obě střely však mířily nad branku, byť při ráně Payeta raději De Gea balón kontroloval dotykem.

Kladiváři na každý pád z územní převahy nic nebezpečného nevytěžili a po určité době se k otěžím dostali opět domácí. Střídající Wayne Rooney se krátce po příchodu na trávník dostal ke střele, ale na Randolpha si přízemní střelou nepřišel. Podobně dopadl s o něco prudší ranou i Lingard.

Old Trafford se dostalo do extáze čtvrt hodiny před koncem, ale jásot fanoušků brzy utichl. Skórující Jesse Lingard se totiž v momentě Mchitarjanovy střely do tyče nacházel v ofsajdu. Komentátoři NBC posléze přišli s informací, že míč vychýlil v cestě do sítě Darren Randolph, čímž irský gólman zahájil svou nejzářivější sekvenci v utkání.

Další perfektní zákrok vytáhl při skvělé ráně Pogby k tyči, jen o dvě minutky později skvostně vytrčil pravačku proti pokusu Ibrahimoviće. Právě švédský forvard už Randolpha málem překonal, jenže celou situaci zachránil vracející se Kouyaté. K vítězství však paradoxně měli na konci blízko i hosté, když skvělé práce Antonia využil Ashley Fletcher. De Gea ale jeho střelu z těsné blízkosti dokázal vyrazit.

Góly: 1. Charlie Austin

Ronaldu Koemanovi návrat do důvěrně známého prostředí nevyšel a následkem toho Everton živí na Southampton už jenom dvoubodový náskok. Saints se konečně vyhoupli do první desítky, když si připsali první výhru po čtyřech kolech trápení...

Ronald Koeman si na St. Mary’s asi nemohl představit horší přivítání. Tím nutně nemyslím fanoušky, kteří byli rozpolcení a někteří ho vítali s patřičným respektem, nýbrž narážím spíše na úder Charlieho Austina po pouhých 42 sekundách hry. Ona branka zároveň představovala nejlepší možné uvedení mladíka Joshe Simse, který pro svého hrotového útočníka okamžitě vypresoval klíčový balon.

Talentovaný mládežnický reprezentant Anglie se pak neztratil ani ve zbytku utkání, když nekazil a čas od času zahrozil. Stekelenburga poděsil střelou z dálky i jednou hlavičkou a šest minut před koncem střídal při nadšených ovacích vestoje.

Southampton obecně vypadal být dobře naladěný. Nebýt skvělého zákroku Stekelenburga, Austin vstřelil dva góly místo jednoho, Pierre-Emile Højbjerg zase krátce po přestávce natrefil na brankovou konstrukci a Ward-Prowse odmítal na čáře obránce Jagielka.

Naproti tomu výkon Evertonu před brankou soupeře nelze popsat jinak než jako zklamání. Gueye pálil hrozivě mimo, Barry s Barkleym neukočírovali své hlavičkové pokusy a vcelku to byla pouze slabá rána Barryho z 93. minuty, co Forstera přinutilo k (rutinnímu) zákroku. Hrotový útočník Romelu Lukaku se za 90 minut dotkl balonu všehovšudy 35krát, což říká vše důležité.

Góly: 12. Alexis Sánchez, 53. Theo Walcott, 90+1. Alexis Sánchez - 23. Callum Wilson (pen.)

Tři střely, tři góly. Arsenal splnil povinnost, na domácí půdě si poradil s Bournemouthem a udržel se v kontaktu se špičkou tabulky. Ze čtvrté pozice ztrácí na vedoucí Chelsea tři body. Hrdinou utkání byl Alexis Sánchez, střelec dvou branek a hlavní hrozba Gunners. Cherries zdramatizovali zápas pouze díky diskutabilní penaltě Calluma Wilsona...

Arsenal v úvodu utkání dominoval a jen dva perfektní bloky Nathana Akého ochránily Bournemouth před inkasováním. Ve dvanácté minutě si ale de facto vlastní gól vstřelil jeho kolega ze stoperu Steve Cook. Při snaze o zpětnou přihrávku věnoval míč Alexisovi, jenž si položil Federiciho a podél něj otevřel skóre.

Bournemouth se vrátil do utkání velmi diskutabilní penaltou, jenž na Monrealovi vybojoval Callum Wilson. Útočník se před zadáka Arsenalu natlačil a kontakt si de facto vynutil. S nařízenou "desítkou" si každopádně poradil a vyrovnal. Následující minuty patřily hostům a Adam Smith měl po Akého přiťuknutí velkou šanci výsledek otočit - hlavou ale z šesti metrů branku přestřelil.

Svěřenci Arséna Wengera měli potíže ve finální fázi, Elneny i Alexis pálil ze solidních pozic mimo. Až v nastaveném čase se Chilan osmělil k parádní pumelici a orazítkoval břevno. Krátce po změně stran se Arsenal dočkal i vedoucího gólu, který vstřelil čerstvý tatínek Theo Walcott. Míč mu před prázdnou bránu naservíroval Nacho Monreal.

Bournemouth měl ve druhém poločase více ze hry, držel balón častěji na kopačkách a většinu utkání vedl i ve statistice střel na bránu. Obrovskou šanci na vyrovnání měl čtvrt hodiny před koncem střídající Benik Afobe, jenž po rohovém kopu a teči Francise téměř nevědomky střílel z malého vápna. Klíčový zákrok však (podobně nevědomky) vytáhl Petr Čech.

Arsenal měl i štěstí, protože po ruce Monreala ve vápně se klidně mohla kopat další penalta. Tentokrát však sudí zřejmě kompenzoval předchozí situaci a Gunners mohli v závěru svou výhru ještě pojistit. Rychlý brejk zakončil po ose Özil - Giroud třetí nejlepší střelec Premier League Alexis Sánchez.

Góly: 29. Heurelho Gomes (vl.)

Brzké nedělní odpoledne patří Stoke City. Tým Marka Hughese předvedl na půdě Watfordu ryze profesionální výkon bez jediné chybičky od první do poslední minuty a po zásluze si z Vicarage Road odváží tři body za výhru 1:0. Mužem zápasu se stal Charlie Adam, jehož hlavička krátce před uplynutím půlhodiny hry zapříčinila vlastenec brankáře Gomese, a skotský záložník pak i po zbytek utkání s přehledem ovládal střed pole.

Úvod utkání patřil jednoznačně hostům. Zatímco se hráči Watfordu teprve rozkoukávali, Stoke trpělivě drželo míč na kopačkách a dobrý pohyb útočné trojice Shaqiri-Diouf-Arnautović dělal obraně Hornets značné potíže. První gól měl na kopačce v patnácté minutě po Shaqiriho pasu Imbula, ovšem svou krásnou dalekonosnou ránu nakonec poslal těsně vedle horního růžku Gomesovy brány.

Co se ovšem nepovedlo jednomu ze středních záložníků Potters, to v minutě devětadvacáté dokázal jeho kolega, Charlie Adam. Anglickému středopolaři se povedlo při rohovém kopu odpoutat od Valona Behramiho a usměrnit svou hlavičku vstříc brance. Míč se sice zprvu odrazil od tyče, ale při cestě napříč brankou narazil do bezmocného Gomese a skončil v síti. První půle tak skončila zaslouženým vedením hostí.

I když Watford po změně stran začal výrazně přebírat herní iniciativu, pozorná obrana Stoke hráčům ve žlutém nadále bránila v jakémkoli sebemenším ohrožení branky Leeho Granta. Ještě před uplynutím hodiny hry se na trávník podíval i Odion Ighalo, ovšem ani jeho nasazení namísto krajního beka Holebase k frustraci publika na Vicarage Road žádné zlepšení nepřinášelo. Až jedenáct minutě před koncem se dostal k nadějné střelecké pozici Daryl Janmaat, jenže odražený míč z hranice pokutového území napálil z voleje hrubě nepřesně.

V poslední minutě základní hrací doby navíc ještě více ztížil závěrečný nápor Hornets Miguel Britos, jenž za stažení unikajícího Shaqiriho uviděl druhou žlutou kartu a musel předčasně do kabin. Watford tak navzdory výrazné územní převaze nedokázal za celý druhý poločas ani jednou vystřelit na bránu a po právu podlehl Stoke 1:0.

Góly: 45. Pedro, 51. Victor Moses - 11. Christian Eriksen

Ani Tottenham Chelsea nezastavil! Antonio Conte se svým revolučním systémem dál válcuje Premier League, v londýnském derby se Spurs sice jeho tým první poločas tahal za kratší konec, ale Pedrův gól do šatny celý obraz hry obrátil naruby. Krátce po změně stran se trefil ještě Victor Moses a Chelsea vedení udržela až do závěrečného hvizdu.

Tottenham do utkání vlétl s neuvěřitelným nasazením a po delší době dal zavzpomínat na excelentní výkony z minulého ročníku, kdy soupeře deptal dokonalým presinkem po celé délce hřiště. Dokonce i Chelsea, včetně N’Gola Kantého, měla s touto aktivitou problém a dopouštěla se laciných ztrát.

V jedenácté minutě se pak Spurs dostali do zaslouženého vedení. David Luiz nedokázal zastavit Alliho, od něj se míč dostal ke Christianu Eriksenovi, jenž se trefil náramně. Míč se mu po levačce svezl tak skvěle, že zapadl přesně k tyči mimo Courtoisův dosah. Belgický gólman inkasoval po dlouhých deseti hodinách!

Lídr tabulky však ani tento direkt nepřiměl ke zlepšení, Tottenham měl pořád víc ze hry a v jednu chvíli svítil na tabuli v kolonce střel nemilosrdný stav 1:10. Tu jedinou ránu Blues měl na svědomí Luiz z přímého kopu, ale Lloris byl připraven. Na opačné straně musel do přestávky Courtois zasahovat proti tvrdé ráně Kanea a u tyčky likvidovat průnik Walkera.

Chelsea se však dočkala vysvobození v pravý čas. V poslední minutě prvního poločasu se uprostřed pole ujal míče Matić, který bleskově našel na hranici šestnáctky Pedra. Ke španělskému křídelníkovi trestuhodně nevystoupil nikdo z obránců Tottenhamu, a tak se někdejší hráč Barcelony s balónem v pohodě otočil a fantastickou technickou ranou k tyči překonal Llorise.

Impuls patrně o přestávce zafungoval a Chelsea vlétla do druhého dějství jako vyměněná. Hned po pěti minutách se navíc dočkala odměny v podobě druhého a vítězného gólu, který vstřelil symbol proměny Blues Victor Moses. Nigerijec využil perfektní asistence Diega Costy (s bilancí 10+4 suverénně nejproduktivnějšího hráče Premier League) a i přes snahu Llorise a Vertonghena protlačil míč do sítě.

Chelsea byla minimálně dalších patnáct, dvacet minut nezastavitelná a byla to naopak ona, kdo diktoval vysoké tempo hry. Zápas mohl relativně snadno ukončit Marcos Alonso, jenž se po ose Moses - Costa ocitl v naprosto dokonalé zakončovací pozici. Úplně sám na penaltě ale nepochopitelně poslal míč nad břevno.

Podobnou šanci v závěrečné fázi utkání spálil taky Willian, jelikož však Tottenham s výjimkou jedné střely Eriksena brankáře Blues vůbec neohrozili, Chelsea to trápit nemuselo. Naopak Kohouti nadále vědí, že Stamford Bridge není jejich zaslíbeným místem. Šňůru neúspěchů zde natáhli na neskutečných třicet klání.

Góly: 72. Michael Dawson - 34. Gareth McAuley

Užuž se West Bromwich blížil hattricku ligových vítězství, prvnímu od roku 2012, aby nakonec Hull spasil přiléhavě jeho vlastní kapitán Michael Dawson. Ten v 72. minutě vyrovnával na konečných 1:1...

Samotný výkon ovšem na rozdíl od jednoho vydolovaného bodu Tigers těžko potěší. Až do 50. minuty si domácí nebyli schopni vytvořit pořádnou střeleckou příležitost a zápas jako celek vlastně vůbec nebavil. V úvodní půlhodině se akorát hosté zmohli na jednu nevyvedenou střelu Morrisona.

Přesto si Albion první branku zápasu ve 34. minutě zasloužil. Domácí družina se tehdy nedokázala vypořádat s rohem Matta Phillipse a McAuley promptně odhlavičkoval míč do sítě. Na Hull se pak na KC Stadium bučelo.

Teprve poločasové vysvlečení Diomandého trochu povzbudilo malátnou ofenzívu Tigers a ihned po obrátce Davies divže neskóroval ze Snodgrassova rohu. Právě dodávka skotského křídelníka však nakonec přeci jen znamenala vyrovnání, když právě jeho dalekonosného nákopu v 72. minutě využil ke sklepnutí Mbokani a Dawson už udělal, co bylo třeba.

V závěru ještě WBA mělo šance na strhnutí zápasu zpátky na svou stranu, ovšem Chadliho přímý kop zlikvidoval Marshall a Rondón hlavičkoval těsně mimo.

Góly: 34. Riyad Mahrez (pen.), 90+4. Islam Slimani (pen.) - 13. Álvaro Negredo, 71. Álvaro Negredo

Skutečně interesantní sezonu prožívají překvapiví obhájci ligového titulu z Leicesteru. Mužstvo Lišek totiž v domácí soutěži hraje mizerně a před dnešním utkání je pouhé dva body dělily od sestupu, v Lize mistrů je to úplně jiná píseň a Leicester po několika výhrách suverénně míří za postupem do jarního osmifinále. Zajímavý byl i jeho domácí zápas proti Middlesbrough. Souboj tabulkových sousedů nabídl čtyři góly a množství šancí, z nichž první si v úplném úvodu připsal Traoré, gólman Zieler si ovšem s jeho pokusem poradil.

To ovšem už neplatilo ve třinácté minutě, když si na přihrávku od Rodriguéze naběhl Álvaro Negredo a pěkným gólem dokázal španělský útočník dostat hostující tým do vedení. Vynikající příležitost srovnat krok dostaly Lišky zhruba o dvacet minut později. Rozhodčí totiž v jejich prospěch odpískal penaltu, k níž se postavil Mahrez a ranou k levé tyči nedal Valdésovi šanci.

Další góly už první poločas nenabídl a do kabin se tak šlo za nerozhodného stavu. Skóre 1:1 ovšem platilo jen do sedmdesáté minuty, kdy se znovu dostal do ideální pozice Álvaro Negredo a ani tentokrát nedal Zielerovi v brance Leicesteru šanci. Už to vypadalo na zisk všech tří bodů pro hosty, ale to by se ve fotbale nesměly kopat pokutové kopy. V nastaveném čase totiž rozhodčí znovu odpískal pokutový kop ve prospěch Leicesteru a i Slimani se ukázal jako velmi solidní exekutor.

Leicester tak z domácího zápasu proti Middlesbrough získal bod za remízu 2:2 díky dvěma proměněným penaltám.

Góly: 75. Divock Origi, 90+1. James Milner (pen.)

Hodinu a čtvrt se Sunderland na Anfield statečně držel, než nechtěný hrdina utkání Divock Origi parádní ranou rozhodl o triumfu Liverpoolu a přinejmenším dočasný návrat na špičku tabulky. V závěru pak ještě z penalty po faulu na Maného pečetil vítězství 2:0 James Milner.

Svěřenci Davida Moyese vstoupili do utkání s jistou mírou sebevědomí, kterou získali po dvou výhrách v řadě a která jim právě v úvodu sezóny zoufale chyběla. Liverpool tak proti skvěle bránícímu soupeři tlačil, jenže se zmohl jen na slaboučké střely Firmina či Wijnalduma. Dopředu se ovšem Anichebe a spol. prakticky nedostávali, jedinou šanci spálil Pienaar, který se zjevil sám před Kariusem.

Liverpool inkasoval velkou ránu po půlhodině hry, a nikoli od Sunderlandu. Po jednom ze soubojů totiž zůstal na zemi s bolestivou grimasou jeden z nejlepších hráčů letošní Premier League Philippe Coutinho, a poté, co jej museli odnést na nosítkách, to s jeho blízkou budoucností nevypadá právě růžově. Na hřiště každopádně přišel Divock Origi.

Sunderland po tomto momentu začal bránit ještě úpěnlivěji, dokonale držel formu a posouval se při každičkém pohybu míče. Obranná i defenzivní řada trpělivě a soustředěně odvracela útok za útokem, a tak se Black Cats spokojili s pouhými 20 procenty držení míče v prvním poločase. Lovren neuspěl hlavičkou zblízka, stejně jako s dalekonosnou pumelicí.

Po změně stran se začaly v obraně hostí tvořit stále větší mezery, jednu takovou našel krásným obloučkem Can, ale Wijnaldum snášející se balón napálil mimo tři tyče. Liverpool v podobném duchu pokračoval i nadále - Mané střílel slabě, Milner nápodobně, a přestože Firmino nepálil o nic slaběji, byla to doposud největší šance Reds.

Naproti tomu Sunderland, jmenovitě Watmore, měl po Anichebeho úžasné práci tělem geniální šanci na vítězný gól - splašený křídelník ovšem balón sám před gólmanem špatně zpracoval a akce vyšuměla do ztracena. Podobný směr pak nabraly i bodové naděje hostí, jelikož Divock Origi záhy z kraje vápna parádně zakroutil balón na zadní tyč.

Dnes opět skvělý Jordan Pickford pak v závěru kapituloval ještě jednou. Unavený N’Dong ve vápně sestřelil prchajícího Maného a sudí neměl na výběr. Z puntíku se prosadil tradiční exekutor James Milner, autor již pěti gólů z pokutových kopů v letošním ročníku.

Góly: 36. Gylfi Sigurdsson, 66. Leroy Fer, 68. Leroy Fer, 90+1. Fernando Llorente, 90+3. Fernando Llorente - 19. Wilfried Zaha, 75. James Tomkins, 82. Jack Cork (vl.), 84. Christian Benteke

Co se to právě stalo? O tomhle se bude v Anglii mluvit ještě dlouho. Zápas Swansea s Crystal Palace je rozhodně tím nejšílenějším, co jsme v letošní sezóně viděli, a troufám si tvrdit, že nic bláznivějšího už ani neuvidíme. V 74. minutě vedli domácí 3:1, jenže za deset minut stihli Eagles otočit výsledek na 3:4. Proč? Aby Fernando Llorente dvěma góly v nastavení strhl výsledek zpět na 5:4 pro Swansea.

Ani jeden z týmů do utkání nevstupoval v dobrém rozpoložení. Ba právě naopak. Crystal Palace byl po minulém víkendu co do počtu získaných bodů oficiálně jmenován nejhorším profesionálním anglickým týmem roku 2016, zatímco Swansea zásluhou znovuzrození Sunderlandu spadla na samé dno tabulky. Oba celky tak potřebovaly vzpruhu jako sůl.

Dočkali se jí ovšem pouze fotbalisté Swansea. A to i přesto, že do utkání skvěle vstoupili hosté. Do vedení se mohli dostat už po pěti minutách hry, kdy se v závaru před brankou nejlépe zorientoval Christian Benteke, ale v zakončení fatálně selhal.

Skóre tak načal až Wilfried Zaha, jasný tahoun Pardewova celku v posledních týdnech. Sílu v osobních soubojích nejprve prokázal Benteke, jenž přeskočil Amata a prodloužil balón za sebe. Tam byl právě Zaha, který si tělem odclonil Taylora a tvrdou přízemní střelou překonal Fabianskiho.

Swansea možná měla více ze hry, ale hosté si vedení zasloužili. Obzvlášť poté, co málem Wickham proměnil ve druhý gól Kellyho centr. Tady ale Fabianski situaci zachránil. Velšané moc šancí neměli a udeřili prakticky z té první. Dvorní exekutor přímých kopu Gylfi Sigurdsson se opět ujal mrtvého míče a z ideální pozice za vápnem jej poslal přesně k tyči. Hennessey se stačil jen ohlédnout.

Divoký první poločas ještě stihl okořenit Zaha hlavičkující do břevna a Barrow selhávaje ve velké šanci po přihrávce Sigurdssona. To byl ovšem jen maličký předkrm šílenství, které se stalo po změně stran.

Vše začalo v šestašedesáté minutě, kdy ve svém mimořádném festivalu standardních situací pokračoval Gylfi Sigrudsson. Do jeho centru z rohového kopu vložil hlavu Llorente, protože však na brankové čáře zasáhl Cabaye, gól dal až dorážející Leroy Fer. Už za dvě minuty se Nizozemec trefil znovu - pochopitelně po centru Sigurdssona. Jeho míč tečovala snad trojice těl, než na zadní tyči míč definitivně uklidil do sítě Fer - 3:1.

Tehdy už to vypadalo na relativně poklidný zápas s úspěšným koncem pro Swansea. Jenže tenhle zápas se hodlal zapsat do dějin. Čtvrt hodiny před koncem odclonil obránce i gólmana Labutí McArhur a James Tomkins snížil na 3:2. Za dalších sedm minut byl stav dokonce vyrovnaný, když zdánlivě neškodný centr Zahy tečoval Jack Cork tak nešťastně, že zapadl k zadní tyči do sítě. No a za pár desítek vteřin dokonal neuvěřitelný obrat Christian Benteke, který si po hlavičce Danna pomohl při zakončení s oběma tyčemi - 3:4.

Bob Bradley však nehodlal zápas vzdát a na hřiště poslal Jeffersona Montera. Levonohý křídelník Swansea se svému kouči vyplatil v první minutě nastavení, kdy z levé strany odcentroval na hlavu Llorenteho, a byť Hennessey vytáhl skvělý zákrok, na útočníkovu teč po Sigurdssonově dorážce nestačil. Bláznivý zápas pak ukončil opět Fernando Llorente. Hrdina Velšanů se za pouhé dvě minutky po dalším centru Sigurdssona (a skvělé práci Fernándeze za zadní tyči) dostal k míči na malém vápně a bodlem dostal Liberty Stadium do extáze. 5:4.

Góly: 14. Dean Marney - 37. Sergio Agüero, 60. Sergio Agüero

Manchester City si v týdnu zajistil účast v osmifinále Ligy mistrů, dnes však jako tým, který by měl být následkem toho v naprosté pohodě, rozhodně nepůsobil. Už během první čtvrthodiny si zavařil a pak jen s problémy zápas v Burnley otáčel...

Pep Guardiola sáhl k nevynuceným změnám, když na lavičce nechal odpočívat Davida Silvu s Kevinem De Bruynem a zdravého Johna Stonese dokonce ani nezařadil do nominace. Naproti tomu Burnley přišlo o svůj talisman Toma Heatona, takže si svůj první ligový start po dvou letech odbyl bývalý reprezentační brankář Paul Robinson.

Ten zprvu příliš práce kupodivu neměl. V první půli sice párkrát odmítal Agüera, více však možná zaujal svou poloasistencí na první gól zápasu, když nakopl míč do vápna soupeře a ten po neuspokojivém odvrácení odpálil do sítě Dean Marney. Už po 14 minutách museli hosté dotahovat.

Manchester City nakonec vyrovnal ještě do přestávky, krátce poté, co Yaya Touré napálil brankovou konstrukci. Vyrovnávací trefa následně přišla po rohovém kopu, kdy se na malém vápně konečně dočkal střelecky nesmírně aktivní Agüero.

Konec prvního dějství byl z pohledu Burnley zmařen dvěma zraněními Marneyho s Gudmundssonem a mohlo to být i horší, kdyby Agüero se Sterlingem v nájezdu na brankáře nebyli tak ležérní. Citizens to však tolik mrzet nemuselo a po hodině hry bylo srovnáno: Fernandinho odcentroval skoro až od brankové čáry a Agüero opět zblízka úřadoval.

Závěr zápasu pak byl v první řadě kouskovaný několika fauly, ale na úplném sklonku utkání ještě Burnley klidně mohlo vyrovnávat. Bravo vychytal Barnese a Keane divže neodhlavičkoval do sítě balon, který Bravo nedokázal zkrotit či řádně vyboxovat do bezpečí.