Premier League - souhrn 14. kola

Góly: 60. Gastón Ramírez

Po napínavými zápasy nabitém víkendu čekala na oddané fanoušky nejvyšší anglické soutěže ještě pravidelná pondělní dohrávka. O tu se postaraly patnáctý a osmnáctý tým tabulky - toto střetnutí se tak dá bez větších námitek označit jako jeden z důležitých duelů v boji o záchranu mezi anglickou fotbalovou elitou.

První větší příležitost dostat se do vedení měli již na samém úvodu domácí, když mohli vést 1:0 v šesté minutě po střele Álvara Negreda. Španělský útočník ve službách Middlesbrough ovšem nemířil příliš přesně a jeho rána šla vysoko nad branku, kterou střežil Marshall.

Gólman Hull City se ovšem pořádně zapotil už o pět minut později. To ho totiž zajímavým pokusem z dálky prověřil Gaston Ramírez, a pro jeho levotočivou do branky mířící střelu musel strážce hostující svatyně skočit na zem. Dost podobnou práci měl pak brankář hostí ve dvacáté minutě - hráči Middlesbrough totiž pokračovali ve vytváření nebezpečných příležitostí a střela Forshawa byla snad možná ještě větším ohrožením pro branku Hull City než v případě jeho kolegy Ramíreze. I tentokrát však Marshall ukázal, že je na svém místě oprávněně a šanci domácích zlikvidoval.

Aktivním hostitelům se pak podařilo i skórovat, ale branka Forshawa v jedenatřicáté minutě nebyla kvůli správně odmávanému ofsajdu uznána. Na branku si tak příznivci Middlesbrough museli počkat až do šedesáté minuty. To si na centr Fishera do šestnáctky naskočil Gaston Ramírez a parádní hlavičkou překonal Marshalla.

Další góly už utkání nepřineslo a Middlesbrough tak po řadě nevyužitých šancí slaví zasloužené vítězství nad Hullem, který nadále zůstává na sestupových příčkách.

Góly: 89. Leighton Baines (pen.) - 42. Zlatan Ibrahimović

Remíza, která nehraje do karet ani jednomu týmu. Tak by se dal suše charakterizovat výsledek nedělního duelu mezi Evertonem a Manchesterem United, který mnoho fotbalové krásy vskutku nepobral.

Prakticky celou první půli mohli diváci sledovat pořádný boj společně s kupou nepřesností na obou stranách. Daleko zajímavější než fotbalové kousky tak v úvodu byly agresivní zákroky, kterých se dopustili hráči na obou stranách.

Nejprve si na jednoho z hostů pořádně vyšlápl Gareth Barry, sudí Oliver to ale poněkud překvapivě vyřešil jen ústní domluvou. To na druhé straně se pořádně odvázal Rojo, který předvedl ukázkový skluz s nataženýma nohama vpřed, kterým div že Gueyemu závažně neublížil. Argentinský stoper se tak naprosto bez okolků měl jít předčasně sprchovat, nicméně hlavní rozhodčí k mírnému údivu domácích vytáhl pouze kartón žluté barvy.

Když už to vypadalo, že se v prvním poločase nedočkáme přesné střely na branku, vzal osud do svých rukou brankář Stekelenburg. Ten se naprosto nesmyslně rozhodl vyběhnout na dlouhý pas Martiala, ačkoliv měl k balónu mnohem dále než Zlatan Ibrahimovič, kterého navíc poctivě stíhal stoper Funes Mori. Švédský internacionál nabízenou možností nepohrdl, z prvního doteku brankáře Evertonu přehodil a míč poslal nejprve o břevno a následně i o tyč za brankovou čáru.

Po přestávce se přítomným divákům ulevilo, jelikož se v Goodison Parku konečně začal hrát fotbal. O slovo se přihlásili i domácí fotbalisté, když se po kombinaci s Lukakem dostal do výhodné pozice Mirallas, jeho utěšenou ránu však dokázal De Gea vyrazit na rohový kop. Na druhé straně mohl jít Manchester do trháku - po rychlé kombinaci přišel centr Carricka, který na zadní tyči propadl až k Herrerovi, který střelou z voleje orazítkoval spojnici.

Závěrečná pasáž však patřila Evertonu, kterému se svého soka podařilo dostat pod tlak. Vše odstartoval čtvrthodinky před koncem povedenou střelou ze střední vzdálenosti Gueye, kterou dokázal s obtížemi zlikvidovat hostující brankář. Následně se po centru zprava dostal k hlavičce Valencia, jenže mířil jen do míst, kde stál připravený De Gea.

Čtyři minuty před koncem pak přišla individuální chyba, která United připravila o dva body. Ve vápně se zjevil osamocený Gueye, ke kterému okamžitě přispěchal Fellaini. Svůj pohyb ale neubrzdil a hráče Evertonu trefil svým kolenem - rozhodčí bez váhání nařídil penaltu. K té se postavil Baines a bez lítosti srovnal na konečných 1:1

Góly: 56. Callum Wilson (pen.), 76. Ryan Fraser, 78. Steve Cook, 90+3. Nathan Aké - 20. Sadio Mané, 22. Divock Origi, 64. Emre Can

Prostě Premier League. Čtvrt hodiny před koncem vedl Liverpool na jihu Anglie 3:1 a s přehledem mířil za vítězstvím. O tři minuty později však bylo vyrovnáno, načež Nathan Aké dokonal senzační obrat v nastaveném čase. Nechtěným hrdinou Bournemouthu se stal mladík Ryan Fraser, který nahradil zraněného Stanislase, aby vybojoval penaltu, jeden gól dal a na další nahrál.

Úvod utkání přitom postavil Cherries do velmi nelichotivého světla. Svěřenci Eddieho Howea i přes průměrné výsledky patří k oblíbencům nezaujatých fanoušků, jelikož hrají pohledný ofenzivní fotbal a zpravidla nechají na hřišti duši. Proti Liverpoolu však působili takřka jako po flámu - u každého míče byli pozdě, a přestože Liverpool nepředváděl na své poměry úplně nejsilnější pressing, nedokázali se dostat zpod tlaku.

Už po čtvrthodině tak Bournemouth musel čelit pátému rohovému kopu a mohl být rád, že neprohrává o dva góly. Třeba Origi měl po centru Clynea v malém vápně dokonalou příležitost otevřít skóre, ale neseřídil krok a prázdnou bránu fatálně minul. Další velká šance Firmina neskončila brankou jen díky šťastnému bloku dalšího hrdiny zápasu Steva Cooka.

Jenže liknavost a pasivita se domácím přece jen vymstila, a to už ve dvacáté minutě. Do té doby výtečný Aké nezachytil včas náběh Sadia Maného, senegalský křídelník si hbitě zpracoval Canův excelentní lob za obranu a uháněl na bránu. Využil přitom nejistého vyběhnutí Artura Boruce, jenž zůstal v půli cesty a nechal se od Maného snadno obstřelit.

Gólman Cherries jako by chtěl o dvě minuty později ukázat, že opravdu není skvělý jen na čáře a ví si rady i s řešením situací, kdy je zapotřebí rozhodování. Tohle je však odjakživa Polákova slabina, což se v plné nahotě projevilo, když kolem něj u vápna prosvištěl Divock Origi. Tomu tak stačilo v obtížném úhlu trefit bránu a Liverpool o ty dvě branky skutečně vedl.

Domácí tým se poprvé osmělil až po půlhodině hry, kdy si Lovren málem srazil do vápna míč, který Karius vyrazil po centru Kinga. O pár vteřin později se měla kopat první penalta, protože Firmino kolenem atakoval Akého, jenž se poroučel k zemi. Pokutový kop nicméně Bournemouth zahrával až po změně stran, kdy se otěží osudu utkání chopil Ryan Fraser.

Skotský reprezentant do jednadvaceti let přitom v utkání žádnou velkou roli hrát neměl - od srpna nenastoupil v základní sestavě a všehovšudy coby náhradník nasbíral necelý poločas. Slavobrány mu dnes otevřelo až nešťastné zranění Juniora Stanislase, který schytal při faulu Hendersona silný nápor do vazů v kotníku.

Ryan Fraser každopádně po minutě na hřišti vlétl do vápna za Wilsonovou přihrávkou a zahájil bláznivý obrat v utkání. Nutno podotknout, že před Milnerovým faulem udělal velikou botu Lovren, jenž Wilsonovi prakticky přenechal míč nepovedenou hlavičkou. Sám Callum Wilson se pak chopil nařízené penalty a s přehledem snížil na 1:2.

Naděje týmu z jižního cípu Anglie na čas uhasil Emre Can, který po Maného průniku fantasticky skóroval z hranice šestnáctky. Hlavní roli však musel předat tolikrát zmíněnému žolíkovi domácích. Ještě předtím měl obrovské štěstí Artur Boruc, který svůj slabý výkon málem korunoval tím, že si po rohovém kopu donesl míč za brankovou čáru.

Pohádka každopádně čtvrt hodiny před koncem. Rychlý brejk Bournemouthu vyšperkoval Fraser skvělým pasem na Wilsona, jeho zadovku tečoval Afobe a míč se vrátil opět k Fraserovi, který vypálil přesně k tyči. Jen o dvě minuty později se dvaadvacetiletý Skot postaral i o třetí branku, neboť centrem z pravé strany asistoval u gólu vskutku nečekaně šikovného Steva Cooka.

Než Bournemouth celý obrat korunoval vítězným gólem, mohlo se rozhodnout na obou stranách. Benika Afobeho však fantasticky vychytal Karius a Origi akrobatický pokus poslal těsně nad. Jen dvě minutky po zlaté šanci Liverpoolu tvrdě vypálil Steve Cook, Karius tentokrát chyboval, míč neudržel v rukavicích a Nathan Aké nadvakrát doklepl míč do branky.

Góly: 83. Andrew Carroll - 24. Mesut Özil, 72. Alexis Sánchez, 80. Alexis Sánchez, 84. Alex Oxlade-Chamberlain, 86. Alexis Sánchez

Jaký rozdíl dokáže jeden prvotřídní fotbalista udělat. Ofenzíva Arsenalu se po většinu zápasu spíš hledala, ovšem stačil jeden Alexis Sánchez ve stoprocentní herní pohodě, a čtyři góly se udělaly skoro samy. West Ham po ošklivě vypuštěném závěru utržil sdílenou nejtěžší domácí ligovou prohru s Arsenalem a v případě pondělní výhry Hullu může klesnout do sestupové zóny...

Zpočátku zápasu Gunners vpředu spíše chyběly kousíčky k dotažení vícero akcí. Monrealova příhra na Sáncheze byla na poslední chvíli odkloněna Reidem, předtím intervenoval zase Ogbonna, jindy Mustafi taktak ideálně netrefil donášku od rohového praporku, a tak dále.

V 19. minutě poprvé vystrčil růžky West Ham, když Payet krásně z hloubi pole vyslal na zteč Lanziniho, ten se pak ale trochu zamotal do svých kliček a z nadějné situace vytěžil akorát roh. Poprvé tedy v souladu s průběhem hry udeřilo na druhé straně: Ogbonna ve 25. minutě urobil hrubici v rozehrávce, Sánchez si elegantně prohodil křižujícího obránce a nesobecky nachystal míč do prázdné klece Özilovi.

Systém West Hamu skutečně vykazoval mnoho děr, i takový Monreal měl jako levý bek mraky volného prostoru, Gunners si ale mohli nadávat jen sami sobě, že nedali více gólů. A v kombinaci s tradičně slabším vstupem do druhé půle toho klidně mohli litovat.

Vytáhlý hroťák Ashley Fletcher tiše zlobil většinu času a po pauze měl i jednu nebezpečnou ránu těsně mimo, Arsenal obecně v minutách následujících přestávku poněkud ztrácel půdu pod nohama, začínal kazit, a Slaven Bilić taky vycítil šanci, takže na hřiště začal posílat uzdravené opory jako Ayewa s Carrollem.

Ještě, než druhý jmenovaný vešel v 72. minutě na plac, bylo ovšem rozhodnuto. Nejprve ještě krásný záběh Monreala vedl pouze ke spáleným šancím Ramseyho a Özila, kteří si vylámali zuby na perfektním Randolphovi, ovšem krátce nato už znovu naplno promluvil génius Alexise Sáncheze. Ten si dokonale zpracoval míč do volného prostoru podél svého strážce a pak suverénně zacílil na zadní tyč.

Obdobnou charakteristiku potom nesl také další Sánchezův úder z 80. minuty. Tehdy se Alexis tentokrát uvolnil pouhým pohybem těla, ani se nemusel dotknout balonu, a po zmatení obránců při zemi opět bez problémů zacílil do prostoru, kam Randolph jednoduše nemohl doskočit.

Teprve vzápětí bylo West Hamu dovoleno zkorigovat skóre. Dimitri Payet po třech minutách napálil z přímého kopu horní tyč a Andy Carroll na odražený balon zareagoval ze všech nejpohotověji. Sám útočník měl pochopitelně po návratu na trávník upřímnou radost, ovšem fanoušci Kladivářů se sotva pousmáli - a brzy měli další důvody ke špatné náladě.

Nejprve se v 85. minutě zpoza vápna krásně trefil Oxlade-Chamberlain, a posléze dokonal symbolický hattrick naprosto rozdílový Alexis Sánchez, když ještě jednou s benevolentní pomocí asistenta rozhodčího pláchl obraně a sám před Randolphem se vytasil s drzým padáčkem. I stav 1:5 byl nicméně k domácím ještě milosrdný, vždyť Randolph v samém závěru dvakrát výtečně zasahoval proti Oxladeovi a Ramseymu.

Góly: 33. Christian Benteke, 36. James Tomkins, 85. Christian Benteke

Crystal Palace v sobotu odpoledne ukončil sedmizápasovou sérii bez výhry, když na svém stánku přehrálo Southampton jednoznačně o tři branky. Hosté utkání nezvládli v defenzivě, která na jejich poměry vyrobila nebývalé množství chyb.

Úvodní půlhodinka střetnutí toho příliš nenabídla. Hra se odehrávala převážně ve středu pole a až na pár zblokovaných pokusů hostí a jedné hlavičky Bentekeho diváci jen marně hledali něco, co by jim poskytlo potřebnou zábavu. Dočkali se až v 33. minutě, kdy Fraser Forster trestuhodně promáchl při výkopu a Benteke pak už měl před odkrytou svatyní vážně velmi lehkou práci.

Hned o tři minuty později bylo na jihu Londýna ještě veseleji. Rohový kop Puncheona na přední tyči propadl ke zcela volnému Tomkinsovi, který se metr před brankovou čárou prakticky mýlit ani nemohl. V závěru poločasu si hosté ještě vypracovali mírný tlak, krom nepřesných projektilů Redmonda a Hojbjerga z něj ovšem nic nevytěžili.

Jestliže někdo čekal, že Saints ještě dokáží s výsledkem něco provést, ten musel být šeredně zklamán. Druhá půle nenabídla téměř žádné příležitosti, a ačkoliv měli hosté optickou převahu, nebylo jim to vůbec nic platné.

Definitivní podobu výsledku tak dal 5 minut před koncem opět Benteke. Šlo o dosti krkolomný gól, kterému předcházel rohový kop Puncheona, který obránci Southamptonu dokázali odvrátit na hranici vlastního pokutového území. Tam napřáhl McArthur, jenže jeho střela byla zblokována tak nešťastně, že prošla ke zcela volnému Puncheonovi, který od brankové čáry míč naservíroval belgickému útočníkovi na před odkrytou svatyni. O osudu zápasu tak bylo definitivně hotovo a Alan Pardew tak konečně znovu okusil vítězný pocit.

Góly: 20. Jonathan Walters, 35. Marc Muniesa

Stoke City pokračuje v dobré formě a proti Burnley získalo už páté vítězství z posledních pěti klání. Potters tak navázali na výhru z minulého týdne proti Watfordu. Hrdinou zápasu se stal stoper Marc Muniesa, střelec druhé branky se trefil v Premier League vůbec poprvé. První gól dal Jon Walters, zatímco Burnley vyšlo naprázdno a potvrdilo otřesnou venkovní bilanci.

Clarets letos na hřištích soupeře strádají - doposud získali jeden bod a vstřelili jeden jediný gól. Jejich trápení načal ve dvacáté minutě zmíněný irský útočník Jon Walters. Mame Biram Diouf si na pravé straně krásně narazil s Shaqirim a poslal do vápna přesný centr. Walters balón jemně pohladil pravou kopačkou a ten zapadl dokonale za zadní tyč.

O čtvrt hodiny později pak prakticky rozhodl Marc Muniesa. Agilní stoper se zkrátka rozhodl, že dá gól, když načal akci u vlastního vápna. Míč se přes něj dostal až k Arnautovićovi, a zatímco španělský obránce doběhl až k šestnáctce soupeře, křídelník Stoke si pohrál s Flanaganem. Jeho následný centr pak Muniesa s klidem kanonýra proměnil ve svůj první gól v PL.

Krátce před pauzou mohl snížit unikající Jeff Hendrick, ale jeho pokus o lob Lee Grant snadno zlikvidoval. Druhá půle začala taktéž pozitivně pro Burnley, které drželo míč na kopačkách - do nebezpečných pozic se však prakticky nedostávalo. Výjimkou byl Ashley Barnes, jenž vskutku nebezpečně udeřil loktem Martinse Indiho a měl štěstí, že nebyl vyloučen.

Góly: 64. Robert Huth (vl.), 77. Jermain Defoe - 80. Shinji Okazaki

Trápení celého Leicesteru nemá konce. V sobotu si na své konto připsal již sedmou prohru, když nestačil na domácí Sunderland, a na výhru tak již čeká dlouhých 5 duelů. To svěřenci Davida Moyese prožívají po hrůzostrašném vstupu do ročníku celkem solidní období, vyhráli totiž třetí zápas z posledních čtyř.

Rozhodně se ale nejednalo o nezasloužené vítězství - byli to totiž právě domácí, kteří po celé utkání vykazovali větší hlad a touhu po vítězství. Ostatně do utkání také výborně vstoupili, Leicester zatlačili do defenzivy a vytvořili si několik solidních příležitostí, ve kterých se objevil postupně Watmore, Anichebe a Defoe, nicméně buď neměli seřízená mířidla, nebo jejich projektily pokryl Zieler. Do šaten se proto odcházelo za bezbrankového stavu.

Poněkud překvapivě se ani po přestávce obraz hry nikterak zásadně nezměnil a domácí stále zůstávali lepším celkem. Po hodince hry se proto dočkali zasloužené, byť poněkud šťastné odměny. Rohový kop Larssona totiž na bližší tyči tečoval Kirchhoff tak šikovně, že míč nasměroval přesně do bránícího Hutha, od kterého se nechytatelně odrazil přesně k tyči.

Čtvrthodinku před koncem pak Sunderland přidal druhý zásah. Na levém křídle se míče zmocnil Anichebe, zpětnou přihrávkou uvnitř vápna oslovil Watmora, jehož zakončení nešťastník Huth odrazil pouze k Defoeovi, který balón pohotově uklidil do sítě. Brankář Leicesteru byl naprosto bez šance.

Až poté přišla ze strany úřadujících mistrů nějaká reakce. Hned za dvě minuty je zpět do utkání vrátil Okazaki. Na levé straně se uvolnil Gray a jeho přízemní centr útočník Leicesteru usměrnil za záda bezmocného Pickforda. V posledních deseti minutách si sice celek Claudia Ranieriho vypracoval závěrečný tlak, jenže vyrovnávací branku už nepřidal, díky čemu se tak ze tří bodů mohli radovat svěřenci Davida Moyese.

Góly: 16. Jonny Evans, 34. Chris Brunt, 90+1. Matt Phillips - 59. Christian Kabasele

Pamatujete na tu nedávnou dobu, kdy se měl West Bromwich potácet v krizi a nedařilo se mu zaboha skórovat? Inu, takové časy jsou zjevně definitivně pryč. Albion uhrál třetí výhru ve čtyřech kolech a posouvá se už na šestou příčku. Ano, šestou, a po tomto kole budou nejhůře sedmí...

Jakkoliv nicméně výhra 3:1 působí na WBA nezvykle dominantně, zdání celkem slušně klame. Watford si vytvořil 18 střeleckých příležitostí v porovnání s jedenácti a před červenou kartou pro Pereyru z 84. minuty na defenzívu soupeře pořádně tlačil, že to až vypadalo na srovnání skóre na 2:2. Sám Pereyra koneckonců v jednom momentě unikal sám na Fostera, který krom toho likvidoval i Okakovu střelu.

Pereyrovo agresivní postrčení Jamese McCleana vedlo až k intervenci trenéra Waltera Mazzarriho a značně znehodnotilo jinak poměrně kvalitní utkání, které vzápětí v nastavení završil třetí brankou svého WBA Matt Phillips a odmítl tak reálné komplikace poté, co v 60. minutě šajtlí vstřelil kontaktní gól Kabasele.

Udělaný křídelník měl prsty také v předešlém, vítězném gólu svého týmu, když se ve 34. minutě podílel na signálu při přímém kopu - Phillips překročil balon, Morrison ho předal Bruntovi a tomu pomohla teč soupeře. Standardní situace šly obecně WBA k duhu - první branku zápasu po čtvrthodině hry vsítil Evans po Bruntově rohovém kopu a Baggies tak oslavili už svou sedmou letošní trefu z takové situace.

Góly: 39. Harry Kane (pen.), 45+1. Heung-min Son, 49. Harry Kane, 70. Christian Eriksen, 90+2. Christian Eriksen

Swansea se po fantastickém utkání s Crystal Palace nezmohla vůbec na nic a Tottenhamu prakticky bez boje odevzdala tři body. Za celý zápas nedokázala ani jednou vystřelit na bránu, zatímco Lukasz Fabianski lapil hned deset projektilů. Přesto nedokázal zoufalou hru defenzivy Velšanů dostatečně podpořit, Spurs vyhráli hladce 5:0.

V prvním dějství se ještě svěřenci Boba Bradleyho jakž takž drželi, hlavně v úvodní půlhodině se Kohouti nedostávali do příliš nebezpečných prostor. Jen Harry Kane po centru Walkera hlavičkoval velmi zajímavě. Wanyama po pěkné patičce střílel slabě a Son z dobré palebné pozice mířil nad.

Celý gólostroj se rozjel až krátce před pauzou zásluhou Dele Alliho a jeho nafilmované penalty. Na kraji vápna se dobrovolně přerazil o Naughtona a sudí chybně místo žluté karty ukázal na puntík. Harry Kane se nemýlil a otevřel skóre. Druhá trefa už ale stála za to, Eriksenova střela se odrazila k Sonovi, jenž se do letícího míče brilantně položil a akrobaticky zavěsil.

Pěkný byl i gól číslo tři, který padl ihned po pauze a Swansea definitivně zlomil. Alli vyslal do samostatného úniku Son Hueng-mina, jenž ve vápně míč zasekl a vlastně nechtěně tak nabil Harrymu Kaneovi. Nejlepší střelec minulé sezóny se v takových rolích dobře orientuje a Fabianskimu nedal nejmenší šanci.

Na 4:0 zvýšil velmi netradičním způsobem Christian Eriksen. V sedmdesáté minutě se k němu dostal balón od Alliho a dánský záložník jej i za pomoci snad ruky blokujícího Amata posunul do sítě. Chvíli nato se Eriksen pasoval opět do své oblíbené role nahrávače, když na malém vápně předložil gól Wanyamovi. Ten ale v jasné šanci zcela selhal a málem ani netrefil míč.

V úplném závěru zápasu pak svůj povedený výkon znovu korunoval Eriksen, který dostal ve vápně míč od Sissoka a s přehledem balón zasunul k tyči. Tottenham tak posílil svoji pozici v boji o Top 4 a na chvíli se přiblížil k Arsenalu. Swansea naopak zase spadla na úplné dno tabulky.

Góly: 45. Gary Cahill (vl.) - 60. Diego Costa, 70. Willian, 90. Eden Hazard

Vítězná série Chelsea stále nebere konce! Svěřenci Antonia Conteho vyloupili i stánek Manchesteru City. V úvodní hodině hry sice museli přečkat řadu šancí domácího celku, pak ovšem nemilosrdně trestali z rychlých brejků a po brankách Costy, Williana a Hazarda si odvážejí tři body.

Úvod utkání nabídl poměrně vyrovnanou podívanou, kdy oba celky vykazovaly snahu o budování hry již od vlastní branky a docela aktivní ofenzivní napadání. Tato kombinace několikrát vedla k technickým chybám poblíž obou branek, nicméně první vážnější vzrušení přišlo až po 20 minutách hry, kdy pálil ze střední vzdálenosti Hazard jen těsně mimo.

Postupem času převzali otěže zápasu do svých rukou Citizens - nejprve pálil utěšeně Agüero a Courtois jeho projektil vyrazil nad břevno. O chvíli později už celý stadión oslavoval vedoucí branku Fernandinha po standardní situaci De Bruyna, všechno však překazil správně zdvižený praporek asistenta. Na druhé straně se takřka okamžitě řítil do obrovské šance Hazard, kterému se podařilo obejít Brava, jenže sám sebe vyhnal do nevýhodného úhlu, a tak místo zakončení volil přihrávku pod sebe, která ale správného adresáta nenašla.

Po půlhodince hry přišla první sporná situace - po nákopu za obranu hosté se Azpilicueta rozhodl míč posunout na svého brankáře, jenže této přihrávce chyběla razance a doslova vyzvala Agüera, aby si pro balón doběhl. Do cesty se mu však postavil Luiz, který jej s největší pravděpodobností zablokoval nedovoleně - Antony Taylor však rozhodl, že vše proběhlo v rámci pravidel.

Tlak domácích však narůstal a do konce poločasu přišlo ještě několik nadějných šancí. Nejprve zaspal hostující Moses a na krásný pas Silvy si naběhl Sané, který zpětnou přihrávkou oslovil na malém vápně stojícího Agüero, jenže jeho střelu na poslední chvíli zablokoval Azpilicueta. Následně se po centru De Bruyneho k hlavičce dostal opět argentinský útočník, jenže hostující svatyni minul. Těsně před pauzou se pak Citizens dožadovali penalty po souboji Gündogana s Kantem.

A když už to vypadalo, že tento tlak Chelsea přežije, poslal domácí do vedení Gary Cahill. Ten se pokusil centr Navase odvrátit opravdu prazvláštním způsobem a naneštěstí pro něj a londýnský klub tak míč akorát nasměroval přesně za zadní tyč vlastní branky.

V úvodu druhého dějství měl tým Pepa Guardioly několik možností, aby zápas definitivně zlomili na vlastní stranu. Nejprve se po pěkné kombinaci uprostřed pole řítil do brejku Sané a přihrávkou do strany oslovil De Bruyneho, jehož ale vychytal belgický kolega. O chvíli později vyrobil obrovskou hrubku Alonso s Cahillem - zpětnou přihrávku tak vystihl Agüero a po jeho zakončení musel svou chybu na brankové čáře napravit anglický reprezentant. Největší příležitost na vstřelení druhé branky však měl De Bruyne - ten se po centru Navase ocitl na malém vápně sám před prázdnou brankou, jenže prudký míč zvládl nasměrovat pouze do břevna.

A domácí za to stihl trest. Po hodince hry se míče uprostřed pole zmocnil Fabregas, fantastickým pasem oslovil Costu, kterého neustrážil Otamendi, a v zakončení už si útočník Chelsea věděl rady - 1:1.

Obraz hry se po vyrovnání změnil, domácí sice stále měli převahu a déle drželi míč, vyložené šance ale pomalu přestaly přicházet. Naopak se hostům otevřel prostor k rychlým protiútokům a při jednom z nich netakticky vystoupil Otamendi, Costa pak skvostnou přihrávkou oslovil Williana, který samostatný nájezd vyřešil střelou podél zkoprnělého Brava.

Pro Citizens šlo o pořádný šok. Pep Guardiola do hry sice vyslal všechny své ofenzivní zbraně, velkých šancí už se ale jeho celek nedočkal. V poslední minutě řádné hrací době naopak po Alonsově pasu utekl Eden Hazard a střelou na bližší tyč dal razítko na vítězství londýnského klubu.

Závěr utkání pak nezvládla dvojice Agüero - Fernandinho. Prvně jmenovaný si svou frustraci vybil na Davidu Luizovi, do kterého v nastavení naprosto nesmyslně zajel a po zásluze uviděl rovnou červenou kartu. V následné mele Fernandinho několikrát chytl Cesca Fabregase pod krkem, kvůli čemu svého spoluhráče následoval do sprch. Nepovedený konec tak představuje černou tečku na jinak záživném a atraktivním střetnutí, které diváky jistě nenudilo.