Premier League - souhrn 23. kola

Góly: 12. Andreas Weimann, 25. Leandro Bacuna, 37. Fabian Delph, 64. Christian Benteke (pen.) - 4. Chris Brunt, 9. Fabian Delph (vl.), 43. Youssouf Mulumbu

Aston Villa si pro svou kulatou 300. výhru v Premier League dokráčela vskutku v pamětihodném stylu. Stejně jako při poslední konfrontaci s největším rivalem v nejvyšší soutěži vínoví vůbec nepodchytili samotný začátek derby a stejně tak dnes předvedli úchvatný comeback. Ba ještě úchvatnější; vzrušující Midlands Derby vidělo celkem sedm branek, z toho hned šest před pauzou.

Dvě poslední midlandská derby nabídla shodně čtyři branky a na podobné gólové nadílce se dnes začalo pracovat pěkně od začátku. Okamžitě ve čtvrté minutě se totiž k parádní křižné ráně z 30 metrů odhodlal Brunt a Guzan byl víceméně bez šance - 1:0 pro hosty. A domácím bylo ještě hůře po uběhnutí stejného časového intervalu - tehdy WBA rychle rozehrálo standardku na levé straně, do úniku se utrhl Morrison a Delph si pak jeho přízemní centr ve skluzu nešťastně srazil do vlastní sítě.

Na podmáčeném trávníku na Villa Parku pak měli birminghamští doopravdy co dělat, když stejně jako posledně na The Hawthorns museli po úvodních 11 minutách dohánět dvoubrankové manko. Co však muselo zaujmout - tentokrát se hned v příští minutě začal náskok modrobílých tenčit. Mohlo za to podcenění dlouhého nákopu Luganem, které vedlo k tragické hlavičce za sebe a chladnokrevné koncovce Andrease Weimanna, jenž rázem nebyl v ofsajdu a mohl tak pohotově přehodit vyběhnuvšího Fostera.

Villans se takto podařilo chytit dech takřka ihned vzápětí po nabytí "obligátní" dvougólové ztráty; na snížení totiž ihned mohl navázat Bacuna či opět sám Rakušan Weimann, když záměrně tečoval Clarkovu hlavičku po standardní situaci. Při takovém bránění Albionu bylo doopravdy skoro až nutností přijít s vyrovnávací trefou ještě v rámci úvodní třetiny zápasu; a to se domácím také podařilo. Ve 25. minutě se Bacuna sice hrozivě zamotal do zdánlivě pohodlné koncovky, nakonec ale za pomoci štěstěny takovým nechtěným lobem přeci jen dopravil Lowtonův míč za čáru.

Další rána do týlu zničehonic zlomených Baggies přišla posléze, když se k vynuceně střídajícímu Anelkovi přidal na kotník kulhající Anichebe, jakožto druhý ze dvou útočníků WBA na hrací ploše. Throstles tedy pokračovali v pádu níž a níž, přičemž jejich snový start do tohoto derby byl definitivně zapomenut v minutě osmatřicáté. Tehdy Benteke vepředu ani nemusel podstupovat hlavičkový souboj, prostě jen ze vzduchu sklepl míč pod nohy Delpha, ten se druhým dotykem fantasticky uvolnil a hned tím třetím se veleprudkou ranou od břevna postaral o jeden z nejhezčích gólů sezony.

Ani tím ovšem extrémně vzrušující poločas nekončil. Ben Foster se následně musel vytasit s nesmírně důležitým zákrokem proti dominantnímu Bentekemu, aby klíčovost tohoto momentu akorát na druhé straně podtrhla famózní ulička Morrisona a ukočírovaný finiš Mulumbua - 3:3 a teprve šestá úvodní část v dějinách Premier League, která viděla alespoň šest branek!

Druhý poločas už byl přirozeně o něčem jiném, ale šance zvládal nabízet i nadále. Amalfitano zkraje málem nachytal Guzana neposednou, leč špatně umístěnou střelou, a lepší odstartování WBA měl na ukazatel skóre promítnout Lugano svou hlavičkou zpoza zadní tyče. Z téhle pozice by tak zkušený stoper měl při standardce jednoduše skórovat. Co už naopak dělat neměl, bylo zanedlouho lítě soupeřit s Bentekem ve vlastním pokutovém území; Uruguaycovy vervy totiž Belgičan šikovně využil, pod jeho nátlakem se zhroutil na zem a rozhodčí Clattenburg právem odpískal penaltu. Tu pak sám Benteke s váhavým krokem proměnil.

Po 65 minutách byli tudíž opět ve vedení domácí Villans a tentokrát už se o něj příliš nemuseli bát. Anichebe pak už jenom nebezpečně, ale i nepřesně střílel ze střední vzdálenosti a v nastavení zápasu WBA nedotáhlo ani řadu nadějných centrovaných míčů. Birminghamští si tudíž připsali obzvláště cennou domácí výhru; teprve třetí takovou v tomto ročníku.

Góly: 17. Adam Johnson

Hodně důležité tři body si zapsali Mackems, které proti Hrnčířům opětovně spasil znovuzrozený Adam Johnson, jenž za poslední tři utkání zaznamenal pět branek! SAFC se tímto vítězstvím dostává ze sestupového pásma.

Domácí ekipa začala takřka ideálně a po sedmnácti minutách se mohla radovat: Begović sice Boriniho pokus dokázal vytěsnit, ovšem pouze k Johnsonovi, který už měl poté snadnou práci - 1:0! Potters se však postupem času osmělili a hned dvakrát mohl srovnat krok Crouch, Mannone ale kulatý nesmysl za svá záda nepustil. Ten samý hráč následně zastavil i Shawcrosse!

Krátce po změně stran N'Zonzi zbytečným zákrokem poslal k zemi unikajícího Altidora a sudí Madley okamžitě vytáhl pro hostujícího středopolaře druhou žlutou a následně červenou kartu! Početní výhodu mohl hned zakrátko potrestat sám americký útočník, ovšem z dobré pozice si na Begoviče nepřišel! Johnson poté branku o fous nenašel a Larssonovi pro změnu pokazil radost opět skvěle reagující strážce hostující svatyně. Vyrovnat mohla čerstvá posila Odemwingie (přišel z Cardiffu), jenž ale mičudu netrefil zdaleka ideálně a Mannone si tak věděl rady.

Varování ale Sunderlandu očividně nestačilo a pár minut před závěrečným hvizdem mohl trestat Shawcross, jenž se tradičně hlavou položil do centru, ovšem ke smůle Stoku zacílil pouze břevno domácí branky! Nadějnou možnost poté ještě na opačné straně "spálil" Brown.

Góly: -

Na střely 32:1. Držení míře 73 procent ku 27. Jenže k ničemu. Chelsea na domácí půdě nedokázala v malém londýnském derby vstřelit West Hamu ani gól a po pěti vítězných zápasech v Premier League opět ztratila. Mrzet ji to může o to více, že Arsenal včera ztratil v Southamptonu a Blues tak mohli dohnat náskok čela tabulky.

Dnes se dokonale projevil rozdíl mezi zralostí a zkušeností Manchesteru City a relativní mladostí hvězd Chelsea. Zatímco Man City dokázal na hřišti Tottenhamu zas a znovu excelovat, nasázet do té doby v úžasné formě hrajícím Kohoutům potupného bůra, Blues vyšli gólově naprázdno a ztrácí na Pellegriniho partu už tři body.

První poločas chvílemi velmi nudil, obzvláště ve svém úvodu. Po minutách šera rozjasnil Stamford Bridge povedenou střelou Brazilec Oscar, jehož pokus skončil na břevně. Jenže to bylo od Chelsea maximum. Měla sice převahu, ale nebyla schopna z ní vytěžit jednu jedinou gólovou šanci. Willian pálil těsně nad, Mikel těsně vedle a stejně si vedli i Ramires a znovu Oscar.

West Ham úpěnlivě bránil a soustředil se především na defenzivní činnost, přesto měl největší šanci prvního poločasu právě on. Na přímý kop si nejvýše naskočil stoper Tomkins a jeho hlavičku musel Petr Čech reflexivně vyrazit. Při zákroku měl navíc obrovské štěstí, míč z jeho rukavice totiž prolétl těsně mezi tyčkou a dobíhajícím hráčem Hammers.

Do druhého dějství nastoupily týmy v podobném rozpoložení, jen se nastolený trend ještě dvojnásobně umocnil. Svěřenci Sama Allardyce se absolutně do ničeho nepouštěli a s jediným hráčem na půlící čáře doufali v pevnost svého betonu. Ten držel především díky nebetyčné obětavosti jejich obránců, kteří v průběhu utkání zblokovali 13 pokusů Chelsea. Dobrá desítka přitom spadá právě na druhé dějství.

Chelsea nepomohlo ani střídání, po němž Mourinho změnil rozestavení na 3-5-2. Domácí měli sice drtivý tlak, z nějž ovšem vůbec nic nevytěžili. Když se po úporném obléhání odhodlali ke střele, ztroskotali na zmíněné blokující obraně, případně pálili mimo, nad, přinejlepším doprostřed branky, kde se Adrián ani nemusel příliš namáhat

Bez práce byl i při slušných pokusech aktivního Edena Hazarda, který vedl 90 procent veškeré ofenzivní snahy Blues, a Ivanoviće, který pálil z voleje a bez přípravy také těsně vedle. Největší, a vlastně jediné, gólovky si Chelsea přichystala až v nastaveném čase. Po Hazardově stříleném centru tečoval míč Demba Ba a jen titěrný zákrok Adriána dostal míč na tyčku. Infarkt se o fanoušky pokoušel ještě v sedmé minutě nastavení, kdy měl gól na noze Frank Lampard, ale další skvělý reflexivní zákrok Adriána udržel stav až do konce duelu bezgólový.

Góly: 59. Étienne Capoue - 15. Sergio Agüero, 51. Yaya Touré (pen.), 53. Edin Džeko, 78. Stevan Jovetić, 89. Vincent Kompany

Takovým způsobem přijít o ligovou neporazitelnost, to asi nováčkovi na trenérských lavicích Timu Sherwoodovi nikdo nezávidí. Naopak způsob, jakým ManCity natáhlo svou šňůru bez prohry na 20 soutěžních zápasů, opětovně bere dech. Ve dvou vzájemných měřeních sil s Tottenhamem má potom neskutečné skóre 11:1.

Už první poločas byl celý o ManCity, respektive o Agüerovi. Ten už v 15. minutě udeřil, aby se gólu přiblížil i v několika dalších příležitostech. Bohužel právě s ním je spjata také jediná kaňka na dnešku z pohledu Citizens - argentinský ďábel totiž ve 44. minutě ucítil pnutí v zadním stehenním svalu a musel přepustit místo na hrací ploše Jovetićovi. Těsně po návratu z marodky se na ní tudíž znovu vrací (zřejmě).

Jinak to ale byla velká bleděmodrá dominance jako obvykle. Hosty nezastavila ani Sherwoodova evidentní snaha posílit střed a stáhnout hru na jediného útočníka Adebayora. Naopak City o úvodní branku usilovalo velmi vehementně, s lehkostí a od samého počátku. Jeden Agüerův pokus se otíral o tyč již ve čtvrté minutě a krátce před úspěšně završenou akcí Kompanyho se Silvou mohl úřadovat rovněž Džeko. Ten však na rozdíl od Agüera vymezený prostor netrefil.

Následně bylo celé hřiště Agüera doslova plné. Argentinský ostrostřelec ihned nepříjemně hlavičkoval po Clichyho centru, aby se Lloris vytáhnul s prvotřídním zákrokem. Vzápětí jeho jinačí projektil musel na čáře odvracet Rose a další Agüerova střela si to pro změnu zamířila nad břevno. Pak už přišel onen smutný okamžik; ruku v ruce s protesty Spurs proti neuznanému gólu Dawsona. Ten byl usvědčený z ofsajdu.

Kohouti koncem prvního poločasu už ani zdaleka nebyli tolik na odpis jako v první dvacetiminutovce, veškerý jejich další odpor už ale znemožnila událost z 50. minuty, kdy byl navzdory očividnému kontaktu s balonem za skluz na Džeka přísně vyloučen Rose. Vzápětí proměnil Yaya Touré a pak už se mohlo dohrávat ve spíše exhibičním než oboustranně důstojném stylu.

Chvíli předtím, než Džeko využil chyby Chirichese ke vstřelení třetí branky, nastřelil tyčku David Silva a podobně se pokračovalo až do konce - s výjimkou malého intermezza v podobě zásahu střídajícího Capouého. Ten nadvakrát snižoval po rohu na 1:3. Poslední dvě slova už ovšem zase náležela Citizens. Nejprve Jovetić za pomoci teče dosáhl svého premiérového ligového zářezu v bleděmodrém dresu a pak Kompany vhodně navázal na Bentalebem zablokovanou Džekovu střelu.

Góly: 17. Jason Puncheon

Londýnský celek dokázal napodobit poslední domácí úspěch ze zápasu proti Stoke a také Tigers udolal nejtěsnějším možným rozdílem, pod který se nejvýrazněji znovu podepsal křídelník Puncheon.

Když 23. listopadu usedl za kormidlo Eagles ostřílený Tony Pulis, který nahradil dalšího rutinéra Yana Hollowaye, zmítal se nováček na úplném dně a kdekdo mu už tou dobou předpovídal nejčernější možné scénáře... Ty se však nepotvrdily, Crystal Palace pod novým manažerem výrazně zpevnil defenzivu (šest čistých kont ze dvanácti mačů!) a rázem se odlepil ze sestupového pásma.

Další ostrou prověrku vylepšené obrany měli obstarat Tigers, které naopak doposud trápila chabá hra směrem dopředu, a tak během lednového přestupního okna přivedli Nikicu Jelaviče a Shanea Longa (dohromady za 14 milionů liber). Výše zmíněná dvojice si připsala společnou premiéru v základní sestavě, ovšem k výraznějšímu ohrožení soupeřovy branky se nedostala. Naopak před druhou brankou jen těsně mimo hlavičkoval Jedinak. Zanedlouho se však odražený míč ocitl u Puncheona, který nezaváhal a zapsal si třetí zásah ve čtyřech posledních duelech - 1:0!

Po většinu prvního dějství měla domácí ekipa navrch, což mohl z volného přímého kopu potvrdit opět Jedinak, který tentokrát sice našel branku, ale McGregor jeho pokus tak jako tak za svá záda nepustil. Už během nastavení ze standardky rovněž neuspěl Huddlestone.

Po změně stran jsme byli svědky zvýšené aktivity Hullu, který mohl "spasit" Livermore, avšak z dobré pozice mířil jen vysoko nad vymezený prostor! Přitopit pod kotel se snažil také Boyd, Speroni ovšem jeho ránu vytěsnil a následná dorážka se mezi tři tyče opět nevešla. Rosenior pro změnu nemířil přesně a snaha Jelaviče se také o fous do prostoru branky nevešla. Hosté se tak kýženého vyrovnání nedočkali a navíc byl Alan McGregor za zbytečné protesty vyloučen...

Góly: 21. Steven Gerrard, 33. Daniel Sturridge, 35. Daniel Sturridge, 50. Luis Suárez

Mělo to být jedno z nejdůležitějších a nejvyrovnanějších Merseyside derby v novodobé historii. Tak jako na podzim. Liverpool si ovšem zápas nemilosrdně podmanil a modrého soupeře rozcupoval na cáry. Everton pojede domů se zataženými závěsy, v městské bitvě podlehl po dvou gólech Sturridge a brankách Suáreze s Gerrardem 0:4.

Už samotný úvod derby nenechal diváky na pochybách o tom, zda půjde skutečně o kvalitní zápas. Barkleymu stačila minuta, aby se uvolnil ve středu hřiště a z pětadvaceti metrů jen o kousíček minul šibenici Mignoletovy branky. To probralo i Reds, hned za chvíli povedeným volejem zaneprázdnil Howarda Henderson.

Ze zimního spánku se postupem času mátořil i nejlepší střelec Premier League Luis Suárez, který ale rovněž ztroskotal na pozorném Howardovi. Podobně dopadl i po dvaceti minutách, ale vybojoval alespoň roh. Ten následně sám zahrál, trefil přesně hlavu Stevena Gerrarda, jenž vystoupal výše než Alcaraz, a Liverpool vedl 1:0.

Hned vzápětí dostal Everton další ránu, Romelu Lukaku totiž při gólové situaci utrpěl zranění kotníku a musel vystřídat. Dotřetice měl soupeře na lopatkách Daniel Sturridge, ale napoprvé ještě ruce nad hlavu zvedat nemohl. Jeho chvíle přišly a po půlhodině hry.

Tato pasáž rozhodla o osudu celého duelu. Gólovku měli nejprve Toffees, Phil Jagielka zůstal po standardce ve vápně a se štěstím se dostal k volnému míči nějakých 13 metrů od brány. V pádu však vypálil přímo do Mignoleta. Přesněji mířil vzápětí Kevin Mirallas, jenž z hranice šestnáctky zacílil k tyči a minul ji o pár centimetrů.

Ten ždibet se však za několik vteřin ukázal jako klíčový. Prakticky z protiútoku totiž Coutinho perfektně vyslal uličkou Sturridge, toho absolutně nestíhal Stones a anglický forvard mohl tváří v tvář Howardovi pohodlně zvýšit na 2:0. Za dvě minuty unikl kanonýr ofsajdové pasti podruhé, počkal si na dlouhý míč Tourého a zoufale vyběhnuvšího Howarda překonal potřetí.

Jiskřičku naděje nevykřesal ani z úhlu pálící Kevin Mirallas a Everton tak dostal pěkně studenou sprchu už po prvním odchodu do kabin. A hned pět minut po obrátce inkasovali další štulec. Kapitán a jedna z mála jistot evertonského celku Phil Jagielka fatálně namazal do samostatného nájezdu Suárezovi, který pelášil na bránu bleskově a levačkou na zadní tyč definitivně uhasil naděje Toffees.

Neuvěřitelně děravou obranu za další okamžik překonal Raheen Sterling a stopku mu vystavil až faulem Tim Howard. Pro hattrick si na putník nakráčel Daniel Sturridge, jenže se s šancí popasoval hanebně. Nesmírně razantní ranou totiž přestřelil břevno. Skóre nezaokrouhlil ani po hodině hry Coutinho, jehož přesnou ránu vytěsnil Howard těsně mimo branku.

Závěr zápasu už logicky Liverpool neodehrál tak aktivně. Do velkých šancí se již nedostával, obraz hry se vyrovnal a šance měli i hráči Evertonu. Snížení o kousek uniklo Naismithovi, který na pas před prázdnou klec nedosáhl. Neprosadil se ani Alcaraz a tak si Reds kromě kýžených tří bodů připsali i další čisté konto.

Góly: 6. Robin van Persie, 59. Ashley Young

Hladce. Manchester United pohodlně získal tři body z domácího utkání s Cardiffem, které přineslo Moyesově týmu jen pozitiva. Povedený debut má za sebou Juan Mata, který se prezentoval i asistencí, uzdravený Van Persie se vrátil dokonce gólem. Parta Ole Gunnara Solskjaera tak odjíždí z Manchesteru s prázdnou.

Nejdůležitější krok k výhře udělali Red Devils už po pěti minutách hry. Youngův centr zasáhl hlavou Valencia a rozezvonil břevno. Dorážku Robina van Persieho ještě Marshall vyrazil, na jeho druhý pokus už ale nestačil, a United tak záhy vedli 1:0. Ve dvacáté minutě se poprvé předvedl exmodrý Juan Mata, jehož geniální pas Young ve vyložené pozici nedokázal umístit mezi tři tyče.

Po půlhodině hry neuspěl ani z úhlu pálící Van Persie a tak se červení dočkali druhé branky až po obrátce. Mata roztáhl hru na Younga, ten s míčem utekl zpět do středu a vypálil nechytatelně k tyči. Cardiff byl dopředu sterilní a domácí měli možnost přidat další góly. Mata ale vypálil slabě a Valencia trefil pouze tyč.

V závěru ještě toužil po třetí brance střídající Januzaj, ale po Evrově zpětné přihrávce zamířil těsně vedle. To však United trápit nemuselo, v pohodovém tempu si totiž došel pro kýžené tři body za vítězství 2:0.

Góly: -

Norwich na první výhru po šesti kolech dalším plnohodnotným úspěchem nenavázal, proti Newcastlu ale nakonec zřejmě bude rád za pouhý bod. Bývalý klub norwichského manažera Chrise Hughtona na Carrow Road především v první půli dominoval a hned třikrát přitom natrefil na brankovou konstrukci. Canaries nakonec přesto podruhé za sebou neinkasovali...

Úvodní pasáže byly typicky oťukávací a jakési náznaky se vyskytovaly akorát na straně Newcastlu, který na soupeřově půlce registroval přece jen otevřenější prostory k manévrování - jako třeba v 18. minutě, když se před Sissokem na pravé straně zjevila horda volného místa, a nejlepší hostující střelec Loïc Rémy následně donutil Ruddyho jít poprvé na zem.

Mnohem více se domácí gólman zapotil o pár chvil později, když Rémy paradoxně ani pořádně nestřílel. Jeho centr totiž Ruddy vyrážel pouze do nevhodně postaveného Johnsona, od něhož se balon odrazil do tyče a zase ven. Tehdy přitom nešlo o poslední případ, kdy se za Ruddym rozezvučela branková konstrukce; a ve 24. minutě se na to už i dalo koukat. Rémy dostal volnost na levé straně, navedl si míč na pravačku a pro sebe typickou kroucenou střelou divže nerozjásal výletníky z anglického severovýchodu.

V těchto chvílích se zdál být gól NUFC doslova na spadnutí. Další problémy Ruddymu nachystala Bassongova nepříjemná teč Ben Arfovy střely a pokoj mu nedala ani následná série rohových kopů Strak. Ty se ale spíše prosazovaly ze hry, přičemž vůbec největší šanci poločasu ve 43. minutě hrozivě zahodil Ben Arfa. Toho krásnou přihrávkou našel Sammy Ameobi, francouzský šikula se však v ideální pozici nečekaně ukopl, když se zjevně do poslední chvíle nemohl rozhodnout, zda zakončí levou nebo pravou nohou.

Na druhém konci hrací plochy musel Krul prvně zasahovat až těsně před pauzou při střele Hoopera, pročež se pak o poločasovém hvizdem Carrow Road neslo hlasité bučení. Po obrátce se pak také obraz hry alespoň trochu změnil (ve prospěch Canaries), gólu nicméně pořád zůstávali blíže hosté.

Ben Arfa takto podnikl dva zajímavé výpady do pokutového území - ten první skončil jeho vlastním zaškobrnutím, ten druhý potom faulem van Wolfswinkela akorát na hranici velkého vápna a následně otřásajícím se břevnem při dalším pokusu Rémyho. Ben Arfa si přitom nepřestával koledovat další a další standardky; z té příští v 66. minutě už i sám pálil, stále bezúspěšně ovšem.

Samotný závěr zápasu pak byl bohužel fatálně poznamenán karetním představením rozhodčího Chrise Foye, jenž za menší roztržku nekompromisně vyloučil jak Rémyho na straně Newcastlu, tak domácího Johnsona. Každopádně právě při hře 10 proti 10 si Kanárci vytvořili svou zdaleka největší šanci - v 89. minutě přišel zleva přetažený centr na zadní tyč, kam právě včas doběhl Snodgrass, a jen parádní Krulův zákrok nohou odmítl pozdní změnu skóre.

Góly: 21. José Fonte, 54. Adam Lallana - 48. Olivier Giroud, 52. Santi Cazorla

Manchester City dostal při úterním večeru od Arsenalu jasné znamení - zítra může jít v případě zvládnutí šlágru s Tottenhamem do čela. Může za to jen částečný úspěch Gunners na žhavé southamptonské půdě. Tam se sice Londýňanům těsně po pauze podařil parádní obrat, těsné vedení pak ale Wengerova parta nedokázala hájit příliš dlouho, aby navíc v samém závěru přišla o vyloučeného Flaminiho...

Jižané zřejmě očekávali, že na hrací ploše opět budou moci pozorovat zkušeného Richieho Lamberta, ten se však buď nestihl uzdravit, nebo doopravdy přestupuje jinam, jak se v posledních dnech spekulovalo. Na jeho místě potom dostal unikátní příležitost upoutat teprve 18letý Sam Gallagher, jenž se také vytáhl s prvním střeleckým pokusem. Proti němu - na rozdíl od dalšího projektilu z dílny Schneiderlina - také musel zasahovat brankář Szczesny.

Rovněž v táboře Arsenalu se těšili na návrat jednoho z obvyklých tahounů, záložníka Aarona Ramsey, také zde se ale muselo skousávat zklamání - posílené pozdějšími zprávami o dalších 4-6 týdnech léčby obnoveného svalového zranění; a předešlou neschopností konkurovat Sotonu ve středu pole. Arteta s Flaminim ho jen stěží někdy kontrolovali, zatímco Saints věhlasnějšího soupeře přehrávali ve velkém stylu.

Což brzy promítli i na ukazatel skóre: po dvaceti minutách zleva centroval Shaw a na zadní tyči majestátně hlavičkoval Fonte. Rovněž nadále šlo o jednostrannou záležitost, která mohla být ještě jednoznačnější nebýt zaváhání mladíčka Gallaghera. Arsenal se do první pološance dostal na sklonku úvodní části skrze Koscielnyho přízemní koncovku po Özilově rohovém kopu.

Do druhé půle již vstoupil zcela odlišný Arsenal, jenž také dvěma slepenými brankami zcela zvrátil vývoj duelu. Nejprve se Giroud vynikajícím způsobem přizpůsobil poněkud nepřesnému centru Sagny a patou překonal zaskočeného Boruce; posléze Cazorla osvědčil svou obounohost, když po přihrávce Özila skóroval při zemi papírově slabší levačkou.

Ihned po skvělém zvratu ovšem Kanonýři opět vypnuli a ve zbytku zápasu se ještě třásli o jakoukoliv výslužku. Nejdříve došlo na okamžité srovnání z kopaček Lallany, jenž perfektně načasoval svůj náběh na Rodriguezův pas; později byl za skluz oběma nohama napřed právem vyloučen Flamini, aby oslabený Arsenal ještě dvakrát proti Shawovi a Fontemu podržel Szczesny.

Góly: 61. Jonjo Shelvey, 75. Chico

Fulham si zadělává na velké problémy. Na hřišti Swansea prohrál už třetí ligový zápas v řadě a pravděpodobně po zítřejších dohrávkách spadne do poslední trojky. Velšané naopak po osmi zápasech bez vítězství konečně triumfovali a poskočili do horní poloviny tabulky.

V prvním poločase toho moc k vidění nebylo a obě mužstva se o slovo přihlásila vlastně jen jen jednou. Po dvaceti minutách měl gól na noze hostující Brede Hangeland, ale centr Richardsona trestuhodně poslal nad. Na druhé straně krátce před přestávkou napálil Shelvey míč do břevna.

Po změně stran byla aktivnější domácí Swansea a brzy to potvrdila i nebezpečnou akcí. Na centr De Guzmána si naskočil Chico Flores, který usměrnil míč k pravé tyči. Tam se ale zjevila ruka Stekelenburga a vytáhla balón do bezpečí.

Swansea se kýžené branky dočkala až po hodině hry. Kombinace mezi Bonym, Dyerem a De Guzmánem vyústila až v přihrávku na Jonja Shelveyho. Holohlavý záložník neměl na tukec chuť, nerozpakoval se a opřel se do míče, jenž díky teči jednoho Breda Hangelanda skončil za zády bezmocného Stekelenburga.

Definitivní tečku za do té doby otevřeným duelem napsal stoper Swansea Chico Flores. Jonathan De Guzmán rozehrával z pravé strany přímý kop a ve své oblíbené disciplíně si vedl skvěle. Našel přímo hlavu svého spoluhráče a od ní míč zaplul do sítě.