Premier League - souhrn 24. kola

Góly: 8. Wayne Rooney, 27. Wayne Rooney - 3. Jay Rodriguez

Překvapivě těžko se rodila zprvu velmi očekávaná výhra Manchesteru United nad nováčkem ze Southamptonu. Saint po brzkém gólu Rodrigueze vedli, ale dvě branky miláčka ochozů Wayna Rooneyho vrátili všechny tři body na Old Trafford. United tak svůj náskok na čele tabulky navýšili již na sedm bodů.

Úvodní desetiminutovka nabídla vzrušení až běda. Už dvě minuty po začátku utkání vyrobila defenziva Red Devils nevídanou hrubku a hosté šli do šokujícího vedení. Carrick nejprve špatně míč zpracoval, načež jej nepřesným obloučkem poslal zpátky De Geovi. U balonu byl ovšem o vlásek dříve Jay Rodriguez, který si kolem Španěla píchl kulatý nesmysl a zakončil do prázdné brány - 0:1.

Už za pět minut ale bylo vyrovnáno. K velké spokojenosti tribun Divadla snů si Shinji Kagawa všiml brilantního náběhu Wayna Rooneyho, obloučkem anglické "wonderkid" poslal do vápna a 27letý forvard nekompromisně kolem Boruće poslal míč do sítě - 1:1.

Aktivita United však neměla rostoucí tendenci, jak mnozí očekávali. Poměrně dlouho se nic nedělo, až v sedmadvacáté minutě rozjeli domácí další akci s gólovým vyústěním. Vypadalo to tak jednoduše, že si to "Svatí" snad ani nezasloužili. Báječně zahraný přímý kop Van Pesieho akrobaticky rybičkou vrátil ze zadní tyče před bránu Evra a Waynovi Rooneymu stačilo nastavit nohu před prázdnou svatyní - 2:1.

Do poločasu zahrozili Fergusonovi svěřenci ještě Van Persiem, jeho pokus z úhlu ale mezi tři tyče nezamířil. Druhé dějství už nabídla šancí poskrovnu, United si hlídali vedení a překvapivě se příliš nehnali za pojišťující brankou. Až čtvrt hodinky před koncem zatlačil Southampton před bránu a skóroval - Van Persie nicméně zakončoval z ofsajdu. Když pak nezakončil gólem ani Rooney svůj samostatný nájezd, skončil duel v Manchesteru 2:1.

Góly: 87. Adam Le Fondre, 90+4. Adam Le Fondre - 45. Juan Mata, 66. Frank Lampard

Krize Chelsea stále pokračuje. Tragický první poločas zakončil Matův nečekaný gól do šatny a ve druhém dějství už hra vypadala i jako fotbal. Dvougólové vedení nicméně zmizelo jako pára nad hrncem a geniální střídání manažera Readingu zajistila Royals konečné srovnání na 2:2. Těšit může alespoň 196. gól Franka Lamparda v dresu Chelsea.

Úvodní dějství bylo opravdu dokonale nekoukatelné. Ale popravdě řečeno se není čemu divit. Na křídlech se zoufale utápěli obránce (Bertrand) se středním záložníkem (Oscar), kteří zkrátka na tyto posty nepatří - toť otázka spíše pro šéfa Blues za postranní lajnou. V útoku pak tradičně nevýrazný Torres, který ovšem alespoň v závěru poločasu prozřel a zařídil vedení.

Jeho brilantní vysunutí krajana Juana Maty před brankáře sneslo ta nejpřísnější měřítka, jednoznačně nejlepší hráč letošní sezony (a o parník v posledních týdnech), si pak před Federicim počínal bezchybně a křížnou ranou otevřel skóre - 0:1.

Jestliže Chelsea ve druhé půli začala hrát, Reading nikoli. Celých 86 minut si domácí nevypracovali jedinou střelu mezi tři tyče, svou aktivitu však načasovali dokonale, ale o tom až v závěru reportáže. Londýňané se neměli za co stydět, deset minut po změně stran se pro změnu geniálním kouskem blýskl Lampard, který famózním obloučkem za obranu vyslal Oscara do vápna a ten se akrobaticky pokusil zakončit - bránu ovšem netrefil.

Oslavy mohly propuknout až za dalších deset minut. Opět u toho byla dvojice Lampard - Oscar, jejichž kombinace vyplynula v rohový kop a po Matově rozehrání se právě legenda s kapitánskou páskou na ruce hlavičkou po stošestadevadesáté zapsala v dresu Blues mezi střelce - 0:2.

Tehdy to vypadalo nádherně. Když chvíli před koncem střídající Benayoun oslovil do další gólovky Oscara, jenž ztroskotal na Federicim, každý nad tím mávl rukou. Jenže za deset minut skládal hlavu do dlaní. Střídající dvojice Akpan - Le Fondre se rozhodla, že nedovolí Chelsea odvést si tři body a společně připravila pro domácí fanoušky hotovou euforii. 87. minuta, krásná ulička a Le Fondre úřadoval poprvé - 1:2. Hlavní slovo ovšem schoval na konec dlouhého pětiminutového nastavení, kdy na Akpanovu hlavičku reagoval uklizením míče ze vzduchu za Turbullova záda - 2:2.

Góly: 10. Dimitar Berbatov, 49. Hugo Rodallega, 90. Joey O'Brien (vl.) - 48. Kevin Nolan

V Londýně se křížila kladiva. West Ham zavítal na půdu Fulhamu a věřil v bodový zisk, nakonec však z Craven Cottage odjížděl s prázdnou. Potvrdil tak svoji bídnou formu - z posledních 11 utkání v Premier League a FA Cupu vyhrál jen jednou a hned sedmkrát prohrál. Dnes Hammers tahali za kratší konec povětšinu zápasu a nakonec zaslouženě prohráli 1:3.

Už po deseti minutách šli Cottagers do vedení. Duffův centr z přímého kopu si našel adresáta v Dimitaru Berbatovovi a bulharský útočník otevřel hlavou skóre - 1:0. První půle nabídla ještě mnoho dalších zajímavých příležitostí, žádná z nich ovšem neskončila brankou. Za Fulham ještě zahrozil Rodallega, jenž přestřelil branku, hosty pak mohl dostat do utkání Jarvis, jehož hlavička ovšem rovněž mířila nad.

Kýžené vyrovnání přišlo až krátce po změně stran. Kevin Nolan si rozvzpomněl na své střelecké hody z úvodu sezony, po přímém kopu se výborně uvolnil ve vápně a skvělou křížnou ranou nachytal Schwarzera v nedbalkách - 1:1. Jenže už za minutu znovu vedl Fulham. Damien Duff z levé strany odcentroval do šestnáctky, kde se v chumlu hráčů protlačil k hlavičce Hugo Rodallega, který poslal Chalupáře opět do vedení - 2:1.

Závěrečná pasáž mohla přinést nejprve vyrovnání Hammers, nakonec však dovedla Fulham k ještě vyšší výhře. Jelikož Nolanův nadějný pokus skončil o pár centimetrů vedle a ani jedna Carrollova střela síť nerozvlnila, dostali ještě v nastavení slovo domácí. Pořádnou smůlu měl Joey O’Brien, který si nešťastně srazil zpětný centr Petriće do vlastní sítě a uzavřel tak na konečných 3:1.

Góly: 65. Olivier Giroud, 67. Theo Walcott - 5. Luis Suárez, 60. Jordan Henderson

Fanoušci Arsenalu užuž "chtěli" zažívat déja-vu, respektive další prohru 0:2 s Liverpoolem; na vlastním stánku, kde pravidelně s tímto soupeřem vstřebávali spíše radostné okamžiky. Jenže čeho rok staří Kanonýři schopni nebyli, to se povedlo alespoň těm letošním - dva slepené zásahy Girouda s Walcottem tedy určily alespoň remízový výsledek.

Po dnešku už třináct hrubek fotbalistů Arsenalu zpříma vedlo k inkasované brance, alespoň to uvádí věrohodné statistické centrum Opta. A styl, jakým dnes Gunners tohoto "šťastného" čísla dosáhli, byl doopravdy velkolepý. Už ve čtvrté minutě Sagna podklouzl, Vermaelen promáchl, Ramsey nestačit zachytit odraženou střelu Sturridge...a Suárez procedil míč mezi dvěma soupeři.

Když si k tomu vezmete solidní domácí bilanci Kanonýrů s tímto sokem, šlo o něco opravdu neskutečného. Nicméně Wengerova parta se brzy chytla za nos, to zase ano. Hned v šesté minutě se Walcott prvně zjevil za obranou liverpoolských a prvně donutil Reinu k reakci; po 11 minutách potom Giroud netrefil ideálně prudký pas Podolského.

Tím se neoficiálně započal drtivý tlak Arsenalu, který Suáreze přinutil k tak intenzivnímu bránění, jaké jsme u něj snad neviděli, a všechny hosty k takřka ukázkovému betonu. Reds přitom pochopitelně vůbec nepomáhalo, že jakmile chtěli vyrazit dopředu, okamžitě zkazili. Do šancí se tak dostávali už jen za vydatné pomoci soupeřů - své hrubky si po Vermaelenovi odbyli i Mertesacker se Szczesnym.

To Gunners si víceméně vystačili sami, jakkoliv zejména finální fáze by určitě snesla úpravu. Každopádně Walcott zkoušel zajímavý technický obstřel a Gerrard jednou zachraňoval těsně před Giroudem. Na druhé straně se Szczesny úspěšně vrhl po Aggerově hlavičce ze standardky.

Po přestávce měl obvykle silnější Arsenal zahájit stíhací jízdu; něco takového se však ještě muselo odložit, neboť Mertesacker za sebe po hodině hry lehkomyslně pustil Hendersona a ten pak i díky jednomu šťastnému odrazu mezi pěti protivníky sám zařídil skóre 0:2. Jenže tím akorát comeback protivníka uspíšil. Netrvalo dlouho a Giroud se ve vzduchu prosadil ke gólové hlavičce po standardce Wilsherea, aby do osmi minut po Hendersonově zásahu stihl vyrovnání vtěsnat Walcott, když po Giroudově sklepnutí nedal Reinovi žádnou šanci parádní přízemní pumelicí.

Ani s tímto výsledkem se pochopitelně Gunners nesmířili, nicméně jejich závěrečný tlak rozhodně mohl být intenzivnější. Takhle akorát jednou hodně těsně míjel tyčku Walcott, Giroud nedotáhl narážečku s Podolskim a Mertesacker hlavičkoval po standardce jakoby za sebe a mimo. Suárez naopak ještě mohl šokovat svým druhým gólem, Szczesny jej ale odmítl alespoň tím nepřesvědčivým zákrokem.

Góly: 32. Wes Hoolahan - 80. Gareth Bale

Nečekaně bezzubý Tottenham zavítal při středečním večeru do Norfolku. Norwich na svém Carrow Road odvedl pracovitý, zodpovědný výkon, při němž dlouho držel slovutnějšího soka v šachu. Lepšící se, avšak stále málokdy hrozící Spurs srovnali jen díky Baleově záblesku geniality.

Tottenhamu v nedávné době přinesl zlepšené výsledky přechod na systém se dvěma hrotovými útočníky; na ten však Villas-Boas po dobu Afrického poháru národů může zapomenout a vzhledem k dnešnímu tožskému postupu do čtvrtfinále mistrovství bude moci zapomínat přinejmenším i dva další zápasy. Což by mohl být problém, neboť Defoe se nedávno potácel v menší krizi. V neděli nicméně dostal volno pro pohárový zápas s Leedsem a to mu s ohledem na dnešek patrně prospělo.

Stejně jako Defoe, také Holt na druhé straně očekává příchod konkurentů (dnes se ostatně podepsal Kamara z Kansasu) - a ten byl dnes nabuzen ještě lépe. Norwich právě pod jeho velením dominoval úvodní části. Sám Holt ve 20. minutě sice z nadějné pozice přestřelil, jenže později si hlasitě říkal o penaltu, aby po půlhodině hry také Llorise prověřil. Dvě minuty poté už Canaries převahu konečně promítli na ukazatel skóre...

...a chybět u toho nemohla obě spolehlivá křídla, Snodgrass s Pilkingtonem. Prvně jmenovaný centroval na zadní tyč, jeho protějšek sklepával na střed a tam už číhal neomylný Hoolahan. Tottenham přitom osvědčil svůj mizerný pohyb po hřišti, který ho srážel celých 90 minut; což ostatně potvrzovala i zdánlivá neviditelnost dua Bale-Lennon. Druhý jmenovaný prvně pořádně zapracoval teprve ve 41. minutě, když do šance vyslal Defoea. Bunn si posléze připsal svůj premiérový zákrok v utkání.

Bale, ten si svůj okamžik slávy schoval až na později; výrazně později. Tottenham do jeho zázračného okamžiku exponenciálně zkvalitňoval svůj výkon, jakkoliv Defoeova rána z 51. minuty stále působila coby osamocený ostrůvek - což mimochodem nezměnil ani příchod debutanta Holtbyho. Plichtu tedy musel zařídit starý známý: Bale po 80 minutách převzal Defoeovo sklepnutí ještě uvnitř vlastní poloviny, prosvištěl kolem pár protivníků a neomylně zakončil.

Góly: 29. Leighton Baines, 45+1. Leighton Baines (pen.) - 65. Shane Long

Jediný bod od Ligy mistrů; kdy naposledy tohle mohli fanoušci Evertonu o svém týmu zkonstatovat koncem ledna? Teď jde nicméně kvůli kohoutí ztrátě na půdě Norwiche o holou skutečnost, kterou Toffees mohou dál nadšeně přiživovat. Naopak poražené WBA má k radosti daleko, nyní vytěžilo jediný bod z posledních pěti kol.

Steve Clarke před utkáním musel udělat jednu razantní změnu, když Jeromem Thomasem nahradil Petera Odemwingieho, jenž potřebuje trávit čas se svým čerstvě narozeným a nemocným synem. Minimálně na úvodní pasáže ovšem tato výměna neměla pražádný vliv, i s nigerijským forvardem by se zřejmě obě mužstva jen neškodně oťukávala.

Pořádně se na Goodison Parku začalo hrát až od 20. minuty, kdy Fellaini pěkně zhurta - v první šanci - nabombil mičudu do pravé tyče Fosterovy klece. Dobrou práci předtím odvedl Anichebe, o němž jsme dnes neslyšeli poprvé. Avšak ještě než po Yacobově faulu na něj s přehledem proměnil pokutový kop Baines, musel se anglický bek uvést ještě jinou cestou. Totiž ve 29. minutě se proběhl po svém levém křídle, převzal Osmanův pas a krásně vymetl levou šibenici hostující svatyně.

Teprve po změně stran, již za onoho stavu 2:0, se k životu probrali také Baggies, za něž brzy nebezpečně promlouval Lukaku. Snížení se ovšem Clarkeova eskadra dočkala až ve chvíli, kdy Morrison přepustil místo na place Longovi. Irský forvard potom na svůj zásah spotřeboval všehovšudy tři minuty - a výrazně mu k němu dopomohl tragický Heitinga, to jest nutno dodat.

West Bromwich málem bleskurychle dotáhl dvoubrankové manko takřka přesně dle vzoru souběžně hrajícího Arsenalu, avšak famózní Dorransův projektil z přímého kopu si to v 67. minutě namířil pouze do břevna. A stejné místo, jen na opačné straně hrací plochy, potom natrefil rovněž Leon Osman, ačkoliv on už měl na rozdíl od Dorranse z velké blízkosti jednoznačně skórovat.

Góly: 49. Christian Benteke (pen.) - 19. Papiss Cissé, 31. Yohan Cabaye

Další rána pro mladičké Lambertovo družstvo. Aston Villa se při větrném úterním večeru na vlastní půdě po obrátce sice dovedl zvednout o 100 %, ne-li více, Newcastle kompletně zmáčkla, nicméně dvoubrankové manko z úvodní části jednoduše stáhnout nedokázala. A tak nyní vzhledem k remíze Wiganu opět sedí uvnitř sestupové zóny...

Na Villa Parku se začalo poměrně zlehka. Domácí hledali ztracené sebevědomí, zatímco obměněný Newcastle souhru a konkrétně Jonás jistotu na balonu. Právě s argentinským křídelníkem zkraje dobře kombinoval novic Moussa Sissoko, jenž se také brzy uvedl famózní asistencí Papissi Cissému. Toho našel mezi dvěma obránci na hraně šestnáctky a senegalský forvard si už tváří v tvář Guzanovi prostě musel vědět rady. Devatenáct minut na hřišti a Pardewovi se začala vyplácet první posila. Ta zároveň i nadále dávala najevo, že by co nevidět měla s kolegou Cabayem utvořit smrtící středopolařský tandem...

...k čemuž se další předpoklad vynořil hned s 31. minutou, když Cabaye osvědčil svou neomylnou pravačkou a překrásnou ranou z nějakých 18 metrů vymetl levou šibenici Guzanovy branky. Ukázalo se, že francouzskému motoru zálohy NUFC nedochází dech; a že by se od něj mohl učit kdekdo z Aston Villy. Zcela konkrétně třeba N’Zogbia, který dříve podobně trefený míč dokázal nasměrovat jenom do tyčky (leč všechna čest i jemu, rána to byla takřka dokonalá). Jinak Aston Villa dvakrát nehrozila, Benteke akorát jednou dobře zády k brance přebral Westwoodův centr a pak z těžkého úhlu balon netrefil ani zdaleka ideálně.

Což shodou okolností platilo i o jeho penaltě, která se dostavila hned záhy po restartu, když Debuchy podkosil střídajícího Agbonlahora. Přesto mohl belgický objev této sezony slavit, Krul totiž nevystihl směr střely, která si to navíc po svém namířila rovnou k pravé tyčce. A to přesně Villans potřebovali. Rázem jich bylo plné hřiště (i za pomoci žolíků Agbonlahora a Weimanna, kteří dali zapomenout na defenzivní rozestavení s pěti zadáky), minimálně náznaků šancí se okamžitě začalo vynořovat ažaž.

Po hodině hry navíc klidně mohlo být srovnáno. Benteke tehdy zleva nádherně narýsoval přihrávku Weimannovi do vyložené pozice, a jakkoliv Rakušanovo zpracování mohlo být lepší, musel se Krul ve finále vytasit s fantastickým zákrokem. A přestože vzápětí tempo lehce polevilo, strachovat se musel i nadále. Třeba v 83. minutě mu na čáře musel pomáhat Jonás, aby byla odvrácena Bakerova hlavička; Benteke se už k dorážce nedostal. Stejně jako se posléze neprodral k dlouhému nákopu Guzana. Znovu chyběly decimetry.

Závěrečná 15minutovka už byla čistě o tom, že Aston Villa v čele s Bentekem prorážela kompletní desítku v pruhovaném seskládanou kolem vápna. Ve vzduchu zatím dominoval Krul a právě hlavně díky němu nakonec Straky klíčové vítězství nepustily.

Góly: -

Z Queen’s Park Rangers se stává regulérní kat favoritů. Po senzační výhře na Stamford Bridge a bezgólové remíze s Tottenhamem si Redknappovi svěřenci políčili i na obhájce titulu Manchester City. Ani klub z průmyslového města nedokázal Rangers vstřelit jedinou branku a soupeři se tak z Loftus Road rozešli smírně.

Zajímavější byla rozhodně první půle - o šance v ní nebyla nouze a to dokonce na obou stranách. Úvod utkání dle očekávání ovládli hosté, kteří mohli po čtvrthodině už vést klidně o dvě branky. Chybu Césara nicméně Lescott nevyužil a střílel mimo; "střelu" Onuohy do vlastní sítě po centru Téveze naopak brazilský brankář nepustil do sítě.

Nejblíže kýženému gólu byl po centru Silvy Zabaleta. Pravý bek Manchesteru City po něm z penalty hlavičkoval do břevna. První nadějně vyhlížející akce QPR přišla v pětadvacáté minutě, když se ke střele zpoza vápna odhodlal Rémy, jehož projektil dokázal Hart vyrazit na roh. Anglický gólman zachraňoval Citizens i při samostatném nájezdu Taarabta - nejprve mu včas padl pod nohy, načež mu následnou střelu dalším skvělým zákrokem vyrazil

Závěr poločasu už ale patřil opět hostům. Po skvělém centru Nasriho měl šanci Barry, jenže César byl opět připraven. Nasriho pokus o dvě minuty později pak prolétl těsně vedle. Druhá půle už takový spád neměla, hra se zhustila a příležitostí tak bylo poskrovnu. Tu největší měl deset minut před koncem David Silva, jehož našel ve vápně Džeko. Na fantastického Julia Césara si však nepřišel, Brazilec dalším vynikajícím zákrokem jeho radost zhatil.

Citizens nic nevyprodukovali ani z poměrně silného tlaku v závěrečné pasáži. Ač měl výraznou převahu, přes dobře konsolidovanou obranu domácích to zkrátka a dobře nešlo - nevyšla ani snaha Sinclaira o pád ve vápně - Dowd byl důsledný a zákrok neposoudil jako nedovolený. Na začátku nastaveného času naopak čaroval Adel Taarabt, který nasadil housle Lescottovi a pokoušel se vystřelit - skluzem ho ovšem o tuto šanci připravil jeden z bránících hráčů City.

Góly: 23. Ryan Shawcross, 48. Peter Crouch - 50. James McArthur, 61. Franco Di Santo

Zdá se to být neuvěřitelné, ale stejně jako na podzim (či dříve v dalších třech případech) se Wigan se Stokem opět rozešly smírně výsledkem 2:2. O to překvapivější skóre to přitom je, že se hrálo zrovna na Britannia Stadium, kde Potters dvakrát inkasují doopravdy zřídkakdy; na druhou stranu letos už potřetí v řadě (předtím se jim to nestalo ani jednou)...

Celých prvních 50 minut se přitom zdálo, že utkání nemůže skončit jinak než výhrou hostitelů - dokonce i pohodlnou, chtělo by se říci. Charlie Adam ještě domácí kotel nabudil jemně nepřesnou ranou, nicméně ještě ve 23. minutě se šlo do vedení. Opět u toho byl skotský záložník, který rozehrál standardku, jež spustila řetěz šťastných náhod. Beausejourovi se totiž příliš nezdařil pokus o osvobození, schytala to McCarthyho záda a následně při Shawcrossově koncovce také celý Wigan.

Latics se mezitím spokojili maximálně s pár nedotaženými záblesky, jako byl průnik Maloneyho nebo Beausejourův zajímavý centr, který se ukázal být pro McArthura až příliš prudkým. Naproti tomu Stoke střílel klíčové góly: ve 48. minutě se Adam proběhl po hraně šestnáctky, donutil Al Habsiho k zákroku a Crouch byl ve správný čas na správném místě.

Jenže oslavy Potters sotva skončily, když McArthur vystartoval na Espinozovu "českou uličku" a vydělil soupeřův náskok dvěma. Což přesně Wigan nastartovalo k heroickému dorovnání zdánlivě nestažitelného manka. Atleti kupili jeden útok na druhý, přičemž vyrovnat stihli ještě s odbitím jedné hodiny hry - tehdy znovu zaspolupracovali Espinoza s McArthurem, aby z patičky druhého jmenovaného těžil Di Santo.

V tu ránu to daleko spíš vypadalo na triumf hostí, ti totiž neustávali v útočení, zdáli se být při enormní chuti. To platilo zejména o McArthurovi, jenž také brzy znovu otestoval Begovićovu pozornost, vzápětí následován Maloneym. Di Santo už v nastavení mířil mimo. Stoke se tedy ubránil, Tony Pulis ale s podobným vývojem ve druhé půli stoprocentně nebude spokojen.

Góly: -

Že by se Sunderland vracel do starých nepopulárních kolejí. Od začátku října do poloviny listopadu byli Black Cats na bílý ručník do ringu. V pěti zápasech tehdy vsítili jen dvě branky, z toho dokonce jedna byla vlastní. Dnes večer doma proti Swansea si na někdejší období sucha zavzpomínali, když nejenže neskórovali, ba branku finalisty ligového poháru ani pořádně neohrozili.

Martin O’Neill s výkonem svých svěřenců rozhodně nemůže být spokojen. Jak by taky ano, Sunderland byl v utkání zcela bezzubý, nepřipsal si ani jednu gólovou příležitost a největší šancí Mackems v utkání byla Larssonova rána z přímého kopu vysoko, kterou Tremmel bez potíží vyboxoval. Z jejich strany tak v reportáži není snad ani co hodnotit.

Jiná káva to však je u hostů ze Swansea. Nabuzeni čerstvým postupem do finále Capital One Cupu ve Wembley si chtěli dokráčet pro úspěch i v Premier League. Především pod taktovkou komety letošního ročníku Michua se hnali za třemi body, nicméně přáno jim nebylo. První poločas mohl znamenat kýžený gól hned několikrát, druhá půle už fanoušky nudila.

První šanci měl již zmíněný Michu, který po necelé čtvrthodině mohl otevřít skóre, ale Gardner skvělým blokem zblokoval míč na rohový kop. Chvíli po něm měl ještě větší šanci Chico, kterého pro změnu báječně vychytal Mignolet. Belgický gólman byl připraven i proti střele Tiendalliho vzápětí.

Druhé dějství toho vskutku příliš nenabídlo, snad jen deset minut před koncem mohl rozhodnout Dyer, jemuž adresoval dobrou zpětnou přihrávku na malé vápno Michu, jenže drobný křídelník si v hektické chvilce nevedl ideální a branku minul.