Premier League - souhrn 25. kola

Góly: 23. Edin Džeko, 78. Sergio Agüero - 29. Daniel Sturridge, 73. Steven Gerrard

V červené části Liverpoolu zkrátka nikdy nic nebude úplně růžové. Reds si na dlouhou dobu přivlastnili Etihad Stadium, domov posledního mistra, působili fotbalovějším i hladovějším dojmem - avšak vinou Reinovy hrubky z toho zase kápnul akorát bod. Statistikové španělskému brankáři toto zaváhání počítají jako již osmé letošní, které přímo vedlo k inkasovanému gólu...

Pokud pro dnešní úspěch Liverpoolu něco mělo být esenciální, pak jednoznačně souhra pohyblivého a kombinačně zdatného dua Sturridge-Suárez. Prvně jmenovaný měl také na svědomí úvodní šanci zápasu, když převzal parádní dlouhý nákop, jedním dotykem se dostal za Harta a pak z těžkého úhlu trefil blokujícího Zabaletu. Po společném napadání zanedlouho poprvé pálil také sám Suárez, leč jeho projektil se pro změnu odkutálel po zemi vedle pravou tyč Reinovy svatyně.

Naproti tomu akce ManCity zůstávaly bezvýhradně nedotažené. Tedy dokud Silva na levé straně nenarazil Milnerovi, který na malé vápno předkládal Džekovi naprosto delikátní, neodmítnutelnou nabídku. 24. minuta; a do té doby solidně vypadající Liverpool okamžitě pykal za malou chvilku nepozornosti.

Reds si ale spravili chuť ještě během úvodní třetiny zápasu, když za vytrvalého pískání publika (Džeko ležel na hřišti a diváctvo se tak dožadovalo zakopnutí balonu) Gerrard postrčil míč na osu Sturridgeovi, jenž utěšenou přízemní bombou rozjásal fandy Liverpoolu a naopak ještě více rozhněval příznivce svého mateřského klubu (proto také neslavil).

Citizens také nadále vskutku nehráli jako aspirant na titul, což dokumentovalo i komické nedorozumění Zabalety s golmanem Hartem, po němž těsně před obrátkou muž s kapitánskou páskou málem přihrál balon do vlastní sítě. Jinak to bylo ze strany obhájce takové utahané, bez nápadu; koneckonců ona gólová akce zůstala až do přestávky tou jedinou kloudnou domácí. Což se dvakrát nezměnilo ani po restartu, však Agüerův výpad v 65. minutě, zakončený neslavným podklouznutím, představoval holou výjimku.

Naopak uruguaysko-anglický tandem na vrcholu liverpoolské sestavy nikterak nepolevoval. V 51. minutě Suárez sklepával míč před branku Carragherovi, ovšem ten to už měl v souboji s protivníkem hodně složité a nakonec ani sám nezakončil. U vedoucí branky červených proto nakonec Sturridge se Suárezem kompletně scházeli; dospělo se k ní totiž klasickou "gerrardovkou". Hostující kapitán si v 73. minutě nějakých 25 metrů od brány hrudí sklepl před sebe Clichyho pokus o osvobození a nerovnou pumelicí se trefil akorát k pravé tyči.

Jenže v 79. minutě bylo zase všechno jinak: Reina se nesmyslně vydal pro míč po své levé ruce, až na okraj vápna, byl u něj přirozeně později než rychlík Agüero a ten i z nemožného úhlu neskutečně trefil odkrytý cíl. Dál se už skóre neměnilo - Sturridge si podruhé ranou zpoza vápna na Harta nepřišel a Maiconův pas nepustil k Agüerovi Škrtel.

Góly: 67. Gareth Bale

Ten pocit, když jedna událost, nad kterou rozumný člověk jen kroutí hlavou, rozhodne celý zápas. První poločas ovládli domácí hráče West Bromwiche, jenže ihned po změně stran Goran Popov poplival Walkera a více než padesátiminutovou přesilovku již Tottenham využil. Gareth Bale poslal Spurs do těsného jednobodového kontaktu s třetí Chelsea.

Hlavní hvězda posledního dne přestupového období Peter Odemwingie domácím nechyběl a začátek zápasu se nesl v tónu spolupráce útočné dvojice West Bromwiche Albionu Romelu Lukakua a Shanea Longa. Nevýrazný Tottenham se první minuty prakticky jen bránil výpadům dvou hrotů Baggies.

Začalo to už po čtyřech minutách, kdy Lukaku krásně vyslal Longa do šance, jenže Hugo Lloris vyběhl včas a naději WBA překazil. Chvíli poté si belgický forvard vypracoval příležitost sám, avšak Lloris byl opět úspěšnější. Stejně jako po další kolmici na Longa a následné střele.

Aktivní Lukaku měl gólovku ještě jednou, na konci poločasu se řítil sám na bránu v doprovodu jednoho z obránců, jenže vypálil vysoko nad. Druhou část první půle už se hra překlonila spíše ve prospěch hostů z Tottenhamu, ale ti si žádnou větší šanci nevypracovali. Až v nastavení pálil krásně Bale a Foster musel vytáhnout kvalitní zákrok, aby míč vyrazil na roh.

Směr druhého poločasu jasně udal obránce WBA Goran Popov, který dvě minuty po změně stran vulgárně urážel a plivl (směrem) na Kyla Walkera. Nesportovní chování nezůstalo ukryto sudímu Clattenburgovi, jenž hráče okamžitě poslal pod sprchy s červenou kartou.

Tottenham využil přesilovku za dvacet minut, do té doby ještě pálil slepými - Bale trefil bránícího hráče, střídající Holtby nepřekonal Fostera. Pak ale nejlepší hráč dnešního utkání Gareth Bale levačkou technicky uklidil balón do sítě a mohl slavit - 0:1. Zápas už takto skončil, jelikož Dempseyho Foster vychytal a Long v jediné nadějné příležitosti na vyrovnání Llorise nepřekonal.

Góly: 79. Wayne Rooney

Souboj o titul začíná nabírat stále jasnějších rysů. Manchester United se po dnešku usadil v čele tabulky s desetibodovým náskokem na obhájce trofeje, městského rivala a zároveň druhý tým Premier League Manchester City. Dnešní těžce se rodící vítězství zařídil znovuzrozený Wayne Rooney, který se v posledních dvou zápasech trefil už třikrát a převzal otěže hlavního kanonýra od Robina van Persieho.

Skóre se přitom mohlo otevřít už po sedmi minutách hry, kdy Manchester United nevyužil hned trojnásobnou gólovou šanci. Rohový kop Van Persieho podivným způsobem zakončil Nani a jen fantstický reflexivní zákrok Schwarzera uchoval naděje Fulhamu živé. S dorážkou pak přispěchal Evra, který trefil zajímavě podebranou střelou břevno, no a nakonec zády k brance zakončoval Rooney, jemuž radost z branky překazil na čáře hlavičkující Riether.

Snažili se i domácí, jež hned za sedm dalších minut rovněž rozezvonili brankovou konstrukci. Riise potáhl míč k vápnu, předal Ruizovi a ten pálil. Tentokrát se zase zaskvěl David De Gea, jehož lehký dotek prstů vytěsnil míč na tyč. Po půlhodině hry pak tyč odepřela gól aktivnímu Rooneymu, který po sklepnutí Cleverleyho technickou střelou sice překonal Schwarzera, ne však štěstěnu.

To se k Red Devils naklonilo až v devětasedmdesáté minutě. Dlouhý nákop Evanse nepochopitelně za přihlížení obrany Cottagers doskákal až do běhu Wayna Rooneyho, který poměrně v poklidu doběhl k vápnu, obstřelil Hughese i Schwarzera na zadní tyč a mohl jít slavit - 0:1.

Fulham toužil alespoň po bodu a v nastavené času se dostal poměrně blízko. Rohový rok Johna Arne Riiseho dolétl na hlavu Senderose, který přeskočil Ferdinanda a mířil přesně - na brankové čáře se nicméně zjevil Robin van Persie a hlavičkou "daleko pryč" od brány zachránil United vítězství.

Góly: 25. Gary Caldwell, 90. Shaun Maloney - 64. Rickie Lambert, 85. Morgan Schneiderlin

Čistě záchranářský duel byl k vidění na JJB Stadium, kde místní Latics premiérově uvítali jihoanglického nováčka. Saints opět prokázali zlepšenou formu a těsně před koncem otočili utkání na svou stranu, nakonec se však body dělily.

První minuty se odehrávaly pod taktovkou domácího celku. Beausejour po chvíli oslovil před brankou Di Santa, jeho pohotové zakončení však Boruc za svá záda nepustil! Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: Lambert oslovil parádním pasem Ramíreze, ten ale v dobré pozici nezachoval chladnou hlavu a mířil vysoko nad branku! Ve 25. minutě ovšem Beausejour od rohového praporku našel hlavu Caldwella a bylo to 1:0.

Takřka vzápětí mohlo být po druhé chybě McCarthura srovnáno, ovšem Schneiderlin nedokázal vyzrát na skvěle reagujícího Al-Habsiho! "Svatí" s postupem času přebrali dirigentské otěže a pomalu se přibližovali na dostřel wiganské branky. Dobrou možnost měl ještě před odchodem na poločasovou pauzu po rohu hlavičkující Hooiveld, avšak nizozemský bek mířil těsně vedle brankového prostoru!

Krátce po hodině hry se ovšem hosté dočkali zaslouženého vyrovnání. Cork poslal do ohně přesný centr, který už Lambert uklidil na místo určení - 1:1. Čerstvě příchozí Lallana mohl kormidlo definitivně přetočit, ale z těžké pozice mířil jen do tyče Al-Habsiho svatyně! Zakrátko pro změnu natáhl z první Lambert, avšak branku nenašel. Pět minut před koncem se užuž zdálo býti rozhodnuto: Rodriguez po skvělé individuální akci oslovil Schneiderlina, jenž se tentokráte z bezprostřední blízkosti nemýlil - 1:2. Za minutu dvanáct však prodloužil roh Scharner a Maloney měl na zadní tyči snadný úkol - 2:2.

Góly: 77. Andrew Carroll

Trápení londýnského celku je u konce. Svěřenci manažera Sama Allardyce dokázali zabrat v pravý čas a zásluhou uzdraveného Andrewa Carrola porazili neškodné Swansea. Kladiváři tak na svého protivníka ztrácí už pouze čtyři bodíky.

Utkání od první chvíle nenabízelo příliš vzrušující podívanou. Byli to však Hammers, kdo měl možná překvapivě více ze hry. Hostující družinu ale výrazně držel Gerhard Tremmel, jenž chvílemi přiváděl Kladiváře k zoufalství. Během prvního dějství musel německý brankář likvidovat hned dvě jedovaté rány Nolana, dalekonosný pokus Diamého a těsně před odchodem do kabin neúspěšně pálil i Vaz Té!

Ve stejném duchu se pokračovalo i po obrátce. Další možnost měl opět Vaz Té, ale nepříliš důrazným pokusem si na strážce hostující branky nepřišel. Většina akcí domácího mužstva neomylně hledala na hrotu operujícího Andrewa Carrolla, jenž buďto sklepával balóny pro své spoluhráče anebo sám zakončoval. K tomu se vytáhlý kanonýr dostal až v 52. minutě, ovšem vymezený prostor tak jako tak nenašel.

Ten samý hráč krátce nato opět neuspěl. Odpověď si tak mohl zakrátko nachystat Michu, hlavou však prostor ohraničený třemi tyčemi nenašel! Kmenový hráč Liverpoolu měl jenom během druhého dějství hned několik nadějných šancí, ovšem s železnou pravidelností nemířil přesně, případně jeho snahu zlikvidoval skvěle chytající Tremmel. To už však neplatilo dvanáct minut před závěrečným hvizdem: Nobleho rohový kop se ve vápně spojil s hlavou Carrolla a rázem to bylo 1:0. Srovnat krok přeci jen mohl de Guzmán, jeho pohotový pokus ale Jääskeläinen za svá záda nepustil!

Góly: 78. Lukas Podolski

Také druhé letošní měření sil mezi Arsenalem a Stokem City přineslo sázkařům očekávaný "under", zároveň ale udělalo radost fanouškům londýnského velkoklubu. Svěřenci Arsenea Wengera berou po dvou remízách s Potters konečně tři body díky šťastnému přímáku Podolského.

Bývalo železným pravidlem, že se Arsenal v zápasech se Stokem nezvládal vypořádat s fyzickou hrou soupeře, neprosadil se ve vzduchu a naopak po hlavičkách mnohdy kapituloval. Tentokrát byla realita poněkud jiná - byli to právě Kanonýři, kdo se měl vzdušnou cestou minimálně jednou prosadit ještě do přestávky.

Však jeden Wilshereův roh propadl na malé vápno k Oxlade-Chamberlainovi, kterému zbývalo jediné - netrefit střed branky, kam se hbitě přesouval Begović. Bohužel pro domácí, přesně to se stalo. A vzhledem k tomu, že Giroud po Walcottově rohu namísto koncovky nepochopitelně hlavičkoval kamsi do chumlu, hledaje ještě spoluhráče, a že Koscielny o pár vteřin později znovu trefil pouze onen brankový prostor, jímž prochází středová osa, museli jít fanoušci Arsenalu na poločasovou klobásu dosti znepokojeně. Takové tutovky se jednoduše musejí proměňovat.

Co nicméně muselo být chápáno jako pozitivum, byla netradiční jistota na vlastní polovině, tam se Gunners před obrátkou prakticky nemuseli ničeho obávat. A nic konkrétního jim nehrozilo ani po ní. Na druhou stranu rovněž Potters po změně stran zpevnili defenzívu a pod taktovkou neústupného Němce Hutha dlouho odolávali. Sám někdejší stoper Chelsea koneckonců ukázkově deptal osamoceného hrota Arsenalu Oliviera Girouda - nejprve ho nepustil k hlavičce po centru Monreala, posléze ho rozhodl v koncovce po spolupráci s aktivním Wilsherem.

Když už konečně mělo dojít na pořádný, drtivý tlak, Arsenal jenom tak nesměle klepal na dveře. Držel míč, ale schopnost penetrace do jeho hry nevnesly ani příchody Podolského s Cazorlou. Prosadit se tedy Kanonýři museli jinak; ironicky ze standardky. Walcott akorát na hraně šestnáctky padl po souboji s Wilkinsonem a Podolski za pomoci vydatné teče Camerona v 78. minutě přeci jen rozjásal domácí publikum. Stoke už se za vyrovnáním dvakrát nehnal a Gunners tedy úspěšně zapomenuli na dvě nedávné remízy s tímto všeobecně neoblíbeným sokem.

Góly: 21. Victor Anichebe, 69. Marouane Fellaini, 90+3. Marouane Fellaini - 2. Christian Benteke, 24. Gabriel Agbonlahor, 61. Christian Benteke

Užuž to vypadalo, že Aston Villa bude moci Liverpool pasovat na své nejoblíbenější místo na zeměkouli. Zní to drsně, ale pokud by birminghamští ve třetí minutě nastavení neinkasovali, triumfovali by v městě Beatles stejněkrát jako letos v lize na domácí půdě. Nicméně takhle to pochopitelně neplatí; a ačkoliv by Villans před zápasem bod z Goodison Parku stoprocentně brali, další hloupě ztracené korálky jim zvláště v téhle době sotva prospějí...

Villans nemohli odstartovat lépe. Už po dvou minutách se N’Zogbia odhodlal ke svému trademarku - tedy seběhu z pravého křídla do středu - a Benteke pohodově, i díky statickému Heitingovi, vytěžil jeho práci do dna. Tehdy šlo o zajímavou šanci, která mohla být příslibem pohledné podívané. Avšak nebyla ani v nejmenším. Na suchém, hrbolatém trávníku se v nelítostném tempu odvíjel spíše silový, zapálený fotbal z obou stran; více než pár přihrávek v řadě si ale nedokázal dát žádný z týmů.

Ve výsledku tedy lze říci, že mimo góly málokdy musel být některý z brankářů v pořádném střehu. Proto Anichebeho trefa po odstavení Ciarana Clarka, jež přišla ve 21. minutě, následovala akorát propagační pokus Fellainiho; nic víc. A co se potom efektivity Villans týče, té se nešlo dost dobře divit, neboť původcem každého zásahu hostí byla nějaká nedbalost v defenzivní činnosti Toffees.

Vstříc úpravě skóre na 1:2 tedy Agbonlahor hlavičkoval zcela osamocen po centru Westwooda a Bentekeho úder po hodině hry stejně tak provázely zmatky při obsazování hráčů - belgický objev sezony se takhle ladně položil do Lowtonova balonu. Chvíli předtím přitom zahodil ohromnou, sólovou akci Weimann, čehož Lambertův soubor ve výsledku může jedině litovat.

V 69. minutě si totiž Fellaini vyměnil přihrávky s Anichebem a razantně propálil Guzana, aby sám doslova pár sekund před závěrečným hvizdem odvrátil šokující domácí porážku majestátní hlavičkou po Bainesově rohu.

Góly: 41. Jonás Gutiérrez, 68. Moussa Sissoko, 90. Moussa Sissoko - 55. Frank Lampard, 61. Juan Mata

Mohl si Moussa Sissoko přát lepší domácí debut v dresu Newcastlu? Těžko. Dvěma góly sestřelit Chelsea, navíc tím pozdějším v poslední minutě sám dokonat obrat z 1:2 na 3:2? Posila z Toulouse musí být radostí bez sebe; a stejně tak i celý stračí kolektiv, který londýnského giganta na St. James Parku udolal poprvé od května 2006.

Benitezova parta tedy pomalu propadá zoufalství; čtyři zápasy v rámci všech soutěží čeká na výhru, přičemž teď dokonce přišla o jednu solidní jistotu - neporazitelnost ve venkovních duelech (toto je první takový nezdar od 1. prosince). A dost možná přišla také o Dembu Ba, který prožil neobyčejně frustrující návrat na St. James Park. Celou dobu se na něj bučelo, nebyl vidět a pak hrací plochu opustil ještě před pauzou s podezřením na zlomeninu nosu.

Kolem Senegalcova zranění se přitom docela dobře točilo veškeré dění v úvodní části. Ba se totiž zranil při zdaleka největší šanci Blues - po kolmici Lamparda jej vychytal Krul, přičemž útočníkova hlavičkovaná dorážka byla jednak nepřesná, jednak ocejchována nákopem do obličeje. No, a zatímco Senegalci za postranní čárou crčela krev z nosu, ujaly se vedení Straky. Čech se už do té doby několikrát činil, nejčastěji ve spolupráci s Cissém, o gólovou akci se už ale starali jiní. Cabaye rozdal do strany pro Santona a ten mezi obránci našel skórujícího Jonáse.

Tím byl završen první poločas, kterému spíše dominovali domácí. Ten druhý byl od počátku o něčem jiném. Hned v 55. minutě nabral Lampard míč na kopačky zhruba 30 metrů od Krulovy svatyně a parádně vymetl jednu ze šibenic - v kolonce "ligové branky" tedy i v desáté po sobě jdoucí sezoně dosáhl na dvouciferné číslo. A brzy se mohl radovat i ze štěstí spoluhráče; to když Mata převzal Torresův pas a s citem sobě vlastním obrátil skóre.

Tak se stalo cirka po hodině hry, a tak měl před sebou Newcastle stále dost času na odpověď; která přišla záhy. Gouffran vedl jeden z mnoha protiútoků, Čech se opět činil, avšak Sissoko byl ve správný čas na správném místě - 68. minuta, 2:2. Následující pasáže už byly poněkud matné, nicméně to ve výsledku značilo jediné: že si Moussa Sissoko to nejlepší schovával na závěr. Však pár vteřin před koncem naběhl z levé strany do středu a z 20 metrů nachytal Čecha na přední tyči.

Góly: 7. Jimmy Kébé, 85. Jimmy Kébé - 29. Craig Gardner (pen.)

Všechny tři body zůstávají v Readingu, který si poradil se Sunderlandem. Domácí hráči se mohli radovat z úvodní branky, radost jim ale nadlouho zkazil Gardner. S remízovým výsledkem se ale Reading nespokojil a druhá branka Kebeho znamená výhru.

Z hlediska postavení v tabulce byli favorizování spíše hostující hráči, kteří se před tímto kolem pohybovali v relativně klidném středu bez ohrožení sestupovými místy. Jen v těsné blízkosti od nich se ale držel domácí Reading - Royals se ale v posledních zápasech vrací do formy a to chtěli potvrdit také dnes.

A podařilo se. Vlastně již od úvodních minut se svěřenci manažera McDermotta tlačili na Mignoletovu bránu s jasným úmyslem skórovat jako první. Snaha Royals byla korunována úspěchem již v sedmé minutě zápasu, kdy se k míči po akci Jamajčana McAnuffa dostal zcela volný Jimmy Kebe a přesnou ranou rozjásal domácí příznivce.

Reading naposledy prohrál hned první den tohoto roku a od té doby se mu daří. Zlepšení chtěl dokázat i před svými fanoušky a tak se hnal kupředu. Sunderland po inkasované brance tak trochu nevěděl, jak adekvátně zareagovat. Domácím hráčům výborně vycházel aktivní styl napadání, s nímž si protivník vůbec nevěděl rady. Mikele Leigertwood našel přesným pasem hlavu nabíhajícího Pearceho, ale obránce Readingu poslal míč jen do brankáře Mignoleta.

Hosté se z tlaku Readingu vzpamatovali tím nejlepším způsobem - po rohovém kopu se k míči dral obránce John O'Shea, se kterým si za hranicí pravidel poradil vracející se Pavel Pogrebnjak a sudí Lee Mason nařídil penaltu. Zahrávání oblíbené standardní situace se ujal Graig Gardner a brankář Adam Federici neměl šanci - srovnáno.

Pět minut před odchodem do kabin opět centroval Leigertwood a jeho milimetrový centr našel hlavu Pogrebnjaka. Brankář Mignolet ale v tuto chvíli svůj tým podržel a skvělým reflexivním zákrokem akci zlikvidoval. Do druhé půle už nenastoupil Jack Colback, nahradil ho Danny Rose. Ten měl plné nohy práce, aby v poslední chvíli ubránil aktivního Kebeho. Gól by si na svůj účet rád připsal také záložník Leigertwood, s jehož ranou měl Mignolet co dělat.

Spolupráci střídajících hráčů Blackmana s Le Fondrem zastavila brankové konstrukce, po rohovém kopu zkazil hlavičkujícímu Le Fondremu radost výborným zákrokem opět Simon Mignolet. Martin O'Neill nebyl s výsledkem spokojen a tak nasadil Grahama. Po jeho příchodu se hosté usadili před pokutovým územím soupeře a jejich tlak se zvyšoval. Přispěl k tomu i Graham osobně, ale netrefil míč podle svých představ. Hlavičkou se prezentoval také Colback, ale ani on nebyl úspěšný.

A tak přišel trest. Obránce Ian Harte nakopl míč na bránu hostí, kde číhal Jimmy Kebe. Na jeho zakončení už nestačilo špatně zformovaná obrana Black Cats reagovat a domácí mohli slavit cenné vítězství. Jejich forma tedy rapidně stoupá a série zápasů bez prohry se natahuje již na šest utkání!

Góly: -

Už potřetí v řadě se publikum na londýnském Loftus Road nedočkalo žádné branky! Po mnohem věhlasnějších firmách (Tottenhamu a ManCity) tu ale tentokrát uhrál bod také Norwich, což už je z pohledu QPR jednoznačně na pováženou. Plichtěním se zatím nikdo nezachránil; a Hoops teď zaznamenali už čtvrtou po sobě jdoucí remízu.

QPR v posledních zápasech všechno vsadilo na defenzivní kartu, což mu přineslo zlepšené výsledky; ale jít s tímhle i do "must-win" zápasu s Norwichem? Nevypadalo to věru jako správná taktika, neboť Redknappův soubor přinejmenším celou hodinu hry spoléhal čistě na relativní um Adela Taarabta, jinak spíše nechával hrát hosty.

Sám Maročan do pauzy jednou nadějně sám pálil, jednou k nepřesné ráně vyzval Mackieho. Canaries dlouho datovali svou jedinou šanci na úplný úvod duelu, když Snodgrassův centr z pár kroků tečoval nad bránu Hoolahan; ačkoliv se nemávalo, opakované záběry ukázaly, že šikovný záložník vlastně touto zahozenou tutovkou udělal čest fair-play. Teprve později se projevila tajná zbraň - Snodgrassovy seběhy do vápna, z křídla, jež nikdo je nečeká, nikdo je nepokrývá. A bývalý fotbalista především podruhé hlavičkoval ze zajímavé pozice (leč přímo do Césara).

Okamžitě po obrátce Júlio César vychytal Hoolahana zakončujícího z brejku, v úvodu druhého dějství však přeci jen měli jít spíše do vedení domácí. Z jednoduchého důvodu - po zvláštním Bunnově výběhu kopal Taarabt penaltu. Jenže někdejší golman Blackburnu si hodlal okamžitě vyspravit reputaci, a tak parádním skokem k levé tyči zakonzervoval skóre 0:0 na mnohem delší dobu.

Taarabt se jinak i nadále, přes vlastní neúspěch, staral o takřka veškerou Bunnovu zábavu - z přímého kopu ještě minul, pak ale v 62. minutě dvojku Norwiche poděsil plachtící ranou ze střední vzdálenosti. Až v závěrečné desetiminutovce začali vystrkovat růžky i jiní, zejména tedy debutant Townsend. Ten jednou nadějně pokoušel štěstí, jindy marně vyzýval střídajícího Zamoru.