Premier League - souhrn 3. kola

Góly: 22. Leonardo Ulloa - 20. Alexis Sánchez

Leicester patrně nebude patřit ke kandidátům na poháry, dost možná se naopak zapotí v boji o záchranu. Jejich domácí chrám nicméně může sehrát v boji o nejvyšší příčky velkou roli. Dnes Foxes uhráli remízu s jedním z kandidátů na titul, londýnským Arsenalem.

Úvod zápasu nenabídl příliš pohlednou podívanou. První čtvrthodinu se týmy jen oťukávaly - plynulost hry navíc vážně narušil střet dvou důrazných hlavičkářů Jeffa Schluppa a Laurenta Koscielnyho, po němž se pět minut nehrálo. Až v minutě osmnácté se k zajímavé ráně odhodlal Riyiad Mahrez a jen těsně minul Szczesnyho branku.

Pak se začaly dít velké věci. Skóre nejprve otevřeli hosté, jmenovitě Alexis Sánchez. Yaya Sanogo sice po lahodném dloubáčku Cazorly trefil pouze Schmeichela, ale odražený míč dokázal Chilan dostat do sítě. Už dvě minuty poté ovšem odpověděl Leonardo Ulloa, jenž hlavou dokázal přetavit v gól povedený Schluppův centr. 1:1 a hrálo se zase od začátku.

Na pořádnou fotbalovou akci si však museli diváci počkat až do druhého dějství. Po osmi minutách hry to byl překvapivě domácí celek, kdož byl velmi blízko vedoucí brance. Ulloa dostal míč do vápna, dokázal vykoupat skluzujícího Chamberse, ale následnou střelu poslal pouze do boční sítě.

Arsenal nicméně tahle obrovská příležitost probrala a vzápětí se jala k protiútoku. Monrealův postup vyšperkoval levý obránce přihrávkou do vápna na Sanoga, který však ztroskotal na vyběhnuvším Schmeichelovi.

S ubíhajícím časem se nicméně tlak hostí nestupňoval, ve hře byl naopak i Leicester, byť si dlouho nemohl vytvořit žádnou šanci. Sedm minut před koncem zápasu ale musel Arsenal zachránit Szczesny, jenž parádním zákrokem zabránil ve skórování Vardymu. V nastavení byli domácí dokonce lepším týmem, ani střela Drinkwatera však rozhodnutí nepřinesla.

Góly: 8. Raheem Sterling, 49. Steven Gerrard (pen.), 60. Alberto Moreno

Jubilejní stý zápas na lavičce Brendanu Rodgersovi vyšel naprosto fantasticky. Na hřišti dosud stoprocentního Tottenhamu vyhrál jeho Liverpool lehce 3:0 a svého soupeře dokonce předstihl v tabulce. Debut si navíc stihl odbýt nový muž z AC Milán Mario Balotelli.

Super Mario byl v prvním poločase významnou postavou, nikoli však veskrze pozitivní. Už ve třetí minutě přitom mohl svůj debut oslavit tím nejkrásnějším způsobem - Sturridgův centr prodloužil hlavou do prostoru tří tyčí, kde však stál připravený Lloris. Balotelli si pak neporadil ani s dorážkou.

Mrzet ho to však nemuselo, neb za dalších pět minut už Liverpool vedl. Sturridge vyslal Hendersona, ten oslovil na zadní tyči nabíhajícího Sterlinga a mladičký ofenzivní univerzál bez větších potíží otevřel skóre. Odpověď v podobě vyrovnání odmítl Adebayor, jenž lobem v dobré pozici atakovat jen horní síť.

Až na jedinou dělovou ránu Chadliho v závěru úvodního dějství už Tottenham v ofenzivě mlčel, naopak v zadních řadách měl problémů až nad hlavu. Velké pestvo činil v obraně domácích Daniel Sturridge, byť jeho dva pokusy mířili těsně vedle, respektive do prostorů, kam Lloris dosáhl.

Francouzský gólman měl však obrovské problémy v rozehrávce a měl velké štěstí, že jedna z jeho tří chyb neskončila větším problémem. Na největší si zadělal, když při snaze o přerušení útoku Liverpoolu namazal míč na nohu Balotellimu. Italský forvard ale pokračoval v zakončovací bídě a prázdnou branku minul o dobrých deset metrů.

Kontroverzní fotbalista na hrací ploše vydržel ještě patnáct minut, ale při odchodu už si mohl šťastně pobrukovat. Liverpool totiž za tu dobu stihl zvýšit na 3:0. Hned zkraje poločasu upadl po lehkém kontaktu s Dierem Allen a Gerrard penaltu proměnil. Po hodině hry pak nový muž na hřišti Andros Townsend přišel o míč v souboji s Morenem a levý bek hostujícího celku se zastavil až při oslavách u sektoru fanoušků Reds.

Zoufale slabý Tottenham mohl prohrát dokone ještě větším rozdílem, to by ale musel být Sturridge přesnější v zakončení a Sterling alespoň zakončit. Stále ještě 19letý křídelník obehrál ve vápně celou obranu, ale tváří v tvář Llorisovi prakticky brankáři Spurs jen přihrál míč do náruče.

Góly: 14. Gabriel Agbonlahor, 36. Andreas Weimann - 74. Nikica Jelavić

Skvělý start do sezóny má Aston Villa. Precizně organizované mužstvo vedené hvězdou světového šampionátu Ronem Vlaarem si dnes doma vyšláplo na Hull City a se ziskem sedmi bodů ze tří utkání má nyní před sebou už jen Chelsea a Swansea. O góly se dnes postarali Gabriel Agbonlahor a Andreas Weimann.

Villans do utkání doslova vlétli a už ve druhé minutě se málem radovali ze vstřelené branky. Autorem mohl být Fabian Delph, jenž po precizní přihrávce do vápna vypálil do levé tyče. Domácí se přesto radovali poměrně brzy. Neuplynula ani čtvrthodina, když Gabriel Agbonlahor zakončil pěknou kombinaci N’Zogbii s Weimannem přesnou střelou k tyči.

Druhou trefu pak v šestatřicáté minutě přidal sám rakouský univerzál Andreas Weimann. Chybu v rozehrávce Hullu totiž Aston Villa využila dokonale. Weimann pak jen počkal na zpětnou přihrávku Richardsona do nitra šestnáctky a pohodlně zvýšil na 2:0.

Svěřenci Paula Lamberta mohli koneckonců do poločasu vést ještě výrazněji, střelec první branky Gabriel Agbonlahor pálil pět minut před přestávkou do připraveného McGregora. Ještě blíže byl v závěru úvodního dějství Ashley Westwood, jehož přímý kop skončil na tyči.

Ve druhé pětačtyřicetiminutovce se však herní obraz naprosto změnil. Hull, který v prvním poločase ani jednou netrefil branku, prověřil Guzana v bráně Villans hned třikrát. Snížení však přišlo až čtvrt hodiny před koncem, kdy Jelavićova hlavička po centru Quinna skončila v síti poté, co se o to notnou tečí zapříčinil Cissokho.

Prakticky vzápětí mohlo být vyrovnáno. Gólman Villans se opět mohl jen koukat na výbornou hlavičku Paula McShana, jíž chybělo pár decimetrů, aby skončila pod břevnem a v síti. I díky tomu tak může tříbodový zisk slavit domácí celek z Birminghamu.

Góly: 45. Kevin Mirallas, 69. Steven Naismith, 76. Samuel Eto'o - 1. Diego Costa, 3. Branislav Ivanović, 67. Séamus Coleman (vl.), 74. Nemanja Matić, 78. Ramires, 90. Diego Costa

Neskutečná fotbalová show se naskytla tomu, kdo dnes v podvečer dorazil do Goodison Parku. Fantastická podívaná s devíti brankami nakonec přinesla tři body Chelsea, která rozstřílela Everton 6:3. Pět branek přitom padlo během necelých 11 minut; tři z nich během pouhých 212 vteřin...

Everton takovouhle "latu" dostal po pěti letech, kdy si na něj vyšlápl Arsenal. To Chelsea občas "set" soupeři uštědří, o čemž by mohl vyprávět i zmíněný londýnský rival. Venku je to však pro Mourinha a spol. výjimka - naposledy dostal "kanára" před čtyřmi lety Wigan.

Blues derby navíc nikdy v historii nenabídlo více gólů než dnes. Jen v září roku 1932, kdy ještě bránili jen ti, kdož brankáři nevěřit si dovolili, zničil Everton Chelsea v poměru 7:2. Dnes nicméně založil na neskutečnou show už začátek duelu.

Ve třetí minutě totiž mohli fanoušci Evertonu třímat hlavu v dlaních a proklínat celý svět. Po pouhých 35 vteřinách zafungovala spolupráce dvou letních posil Fabregase s Costou - záložník vyslal za obranu dokonalou kolmici a ještě ve čtvrtek zraněný útočník s jistotou prostřelil Howarda. A za další dvě minuty už vedla Chelsea 2:0, když se po Ramiresově příhře do vápna prosadil nebývale potentní obránce Branislav Ivanović.

Posléze se ale herní obraz otočil, Toffees začali hrát aktivněji, naopak Chelsea zalezla hlouběji do bloku a pečlivě bránila. Přesto měla velké štěstí, když po rohovém kopu rozezvonil Lukaku břevno. Distin následně dostal míč do branky, jenže v době Lukakuovy hlavičky se nacházel v ofsajdu. S úspěchem se pak nesetkala ani utěšená rána Naismithe zpoza, jež zamířila těsně vedle.

Everton byl ve výborné atmosféře na Goodison Parku lepším týmem i nadále, a defenziva hostí byla pevná. Dopředu se nicméně Chelsea vydávala opatrněji, až po půl hodině hry zahrozil tečovanou střelou Fabregas. Domácí však přece ještě do poločasu udeřili, Colemanův nadýchaný centr z pravé strany proměnil nechytatelnou hlavičkou Kevin Mirallas.

I do startu druhé půle nastoupili aktivněji hráči Evertonu - první gólovou šanci měl přesto Diego Costa. Po chybě domácích v rozehrávce se míč přes Fabregase dostal až k bývalému střelci Atlética, jenž postupoval z úhlu sám na gólmana. Howard však jeho pokus o obstřelení skvěle vypíchl nohou. Stejný souboj vyhrál americký brankář i chvíli poté, co Costa z otočky pohotově pálil do připraveného strážce svatyně.

Když se ovšem do věci začala plést i smůla, byl muž s nepřehlédnutým plnovousem bezmocný. Hazardův průnik kolem McCarthyho byl bystrý, stejně jako jeho zpětný pas, jenž si smolně srazil do sítě Seamus Coleman. Kontaktní gól však přišel okamžitě, McGeady prošel středem hřiště, nezformovanou obranu překonal lehkým pasem na Naismithe a ten pohodlně na zadní tyč snížil na 2:3.

Rychlá změna skóre na obou stranách, to není zas až tak nevídaný jev, obrana skórujícího celku není plně koncentrována a přijde trest. Co však Goodison Park zažil mezi 74. a 77. minutou, to v Premier League nemá obdoby - budu proto stručnější.

Minuta 74: Obléhání obrany Evertonu už nebavilo Nemanju Matiće, zoufale nedostoupený si přehodil míč na levou nohu a ranou o tyčku zvýšil na 2:4. Minuta 76: Přímý kop Bainese jemnou hlavičkou prodloužil střídající Eto’o a Courtois se natahoval marně - 3:4. Minuta 77: Ramires si narazil s Matićem a špičkou kopačky propálil z úhlu Howarda - 3:5.

Šílené pasáži utnul tipec až skvělý Thibaut Courtois, jenž krásnou kombinaci Evertonu v čele se zakončujícím Mirallasem překazil fantastickým reflexivním zákrokem - a míč skončil na tyči.

Definitivní tečku za historickým zápasem učinil ten, kdo jej celý už po půlminutě načal. Po chybě nešťastného Besiće, jenž byl v tu chvíli na trávníku pár vteřin, postupoval na bránu Mikel, jenž míč šikovně předal Diegu Costovi. Kanonýr Chelsea ošálil Distina i Howarda rychlou kličkou a se štěstím uzavřel na konečných 3:6 pro Chelsea.

Góly: 27. Mark Noble - 45. Morgan Schneiderlin, 68. Morgan Schneiderlin, 83. Graziano Pellè

Ronald Koeman si se Southamptonem připsal své první ligové vítězství na anglické půdě, o to cennější, že se urodilo na hřišti soupeře a ještě z nepříznivého stavu. O výhru 3:1 na půdě West Hamu se postaral dvěma zásahy Morgan Schneiderlin, jehož v závěru pojišťující brankou doplnil Graziano Pellé.

Kde jsou ty časy, kdy dával francouzský středopolař veřejně najevo svou nespokojenost s masivním odchodem svých spoluhráčů, aniž by se mu dostalo stejné příležitosti, a necítil být se dostatečně duchem přítomen na účast v zápasech Saints... Pravda, pořád tady ve vzduchu jeho možný odchod visí, ovšem v sobotním zápase na Boleyn Ground to byl právě Schneiderlin, kdo se velkou měrou zasloužil o cennou výhru svého klubu.

Dalším sobotním pozitivem je pro Koemana výborný výkon Graziana Pellého, osmimilionové náhrady za Rickieho Lamberta z Feyenoordu. Když sedm minut před koncem potvrdil vedení Saints třetím gólem, mnozí fanoušci Hammers začali znechuceně opouštět své sedačky. Sam Allardyce rozhodně neprožil ideální týden, neboť si dneškem připsal již druhou porážku v řadě. Tu první mu udělil třetiligový Sheffield United v Capital One Cupu, byť až skrze penaltový rozstřel.

Saints, kteří do zápasu šli s pohárovou výhrou nad Milwallem, byli zpočátku lepším týmem na hřišti. Více než v samotném zápase se Hammers předvedli bezprostředně před jeho začátkem, kdy fanouškům na stadionu představili novou posilu zvučného jména - na hostování do konce sezony totiž přišel z Barcelony Alex Song. Až po dvaceti minutách hry dokázali domácí ohrozit Frasera Forstera prostřednictvím Vaz Teho střely z bezprostřední blízkosti.

Sedm minut nato však někdejší brankář Celticu nezmohl nic s ranou Marca Noblea. Ta sice letěla z poměrně úctyhodné vzdálenosti, ovšem cestou změnila trajektorii díky teči hostujícího stopera Yoshidy mimo Forsterův dosah. Saints se pokusili okamžitě odpovědět hlavičkou Pellého, kterou až na brankové čáře musel odkopávat Cresswell. Ještě do poločasu se za svou snahu také dočkali vyrovnání. Přímý kop Tadiče ještě skrumáž těl před Adriánovou brankou prodloužila na zadní tyč, kde číhal osamocený Schneiderlin a pohotově nadvakrát srovnal na 1:1.

Po změně stran se s trochou nadsázky hrálo jen na jednu branku, tu domácí. Saints byli lepším týmem, svého soupeře ve středu pole přehrávali a vytvořili si několik slibných šancí. S Longovou i Tadičovou ranou z hranice šestnáctky si ještě Adrián poradil, a když inkasoval z hlavy Pellého, zachránil jej (správně) odmávaný ofsajd, ovšem gól hostů visel ve vzduchu. Nakonec se Southampton prosadil po další standardní situaci. Nakrátko rozehraný rohový kop zastihl defenzivu Hammers v nedbalkách, čehož James Ward-Prowse využil k přesnému centru do šestnáctky na nabíhajícího Schneiderlina, jenž na přední tyči uklidil míč do sítě podruhé. Když pak v 83. minutě zakončil Pellé svůj kvalitní výkon okamžitou dorážkou po vyboxovaném centru Clynea, bylo o rozdělení bodů jasno. Z poloprázdných tribun Boleyn Groud se tak v závěru neslo k trávníku bučení, které pro Sama Allardyce nevěstí nic dobrého.

Góly: 45. Charlie Austin

QPR si zajistilo první body v nové sezoně, o nichž rozhodl jediný gól. Ve druhé minutě nastaveného času první půle se o vedoucí branku postaral Charlie Austin, který byl ve správnou chvíli na tom správném místě a hlavičku Leroye Fera poslal neomylně do sítě.

Sotva sudí Robert Madley odměřil na svých hodinkách minutu času, dočkali se diváci na Loftus Road první velké šance. Po levé straně pronikl Wickham a přihrávkou do šestnáctky oslovil nabíhajícího Patricka van Aanholta. Jeho přízemní střela skončila tak půl metru vedle tyče. Sunderland ale musel také bránit, protože šance Austina mířila do sítě. Naštěstí pro hosty se na brankové čáře zjevil Connor Wickham a míč odpálil mimo.

Hodně práce měl zejména brankář Robert Green, který už po deseti minutách musel předvést velmi reflexivní zákrok. Jako hbitá šelma zachytil míč, který od Stevena Fletchera naběhnuvšího do pokutového území postupně změnil směr a málem mířil do brány. Hostující Sunderland začal stále více kousat a například rána Connora Wickhama měla slibné parametry. Hosté ještě reklamovali teč jednoho z domácích, ale sudí jejich prosbě nevyhověl.

Domácí fandy mohl rozjásat holandský záložník Leroy Fer, který po půlhodině hry napřáhl z dvaadvaceti metrů k ráně a tu zastavilo až břevno. Podobný kousek chtěl napodobit Wickham, ale jeho skákavá rána se mezi tři tyče nakonec nevešla. Pět minut před oficiálním odchodem do kabin se pokoušel prosadit Austin, který se ocitl tváří v tvář Mannonemu. Poprvé mu to ale nevyšlo. Radoval se až napodruhé, když poslal QPR do vedení. Barton zahrával rohový kop, našel hlavu Fera, který nahrál nabíhajícímu Austinovi. Tomu už nedělalo problém napálit míč do sítě - 1:0.

Sunderland se ale nevzdal a hodlal se poprat o svou šanci na bodový přísun. Pokoušel se o to například bek Vergini, který si naběhl na centr ze strany a brankář Robert Green měl hodně co dělat, aby jeho volej k tyči vytěsnil mimo. Jenže druhá půle postrádala jakékoli tempo a divák se v podstatě dočkal jen několika rychlých kontrů, střídání Zamory za střelce Austina a několika dlouhých minut pozvolného kombinování.

Po zákroku Bartona na pronikajícího Giaccheriniho se dostalo hráčům hostí šance zahrávat přímý volný kop. Centr Larssona skončil pouze u domácí obrany. Hráči QPR naopak využili příležitost a zaútočili. Zamora nahrál Hoilettovi, který popoběhl před šestnáctku a tam míč Zamorovi vracel. Do věci se ale v pravý čas vložil Vito Mannone, který skvěle vyběhl a míč odpálil daleko od své brány. Závěrečné minuty vyšly opět lépe domácímu celku, zvláště příchod Zamory byl oživením neuspořádané hry. Právě Zamora nahrával volnějšímu Traoremu, který ale míč poslal vedle. V poslední zoufalé akci Sunderlandu se objevil Giaccherini, který ale ztroskotal na brankáři Greenovi.

Góly: 37. Daryl Janmaat, 73. Rolando Aarons, 88. Mike Williamson - 1. Dwight Gayle, 48. Jason Puncheon, 90+5. Wilfried Zaha

V nečekanou a dramatickou přestřelku se zvrhlo utkání Newcastlu s Crystal Palace, kde góly padaly od první do poslední minuty, a to doslova. Když už to vypadalo, že nástup jednoho mladého křídelníka zajistí výhru Newcastlu, přišla řada na podobně laděného mladíka na straně druhé. Konečný výsledek 3:3 nakonec lépe vyznívá pro hosty z Londýna, kteří srovnali až v páté minutě nastavení.

Neil Warnock si rozhodně odbyl pestrý návrat na trenérskou lavičku Eagles. Trvalo pouhopouhých jednatřicet vteřin, než mohl nástupce Tonyho Pulise dát najevo svou první gólovou radost. Střelu Chamakha sice Tim Krul s vypětím všech sil vytěsnil na tyč, ovšem na dorážejícího Gaylea už byl i nizozemský brankář krátký. Newcastle se pustil do obléhání branky soupeře, dostal se až k 70% držení míče, ovšem dlouho z toho nevznikla ani pořádná šance.

Přesto ještě do poločasu Magpies přece jen dokázali skórovat, vůbec poprvé v nové sezoně. Postaral se o něj pravý bek Daryl Janmaat, jenž v klubu nahradil Mathieu Debuchyho. Díky dobré práci Cabelly v šestnáctce Eagles se nizozemský reprezentant dostal hned ke dvěma střelám, z nichž ta druhá si už našla cestu až za Speroniho záda. Tečí k ní nešťastně přispěl obránce hostí Martin Kelly.

Když už se zdálo, že s vyrovnáním Newcastle nabude sebevědomí a strhne v druhé půli výsledek na svou stranu, přišla tvrdá rána číslo dvě. Jason Puncheon hned tři minuty po změně stran vyslal svou levačkou nepříjemnou střelu, která prošla mezi nohama Fabricia Colocciniho a zapadla za bezmocného Krula. Neil Warnock si mohl gratulovat - v minulosti jej právě Puncheon ostře veřejně kritizoval, ovšem zkušený manažer očividně nemíní v podobné roztržce pokračovat a první ovoce shrábnul již nyní.

Nyní se konečně dostáváme k oněm dvěma mladým křidelníkům. Při aklimatizačních výkonech zvučných posil De Jonga s Cabellou sáhnul Alan Pardew na lavičku pro odchovance a čerstvého reprezentanta do jednadvaceti let, Rolanda Aaronse. Ten nejprve hlavou po rohovém kopu vyrovnal na 2:2 a chvíli nato zařídil i obrat skóre. Střelcem třetí branky sice je stoper Mike Williamson, ovšem celá akce vznikla právě od Aaronse, jenž po vymíchání beka Mariappy krásnou technickou ranou na vzdálenou tyč jen smolně trefil vnitřní část brankové konstrukce. Sám Williamson dokonce v tu chvíli vítězně zvedal ruce nad hlavu, poté se však probral a zblízka míč doklepl do odkryté branky.

Jenže ani to nebylo všechno. Stejně jak Eagles zápas začali, tak jej i ukončili - gólem. Po standardní situaci obrana Newcastlu zaspala a nechala jak volně hlavičkovat stopera Danna, tak zakončit nabíhajícího Zahu již v hloubi vlastního pokutového území. Neil Warnock si mohl užít pořádnou oslavu spolu se zbytkem lavičky i půldruhým tisícem fanoušků Crystal Palace, kteří se do Newcastlu vydali podpořit svůj tým. Odjíždět mohou spokojení, viděli krásný zápas, v němž jejich miláčci navzdory předpokladům neprohráli.

Góly: 58. Mame Diouf

Obrovské překvapení se urodilo na Etihad Stadium, kde domácí Manchester City hostil Stoke. Ten dosud za šest let v Premier League zavítal do Manchesteru dvanáctkrát a všechny zápasy prohrál. Na City dokonce nikdy neskóroval. Až dnes dokázal vsítit branku Mame Biram Diouf, a co víc - vítěznou.

Manchester City loni atakoval střelecký rekord Chelsea ze sezóny 2009/10, obzvláště doma bylo pravidlem, že jednou za čas svého soupeře rozstřílel na maděru. Dnes nicméně nedal ani gól, což se stalo teprve podruhé v posledních 71 (!) domácích kláních.

Stoke mohlo už v prvním poločase kopat penaltu poté, co Kolarov neobratně kontaktoval Dioufa ve vápně Kolarov, ale píšťalka sudího zůstala němá. Srbský bek byl u nejdůležitějšího momentu i na druhé straně, když po jeho skvělém pasu pálil do břevna Yaya Touré. To byl už nastavený čas úvodního dějství - a pro Citizens první pořádná šance.

Rozhodnutí si schoval na 58. minutu Mame Biram Diouf, jenž tři roky v Manchesteru působil - na Old Trafford. Po rohovém kopu domácích se chopil míče, při sedmdesátimetrovém sprintu utekl Kolarovovi, poté poslal na párek i posledního bránícího Fernandinha a poměrně slabou střelou na přední tyč nachytal na hruškách brankáře Harta - 0:1. Diouf mohl sám zvýšit dokonce na 2:0, o chvíli později měl šanci po spolupráci s Peterem Odemwingiem, jenže mu ke štěstí scházelo pár decimetrů.

Mrzet ho to však nemuselo, protože domácí byli v dnešním utkání nebývale slabí v ofenzivě (či Potters tak defenzivně silní?). Mizérii Citizens deklaroval ještě Yaya Touré, jenž se v závěru pokoušel vymodlit penaltu simulací - byl však Lee Masonem prokouknut a oceněn jen a pouze žlutou kartou

Góly: 2. Nathan Dyer, 24. Wayne Routledge, 71. Nathan Dyer

Suverénní jízda Swansea v úvodu Premier league nebere konce ani po třetím kole. Díky brance Dyera z druhé minuty se svěřenci Garryho Monka proti West Bromwichi rychle dostali do vedení, které už ve zbytku utkání nepustili, ba naopak ještě přidali další dva zásahy a vyšvihli se s plným bodovým ziskem na první místo tabulky.

Hosté z Birminghamu, kteří se v minulé sezoně jen tak tak zachránili sedmnáctým místem, mají oproti Swans o celých sedm bodů méně a stále čekají na svou první výhru v novém ročníku. Jestli se nové posily Baggies rychle nechytí, čeká manažera Irvina další nelehký úkol vybalancovat konečné postavení znovu na té správné, nesestupové straně...

U všech tří branek Labutí z prvních dvou ligových kol byl Gylfi Sigurdsson, ofenzivní záložník s vytříbenou technikou, jímž pohrdnul Tottenham a nechal jej odejít zpět do velšského klubu. Nikoho by tak nemělo překvapit, že to byl islandský reprezentant, kdo měl přímý podíl na prvním gólu do sítě Baggies. Díky krásné kombinační akci mezi Sigurdssonem, Bonym a Dyerem se poslední jmenovaný dostal po Sigurdssonově patičce k zakončení do odkryté brány z ostrého úhlu, které suverénně zakončil.

Diváci na Liberty Stadium snad ani nedoufali, že by mohl přijít další, ještě krásnější gól. Wayne Routledge je ještě do poločasu perfektně vyvedl z omylu. Zatímco s centrem Dyera si obrana WBA prostřednictvím Dawsona poradila, odhlavičkovaný míč si těsně před šestnáctkou vzal do správy někdejší záložník Newcastlu a ekvilibristickým volejem přesně k pravé tyči nedal nebohému Fosterovi pražádnou šanci zasáhnout - 2:0.

Přestože před zápasem Garry Monk vychvaloval možné přednosti změny rozestavení na 4-4-2, první půle sobotního zápasu jasně ukázala, že opustit to současné s jedním hrotem se Sigurdssonem za zády a dvěma aktivním křídelníky po stranách by byl neodpustitelný hřích. To na druhé straně připadá momentálně v úvahu takřka cokoli - WBA totiž doposud nakupovali nejvíce ze všech klubů Premier league. Z posil birminghamského klubu by se už dala postavit rovnou celá zbrusu nová jedenáctka, alespoň pokud se definitivně potvrdí příchod argentinského křídla Sebastiána Blanca.

Jiná, blyštivější a o poznání dražší posila, Brown Ideye, již do základní sestavy Baggies nakoukla, a bylo to zatím jedno velké zklamání. Nigerijského útočníka slupla obrana Swans jako malinu, i když je na místě dodat, že podpora jeho spoluhráčů byla mizivá. Domácí jasně dominovali a otázkou byl jen konečný počet nastřílených gólů ve Fosterově síti. Třetí a poslední zásah přidal po změně stran znovu ve velké formě hrající Dyer, jehož do samostatného úniku nevysunul nikdo jiný než Gylfi Sigurdsson. Islandský záložník se momentálně po třech kolech těší bilanci jednoho gólu a čtyř asistencí, nejvíce z celé ligy.

Góly: -

Ani Ángel di María při svém debutu v novém dresu nepřinesl Manchesteru United první soutěžní vítězství v začínající sezoně, svěřenci Louise van Gaala pouze bezbrankově remizovali na půdě nováčka z Burnley. Argentinský záložník sice patřil k tomu lepšímu, co dnes hosté vyslali na trávník, největší příležitost ke skórování však měli Clarets, hned když v úvodu Jones trefil břevno...

Di María se ve svém prvním utkání po přestupu z Realu Madrid začlenil do středu zálohy Rudých ďáblů, tedy po bok Juana Maty a Darrena Fletchera. K postranním čarám se znovu postavila dvojice Valencia-Young, na hrotu útoku pak operovali Rooney s van Persiem. Uběhlo ovšem pouze pět minut a United mohli prohrávat. Jeden z trojice hostujících stoperů, Phil Jones, fauloval v nebezpečné blízkosti šestnáctky Jutkiewicze a daroval tak Burnley zajímavou příležitost. Té se chopil jiný Jones, domácí David, a po jeho parádní ráně se rozezvučelo za bezmocným de Geou břevno!

Debutující hvězdný Argentinec mezitím svou první přihrávku pokazil, ve dvanácté minutě už ale ukázal, na co se mohou fanoušci United v následujících letech těšit. Di María parádní průnikovou přihrávkou nalezl za obranou Burnley van Persieho, ten si zpracoval míč na prsa a zakončil, gólman Heaton byl však proti otevření skóre. Pak to po dalším pasu od di Maríi zkoušel Mata, jeho zakončení ovšem včas zastavil dobře postavený Arfield.

Domácí po delší době zahrozili souhrou Jutkiewicze s Arfieldem, druhý jmenovaný však z dobré pozice hlavičkoval nepřesně. O zajímavé momenty i nadále rozhodně nebyla nouze, Jonesův parádní volej ale vyškrábl de Gea na rohový kop. Van Persieho ještě do poločasu zablokoval Shackell, Arfield na druhé straně trefil jen Evanse a když si oba celky v krátkém časovém úseku zkoušely vymodlit penaltu, sudí Foy tyto prosby nevyslyšel.

I po přestávce platilo, že hosté si byli čas od času schopni vytvořit zajímavou situaci, obětavě hrající Clarets ale všechny akce včas dokázali zastavit. V sedmapadesáté minutě už to vypadalo, že se Red Devils konečně dočkají kýžené branky, po střele van Persieho ovšem za již překonaného Heatona na brankové čáře zaskočil Marney! Hned o dvě minuty přispěchal Nizozemec s další možností, tentokrát ale svou hlavičku poslal těsně nad branku.

Burnley se opět připomnělo střelou Taylora, se kterou si musel poradit de Gea. V sedmdesáté minutě zápas skončil pro di Maríu, jehož na hrací ploše nahradil Anderson, nejblíže gólu ale byli United ve zbývající části zápasu po centru Valencii, jenž si málem srazil do vlastní sítě Taylor. A tak když se pak hosté nedočkali ani penalty po ruce Barnese, rozešly se celky Burnley a Manchesteru United bezbrankovým smírem.