Premier League - souhrn 31. kola

Góly: 34. Glenn Murray, 48. Jason Puncheon - 78. Yaya Touré

Před rokem Manchester City v takřka stejném období na půdě Crystal Palace udělal významný krok k titulu, letos se zde naopak prakticky vyřadil z boje o něj. Porážka 1:2 znamená pro svěřence Manuela Pellegriniho již devítibodovou ztrátu na vedoucí Chelsea, která má navíc jedno utkání k dobru.

Manchester City jen potvrdil, že se nachází v obrovské výsledkové krizi. Dnes prohrál už popáté z posledních sedmi soutěžních zápasů! Na obhájce titulu a jednoho z nejbohatších klubů světa vskutku nelichotivá bilance. Citizens navíc ukázali, že se jim letos vůbec nedaří na londýnských stadionech - doposud třikrát remizovali a dvakrát prohráli.

Crystal Palace je naopak prakticky zachráněný. Alan Pardew Eagles fantasticky zvedl a z devatenácté příčky je po svém příchodu posunul už na 11. pozici. Z jedenácti ligových zápasů dokázal získat skvělých 22 bodů - podle tohoto propočtu by se Pardew z Crystal Palace při totožné formě po celou sezónu nyní se svým celkem pral o Ligu mistrů...

Ale zpět k realitě. Už v úvodu Orli ukázali, že se nehodlají vzdát City lacino. Po pár desítkách vteřin měl gól na kopačce Zaha, který však fatálně přestřelil branku. Bleděmodří pak jasně ovládli hřiště a byli několikrát velmi blízko vstřelení branky. Ofenzivu hostí táhli opět David Silva a Sergio Agüero, kteří byli u většiny nebezpečí.

Po deseti minutách využil Agüero chyby Speroniho, na hranici šestnáctky jej oběhl, ale než míč dal do lepší pozice Silvovi, argentinský gólman se vrátil do branky a skvělým zákrokem ránu vyrazil. Pak si obě hvězdy roli vyměnili a Sergio Agüero nastřelil tyčku. Silva po chvíli ještě tečovanou ranou k tyči donutil Speroniho k dalšímu super zákroku.

Po půlhodině hry ale Palace díky štěstí a hraničním situacím favorita dokonale opařilo. Puncheonův špatný roh sice defenziva Citizens odvrátila, ale pouze ke Kellymu, který míč obratem poslal zpět do šestnáctky. Ledley míč hlavou prodloužil k Dannovi, ten z milimetrového ofsajdu vypálil, Hart míč vyrazil pouze ke Glennovi Murraymu a ten jej snadno doklepl do sítě - 1:0.

Rozhodující moment však přišel po změně stran. Jason Puncheon totiž dvě minuty po obrátce krásně z přímého kopu zvýšil už na 2:0 a Manchesteru City nepomohla ani výrazná dominance v zbytku utkání. Dohromady v něm držel čtvrtý tým tabulky míč 75 procent času, ale na branku vypálil jen dvakrát.

Z podobné pozice, jako předtím Puncheon, selhal v disciplíně mrtvého míče v 58. minutě Yaya Touré. Velmi blízko snížení byl za další čtvrthodinu Fernandinho, jehož střílený centr si málem srazil do branky McArthur, ale nakonec jej vytěsnil nad břevno. V té době možná ještě fanoušci City supěli poté, co Murray zahrál zcela jasně rukou ve vápně.

Sudí Oliver však neměl dobrý výhled a Citizens už dokázali do konce utkání pouze snížit. Třináct minut před koncem střídající Nasri utekl po pravé straně, jeho centr odehrál Dann jen k Tourému na hranici velkého vápna a obrovitý Afričan tentokrát krásnou ranou poslal míč přesně k tyči - 2:1.

Góly: 45+1. Jermain Defoe

Tyne-Wear derby ovládl popáté v řadě Sunderland a v Premier League zvítězil poprvé od 31. ledna. O jediný gól zápasu se postaral úchvatným způsobem Jermain Defoe. Magpies tak potvrdili, že se jim na svého rivala nedaří, porazili ho naposled před čtyřmi lety. Pod Johnem Carverem navíc získali pouze osm bodů v devíti utkáních.

Black Cats byli v první půli jednoznačně aktivnějším, měli více ze hry, avšak žádnou stoprocentní příležitost si nevytvořili. V úvodní desetiminutovce zahrozil Sunderland po rohovém kopu, po hlavičce Jonese odvracel těsně před Defoem Gutíerrez. Po dalším rohu hlavičkoval do tyče Connor Wickham a udeřit mohl následně zase Defoe, jenž uháněl sám na branku, míč si ale příliš předkopl a vracející se Colback mu ho na poslední chvíli ukopl.

Black Cats byli za svou aktivitu přece jen odměněni ještě do přestávky. Vše odstartoval dalekonosný nákop Pantilimona, Steven Fletcher vyhrál hlavičkový souboj, balón se odrazil k Defoovi a zkušený kanonýr napálil míč přímo z voleje z nějakých dvaceti metrů do levého horního rohu Krulovy svatyně. Stadium of Light jásal nadšením a dvaatřicetiletý útočník se radoval z jednoho z nejkrásnějších gólů své kariéry.

Po změně stran jsme na nějakou další vážnější příležitost čekali až do 70. minuty. Defoe našel na hranici šestnáctky volného Fletchera, ten však nadějnou akci trochu zabrzdil a nakonec pálil vedle. O chvíli později mířil těsně mimo také Sebastian Larsson, který střílel z přímého kopu. Na opačné straně se postaral o vůbec první ránu na branku (a to běžela 78. minuta!) v podání Newcastlu Riviére, Pantilimon ji vyrazil.

Zanedlouho mohl přidat pojišťující branku znovu Larsson, jenž se ocitl ve velké šanci po výborném průniku van Aanholta, jeho gólovou střelu ale tečoval mimo stoper Williamson. Dvě minuty před koncem měl obrovskou příležitost na vyrovnání Ayoze Pérez, po rohovém kopu však z voleje těsně přestřelil. Severovýchod Anglie tak zůstává bíločervený!

Góly: -

Nikomu by se zřejmě nic nestalo, kdyby se takový zápas jednoduše nehrál. Nedělní klání na Turf Moor nenabídlo zhola nic, jen minimum šancí a už vůbec ne žádné góly, a oběma týmům - které přitom tolik lační po bodech - se dostalo akorát rovnoměrné a nedostačující odměny...

Už v první půli to nebyla žádná velká podívaná; oba týmy se očividně soustředily hlavně na vzájemnou neutralizaci. Tottenham se zmohl akorát na pokusy Chadliho s Eriksenem zpoza šestnáctky a ty lepší šance si kupodivu vypracovávali spíše Clarets.

Ingsovi se ovšem zkraje po selhání Masona vůbec nevyvedla koncovka a Boydovi se pak ani nepodařilo dostat vlastní halfvolej na bránu. Bývalý brankář Swansea se musel pořádně činit až závěrem úvodní části při jiné Ingsově střele z nějakých 20 metrů, kterou pěkně vyškraboval zpod břevna.

Právě obě šance nejproduktivnějšího hráče Burnley lze nakonec s odstupem času považovat za ty vůbec největší v kontextu celého zápasu - o takhle matné utkání šlo. Po změně stran už totiž akorát Boyd hlavičkoval mimo po pasu Jutkiewicze. Takový Harry Kane za celých 90 minut nevyprodukoval ani jednu střelu na bránu.

Góly: 39. Eden Hazard (pen.), 62. Loïc Rémy - 44. Charlie Adam

Chelsea odpověděla Arsenalu na jeho suverénní vítězství s Liverpoolem a tři body získala pro změnu proti Stoke City. Vítězství se opět nerodilo snadno, situaci ztížil exkluzivní gól Adama z 60 metrů. Hrdinou utkání se ale opět stal Eden Hazard, který první gól dal z penalty a druhý připravil pro Rémyho.

V úvodních minutách byl nejnebezpečnějším mužem na trávníku právě Loïc Rémy, který nastoupil od první minuty i vinou lehkého zranění Diega Costy, jenž začal na lavičce. Už po dvou minutách Rémy donutil tečovanou střelou ke skvělému zákroku Begoviće; další přidal po čtvrthodině hry po Rémyho střele zblízka.

Stoke hrálo chytře. Zabezpečeně zezadu, ale pořád ve třech - čtyřech hráčích v ofenzivě, kteří byli schopni založit protiútok či využít chyby zadáku Blues. Jednu takovou od Matiće div nepotrestal N’Zonzi, jehož technická rána zpoza vápna minula šibenici o pár centimetrů.

Pevně uzavřenou obranu Stoke odemkl až sedm minut před přestávkou Cesc Fábregas. Od Williana si vymodlil pas do vápna, kde si chytře počíhal na Wollschieda, jehož ostrý zákrok ocenil sudí penaltou. Tu, jako obvykle, bez sebemenších potíží proměnil Eden Hazard a poslal Chelsea do důležitého vedení - 1:0.

Do kabin však stejně hráči obou týmů šli s podobnou náladou. Minutu před koncem prvního poločasu totiž šokoval Stamford Bridge dokonalou ranou z 60 metrů Charlie Adam, po jehož dalekonosném pokusu á la David Beckham zůstal Thibaut Courtois bezmocný - 1:1. První soutěžní gól Stoke na Stamford Bridge po 704 minutách a hned taková paráda.

Po obrátce hra pokračovala ve stejném duchu jako ve většině prvního dějství. Chelsea tlačila, jenže když už se dostala přes pevnou defenzivu, Begović byl neméně skvělý. Parádně si poradil s ranou Hazarda a reflexivně vytěsnil i Willianův přímý kop, jež nebezpečně tečoval hlavou Whelan.

Po hodině hry to však byl právě Asmir Begović, kdo Chelsea daroval vedení 2:1. Jeho laxní výhoz vypíchl Willian, Hazard následně díky clonění Drogby proběhl až do vápna, kde předložil míč před prázdnou branku Rémymu. Vzápětí měl na noze vyrovnání N’Zonzi, který nenápadnou střelou lízl tyč.

Nejlepší hráč Chelsea (ne-li celé Premier League) letošní sezóny Eden Hazard byl opět nezastavitelný, což předvedl znovu deset minut před koncem. Ve vápně si na pětníku pohrál s obranou a před branku opět nesobecky nahrál Cuadradovi. Ten ale nadvakrát ztroskotal na Begovićovi. Chelsea si však těsné vítězství i tak pohlídala.

Góly: 16. Phil Jagielka

Everton potvrdil zlepšenou formu a proti Southamptonu si připsal třetí vítězství v řadě. O jedinou branku zápasu se postaral už v 16. minutě Phil Jagielka. Southampton si příliš jednoznačných příležitostí nevypracoval, a když už obrana Toffees zaváhala, svůj tým vždy podržel výborně chytající Tim Howard.

Americký brankář musel předvést své schopnosti již v 6. minutě. Shane Long odcentroval z pravé strany, na míč si naskočil Graziano Pellé a jeho hlavička prakticky už překonala Howarda. Šestatřicetiletý veterán však fantastickým tygřím skokem ještě dokázal míč na brankové čáře vytáhnout zpět do hřiště. Tento moment se později ukázal jako klíčový, kdyby se Southampton takhle brzo ujal vedení, vypadalo by utkání zřejmě úplně jinak.

Za deset minut se na druhé straně radovali domácí. Třetí rohový kop v řadě z kopačky Bainese už Saints nedokázali ubránit, odražený míč vrátil před branku ve skluzu Gareth Barry a důrazný Phil Jagielka z malého vápna nedal Kevinu Daviesovi, jenž zaskakuje za dlouhodobě zraněného Frasera Forstera, žádnou šanci zasáhnout.

Z dalšího průběhu první půle ještě stojí za zmínku dvě střely Jamese Ward-Prowse. Talentovaný středopolař nejprve vypálil z přímého kopu těsně vedle, zanedlouho pak jeho ránu zlikvidoval Tim Howard. Ve druhém poločase se Southampton pokoušel o vyrovnání, žádnou stoprocentní šanci si ale nevypracoval. Koemanova ekipa nic nevytěžila ani z celkem desíti rohových kopů a nepomohl jim ani rozhodčí, jenž vyhodnotil souboj Maného s Jagielku jako čistý.

Góly: 43. Ander Herrera, 79. Wayne Rooney, 90. Ander Herrera - 80. Christian Benteke

Pro Aston Villu se situace znovu stává kritickou. Zatímco fotbalisté Leicesteru a QPR uhráli poměrně nečekané výhry, birminghamští se proti ManUtd se žádnou senzací nevytáhli. Dopředu předvedli absolutní minimum a z Old Trafford takto odvážejí prohru 1:3...

O favoritovi tohoto zápasu nemohlo být pochyb před výkopem stejně jako po pár minutách akce. Wayne Rooney si ostatně říkal o penaltu již po třech minutách, pod tlakem dotírajícího Ciarana Clarka se však dle názoru rozhodčího zhroutil k zemi až příliš snadno. K pokutovému kopu ani červené kartě tím pádem nedošlo a hostující stoper se brzy ukázal být hned dvojitým zachráncem, když krátce po sobě zablokoval nebezpečnou přihrávku Younga i střelu Maty.

Optická převaha Manchesteru United tedy bila do očí, jak nejvíc to šlo, a obecně se zdálo být jen otázkou času, kdy Red Devils přece jen udeří. K protržení stavidel nakonec došlo až těsně před pauzou, když Ander Herrera levačkou suverénně zamířil ke vzdálenější tyči po asistenci Daleyho Blinda, dnes opětovně brousícího levou lajnu jako v Brazílii.

Villa v první půli nepředvedla vůbec nic a spolehnout se mohla tak akorát na stoperské duo Clark-Okore, což vypovídalo opravdu o všem podstatném. Po přestávce to pak nebylo o moc lepší, jakkoliv si Benteke určitě mohl počínat lépe po jednom hezkém průniku Weimanna.

Na opačném konci hřiště pro změnu Lowton v 62. minutě trestuhodně podskočil centr z pravé strany a Fellaini divže nezvyšoval na 2:0. Rooneymu posléze nevyšel ambiciózní pokus vnějším nártem, což si ovšem anglická hvězda plně vynahradila zhruba deset minut před koncem, když úsporným způsobem jakž takž zkrotila těžký balon a pak jej stále ještě ze složité pozice uklidila pod břevno.

Teprve vzápětí se Aston Ville povedlo zničehonic odpovědět, při Bentekeho koncovce po dodávce z pravé strany však kráčelo především o hrubici Davida De Gey - a také o situaci, kterou se hostům nepodařilo replikovat. Naopak ještě v nastavení skvělý Herrera zkušeně zakončil hbitý protiútok vedený Matou.

Góly: 58. Victor Anichebe - 15. Eduardo Vargas, 37. Charlie Austin, 43. Bobby Zamora, 90. Joey Barton

Queens Park Rangers udělali velký krok k záchraně. Podruhé v sezóně dokázali bodovat na hřišti soupeře, a hned ve velkém stylu. Na půdě West Bromwiche Albionu nasázeli Vargas, Austin, Zamora a Barton čtyři branky, které zajistily vítězství 4:1 a pouze bodový odstup od nesestupových pozic.

První šanci utkání měl ale útočník domácích Ideye Brown, který hlavičkou přestřelil branku. Hned vzápětí vykopl míč Green na polovinu WBA několika hlavičkách se míč dostal až k Eduardu Vargasovi, který z hranice vápna křížnou střelou otevřel skóre - 0:1.

Ideye byl jediný nebezpečný muž na straně Baggies, v devatenácté minutě ostatně jen těsně minul tyčku Greenovy branky. Jenže góly dávali v první půli pouze hosté.

Na 2:0 zvýšil suverénně nejlepší střelec týmu Charlie Austin, který si počíhal na roh prodloužený Kranjćarem. Dvě minuty před odchodem do kabin pak daroval luxusní třígólový náskok QPR Bobby Zamora. Myhill potřetí kapituloval po překrásném obloučku z rohu šestnáctky.

Do druhé půle nastoupil Victor Anichebe a po 13 minutách na hřišti dal WBA šanci na zvrat. Berahinův centr usměrnil přesnou hlavičkou k tyčce - 1:3. Čtvrt hodiny před koncem mohli dokonce vyrovnat - Berahino ani Ideye však Greena nepřekonali.

V utkání nastoupil i známý bouřlivák Joey Barton, který se opět zamotal do červenokaretní situace. Tentokrát však byl v pozici mučedníka, když od Mulumbua dostal ošklivý loket. A nakonec právě Barton v nastaveném čase uzavřel skóre na konečných 1:4.

Góly: 18. Sung-yueng Ki, 37. Bafétimbi Gomis, 90. Bafétimbi Gomis - 50. Paul McShane

Swansea letos získá rekordní počet v rámci jedné sezony Premier League, tím už si teď můžeme být de facto jisti. Dnešní výhra 3:1 nad oslabeným Hullem totiž labutě staví do pozice, v níž se ocitají být vzdáleny pouhý bod od Rodgersova výkazu ze sezony 2011/12. Naopak Tigers mají problémy a zůstávají trčet jen tři stopy nad sestupovou propastí...

Úvodní pasáže klání na Liberty Stadium byly charakterizovány nezměrnou touhou obou stran útočit, avšak zároveň univerzální neschopností vytvořit si jakékoliv větší příležitosti. Diváci takto museli dokonce pobízet Jonja Shelveyho k dalekonosným střelám, až se konečně jedna z nich skutečně zasadila o první branku duelu. V 18. minutě Shelveyho pokus McGregor vyrazil akorát pod kopačky skórujícího Korejce Ki Sung-yuenga.

Nabyté vedení Swansea uklidnilo a domácí v takřka neustálém držení míče kontrolovali celý zbytek prvního poločasu, přičemž ve 37. minutě Gomis přispěchal ještě s jedním přesným zásahem po neúspěšné Dawsonově snaze o odhlavičkování balonu do bezpečí. Francouzův volej měl tehdy ideální parametry.

Na druhém konci hřiště se Lukasz Fabianski v brance velšského celku relativně nudil, ihned po přestávce ovšem přeci jen musel tahat míč ze sítě. Mohlo za to McShaneovo adekvátní navázání na Livermoreovu standardku. A jen o dvě minuty později mohlo být dokonce vyrovnáno; ani jeden z dvojice Dawson-N’Doye však proti Fabianskému ze slušných pozic nepochodil.

Swansea tím pádem utkání na vlastním stánku přeci jen dotáhlo do vítězného konce, když v nastavení Gomis pro jistotu dodal ještě pojistný třetí gól skrze chladnokrevný lob přes vyběhnuvšího McGregora.

Góly: 12. Esteban Cambiasso, 86. Andy King - 32. Cheikhou Kouyaté

Leicester vykřesal jiskru naděje na záchranu, když si v souboji dvou tápajících celků jen taktak poradil s londýnským West Hamem. Foxes se tímto dostávají na stejnou bodovou úroveň s Burnley a 16. Aston Ville se s jedním zápasem k dobru přibližují na rozdíl šesti kroků...

Manažer Leicesteru Nigel Pearson se v nedávné době uchýlil ke hře na pět faktických obránců, zranění stopera Upsona jej však nyní znovu dohnalo k přehodnocení vlastní filozofie - do sestavy se vrátil Riyad Mahrez a Foxes se tím pádem měli hnát více dopředu. A to se doopravdy vyplnilo.

Ještě uvnitř úvodní čtvrthodiny utkání se domácí měli ujmout dvoubrankového vedení, když nejprve Cambiasso za nechtěné asistence Nugenta pohotovou ranou otevřel skóre, a pak sám útočník dostal od Jenkinsona ideální příležitost ke zvýšení z pokutového kopu. Nugentovu střelu z penaltového puntíku nicméně po své levačce zlikvidoval Adrián a místo toho se tak West Ham začal hnát za vyrovnáním.

K tomu měli Hammers hned několik příležitosti, aby se nakonec přeci jen dočkali ve 32. minutě, kdy nehlídaný Kouyaté na zadní tyči nekompromisně zužitkoval Songovy diagonály. První poločas byl každopádně doširoka otevřenou záležitostí a Nigel Pearson se proto o přestávce rozhodl stav věcí lehce uklidnit vysvlečením Albrightona na úkor Mahreze.

I po změně stran se nicméně v určitých pasážích hrála skoro až zběsilá kopaná o četných šancích na obou stranách. Ve jménu Leicesteru jenom sám Vardy zvládl spálit tři zajímavé příležitosti, zatímco na druhé straně Kouyaté po Sakhově výzvě pálil akorát do tyče a Kasper Schmeichel v letu nádherně likvidoval Downingovu ztečovanou ránu.

Rozhodující slovo měli ve finále domácí a jeho autorem byl kupodivu Andy King, který na jakýkoliv zásah čekal dlouhých 12 měsíců. Dnes byl nicméně ve správný čas na správném místě, aby krkolomně uklidil do sítě na čáře odkopnutou Kramarićovu střelu.

Góly: 37. Héctor Bellerín, 40. Mesut Özil, 45. Alexis Sánchez, 90+1. Olivier Giroud - 76. Jordan Henderson (pen.)

Tak nadějně to s Liverpoolem ještě nedávno vypadalo; v tak zoufalém rozpoložení se Reds nacházejí v tuhle chvíli, po druhé zdrcující porážce od jednoho z konkurentů v boji o účast v Lize mistrů. Liverpool proti Arsenalu nezvládl především koncovku úvodní části, kdy si nechal nasázet hned tři branky, a pak už se dotažení manka ani nepřiblížil...

Kanonýři začali poměrně zostra a Mignolet musel rychle na zem hned ve dvou případech - při střelách Cazorly s Ramseym. Naopak Liverpool se k soupeřovu vápnu na delší dobu přiblížil až kolem 18. minuty, jeho první hrozba však byla také hrozbou z nejvážnějších. Před Markovićem se totiž v jednu chvíli otevřela učiněná dálnice, a jakkoliv Srb správně zvolil variantu spolupráce se Sterlingem, jeho přihrávka do odkryté brány byla jednoduše příliš dlouhá.

Raheem Sterling byl v tomto poločase jako už tradičně středobodem veškerých ofenzivních snah hostů a jeho pohyb dělal především v úvodních 20 minutách Mertesackerovi opravdu velké problémy. O pár chvil později již byl tentokrát Sterling v běhu schopen přebrat Markovićův pas po Cazorlově hrozivé odevzdávce, sám mladý forvard ale po zemi zacílil těsně mimo.

Pakliže první desetiminutovku suverénně opanovali domácí a tu následující zase hosté, zbytek úvodního dějství byl jedním velkým návratem ke kořenům - Gunners už ale tentokrát slavili po naprosto každé ze svých tří střel.

Za tu první zodpovídal Bellerín, který se po Ramseyho přihrávce pod sebe jen hravě cuknul statickému Morenovi a pak zvnitřku pokutového území levačkou ideálně zamířil na zadní tyč. Na 2:0 za pár okamžiků zvyšoval Mesut Özil prostřednictvím nechytatelného projektilu z přímého kopu. No, a o třetí trefu se postaral Alexis Sánchez, který si po Ramseyho příhře šikovně prohodil Sakha a pak nekompromisně zacílil pod břevno.

Liverpool takto poprvé po 20 letech v poločase ligového utkání prohrával o tři góly a po změně stran se mu žádný zázrak vyrobit nepovedlo. První příležitost druhého dějství měli opět domácí, když Giroud jednou hodně nebezpečně hlavičkoval, a Reds se pořádně nedokázali vrátit do zápasu ani za pomoci nucených střídání zraněných Koscielného s Ramseym.

Namísto druhého jmenovaného přišel na plac Mathieu Flamini, který ještě pomohl Arsenalu zpevnit záložní řadu, a tak Liverpool snižoval akorát prostřednictvím pokutového kopu Hendersona po nešikovném zákroku Bellerína. Také na druhé straně se přitom ve zbytku utkání narodil jeden zkrat - Canův frustrovaný zákrok za druhou žlutou kartu by si klidně zasloužil i přímou červenou - a již oslabené hosty potom fantastickou ranou z 20 metrů dorazil Giroud.