Premier League - souhrn 4. kola

Góly: 39. Abel Hernández, 64. Momo Diamé - 50. Enner Valencia, 67. Diafra Sakho

Mimořádně vzrušivou pondělní dohrávku dnes vidělo KC Stadium, kde se ukázal být hostující West Ham svolný ke čtyřgólovému thrilleru. O všechny branky zápasu se přitom zasloužily nové letní akvizice, z nichž hned tři dnes také debutovaly...

Hull začal velmi aktivně, avšak klasicky bez šancí. K dnešnímu dni si jich v lize vytvořil ze všech účastníků nejméně, přičemž ze hry se zmohl na jeden jediný gól. Dnes tuhle mizérii Tigers protrhli, zpočátku to však na žádnou přestřelku z ani jedné ze stran nevypadalo. V dresu Hullu byl nejblíže úspěchu Hernández, když nedosáhl na solidní centr Robertsona, na opačném konci hrací plochy po jednom z vyvedených brejků nedobře pálil Diafra Sakho.

Tentýž hráč se ve 33. minutě po pravé straně s velkým štěstím prodral k nebezpečnému přízemnímu centru, který špičkou kopačky odkopl do zámezí Dawson, a zdaleka největší šance hostí v první půli se narodila ve 35. minutě po nenápadném přetaženém centru na zadní tyč, kde se k hlavičce na malé vápno dostal Enner Valencia, aby se po Sakhově koncovce bůhvíjak reflexivně ohnal McGregor.

Zatímco tedy každopádně Sakhovi na jedné straně premiéra příliš nevycházela, na opačném konci hřiště se ještě do přestávky stihl při svém prvním startu za Hull trefit Ábel Hernández. Jeho hlava se ve 39. minutě naprosto ideálním způsobem potkala s Elmohamadyho centrem a Adrián byl bez šance.

Hammers ještě do pauzy odpověděli vydřeným hlavičkovým pokusem Tomkinse, jinak už ale zareagovat nedokázali. Naopak Hernández divže nepocukroval svůj už tak uspokojivý první poločas v novém dresu - krátce před obrátkou po jednom z více skvělých průniků levého beka Robertsona zničehonic napřáhl a svůj ambiciózní projektil nádherně opřel do břevna.

Pokud první půle byla převážně africko-jihoamerickým soubojem, kdy na plné čáře vyhrávala Uruguay, po pauze z tohoto duelu udělal Enner Valencia alespoň načas záležitost čistě jednoho kontinentu. Mohly za to rovnou události z 50. minuty, kdy se Ekvádorec těsně před vápnem soupeře zastavil tváří v tvář soupeři, pak si v rychlosti posunul míč na pravačku a z kroku neuvěřitelnou ranou pod břevno vyrovnal.

Ábel Hernández se nicméně na druhé straně nehodlal jen tak vzdát, a rovněž on v 57. minutě pokoušel štěstí prudkou ranou bez nejmenšího rozběhu. Adrián byl připraven. Na co už ovšem připraven tak úplně nebyl - a při vší vážnosti vlastně ani nemohl být -, to byl famózní angličák v podání Diamého, který ukradl Cresswellův nervózní míč přímo z kopaček nedůrazného Kouyatého a pak se velkou parádou pomstil svému bývalému zaměstnavateli za ta léta necitlivého "zametání".

Třetí gól večera, třetí branka pro plnohodnotného debutanta. A ani to nebylo všechno. Velmi krátce nato totiž pro změnu Sakho, výrazná tvář první půle, z pravé strany relativně slabě vystřelil, avšak za přispění rozpačitých zákroků McGregora s Daviesem přece jen i on mohl slavit premiérový zářez v novém působišti. 67. minuta - 2:2.

Teprve vzápětí už mohlo dojít i na dávno aklimatizované borce, ani Noble s Downingem ani Jelavić na druhé straně nicméně nepochodili. Samotný závěr pak spíše uspával (stejně jako úplný úvod), když se obě strany zdály být spokojené s jedním bodem.

To skutečně stoprocentně platilo až do poslední minuty nastavení, kdy se ještě jednou ozval důrazný Enner Valencia, který s protivníkovým přispěním dokonce orazítkoval břevno. Jak vydatné pondělní dohrávky jsme tedy byli svědky!

Góly: 24. Ángel Di María, 36. Ander Herrera, 44. Wayne Rooney, 58. Juan Mata

Katastrofický scénář se nenaplnil a Manchester United dokázal na čtvrtý pokus zvítězit. Hlavní hvězdou při suverénní výhře 4:0 nad Queen’s Park Ranges byl Ángel di María, který jeden gól dal a další připravil. O zbylé branky proti zoufalém QPR zařídili Ander Herrera, Wayne Rooney a Juan Mata.

Harry Redknapp zůstal u osvědčeného rozestavení se čtyřmi obránci, což napodobil i jeho protějšek Louis van Gaal. Nikoli však z důvodu prozření, ale spíše kvůli rozsáhlé marodce jeho stoperů. Prvního startu se dočkal Daley Blind s Marcosem Rojem, další nováčci z Manchesteru United Luke Shaw a Radamel Falcao začali utkání na lavičce. V sestavě Rangers debutovali záložníci Sandro a Niko Kranjčar.

Gólostroj United se vlastně ani nerozjel, vždyť za celý první poločas si suma sumárum hráči v červeném připsali dvě střely na branku. Přesto se do kabin šlo za stavu 3:0. Než domácí vysvobodil Di María, ohrozil tým Louise van Gaala branku jen jedinkrát. Střela jinak nepříliš viditelného Maty mířila těsně nad.

Až uprostřed úvodního dějství se Manchester dostal do vedení. Centrovaný míč z přímého kopu minul několik hlav, Green na něj nedokázal zareagovat a Ángel di María se mohl radovat z první branky v dresu United. Radost mu však málem vydržela jen chvíli, po půlhodině mohlo být srovnáno. Minelu nepochopitelně vyběhnuvšího De Gey ale po nedůrazném zakončení Phillipse zažehnal dobře postavený Evans.

Od Rangers to byla jediná nebezpečná situace, většinu času trávili bráněním - a ani to jim příliš nešlo. Nebetyčnou nedůslednost v okolí šestnáctky využili United do přestávky hned dvakrát. Nejprve skóroval Ander Herrera, kterému k přesné střele k tyči nabil Wayne Rooney, aby kapitán MU i Anglie lekci z produktivity dokonal další milimetrovou ranou sám.

Druhé dějství načal překvapivě aktivněji tým Harryho Redknappa, který hned zkraje div nesnížil - Kranjčarovu přízemní ránu ale reflexivně vyrazil De Gea. Ani na druhé straně se hned z první nebezpečné situace neurodilo. Mata sice do vápna pronikl bystře, ale koncová fáze už ve spojení s Rooneym tak dokonale neskončila.

Obout se do toho musel opět Di María - a opět zařídil gól United tak nějak omylem. Levačkou se opřel do míče, který místo na bránu zamířil přesně na nohu trestuhodně volného Juana Maty, jenž měl dostatek času na zpracování a umístění balonu pod břevno - 4:0.

Na debut jednoho z nejlepších střelců Evropy Radamela Falcaa si museli domácí fanoušci počkat celých 66 minut. Bohužel pro jeho příznivce se dostal už do fáze hry, kdy United prakticky dohrávali snadné vítězství. Naopak další střídající útočník Eduardo Vargas málem využil zaváhání Blacketta - zamířil jen těsně vedle.

Přesto se nakonec El Tigre do gólové šance dostal, když dorážel dalekonosnou střelu Blinda. Robert Green ale své lehké zaváhání druhým zákrokem napravil. Zoufalé QPR dovolilo United ještě jednu šanci, kterou nicméně zahodil Januzaj, a tak zápas skončil "jen" 4:0.

Góly: 9. Gabriel Agbonlahor

Fanklub defenzivního fotbalu si mohl mnout ruce a téměř celých devadesát minut pochvalně přežvykovat. Aston Villa předvedla na hřišti Liverpoolu dokonalý defenzivní výkon, dovolila domácím jednou vystřelit na branku a díky brzké a šťastné brance Agbonlahora senzačně vyhrála 1:0. Posunuli se tak na druhé místo tabulky za suverénní Chelsea.

Aston Villa šokovala Anfield Road už po osmi minutách hry. Rohový kop i přes úpornou snahu Lovrena zasáhl hlavou Senderos a míč se odkutálel s Gabrielu Agbonhalorovi. Ten, byť tísněn, dokázal do balónu slabě kopnout - a ke štěstí hostí a zděšení domácích kulatý nesmysl docestoval až za brankovou čáru.

Gól byl pro Villans darem z nebes, mohli se totiž soustředit na úpěnlivé odrážení plytkých pokusů Liverpoolu a sami hrozit z protiútoků. I díky jejich precizní hře se Reds nedostali v první půli k jediné střele na branku, nebezpečím zaváněla snad jen dalekonosná střela Adama Lallany a zblokovaná rána Maria Balotelliho.

Stejný scénář pokračoval i po změně stran, i když Aston Villa byla o poznání pasivnější. Tlak Liverpoolu, dá-li se tomu tak vůbec říkat, byl však naprosto nulový a Brad Guzan musel v první půlhodině druhého dějství zapojit své rukavice jen jednou - při centru Gerrarda z přímého kopu.

Ani potom nebyl americký gólman v kdovíjakém vytížení. Vysoké míče od hráčů v červeném sbíral s jistotou a poradil si i s atakem Dejana Lovrena, jehož za odměnu počastoval řadou nepěkných slovíček. Smutné je, že tato situace patřila k nejzajímavějším v celém utkání na Anfield Road.

Na střelu na branku si fanoušci Liverpoolu museli počkat 80 (!) minut. Pravdou je, že stála za to - Phillipe Coutinho, který zpoza šestnáctky krásně točil střelu k zadní tyči, mířil tak přesně, až se míč odrazil od brankové konstrukce ven.

Aston Ville fantasticky fungoval obranný blok. V závěru se bílý devítičlenný val pohyboval tak dokonale, že Liverpool skutečně neměl kudy se k ohrožení Guzana dostat. Jednu jedinou mezítku v něm domácí nenašli ani ve čtyřminutovém nastavení, a tak se svěřenci Paula Lamberta mohli radovat z hubeného vítězství.

Góly: 45. Diego Costa, 56. Diego Costa, 67. Diego Costa, 81. Loïc Rémy - 11. John Terry (vl.), 86. Jonjo Shelvey

Diego Costa si podmaňuje Premier League. Ve svém čtvrtém ligovém utkání od přestupu do Chelsea pomohl svému celku ke čtvrtému triumfu, když hattrickem sestřelil Swansea a svůj střelecký účet vyšrouboval na číslovku sedm. Hosté brzy vedli po vlastní brance Terryho, Costův hattrick a premiérová trefa debutanta Rémyho ale osamostatnily Blues na čele tabulky.

V úvodu přitom vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že si domácí celek dokráčí pro další vítězství, Swansea byla jednoznačně aktivnější a favorita prakticky do hry nepouštěla. A v jedenácté minutě se hosté ze Swansea radovali z vedoucího gólu. Vše začalo ve středu hřiště, kde dobře napadající záložní řada velšského celku obrala o míč Matiće. Ki měl rázem hodně volného prostoru, rozdal balón doleva na Taylora, ten se kvalitním centrem snažil vyzvat ke skórování Gomise, na jeho pobídku však nakonec nejlépe odpověděl stoper Chelsea Terry, jenž si srazil míč do vlastní sítě.

Odpovědět mohl brzy Oscar, po hezké kombinaci s Fábregasem a Costou ale pálil nepřesně. Stejně se vedlo i Gomisovi, ovšem způsob, jakým si bez větší námahy poradil hned s trojicí domácích fotbalistů, znamenal další výrazné varování směrem k Mourinhovým svěřencům. Swans byli v tu chvíli na výši, skvěle kombinovali a i když už zrovna o míč přišli, skvělým aktivním presingem ho velice rychle dokázali získat zpět. Gomis měl po dokonalém centru Taylora i další možnost, z voleje ale v těžké pozici netrefil.

Chytrým lobem k zadní Courtoisově tyči to zkoušel Routledge, branku ale nakonec těsně minul. Chelsea se zase připomněla až díky standardní situaci, Terry však své zaváhání napravit nedokázal a hlavou poslal balón nad břevno. Blues se s přibývajícím časem stále více dostávali do hry, po Schürrleho pokusu musel Fabianski vyrážet míč na roh. Pak našel Ivanović v šestnáctce Oscara, ten ale v záklonu nedokázal zamířit přesně.

O chvíli později už se brazilský středopolař ocitl ve výrazně pohodlnější pozici, jeho střelu k zadní tyči ovšem lapil Fabianski. Chelsea přidávala, Hazard si elegantně narazil s Fábregasem, z prvního dotyku však zamířil mimo tři tyče. Ještě do poločasu ale nakonec přišlo zasloužené vyrovnání. Fábregasův roh se snesl přesně na hlavu Diega Costy, který razantním zakončením nedal Fabianskimu šanci a trefil se tak i ve svém čtvrtém ligovém utkání za Chelsea.

Rovněž druhý poločas hned od úvodního hvizdu diváky bavil, slušné příležitosti měli Gomis, Costa a Hazard, na gól se ale čekalo. V padesáté šesté minutě už ale domácí vedli a nikoho nemohlo překvapit, že se tak stalo po akci tria Hazard - Fábregas - Costa. První dva nejprve na hraně velkého čtverce vykombinovali dvojici protivníků, Fábregas najednou postupoval ze strany sám na bránu a když ještě předložil míč Costovi, nebylo o čem diskutovat.

Swansea opět zahrozila zásluhou Gomise, jeho tečovanou ránu ovšem bez větších potíží zkrotil Courtois. Na druhé straně zase pokračoval v kouzlení Hazard, jeho levačka ale Fabianskiho nenachytala. Hrálo se nahoru-dolů, Routledge ideálně načasoval průnikovou přihrávku na Gomise, jeho lob přes vyběhnuvšího Courtoise ale postrádal jak přesnost, tak razanci.

Show Diega Costy ale pokračovala. Běžela sedmašedesátá minuty, když si nový miláček příznivců na Stamford Bridge našel na malém vápně nepovedenou střelu Ramirese a s poklidem zkompletoval hattrick. Od té chvíle si domácí začali utkání evidentně užívat. Po sérii přihrávek uvnitř šestnáctky nakonec zakončoval patičkou Oscar, to už by ale chtěla Chelsea příliš. Oscar se pak sám protančil do další šance, svou nádhernou individuální akci ale gólem nevyšperkoval, Fabianski byl proti. To už na trávníku nebyl Costa, jenž si užil zasloužené ovace vestoje a s bilancí sedmi branek ve čtyřech duelech Premier League přepustil místo Rémymu, pro něhož se jednalo o debut v dresu Blues.

Rémy si velmi brzy mohl připsat i svou premiérovou trefu za Chelsea, po přihrávce Hazarda však pálil těsně nad. Co však nevyšlo napoprvé, o pár minut později se již zadařilo a bylo definitivně rozhodnuto. Po dalších tanečcích Hazarda nakonec Oscar ideálně připravil míč Rémymu, který se s ničím nerozpakoval a umístěnou ranou zvýšil na 4:1 pro domácí. Shelvey sice ještě v závěru pronikl do otevřené obrany Chelsea a chladnokrevně snížil na rozdíl dvou branek, domácí už si však závěrečné minuty s přehledem pohlídali a přestože Salah ani Rémy své možnosti nevyužili, porazila Chelsea v souboji dvou do té doby stoprocentních týmů Swansea 4:2.

Góly: 2. Romelu Lukaku, 66. Kevin Mirallas

Everton splnil povinnost a připisuje si první letošní ligové vítězství, když ve vyrovnaném utkání na stadionu Hawthrons vedli takřka celých devadesát minut. West Bromwich tak opět doplatil na tragickou ofenzívu a potřetí v řadě v lize neskóroval.

Běžela teprve druhá minuta od úvodního výkopu, když hrubě nepovedený odkop Olssona zachytil Lukaku na hranici vápna a pohotovou ranou ke vzdálenější tyči nedal Fosterovi šanci. Baggies se tak od samého začátku ocitli v potížích a chtě nechtě se museli stát pány na hřišti. Vynucená aktivita mohla kýžené ovoce přinést po půlhodině hry, kdy Baines nedokázal vykopnout balón dál než metr za šestnáctku, nicméně Brunt svou bombu z levačky poslal těsně vedle bližší tyče.

Územní převahu už však do poločasu k lepší příležitosti využít nedokázali, přitom hostující obrana zdaleka nemusela ukazovat to nejlepší, aby ataky bez špetky originality dokázala odvrátit. V sedmé minutě druhé půle tak mohl vedení pojistit Naismith, jen kdyby dorážku jedovaté střely Lukakua dokázal umístit do odkryté brány.

Domácí poté opět začali nabírat dech a po uplynutí hodiny hry se zdálo, že by přeci jen mohli s výsledkem něco udělat. To by ovšem nesměla přijít minuta šestašedesátá. Tísněný Baines přihrál od levé lajny do středu Mirallasovi, který využil Olssonva ústupu a ze sedmnácti metrů poslal přízemní střelu k bližší tyči, u níž byl Foster včas, balón mu však proklouzl mezi rukou a tělem do sítě.

Zatrpklí hráči WBA už zjevně neměli sílu na stažení ztráty dvou gólů a při troše střeleckého štěstí se mohl u Birminghamu zrodit debakl. McGeady ovšem zpoza vápna mířil o pár decimetrů vedle pravé tyče, tečovanou střelu McCarthyho z podobné vzdálenosti brilantně zlikvidoval Foster, jenž si bravurně poradil i v 89. minutě, kdy zhatil líbivou akci soupeře na jejímž konci stál Naismith. Až ve třetí minutě nastavení si první zákrok připsal Tim Howard, když zmařil parádní individuální akci Berahinovi a po deseti inkasovaných brankách ve třech kolech si tak zvedl sebevědomí čistým kontem.

Góly: 4. Adam Johnson, 82. Harry Kane (vl.) - 2. Nacer Chadli, 48. Christian Eriksen

Delší dobu to vypadalo, že Tottenham na "předpřestávkovou" tragédii naváže vitální výhrou, místo toho ale registruje další neuspokojivý výsledek a ze Stadium of Light po vlastňáku Harryho Kanea odváží pouhý bod...

Úvod zápasu jen těžko mohl být ztřeštěnější. Na situaci, kdy Chadli z halfvoleje úspěšně doklepl do sítě Adebayorovu střelu, navázal po pouhých pár vteřinách úchvatným sólem Adam Johnson a již ve 4. minutě se tak technicky mohlo začínat odznova...

... a hned mohlo být zase všechno jinak, kdyby se Mannone okamžitě v šesté minutě nevytáhl s výtečným zákrokem proti Adebayorově koncovce takříkajíc z jedničky. V prvních osmi minutách takto oba týmy dohromady registrovaly neuvěřitelných sedm střel na bránu, což samo sebou nemohlo trvat po celou dobu utkání.

Brzy se tedy průběh hry nepatrně uklidnil, zatímco otěže zápasu ve svých rukou pevně třímali hosté (v první dvacetiminutovce si míče užívali až 70 % času). Ti se také v jednu chvíli dožadovali pokutového kopu a optickou převahu mohli zúročit ve 38. minutě, když Dembeleho rána z dobrých 30 metrů skončila na břevně.

Sunderland se po celý první poločas doopravdy jen bránil a vůbec nepůsobil jako domácí mančaft, což jedině potvrdila situace ze 48. minuty - tehdy si Eriksen věděl rady jak naložit s Chadliho zpětnou přihrávkou a Spurs byli zcela po zásluze zpátky ve vedení.

A to také byli připraveni celkem rozhodně strážit. Pakliže na jednom konci hřiště úřadoval veleaktivní Lamela, který se v 75. minutě kombinací síly i technické zdatnosti bravurně prosadil k dalšímu rozezvučení horní tyče Mannoneho klece, Sunderland se zmohl akorát na jednu zablokovanou ránu a Johnsonův pokus mířící vedle brány.

O to větší šok tedy přišel s 83. minutou, kdy Spurs inkasovali po přímém kopu zahrávaném z levé strany vinou chabé koncentrace právě příchozího Harryho Kanea. Ten si srazil míč do vlastní sítě a nešťastně tak Tottenham připravil o téměř jisté tři body. A mohlo to být přitom ještě horší, kdyby záhy Buckley po van Aanholtově přihrávce pod sebe lépe zkrotil svou koncovku bez přípravy.

Góly: 65. Leonardo Ulloa

Kouzlo Britannia Stadium je pryč? Potters se sice posledně neuvěřitelně pochlapili na půdě Manchesteru City, kde do té doby nikdy nevyhráli, nicméně vlastní hřiště naproti tomu jaksi zanedbávají. Dnešní těsná prohra s Leicesterem znamená, že tam letos ve dvou zápasech ještě vůbec nebodovali...

Manažer Foxes Nigel Pearson vsadil na poměrně jednoduchou, avšak maximálně efektivní strategii: v první půli soupeře deptal nízko posazeným blokem, který byl schopný bez větších problémů absorbovat tlak soupeře, a pak po vysvlečení Estebana Cambiassa přeci jen pobídl své mužstvo převzít iniciativu.

V první půli to tím pádem bylo hlavně o prohlubující se frustraci Petera Crouche, jenž v lize neskóroval od měsíce března. Dnes měl dvě solidní možnosti tuto kletbu zlomit, jenže po rohu Mosese hlavičkoval nad břevno a do podobných míst záhy nasměroval také svůj ambiciózní projektil z voleje.

Druhé dějství už bylo v podání Stoke jedním kolektivním trápením. Victor Moses měl sice dvě slušné šance, avšak tehdy jej pokaždé vychytal do akce narychlo povolaný debutant Ben Hamer.

Naopak Leicester z minima vytěžil maximum: po 64 minutách Drinkwater příhrou do levé strany nastartoval Koncheského a Leonardo Ulloa před bránou prokázal nezpochybnitelný instinkt zabijáka. Včas zabrzdil svůj běh vstříc brance a levačkou pohodlně vsítil již svou třetí branku v sezoně.

Góly: 6. Graziano Pellè, 19. Graziano Pellè, 54. Jack Cork, 90. Morgan Schneiderlin

Southampton nedal šanci Newcastlu a po čtyřech odehraných kolech bude zaujímat příčky zajišťující postup do Ligy mistrů. O výhře už velmi brzy dvěma góly rozhodl Pellè, po pauze se navíc ještě prosadili Cork a Schneiderlin a Saints zvítězili pohodlně 4:0. A pozice Alana Pardewa na lavičce hostujícího celku se otřásá v základech...

Už úvodní minuty jasně napověděly, jakým směrem se bude zápas ubírat. Uběhlo jen několik sekund a po Colocciniho trestuhodné malé domů musel situaci zachraňovat Krul, a to měl ještě pořádnou dávku štěstí, že se míč zblokovaný Longem neodrazil do sítě. V šesté minutě už ale Soton vedl, to když z levé strany parádně nacentroval Bertrand a Graziano Pellè hlavou otevřel skóre utkání.

Uběhlo navíc jen dalších třináct minut a bylo to už o dvě branky. Williamson nepochopitelně namazal Pellèmu, Tadić po jeho pasu už postupoval sám na Krula, ještě ale nezištně předložil míč zpět k Pellèmu a na něj už zbyla jednoduchá úloha. Newcastle poprvé zahrozil až po necelé půlhodině hry, kdy si Sissoko vyměnil míč s Haidarou a nebezpečně zakončoval, Forster však vytasil svůj první důležitý zákrok. Ten další přišel po ráně Colbacka, krátce před poločasem zase Gouffran těsně minul domácí svatyni.

Také druhá půle patřila Southamptonu, aktivní Tadić nejprve neúspěšně vybízel k hattricku Pellèho, vzápětí vzal zodpovědnost na sebe a prudce vypálil, Krul byl ale na místě. V padesáté čtvrté minutě už to ovšem bylo 3:0 a bylo prakticky po zápase. Davis hledal průnikovou přihrávkou Corka, zdálo se však, že u míče bude dříve jeden z dvojice Krul - Williamson. Ti si ale dávali přednost, čehož Cork dokonale využil, dostal se k míči, obešel Krula a bez potíží do prázdné branky zakončil.

Newcastle se nepoložil (více než předtím) a mohl alespoň snížit, Riviére však po pobídce od Sissoka ze stoprocentní pozice nepochopitelně selhal. Když o malý moment později hlavičkoval Gouffran, zaskvěl se zase gólman Forster. Debakl byl nakonec dokonán až v nastaveném čase, kdy Davis našel v šestnáctce Schneiderlina, ten se trefil přesně k zadní tyči a uzavřel střelecký účet zápasu na stavu 4:0. Southampton se tak posunul na třetí místo ligové tabulky, zatímco Newcastle je poslední a Pardewovy dny na lavičce Magpies mohou být sečteny...

Góly: -

Souboj dvou nejhorších celků Premier League, alespoň tedy co se bilance po úvodních třech kolech týče, skončil bezbrankovou remízou mezi Crystal Palace a Burnley. Spokojenější nakonec mohou být domácí, gólman Speroni totiž pět minut před koncem lapil penaltu Arfieldovi...

Eagles začali výrazně lépe a už po pár minutách hry mohli jít do vedení, po přihrávce Zahy zakončoval Delaney, jeho chytrý pokus na zadní tyč ale na poslední chvíli tečoval na roh Duff. Série standardních situací pak vyústila až hlavičkou Danna, která orazítkovala břevno hostující branky. Běžela dvanáctá minuta a k vidění byla už třetí opravdu zajímavá příležitost domácích, po povedené individuální akci pálil Zaha, ovšem Heaton skvěle zakročil.

S další možností přispěchal Campbell, rána mu však nesedla. Burnley se poprvé výrazněji ozvalo až po necelé půlhodině hry, kdy zakončoval Arfield, jenže s přesností se ani on nepotkal. Ale zpět k ofenzivním akcí domácích, zajímavě střílel Puncheon, Heaton však byl znovu na místě a poradil si navíc i s následným pokusem Gaylea. Stejný hráč po hrubce obrany Burnley přestřelil, a tak se do kabin šlo za bezbrankového stavu.

Po pauze hosté přeci jenom přidali a Jutkiewicz se ocitl ve velmi zajímavé šanci, v rozhodující moment ale zaváhal a míč poslal jen do boční sítě - stejně se vedlo na opačné straně hřiště i Puncheonovi. Po hodině hry musel svůj první klíčový zákrok vytasit brankář Speroni, to když se do šance elegantně prokličkoval Arfield a vyslal na bránu velmi jedovatou střelu. V závěru mohly strhnout vítězství na svoji stranu oba týmy. Nejprve domácí, jenže Williams z dobré pozice minul.

A pět minut před koncem pak i hosté z Burnley, kteří dostali po evidentním faulu Jedinaka k dispozici pokutový kop. Ten rozehrál Arfield, Speroni však perfektním skokem ke své pravé tyči vystihl směr jeho střely a konečky prstů dokázal míč vyrazit. Oba týmy se tak zřejmě nakonec zaslouženě rozešly smírně 0:0 a přestože alespoň o skóre přeskočily Newcastle, zůstávají u dna ligové tabulky.

Góly: 63. Jack Wilshere, 74. Alexis Sánchez - 28. Sergio Agüero, 83. Martín Demichelis

Šlágr Arsenalu s Manchesterem City se utrhl ze řetězů - obyčejně jsou diváci na Emirates Stadium u takové příležitosti rádi za jeden dva góly, tentokrát se dočkali rovnou čtyř, zatímco do toho třikrát zazvonila branková konstrukce. Vskutku elektrizující vstup do čtvrtého kola Premier League...

Manuel Pellegrini na severu Londýna vsadil na velmi neobvyklou sestavu s jediným hrotem a bez dvojtaktu Nasri-Touré. Zřejmě tak činil s úmyslem posílit střed pole a obecně defenzivní fázi - k tomu však tak úplně nedošlo. Arsenal odstartoval velmi agresivně a Ramsey s Alexisem také brzy pokoušeli své štěstí; přičemž Sánchez rovnou i donutil Harta k prvnímu rutinnímu zákroku.

První velká šance vznikla ve 12. minutě díky šokující zpětné přihrávce od Silvy; a hned z toho mohla být výstavní branka. Welbeck sám před Hartem prokázal nevídaný klid, jeho sebevědomě lobovaný míč však narazil do vnitřku pravé tyče a pak se odrazil přímo k překonanému Hartovi. Neuvěřitelná smůla.

Arsenal nicméně přesto pokračoval v aktivní hře, které v podstatě scházela akorát branka. To Citizens se do hry ne a ne dostat - ovšem jim počínaje 28. minutou žádná branka nechyběla. Své tehdy udělaly hloupá Flaminiho ztráta uprostřed hřiště, nepochopitelná dálnice na pravé straně před Navasem a výborně načasovaný náběh Kuna Agüera - 0:1.

V tu chvíli Gunners poněkud vypnuli a Silva se okamžitě uvedl s další tutovkou; stačili přitom pouze dva hráči v bleděmodrém na dobrých pět šest v červeném a španělský štírek se ocitl sám před Szczesnym.

Na opačném konci hřiště byl v (před)finální fázi až příliš hmatatelný nedostatek sebedůvěry. Nerozhodnost Alexise například po pěkné výměně krátkých přihrávek způsobila, že se Welbeck na malém vápně neprotlačil k jeho přihrávce, a zvláště donebevolajícím případem byl potom Mesut Özil. S ním hrál Arsenal fakticky o deseti a nebyl ani trošku nebezpečný - až podobně jako ManCity zničehonic skóroval.

Ramsey si v 63. minutě skvěle počkal na Wilshereův náběh, anglický záložník si potáhl míč podél soupeře, a co potom stačilo, bylo jen takové lehké dloubnutí balonu přes Hartovo rameno - 1:1. Wilshere celkově odehrál velký zápas a prsty měl také ve druhé brance svého týmu, když jeho hlavičkovanou přihrávku z voleje fantasticky proměnil v gól Alexis Sánchez.

Jenže ani když Gunners konečně začali střílet góly, neměli tak úplně vyhráno. Velmi záhy se totiž vše opět začalo hroutit. Nejdříve si Debuchy velmi pravděpodobně něco přetrhl či zlomil v dolní oblasti levé nohy, a ihned záhy Arsenal inkasoval již počtvrté v sezoně ze vzduchu, když Demichelise při rohu vůbec nikdo nehlídal a Szczesny jeho projektil nedokázal rukavicí vytlačit do bezpečí.

V tu chvíli se do sedla pomyslného koně znovu vyhoupli hosté a měli přitom pořádnou smůlu, že se ještě neujali vedení. Dvě nastřelené tyčky a Nasriho dorážka z ofsajdu po stoprocentní šanci Džeka (jehož výborně vychytal Szczesny) zřejmě nepotřebují další komentář...