Premier League - souhrn 7. kola

Góly: 90+3. Alex Oxlade-Chamberlain

Svědkem skutečně infarktového závěru byli fanoušci na Turf Moor. Arsenal se proti urputné defenzivě domácího celku dlouho nemohl prosadit, a utkání pomalu spělo k bezbrankové remíze. Tu ale nakonec odmítl Koscielny, který se prosadil z posledního rohového kopu a pro svůj celek tak zajistil kýžené tři body.

Hosté z Londýna zahrozili hned ve čtvrté minutě, kdy se po kombinaci Özila s Walcottem dostal k zakončení uvnitř vápna Sanchez, jehož tečovaná rána jen těsně minula vzdálenější tyč. Po čtvrthodině hry poprvé zahrozili domácí, po rychlém brejku se k zakončení odhodlal Boyd, který ale pálil z úctyhodné vzdálenosti a branku Petra Čecha tak netrefil.

Hned o minutu později musela být v pozoru obrana Burnley. Po rychlé kombinaci na pravé straně se křižnou střelou pokusil Heatona prostřelit Walcott, jenže jeho projektil si cestu mezi tři tyče nenašel. To byla na dlouhou dobu také nejnebezpečnější situace první půle.

Až sedm minut před pauzou se ve vážně velké příležitosti ocitl Vokes. Centr z levé strany obrana Gunners odvrátila pouze na hranici vápna, odkud Lowton načechral padáček za obranu. Ofsajdová past hostujícího celku sklapla na prázdno a útočník domácích se tak ocitl sám před Petrem Čechem. Svou hlavičku však neumístil přesně, a tak se do kabin odcházelo za nerozhodného stavu.

Hned na začátku druhé půle se pořádně zapotil Tom Heaton. Po mlýnici v pokutovém území se balón odrazil na kopačky Sancheze, který nad ničím nepřemýšlel a okamžitě na branku vyslal přízemní projektil, s kterým si ale brankář domácích s obtížemi poradil.

Po hodince hry se málem dočkali fanoušci Burnley. Na Wardův centr si totiž naskočil Gudmundsson, který svou hlavičkou pěkně protáhl českého reprezentanta v brance Arsenalu.

V posledních čtvrthodině si Gunners vypracovali vážně velkou územní převahu a svého soka zatlačili do vlastního pokutového území. Nejprve trefil Sanchez střelou z otočky tyč, na což domácí kontrovali hlavičkou Keanea do břevna. Velký nápor hostí pak vyústil v množství centrů a zablokovaných pokusů, obrana Burnley však stále odolávala. Při úplně poslední akci celého utkání pak ale nešťastně kapitulovala - centr Sancheze byl prodloužen až na zadní tyč, kde se objevila osamocená dvojice kanonýrů. Nakonec to byl Koscielny, který míč nasměroval nejprve do vlastní ruky a následně do sítě, čímž Arsenalu vystřelil plný bodový zisk.

Góly: -

Defenzíva Southamptonu nadále zůstává pevnou, zatímco obhajoba Leicesteru nadále zůstává nepřesvědčivá. Osm bodů po sedmi kolech Foxes těžko ukojí, a to tím spíš, když na jihu Anglie dnes měli na starost ty lepší šance. Slimani s Vardym však minely soupeře potrestat nedokázali...

Leicester takto na domácím stánku v lize už 19krát v řadě nepadl, ale nedá se přitom říct, že by Saints vůbec neměli příležitost, jak úřadující šampiony zaskočit. Naopak, Charlie Austin hned zkraje dvakrát hlavičkoval poté, co Cédric zprava centroval levačkou, a pak sám z nulového úhlu orazítkoval břevno.

Portugalský bek ovšem po dvaceti minutách utrpěl zranění kotníku a přísun šancí Sotonu se zadrhl. Místo toho se o slovo začali hlásit chybující hostující hráči. Ve 29. minutě van Dijk "podhustil" malou domů, což následovala série neúspěšných snah Foxes takovou minelu trestat. Nejprve Vardy sám nedotáhl svou kličku a pak společně se Slimanim pálil akorát do dobře postaveného Oriola Romeua.

Sám štítový záložník potom vyrobil hrozivou botu v rozehrávce, ta však ústila jenom ve Slimaniho neúspěšný pokus o penaltu, a vzápětí se už Southampton konečně opět srovnal a začal raději myslet na vstřelení než inkasování branky. Nakonec však hosté nedosáhli ani jednoho, jeden odvážný výlet Van Dijka totiž Austin završil drzým, ale špatně vyhodnoceným lobem, který vystihl Schmeichel.

Za Leicester se o změnu skóre hned dvakrát pokoušel netradiční střelec Drinkwater a zcela daleko se svou krkolomnou hlavičkou nebyl ani žolík Okazaki. V úplném závěru měl pak níže mířit Steven Davis, jemuž se po náběhu z druhé vlny naskytla parádní příležitost rozhodnout.

Góly: 9. Aleksandar Kolarov (vl.), 37. Dele Alli

Nejdřív remíza v Celtic Parku, teď porážka na půdě Tottenhamu, začíná se Pepův Manchester City konečně stávat tak nějak "smrtelným"? Spurs na lídra Premier League vlétli ve velkém stylu a o vítězství 2:0 rozhodli výhradně už v prvním poločase. Nešťastný vlastní gól si krátce po úvodním hvizdu vstřelil Aleksandar Kolarov, chvíli před pauzou pak skóroval taky Dele Alli.

Guardiola na první ránu do vazu nečekal příliš dlouho - a opět ho zklamal paradoxně jeden z tahounů předchozích týdnů. Aleksandar Kolarov hrál skvěle uprostřed obrany i na jejím levém kraji - proti Celticu však nezvládl odkopnout míč před krásným gólem Dembélého a nyní selhal ještě mnohem výrazněji. Centr Rose si totiž svou nešikovnosti srazil přímo do brány.

Tottenham byl v prvním poločase úžasný, hrál úsporně a zároveň nesmírně efektivně. Kohouti pustili Man City do územní převahy, ale nebezpečné situace měli na starost výhradně oni. Jednu z největších hned po první brance, Son se dostal z úhlu před Brava, ale na chilském gólmanovi ztroskotal.

Velkou příležitost spálil Christian Eriksen - specialista na přímé kopy se postavil k míči nějakých 18 metrů od brány, jenže svou tvrdou ránu poslal těsně vedle. Totéž se ale dá říct také o největší opoře Manchesteru City Sergiu Agüerovi, jenž z totožné pozice trefil pouze dobře postaveného Llorise.

Zaslouženého dvougólového vedení se Tottenham dočkal v minutě číslo 37. Otamendi sice na první pokus míč vybojoval a solidně vyvezl, hosté však balón zase ztratili a Son Hueng-min vybídl ke skórování Delle Aliho. Mladý záložník si s možná trošku pomalejším pasem do vápna poradil náramně a křížnou ranou překonal Brava.

Úplně vymalováno mohlo být v pětašedesáté minutě, kdy Fernandinho sestřelil ve vápně Dele Alliho a sudí Marriner neměl na vybranou. S pokutovým kopem však Erik Lamela naložil prachbídně a Claudio Bravo relativně snadným zákrokem věnoval svému týmu naději. Nutno dodat, že Argentinci nepomohl ani Son, který se s určeným exekutorem o penaltu sobecky přetahoval.

Tottenham to mohlo mrzet poměrně zčerstva, protože Iheanacho se dostal prakticky sám před Llorise. Francouzský gólman mu však změnšil úhel a šanci zlikvidoval. Hugo Lloris se zaskvěl ještě víc, deset minut před koncem brilantně vyrazil tečovanou ránu Agüera, jež mířila přesně pod břevno.

Góly: 69. Anthony Martial - 83. Joe Allen

Hned na úvod Super Sunday tu máme velké překvapení, Stoke City poprvé od roku 1980 neprohrálo na Old Trafford! Manchester United měl spoustu šancí svého soupeře popravit, ale hrdinou zápasu byl Lee Grant. Gólman Potters si neporadil pouze s krásnou ranou Martiala, takže když gólman De Gea chyboval při ráně Johnsona a Joe Allen vyrovnal na 1:1, zařídil pro Stoke nečekaný bod.

Už po dvou minutách měl perfektní šanci otevřít skóre Zlatan Ibrahimović, ale švédskému kanonýrovi dnes nebylo přáno. Díky skvělé práce Pogby se ocitl s míčem sám před gólmanem, Lee Grant však jeho ránu k tyči brilantně lapil. Stejně tak si poradil i s prudkou dorážkou - a zahájil tak svůj excelentní výkon, který Stoke přinesl nesmírně cenný bod.("")

Potters byli v prvním poločase opravdu pod enormním tlakem a nebýt jejich brankáře, mohli jsme být svědky debaklu. Jednu nadějnou příležitost si však ještě do pauzy připravili. Shaqiri elegantní patičkou uvolnil Allena, který ve vápně oslovil do stoprocentní šance Geoffa Camerona. Přihrávku však titěrně tečoval Bony a Cameron v mírném náklonu nedokázal dát míči potřebnou razanci.

Prostřední čtvrthodina však byla velmi výživnou pasáží, která fandy v Divadle snů musela náramně bavit. Vše zahájil úžasnou patičkou Ibrahimović, načež se po přihrávce Lingarda zjevil sám před bránou Pogba. Grant tentokrát zasahovat nemusel, protože francouzský záložník v obrovské šanci selhal.

Za pár minut ovšem třiatřicetiletý gólman vyrazil krásný oblouček Maty, jež už mířil pod břevno. Vůbec nejlepší zákrok si ale hostující fanoušci vychutnali v sedmadvacáté minutě. Ibrahimović se na levé straně dostal do vápna a na úrovni malého vápna uvolnil Jesseho Lingarda. Lee Grant ale proti jeho sklepnutí do protipohybu vytasil úchvatný zákrok a udržel stav bezgólový.

Ve druhém poločase tlak opadl a šanci na vedoucí gól mělo naopak Stoke. Allen po pěkné kombinaci obešel ve vápně Smallinga, jenže zakončení mu nevyšlo a De Gea přízemní střelu sebral. United otevřeli ve chvíli poměrně nečekané. Herrera s Ibrahimovićem sice jeho svatyni těsně minuli, ale Mourinhovi perfektně vyšla střídání. Anthony Martial si "narazil" s Rooneym, Cameron od těžkopádného kapitána míč odkopnul zpět k Martialovi, který míč bez váhání napálil na zadní tyč - 1:0.

Branka Rudé ďábly nakopla a záhy to mohlo být o dva či tři góly. Zlatan však nejprve ztroskotal na blokujícím Indim, a pak jej opět vychytal Lee Grant. Jeho parádní výkon přinesl ovoce deset minut před koncem - Johnsonovu tečovanou ránu neudržel chybující De Gea, a přestože Waltersova dorážka skončila na břevně, Joe Allen už doklepl balón do odkryté sítě.

I tato branka domácí povzbudila, Ibrahimović třeba mířil krátce před koncem přesně k tyči, jenže tam byla opět připravená paže Granta. Gólman hostující z druholigového Derby málem kapituloval až po hlavičce Pogby, dvě minuty před koncem základní hrací doby jej nicméně zachránilo břevno.

Góly: 61. Willian, 67. Diego Costa

První půlka k ničemu, druhá excelentní. Chelsea se v Hullu dlouze probouzela, až po změně stran soupeře naprosto smetla. Proti Snodgrassově tečovaném přímáku musel Blues zachraňovat Courtois, než dvěma rychlými góly po hodině hry rozhodli o výhře 2:0 Willian a Diego Costa.

Antonio Conte jako první manažer od sezóny 2011/12 a Andrého Villas-Boase posadil na lavičku trápícího se Branislava Ivanoviće; přesto trval na systému se třemi stopery. Vedle Cahilla s Luizem se tak překvapivě postavil César Azpilicueta.

V prvních minutách to však na kdovíjaké vylepšení chatrné defenzivy nevypadalo. Už po dvou minutách se Mbokani prosmýkl kolem Luize, který jej kousek před vápnem fauloval. Robert Snodgrass otřel svůj prudký přímý kop o zeď a Thibaut Courtois snad poprvé v sezóně ukázal něco ze svých prvotřídních kvalit. Jeho reflexivní máchnutí pravicí zachránilo Chelsea před gólem.

Zanedlouho však David Luiz znovu propadl a nebýt nedokonalého zpracování, uháněl by Mbokani sám na branku. Chelsea chvíli trvalo, než si její hra sedla a dostala se do role dominujícího týmu. Jenže převaha na míči byla hostům úplně k ničemu - Blues balón jen posouvali kolem vápna a zkoušeli centrovat do šestnáctky - tam ovšem sbíral míče gólman Marshall i jeho stopeři.

Kromě vysokých balónu však neměl brankář Hullu žádnou práci - naopak Thibaut Couroits ještě před pauzou musel vyrážet tvrdý projektil Ryana Masona. Okamžitě po obrátce se však obraz hry změnil a Marshall musel během tří minut krýt hned tři pokusy. Alonso a Kanté pálili slabě, ale Hazard po krásném sólu jednatřicetiletého gólmana prověřil velmi zajímavou ranou pod břevno.

V následné desetiminutovce ovšem Chelsea Hull silně zmáčkla a dvěma góly nekompromisně rozhodla o svém vítězství. Všechny akce přitom měli jednoho společného jmenovatele, jímž byl ve druhé půli vynikající Diego Costa. Ten se mohl mezi střelce zapsat už v 58. minutě po chybě Livermora a přihrávce Kantého, když obešel Marshalla a střílel z úhlu do odkryté branky. Livermore však decentní tečí posunul míč na tyč a svoji minelu odčinil. Pomohl mu posléze i Kanté, jenž dorážku poslal vysoko nad.

Na vítězný gól si fanoušci hostí museli počkat těsně po hodině hry. Costa nadvakrát vybojoval balón uprostřed pole, předal jej Willianovi a ten si počínal brilantně. Svoji klasickou bleskovou kličkou na pravou stranu se zbavil strážce a ranou do šibenice otevřel skóre.

Diego Costa však makat nepřestal a dočkal se zaslouženého gólu. Při prvním pokusu jej ještě David Marshall o radost připravil, ale v 67. minutě už temperamentní forvard mohl slavit. Překvapivý Matićův průnik přes půlku hřiště zastavil blokující Davies, ale Costa se opřel do odraženého míče a do podobného místa jako před ním Willian parádně zavěsil.

Druhý poločas se hrálo opravdu jen na jednu branku - Chelsea vypálila šestnáctkrát, z toho devětkrát na bránu. Hull od většího debaklu zachránil tolikrát zmíněný David Marshall, jenž si v závěru poradil s ranou Oscara. Třetí gól měl na kopačce i Pedro, ale po Alonsově centru nedokázal svoji nohu nasměrovat tak, aby míč poslal do sítě.

Góly: 83. Patrick van Aanholt - 35. Nacer Chadli

Čekání na výhru v novém ročníku nezná konce. Sunderland svého soupeře znovu nepřemohl a pouhý bod zachraňoval v poslední desetiminutovce střídající Van Aanholt.

Přitom domácí byli v prvním poločase lepším celkem - měli jasnou převahu, co se týče držení míče, vytvořili si i pár nadějných příležitostí, jenže narozdíl od West Bromwiche se jim nepodařilo skórovat.

Zatímco Jermain Defoe pálil v nadějné pozici mimo tři tyče, na druhé straně nabízenou příležitostí nepohrdl Nacer Chadli. Ten se po přihrávce Matta Phillipse pěkně opřel do míče a křižnou střelou otevřel skóre utkání. Další vzrušení už první půle nenabídla, a tak se do šaten šlo určitě lépe hostujícímu celku.

Druhé dějství nenabídlo lepší obraz hry, ba naopak. Utkání se rozkouskovalo, odehrávalo se převážně ve středu pole a šancí, tak těch bylo jako šafránu.

Po hodině hry natáhl z dálky Darren Fletcher a Jordan Pickford musel zasahovat. Míč pouze vyrazil k Chadlimu, který se ale mezi tři tyče tentokrát netrefil. Dvacet minut před koncem se pak v další šanci objevil Defoe, jenže jeho střelu tentokrát hostující obránce zvládl zablokovat.

A když už to vypadalo, že si na severu Anglie připíší další domácí prohru, kde se vzal, tu se vzal Van Aanholt s vyrovnáním. Watmore dravě pronikl do vápna, pod sebe nasměroval skákavou přihrávku, do které se opřel tento levý bek Sunderlandu a překonal bezmocného brankáře hostí. Ačkoliv tím svému týmu zajistil bod, v Sunderlandu si plně uvědomují, že pokud to se záchranou myslí vážně, musí začít urychleně sbírat výhry.

Góly: 50. Troy Deeney, 65. Isaac Success - 31. Callum Wilson, 62. Joshua King

Dvakrát byli ve vedení, přesto si odváží z půdy Watfordu jen bod. Bournemouth přesto nemusí být zklamaný, jelikož před reprezentační pauzou stačil - stejně jako dnešní soupeř - nasbírat solidních osm bodů. Skóre otevřel Callum Wilson, zbylé tři góly pak dnes zásluhou Deeneyho, Kinga a Successe padly mezi 50. a 65. minutou.

Před zápasem proti Bournemouthu inkasoval Watford sedm gólů v řadě po centrech ze strany. Nikoho proto nepřekvapilo, když se po půlhodině hry dostali Cherries do vedení přesně po téhle lince. Junior Stanislas se za pomoci Adama Smithe propracoval na pravé straně k míči a poslal jej do vápna. Callum Wilson se zachoval jako pravý kanonýr a hlavou našel skulinu mezi paží a tělem Heurelha Gomese.

Malým hrdinou zápasu se stal Nordin Amrabat, jenž byl velmi aktivní na pravém křídle sestavy Watfordu. Pět minut před pauzou dostal do vápna přihrávku od Ighala a dlouho se nerozpakoval. Jeho tvrdou ránu však Boruc - stejně jako následnou dorážku - lapil. Pět minut po pauze už ale Amrabat Hornets do vedení dostal. Na brankové čáře ošálil Danielse a před poloprázdnou branku předložil neodolatelný pas Troyi Deeneymu.

Tohle domácí duo mělo prsty i v další stoprocentní šanci, tentokrát v 59. minutě hlavičkoval Deeney po centru Amrabata přesně k tyči, ale ve skvělé formě chytající Boruc se dostal včas na zem. Krátce nato se do vedení znovu dostali hosté. Joshuovi Kingovi stačilo na hřišti pár desítek sekund, než se s míčem sebevědomě vydal k vápnu a tvrdou ranou trefil Kaboula do břicha. Ke svému štěstí se však balón odrazil do sítě mimo dosah bezmocného Gomese.

Jenže střídání vyšlo i Walterovi Mazzarimu. Isaac Success byl na place nějakých sedm minut, když do vápna přiletěl krásný míč z přímého kopu od Josého Holebase. Dvacetiletý forvard se ladně odrazil vzhůru a nechytatelně prodloužil balón do brány.

Bournemouth byl přesto blízko k vítězství. Jack Wilshere, který už krátce po změně stran jednou tyčku trefil, nabíhal dvacet minut před koncem sám před branku, načež k němu přilétl centr Adama Smithe. Host z Arsenalu ovšem fatálně selhal a relativně snadný balón poslal opět do brankové konstrukce.

Góly: 57. Dimitri Payet - 51. Cristhian Stuani

Série čtyř porážek utnuta, ale na Olympijském stadionu v Londýně přesto nebude panovat žádná skvělá nálada. I přes Payetovo věrné napodobení Lionela Messiho West Ham s hosty z Middlesbrough pouze remizoval, když dojížděl především na zoufale neseštelovanou mušku. Devatenáct střel, jen dvě mezi tři tyče...

Situaci Slavenovi Bilićovi už po pěti minutách ztížil obránce Sam Byram, kvůli jehož zadnímu stehennímu svalu musel chorvatský manažer brzy přeskupit řady. A na kohezi domácí formace se to podepsalo, jakákoliv týmová hra a komunikace hráčů WHU automaticky vázla, vše záviselo na Payetovi.

První zajímavý pokus zápasu měl na svědomí hostující Fischer, jenž svou křižnou ránu z 12. minuty nasměroval těsně vedle, teprve po necelých dvaceti minutách se pak o slovo poprvé přihlásil Dimitri Payet, když překonal soupeře v souboji 1 na 1 a následně pálil do skluzujícího Chamberse.

Jak už je napsáno výše, střelecký apetit West Hamu železně nebyl doplňován adekvátní přesností. A občas chybělo i nějaké to štěstí. Mark Noble například na sklonku první půle nebezpečně pálil hned dvakrát, a zatímco poprvé o chlup minul, podruhé už trefil spodní část břevna.

Do druhé půle vstoupili lépe fotbalisté Middlesbrough, za něž také brzy promluvil střelec Stuani. Ten se v 51. minutě vytasil s dominantní hlavičkou a branková technologie vzápětí při Nobleho odkopu poměrně daleko za čárou možná ani nemusela do akce. O branku se zcela očividně jednalo.

West Ham, který jen sotva povzbudilo poločasové střídání Simoneho Zazy, se následně na vyrovnání příliš nenačekal, a obstarat ho symbolicky musel sám aktivní Payet. A jaké sólo to bylo! Francouz na levé straně nejprve "umyl" jednoho soupeře, pak obkroužil další tři nebo čtyři a zakončení si schoval na pravou, tu poslední možnou chvíli, kdy překonal Valdése v protipohybu.

Dimitri Payet se v tu chvíli pochopitelně namlsal a zlobil i nadále. Payet zlobil i nadále, jedno sólo ústilo ve faul přesně na hraně šestnáctky, jindy mu málem vyšla kolmice pro Kouyatého. Záložníkovi spoluhráči však brutálně zklamávali, což platilo především pro Michaila Antonia, jenž pálil vysoko nad i vedle ze dvou slušných pozic.

Góly: 8. Leroy Fer - 54. Roberto Firmino, 84. James Milner (pen.)

Tentokrát Liverpoolu stačil jeden dobrý poločas, Reds vyhráli na půdě Swansea už čtvrtý zápas v řadě a poskočili dočasně na druhou příčku tabulky. Skóre otevřel po pár minutách Leroy Fer, zatímco hosté se ke své hře dostali až po změně stran. Vyrovnání obstarat Roberto Firmino a vítěznou trefu zařídil z pokutového kopu James Milner.

Swansea zaútočila na Liverpool ryze jeho zbraněmi a Kloppův tým si s tím na promáčeném trávníku ve Walesu nevěděl rady. Domácí si s míčem počínali co nejefektivněji a nejpřímočařeji - a když balón ztratili, hned se jej pokoušeli získat zpět, především na půli soupeře. Že vám to něco připomíná? Guidolín se zkrátka ukázal jako překvapivě vyzrálý stratég.

Přesně taková situace ostatně přinesla Swansea vedoucí gól. Zisk balónu v ofenzivní třetině, síla na míči od Borjy Bastona a výsledkem byl rohový kop. Sigurdsson jej přetáhl právě na Borju, Van der Hoorn na malém vápně přetlačil Lovrena, míč tečoval a Leroy Fer měl sám na brankové čáře jednoduchou práci.

Velká část prvního dějství se odehrávala uprostřed pole, což samozřejmě vyhovovalo vedoucí Swansea. Když se navíc míč dostal do nebezpečného prostoru, vždy zaúřadoval vynikající Jordi Amat. Jeho skluz proti ráně Maného byl v tu chvíli skutečně zlatý.

Po změně stran se obraz hry trošku změnil a Roberto Firmino konečně poprvé prověřil Lukasze Fabianského v brance Swans. A byl to právě brazilský ofenzivní univerzál, kdo dokázal i vyrovnat. Coutinho sice přímý kop napálil do zdi, Jordan Henderson ovšem míč vrátil do šestnáctky, kde si na něj na ofsajdové hranici počíhal Firmino a hlavou rozvlnil síť.

Klopp musel v kabině spustit velmi hlasitý proslov, protože Swansea přestala mít prostor na jakoukoli rozehrávku, zatímco hráči Liverpoolu až s neuvěřitelnou precizností dostupovali domácí fotbalisty na celé hrací ploše.

Obrana Swans byla náhle pod mnohem větším tlakem a s tím souvisel i zvětšující se prostor pro ofenzivní laskominy z dílny Reds. Krátce po vyrovnání byl blízko vítězného gólu Coutinho, po narážečce s Wijnaldumem však mířil v ideální pozici těsně vedle. James Milner pak po nějaké chvíli sice skvěle vybojoval míč, ve vápně ovšem zazmatkoval a nahrál Manému na paty.

Rozhodující okamžik paradoxně přišel až ve chvíli, kdy tlak Liverpoolu polevil a ke slovu se pomalu dostávala Swansea. Možná právě ztráta dokonalé koncentrace způsobila, že jak Barrow, tak Rangel ve vlastním vápně promáchli a druhý jmenovaný následně povalil na zem Firmina.

Exekuce pokutového kopu se chopil James Milner, který proměnil i čtvrtou penaltu v letošní sezóně a vystřelil Liverpoolu výhru 2:1. A to i proto, že ve čtvrté minutě nastavení stoper Van der Hoorn sám na soupeřově malém vápně fatálně poslal míč mimo tři Kariusovy tyče.

Góly: 35. Romelu Lukaku - 50. Christian Benteke

Everton podruhé za sebou ztrácí body. Na domácí půdě jen remizoval s Crystal Palace, když na branku Lukaka z volného přímého kopu dokázal v druhé půli odpovědět jiný belgický forvard, Christian Benteke.

Úvodní pětačtyřicetiminutovka toho nezávislým pozorovatelům příliš nenabídla. Toffees sice měli územní převahu a především po své pravé straně svému soupeři několikrát pěkně zatopili pod kotlem, jenže tu proklatou finální fázi ne a ne vyřešit správně. Velkých šancí proto bylo skutečně poskrovnu.

Po devíti minutách přišla první nadějná akce domácího týmu - to se na levé straně skvěle uvolnil Bolasie a do šestnáctky poslal skvostný centr na zadní tyč, který ale před atakujícím Lukakem zvládl na rohový kop odvrátit Delaney. Ten samý hráč pak po 14. minutách jasně fauloval v pokutovém území Ovieda, nicméně jej zachránil zdvižený praporek asistenta rozhodčího na znamení ofsajdu, díky čemu se penalta nekopala.

Posléze utkání upadlo do obyčejného boje mezi pokutovým územím obou celků. Jako blesk z čistého nebe pak udeřily události z 35. minuty. Nejprve spolu u vápna hostů svedli souboj Jagielka s Delaneym - druhý jmenovaný do něj šel vysokou nohou, zatímco hráč Evertonu následně odehrál míč rukou. Sudí Moss odpískal přímý kop ve prospěch Toffees a dle všeho tak učinil správně. Zároveň měl ale vzít v potaz, že mezi hráči nedošlo ke kontaktu, a nařídit tak nepřímý volný kop, což už ale neučinil. K míči se tudíž postavil Lukaku, který krásnou střelou přes zeď nedal Mandandovi vůbec žádnou šanci. Domácí si tak do šaten odnesli jednobrankové vedení.

Pokud někdo sledoval pouze poločas druhý, nevěřil by, že se v té první odehrávala dost šedivá a nudná podívaná. Obraz hry se jako mávnutím kouzelného proutku změnil, utkání získalo pořádné tempo, šance se prostřídaly na obou stranách a byli to hosté, kteří byli nakonec blíže k výhře.

Hned po pěti minutách bylo totiž vyrovnáno. To si na centr Warda na zadní tyči naskočil Benteke, který v osobním souboji přetlačil Colemana, a nádherně míč umístil přesně k tyči. Stekelenburg se za míčem pouze podíval. Utkání se pořádně rozjelo, jelikož hned po rozehrání utekl Bolasie, míč naservíroval před odkrytou svatyni Gueyemu, který ale ve velké šanci jen trefil bránícího Kellyho.

O sedm minut později mohl být dokonán obrat - Delaneyho radost překazil zvednutý praporek asistenta rozhodčího. Jednalo se o takřka identickou akci jako při vyrovnávací brance - na zadní tyči se tentokrát uvolnil Delaney a křižnou hlavičkou míč poslal do sítě. Sám v ofsajdu nestál, jenže jeho zakončení se ještě pokusil tečovat jeden z hostujících hráčů, kvůli čemu rozhodčí branku neuznali.

Pak o sobě dali zase vědět po čase domácí. Nejprve zakončoval Bolasie nůžkami, nicméně branku Mandandy svým pokusem neohrozil, o chvíli později už musel po rohovém kopu a hlavičce Barryho hosty na brankové čáře zachraňovat Puncheon.

Následná pasáž byla víceméně v režii Crystal Palace. Ti si v závěrečných 15 minutách vytvořili množství rohových kopů, z čehož vytěžili jednu zblokovanou střelu zpoza vápna a jednu nebezpečnou hlavičku Tomkinse, kterou Stekelenburg lapil. A protože domácí se už do další tutovky také nedostali, rozešli se oba soupeři smírně 1:1.