Primera División - souhrn 19. kola

Góly: 10. Xavi, 12. Lionel Messi, 75. Alexis Sánchez, 86. Lionel Messi (pen.) - 32. Rubén Castro, 52. Roque Santa Cruz

Až nečekaně hodně se dnes nadřela Barcelona, nakonec však po boji přehrála fantasticky hrající Betis a snížila svou ztrátu na první Real na pět bodů. Barca rychle vedla 2:0, ovšem hosté dokázali vyrovnat a pořádně zdramatizovali závěr zápasu. Po vyloučení Maria ale Blaugranas přecijen dokázali dvakrát udeřit a nakonec zaslouženě zvítězili 4:2.

Betis nezačal vůbec špatně, nedostal se pod tlak a v sedmé minutě měl navíc obrovskou šanci dostat se do vedení. Castro vymyslel geniální přihrávku na Molinu, ten se ale dostal příliš blízko k Valdésovi, kterého následně nastřelil. Z rohového kopu pak hlavičkoval na přední tyči Dorado, Valdés musel rychle reagovat a vytěsnit mimo.

V desáté minutě už ale bylo všechno podle očekávání, Alexis prostrčil nádhernou uličku na rozběhnutého Fábregase, který ještě trefil jen tyč, ovšem dorážce Xaviho už nestálo nic v cestě. Běžela teprve dvanáctá minuta a Barca vedla už 2:0, Iniesta posunul balón doleva Alexisovi, ten připravil svým centrem gólovou pozici Messimu a nejlepší hráč světa za rok 2011 zblízka nezaváhal.

Messi poté vysunul Iniestu do samostatného úniku, barcelonská osmička ale nečekaně dlouho otálela se zakončením, a tak nakonec o míč přišla. Iniesta si chtěl předešlou situaci vynahradit o chvilku později, když se snažil překvapit Casta střelou z obrovské vzdálenosti, hostující gólman ale balón lapil.

Betis se zmohl na krásnou akci zakončenou zajímavou střelou Caňase, ta však branku přeletěla, a tak mohli Blaugranas i nadále ovládat hřiště. Přesto hosté nečekaně snížili, Sevillův pokus totiž dopravil za Valdésova záda Ruben Castro. Pro Barcelonu to byl vůbec první obdržený gól na Nou Campu v letošní ligové sezoně.

A ve dvaapadesáté minutě bylo vyrovnáno, rychlou akci rozjel Santa Cruz, míč se k němu na hranici šestnáctky vrátil a paraguayský útočník krásnou střelou srovnal. Zpět strhnout vedení na stranu Barcelony mohl Messi, jeho prudká přízemná rána ale skončila v rukavicích Casta.

Po hodině hry uvolnil Alexis do šance Messiho, tomu se však vrhnul do zřejmě gólového zakončení Dorado. Sedmdesátá minuta přinesla pro Betis výraznou komplikaci, Mario po faulu na Messiho v blízkosti šestnáctky uviděl druhou žlutou kartu v zápase a musel předčasně pod sprchy. Prakticky okamžitě mohl přesilové hry využít Alexis, z úhlu ale Casta nepropálil.

V pětasedmdesáté minutě už se ovšem Alexis dočkal, to si naběhl na přihrávku Messiho a tvrdou ranou na přední tyč se štěstím překonal hostujícího gólmana. Čtyři minuty před koncem normální hrací doby už bylo definitivně rozhodnuto, ránu Abidala zblokoval Dorado rukou a nařízenou penaltu chladnokrevně proměnil Lionel Messi.

V poslední minutě se ještě jednou musel předvést Valdés, když vyrážel nepříjemnou ránu Castra. Barca ještě mohla přidat i pátou branku, jenže Adriano mířil těsně mimo. Barcelona porazila Betis v pohledném utkání 4:2 a podle očekávání stáhla náskok Realu znovu na pět bodů.

Góly: 36. Alejandro Gálvez, 90+2. Óscar Trejo - 88. Ruud van Nistelrooy

Překvapivý, avšak poměrně zasloužený výsledek se zrodil v Gijónu, kde domácí Sporting udolal po boji Málagu 2:1. Skóre otevřel na konci prvního poločasu Galvez, hosté tak ve snaze o vyrovnaní přidali a dvě minuty před koncem se dočkali zásluhou van Nistelrooye i gólu. Jenže v první minutě nastavení se trefil Trejo a rozhodl o tříbodovém zisku pro Sporting.

Už ve čtvrté minutě mohl skóre zápasu otevřít hostující Santi Cazorla, když se od pravé postranní čáry dostal až do šestnáctky, z úhlu mířil ke vzdálenější tyči, jenže Juan Pablo skvělým zákrokem dokázal vytěsnit míč mimo tři tyče. V jednadvacáté minutě se v šestnáctce hostů uvolnil Barral a pálil chytře do protipohybu Caballera, ten však nakonec stačil zasáhnout.

Ve třicáté šesté minutě šli domácí do vedení. Standardní situaci z pravé strany rozehrál Cases, levačkou krásně zakroutil míč směrem k bráně, kde ho stoper Galvez nohou tečoval do sítě. Obrovskou šanci na vyrovnání měla Málaga po změně stran, konkrétně v sedmapadesáté minutě, Eliseu však trefil jen tyč.

I nadále se hrálo převážně ve středu pole, oba týmy bojovaly o každý metr, a tak gólové příležitosti příliš nepřicházely. Přesto jednu Málaga využila, a to až v osmdesáté osmé minutě. Hosté přešli do rychlého protiútoku, van Nistelrooy si narazil s Iscem a zpoza pokutového území mírně tečovanou střelou vyrovnal.

Málaga se ale neradovala dlouho, už o tři minuty později totiž Sporting rozhodl o svém vítězství. Vše začalo poněkud nenápadně, jednalo se o klasickou opatrnou akci ze závěru zápasu. Rivera však z ničeho nic zrychlil hru přihrávkou na Treja, ten se z dobrých pětadvaceti metrů nádherně opřel do míče a Sporting bral všechny tři body.

Domácí zvítězili poprvé po dlouhých šesti duelech, posunuli se před Villarreal na osmnácté místo a na nesestupové pozice nyní ztrácejí už jen bod. Pro ambiciózní Málagu znamená porážka pokles na osmou příčku.

Góly: 11. Fernando Amorebieta, 40. Fernando Llorente, 90. Mikel San José

Na páté místo si dnes pomohl neustále se zlepšující Athletic. Ten dnes porazil na domácím hřišti čtvrté Levante přesvědčivě 3:0, když se trefili postupně Amorebieta, Llorente a San José. Athletic neprohrál už pětkrát v řadě a stoupá tabulkou vzhůru.

Hned od první minuty se hrál zajímavý fotbal na obou stranách, oba celky se snažily útočit a byly nebezpečné i pro soupeřovu bránu. Nejprve dvakrát zahrozilo Levante, v páté i osmé minutě pálil Arouna Koné, jenže připraveného Iraizoze neměl nárok překonat. Na druhé straně to zkoušel z dobrých třiceti metrů De Marcos, trefil však jen střed branky.

V jedenácté minutě odcentroval od rohového praporku Susaeta, na zadní tyči zůstal trestuhodně neobsazený stoper Amorebieta, nechal si spadnout míč na hlavu a prudkou střelou k pravé tyči nedal Munúovi šanci. Po čtvrthodině hry měl obrovskou možnost vyrovnat Koné, svůj samostatný nájezd ale zazdil střelou do nohy Iraizoze.

Poté už jednoznačně na hřišti vládl Athletic, skvěle kombinoval, rychle a přesně útočil a po několika nevyužitých příležitostech v podání Llorenteho, De Marcose a Muniaina také přidal zaslouženou druhou trefu. Stalo se tak ve čtyřicáté minutě, kdy si De Marcos pohrál se dvěma obránci Levante, prošel až do šestnáctky, naservíroval vysoký míč před prázdnou branku Llorentemu a ten nezaváhal. A ještě do poločasu to mohlo být 3:0, jenže Muniain pálil technicky mimo, Herrera razantně doprostřed a Llorenteho gól zase nebyl uznán pro ofsajd.

Druhá půle zastihla Levante ve výrazně lepším rozpoložení, hosté z Valencie najednou byli Athleticu rovnocenným soupeřem, jenže zlepšenou hru nedokázali přetavit v gól. A to Levante své šance mělo, skórovat měl opět Koné, nádhernou kombinaci na jeden dotyk ale zakončil střelou, která jen olízla levou tyč. V devadesáté minutě definitivně pohřbil naděje hostů Juanfran, jenž byl po druhé žluté kartě vyloučen.

Domácí pak stačili v té samé minutě přidat ještě třetí úspěšný zásah, po centru střídajícího Péreze hlavičkoval přesně i druhý stoper, tedy Mikel San José. Athletic tak přehrál Levante 3:0, předstihl na pátém místě Osasunu a stáhl náskok svého dnešního soupeře na čtyři body.

Góly: 38. Cristhian Stuani (pen.), 71. Cristhian Stuani (pen.)

Dvě proměněné penalty určily ráz zápasu mezi Osasunou a Racingem, hosté v něm překvapivě zvítězili 2:0. Dostali se tak na čtyři body od sestupového pásma, za což mohou děkovat hlavně pevným nervům Cristiana Stuaniho.

Domácí přitom do dnešního dne hned jedenáctkrát v řadě doma neprohráli a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo právě dnes něco měnit. V prvních minutách to ani na překvapení nevypadalo, na stadionu Reyno de Navarra byla Osasuna od úvodního hvizdu lepším týmem a vypracovala si i brankové příležitosti. Nejprve ale zahrozil Stuani, když si hned v první minutě naskočil na centr Munitise, ale přestřelil.

O dvě minuty později už musel poprvé zasahovat také Toňo, a to proti nebezpečné ráně Timora, se kterou měl hostující brankář potíže, nakonec jí ale nadvakrát dokázal zkrotit. Dvanáctá minuta přinesla možnost Lamaha, ten ale z úhlu Toňa nepropálil. Poté ještě Nekounam zkoušel technickou střelou přehodit gólmana Racingu, ovšem balón břevno těsně přeletěl.

Postupem času se Santander dostával do hry a přebral iniciativu, najednou měl více ze hry a pozor si musel dávat především Fernández v brance Osasuny. Ve třicáté osmé minutě se také Racing dostal do vedení, když zahrál v pokutovém území rukou Damía a hosté kopali pokutový kop. K němu se postavil obvyklý střelec Stuani, zachoval chladnou hlavu a otevřel skóre utkání.

Domácí měli obrovskou šanci na vyrovnání po hodině hry, Miguel Flaňo ale z nějakých pěti metrů trestuhodně přestřelil. Devatenáct minut před vypršením normální hrací doby upadl po souboji ve vápně Lautaro Acosta, Stuani opět nezaváhal a svým druhým gólem v dnešním duelu rozhodl o třetím vítězství Racingu z posledních pěti utkání, tedy za dobu, co lavičce Santanderu vládne Juanjo González.

V závěru zápasu už se nic podstatného nestalo, a tak Osasuna spadla ze skvělé páté příčky. Racing naopak pokračuje v dobrých výkonech pod novým trenérem a je už patnáctý.

Góly: 40. Falcao, 51. Falcao (pen.), 80. Diego

Ligová premiéra Diega Simeoneho na lavičce Atlética skončila skvěle. Domácí odehráli fantastický zápas, celých devadesát minut drtili Villarreal a naprosto zaslouženě ho porazili 3:0, když se dvakrát trefil Falcao a jednou Diego. Atlético se po výhře posunulo do první poloviny tabulky a je desáté, Žlutá ponorka zůstává osmnáctá.

Jako první vyzkoušel štěstí Arda, ovšem nemířil přesně. V osmé minutě se do první slušné šance domácích dostal Falcao, když si naběhl na skvěle načasovaný centr Ardy Turana, hlavou ale nedokázal míč usměrnit mimo dosah Diega Lópeze. Atlético bylo lepší, další slibnou možnost měl po nádherném pasu Ardy Diego, z úhlu se ale neopřel do balónu ideálně a Lópeze nepřekonal.

Po čtvrthodině hry prošel Diego až do šestnáctky a připravoval jistý gól Falcaovi, před ním ale na poslední chvíli zasáhl Zapata. Už o pár sekund později mohl jít po další nádherné příhře Diega sám na bránu Villarrealu Adrián, ještě ale vylepšoval pozici pro Falcaa, který však byl perfektně bráněn Gonzalem a do snadného zakončení se vůbec nedostal.

Tlak domácích pokračoval, Adrián ale na zadní tyči nedokázal z voleje trefit branku, Mirandovu hlavičku zase vytěsnil López na roh. Čtyřicátá minuta konečně přinesla vedení Atlétů. Tiago chytrou přihrávkou našel za obranou na hraně ofsajdu číhajícího Adriána, ten ještě přihrál před bránu Falcaovi, pro něhož už nebylo těžké dopravit míč z malého vápna do sítě.

A v padesáté minutě to bylo 2:0. Adrián nádhernou patičkou vysunul vpřed Falcao, ten byl na hranici pokutového území faulován vyběhnuvším Diegem Lópezem a kopala se penalta. Nutno říct, že po shlédnutí opakovaných záběrů bych se spíše přiklonil k tomu, že se měl zahrávat pouze volný přímý kop, ke kontaktu totiž došlo ještě před šestnáctkou. To už teď však není důležité, protože Falcao pokutový kop bez problémů proměnil a zvýšil na 2:0.

Falcao mohl zaznamenat hattrick, jenže po spolupráci s Adriánem, která dnes fungovala na jedničku, Diega Lópeze neobešel. Kolumbijský střelec měl i další šance, patnáct minut před koncem se rychlou kličkou uvolnil přes Gonzala, jeho prudkou ránu ale fantastickým zákrokem vytěsnil López mimo. Villarreal zmatkoval, po chybě hostujícího gólmana mohl skórovat Juanfran, jenže balón prošel těsně vedle levé tyče.

Falcao byl poté sám před Lópezem, snažil se ho elegantně přehodit, ale nedokázal míč dostatečně zvednout. Rojiblancos nakonec zaslouženou třetí branku přidali, trefil se poprávu nejlepší muž na hřišti Diego. Ten si naběhl na skvostný centr Filipeho, v poklidu si míč zpracoval a podél Lópeze ho poslal do sítě.

V závěru ještě pálil ze standardní situace Gabi a López by se po balónu zřejmě natahoval marně, ten však skončil vedle. Atléti tak naprosto zaslouženě porazili Villarreal 3:0 a vrátili se tam, kam patří, tedy do první desítky ligové tabulky. Léčba novým trenérem zatím zabírá, uvidíme, jestli to tak půjde i nadále.

Góly: 56. Antoine Griezmann

Největší překvapení sobotního programu Primera División se zrodilo na Mestalle, kde domácí Valencia nestačila na Real Sociedad a prohrála s ním 0:1. Netopýři byli aktivnější, jediný gól zápasu ale dal v pětašedesáté minutě Antoine Griezmann.

V prvních minutách byl hodně vidět domácí kapitán Pablo, jenž se dokonce v jednom případě dokázal obtočit kolem trojice bránících hráčů, jeho finální přihrávku ale na poslední chvíli tečoval jeden z obránců. Zřejmě marně by se Bravo natahoval po střele Adurize, jeho levačka ale vzdálenější tyč těsně minula. Stejný hráč v šestnácté minutě hlavičkoval do břevna a o chvilku později zase ztroskotal na připraveném Bravovi.

Pokus Xabiho Prieta vypadal ještě nebezpečněji, i v tomto případě ale Bravo zakročil velice sebejistě. Aduriz byl jasně nejaktivnějším hráčem Valencie, ani svou další gólovou možnost ale neproměnil. V padesáté šesté minutě přišel pro Valencii trest. Antoine Griezmann postupoval z levé strany do pokutového území, jeho ránu napoprvé zblokovala domácí obrana, na geniální lob už ale nikdo nestačil reagovat.

Los Che si sice vytvořili tlak, zužitkovat ho však ani zdaleka nedokázali. Jen čas od času vyslal člen jednoho z týmů nepřesnou střelu a od té doby se zase něco nedělo. Ideálním příkladem může být nádherná střela Griezmanna těsně nad břevno, na druhé straně to zase obdobně zkoušel Banega, Bravo však byl připraven. V poslední pětiminutovce domácí převaha nikterak nesílila, přesto měl střídající Jonas slibnou možnost získat pro svůj tým alespoň bod.

Když ale Bravo znovu bez potíží zakročil, bylo jasné, že Valencia na domácím stadionu Mestalla podlehne Realu Sociedad 0:1. Domácí zůstávají třetí, ovšem čtvrté Levante se může dotáhnout na rozdíl jediného bodu. Real Sociedad si překvapivým ziskem tří bodů polepšil na třináctou příčku.

Góly: 39. Tomer Hemed - 72. Gonzalo Higuaín, 85. José Callejón

Real Madrid zvládl velmi obtížný a důležitý duel na půdě Mallorcy, zvítězil 2:1 a znovu odskočil druhé Barceloně na rozdíl osmi bodů. Domácí po trefě Hemeda ze závěru prvního poločasu vedli a příznivé skóre drželi až do dvaasedmdesáté minuty, kdy vyrovnal Higuain. Následný tlak Realu ještě přetavil v rozhodující branku Callejón, Bílý balet tak slaví další tři body. Utkání se neobešlo bez několika sporných situací.

Domácí vstoupili do zápasu proti favoritovi skvěle, v první půli byli nebezpečnějším mužstvem a vypracovali si územní převahu. V deváté minutě utekl po pravé straně Pereira, našel v šestnáctce Hemeda a ten zakončoval chytrou patičkou, ovšem netrefil míč ideálně a minul. V osmadvacáté minutě přešla Mallorca do rychlého protiútoku, Casadeus přiťukl balón Hemedovi, ten se pustil do sprinterského souboj s Ramosem, jenže v rozhodující chvíli poslal míč levačkou mimo tři tyče.

Ve třicáté deváté minutě se domácí zaslouženě dostali do vedení 1:0, šlo přitom o nacvičený signál z rohového kopu. Gonzalo Castro si u rohového praporku vyměnil přihrávku s Pereirou, krásně odcentroval a Tomer Hemed hlavou otevřel skóre utkání. Příležitosti Ronalda a Benzemy skončily jen v rukavicích pozorného Aouateho, hlavičku Ramise zase zkrotil Casillas. Minutu před poločasovou pauzou mohl po centru Xabiho Alonsa vyrovnat Ramos, hlavou ale trefil jen tyč a dobíhající Pepe na dorážku nedosáhl.

Druhé dějství otevřely pokusy Hemeda a Benzemy, v obou případech ale brankáři vůbec nemusel zasahovat. Mallorca se dostala pod velký tlak a hrozila jen z rychlých protiútoků. Po jednom z nich mohl úplně sám na Casillase postupoval Hemed, jenže mu byl odpískán ofsajd, a to i přesto, že se v době přihrávky ještě pohyboval na vlastní polovině. Po hodině hry měl další šanci Benzema, proti skvělému Aouatemu si však i tentokrát vylámal zuby.

Hostující trenér Mourinho postupně posiloval ofenzivu, na trávník přišli Higuain i Kaká. Ve dvaasedmdesáté minutě protlačil se štěstím Özil přihrávku na Higuaina a argentinský kanonýr tečovanou střelou vyrovnal. Hned v zápětí mohl strhnout vedení na stranu Realu Ronaldo, jeho nádherná dělovka ale jen zatřásla břevnem.

Rozhodující moment přišel šest minut před koncem. Ramis se nechal předskočit Higuainem, ten ale ještě zblízka Aouateho nepřekonal, stejně jako v dorážce Benzema. Míč se však odrazil ke Callejónovi, ten se opřel do balónu a propálil vše, co mu stálo v cestě. Real si už v závěru vítězství pohlídal, zdolal Mallorku 2:1 a před zítřejší dohrávkou Barcelony má v čele tabulky už osmibodový náskok.

Góly: 39. Maurizio Lanzaro - 79. Javier Paredes (vl.)

Šestnáctý den měsíce října. Přesně na toto datum připadá poslední tříbodová radost hráčů Zaragozy, od té doby uplynulo už jedenáct dalších klání a Blanquillos nepoznali chuť vítězství. Na onu cifru byla série natažena dnes v podvečer, kdy Zaragoza nedokázala udržet vedení nad Getafe a brala pouze bod za remízu 1:1. Zůstává tak beznadějně poslední, naopak Getafe je tak trochu oproti očekáváním na slušné dvanácté příčce.

Podle předpovědí ale probíhal začátek zápasu, kdy se na hřišti prakticky nic nedělo. Vůbec první střelu utkání si připsal až po čtvrthodině hry hostující Barrada, ovšem nenašel prostor mezi dvěma obránci Zaragozy, a tak tečovaná rána skončila vedle branky. Na druhé straně pálil Obradovič, jenže jeho hlavičce scházela přesnost.

Nyní se přesuňme až do třicáté minuty, kdy byla na stadionu La Romareda k vidění vůbec první střela mířící mezi tři tyče. Náznak šance měli domácí, v pokutovém území se totiž obtočil kolem bránícího protihráče Postiga a levačkou mířil do protipohybu gólmana Getafe Moyi, ten ale skvělým reflexivním zákrokem stihl zakročit.

Ve třicáté deváté minutě už se Zaragoza zaslouženě radovala z vedoucí branky, když od rohového praporku odcentroval Luis García, v šestnáctce nejvýše vyskočil Maurizio Lanzaro a nádhernou hlavičkou pod břevno nedal Moyovi žádnou šanci. Ještě před přestávkou mohl vyrovnat Casquero, ale Roberto bez větších potíží situaci vyřešil.

Do druhého dějství vstoupilo o něco lépe Getafe, jenž se tlačilo do zakončení hlavně zásluhou své záložní řady, aktivní Casquero ale několikrát pálil jen do některého z bránících fotbalistů. A když už míč překonal hustý obranný val soupeře, skončil pro změnu nad břevnem.

Hosté byli čím dál více nebezpeční ze standardních situací, hlavně tedy rohových kopů. Po jednom z nich hlavičkoval mimo Valera, z dalšího rohu už ale udeřilo. Po centru Pedra Leona se dral ke gólové hlavičce Miku, u balónu však byl o něco dříve domácí Javier Paredes, nedokázal se včas zorientovat a hlavičkoval do vlastní sítě - 1:1.

Opařená Zaragoza se na odpověď nezmohla, Getafe zase vypadalo s bodem spokojeno, a tak se do konce utkání už nic podstatného nestalo. Záchranářský souboj skončil asi zaslouženou plichtou a domácí musí co nejrychleji navázat na říjnový duel s Realem Sociedad, jinak se zachrání jen těžko.

Góly: 87. Fran Rico - 26. Michu, 53. Piti

V souboji dvou nováčků bylo úspěšnější Rayo Vallecano, které dokázalo zvítězit v Granadě 2:1 a dostalo se o tři body právě před andaluský tým. Skóre otevřel ještě v první půli Michu, po přestávce pak na 2:0 zvýšil Piti a rozhodl. Domácí sice ještě dokázali snížit zásluhou Rica, jenže v nervózním závěru už Granada vyrovnat nestihla, jen Lopez dostal červenou kartu.

Úvodní minuty patřily domácím hráčům, ovšem z převahy vyplodila Granada jen jednu zajímavou možnost, kterou zakončil Geijo nepřesnou hlavičkou. Když se hosté osmělili, zaútočili po pravé straně a pohlednou rychlou akci zakončil Michu, v tomto případě ale nepřesně, jeho chvíle měla teprve přijít. Nejprve však ještě Jara mířil nad branku a Uche trefil jen hlavu dobře postaveného Arribase.

Ve dvacáté šesté minutě už ale gól padl, do vedení se tak trochu překvapivě dostalo hostující Rayo. A byla to vskutku nádherná trefa. Rayo rozehrálo rohový kop, Piti ale přetáhl míč až na kraj pokutového území. Odtamtud ho do ohně vrátil Trashorras a nabíhající Michu nekompromisní ranou z voleje nedal Fernándezovi šanci. Už o tři minuty později mohl vyrovnat Geijo, svou obrovskou příležitost ale neproměnil. Závěr první pětačtyřicetiminutovky opět patřil Granadě, šance měli postupně Geijo, Rico i Jara, poločasový stav však vydržel na skóre 0:1.

I začátek druhého dějství byl pořádně zajímavý, prakticky neustále se bylo na co dívat. Uche a Michu ještě selhali, ale Pitiho umístěná levačka z pětadvaceti metrů už si cestu do sítě našla. Domácí druhá obdržená branka zasáhla, najednou Rayo bez problémů ovládalo střed hřiště a hlídalo své vedení. Až tři minuty před koncem normální hrací doby dokázala Granada alespoň snížit, tečovanou ranou se prosadil Fran Rico.

Více už ale domácí nestihli, stoper Lopez pak už jen uviděl červenou kartu a definitivně tak pohřbil naděje domácích na body. Rayo tak podruhé v řadě vyhrálo, ukazuje velkou sílu a stoupá na jedenácté místo, Granada je patnáctá.

Góly: -

Sevilla natáhla svou sérii utkání bez výhry, po remíze 0:0 s Espanyolem se však alespoň dokázala udržet před svým dnešním soupeřem. Domácí byli lepším týmem, tlačili, kýženou rozhodující trefu však dát nedokázali. Zápas se nesl tak trochu v duchu návratu José Antonia Reyese do Sevilly, domácí mu však obnovenou premiéru osladit tříbodovým ziskem nedokázali.

Reyes byl po celých devadesát minut hodně aktivní, neustále zaměstnával obranu Espanyolu v čele s gólmanem Casillou, gól však vstřelit nedokázal. Domácí nastoupili v poměrně ofenzivní sestavě, ve které se objevilo hned pět útočných hráčů. A Sevilla to od úvodního hvizdu rozjela, první šanci měl Negredo, ten ale hlavou Casillu nepřekonal a Manu del Moral se k dorážce nedostal.

Svůj další střelecký pokus poslal Negredo vedle branky, stejně se o chvíli později vedlo také Reyesovi. Cáceresova hlavička zase našla jen střed branky a další Negredův pokus lapil do svých rukavic Casilla. Hosté poprvé zahrozili až v jednatřicáté minutě, Thievy dostal příležitost zakončit rychlý protiútok Espanyolu, jenže Varase nepřekvapil, domácí gólman pak perfektně vyrazil také dorážku Álvara.

Poté už zase hrála Sevilla, Trochowski to zkoušel z velké dálky, ale přestřelil, v největší příležitosti prvního poločasu se pak objevil Negredo, když po přihrávce Navase zakončoval úplně sám, jenže ani on nedal. Po změně stran se obraz hry nezměnil, domácí neustále bušili do defenzivní hráze soupeře, měli i nějaké gólové možnosti, jenže stále nic z toho.

Blízko gólu za tři body byl opět Negredo, tentokrát však z vynikající pozice trefil jen jediného hráče, který dělil útočníka Sevilly a síť. Následně střílel Reyes z úhlu a olízl levou tyč, těsně před koncem pak ještě jednou vyzkoušel pozornost Casilly Perotti, ale brána Espanyolu dnes zůstala zakletá. Utkání tak skončilo remízou 0:0, což před odehráním zbývajících zápasů tohoto kola řadí Sevillu na šesté místo, hosté jsou na tom o skóre hůře a jsou na místě osmém.