Ligue 1 - souhrn 22. kola

Góly: 2. Nabil Fekir, 90+4. Memphis Depay - 45+3. Layvin Kurzawa

Parc Olympique Lyonnais viděl ve šlágru dvaadvacátého kola snad úplně všechno, včetně brzkého gólu a "šatňáku" a trefy ze závěrečné minuty, která zajistila domácím vítězství. Nechybělo ani vyloučení a zranění velké hvězdy.

Už ve 2. minutě rozehrával z pravé strany přímý kop Nabil Fekir. Na přímou střelu to rozhodně nevypadalo, a tak Alphonse Aréola povystoupil od čáry blíže ke shluku hráčů. Kapitán Les Gones však k údivu všech svou levačkou parádně zakroutil balon, který se otřel o pravou tyč a zapadnul přímo do sítě - 1:0. Takhle se v lyonském dresu neprosadil od dob Juninha Pernambucana snad vůbec nikdo!

Fekir se trefil popáté v řadě. Celkově se prosadil už šestnáctkrát, přičemž dohromady hned třikrát z přímého kopu, což je fakt, kterým se zatím nemůže pochlubit žádný jiný fotbalista, který nastupuje v některé z pěti elitních evropských lig. Odpovědět se snažil Edinson Cavani. Anthony Lopes se ale překonat nenechal.

Pak si málem dal vlastňáka Jérémy Morel. Paní štěstěna však nakonec stála na jeho straně. PSG nemohl pomoci Neymar a po půl hodině hry přišla další, definitivní rána. Kylian Mbappé už předtím podstoupil hlavičkový souboj s Houssemem Aouarem, který odnesl krvavým zraněním. Poté hledal Verrattiho centr, jenže narazil do Lopese a byl odnesen do šatny.

Místo něj přišel na hřiště Julian Draxler, nicméně do historie tohoto parádního mače (tedy ne pro Mbappého) se na rozdíl od jiných aktérů výrazněji nezapsal. Naštěstí pro lídra tabulky se nastavovaly v první půli čtyři minuty, ve kterých byl ještě na hrací ploše Dani Alves. Zkušený borec, který si však po změně stran příliš zkušeně nepočínal. Ale nepředbíhejme.

Brazilský pravý obránce nacentroval ze své strany do vápna, kde se míč snesl k Laywinu Kurzawovi, který nekompromisní ranou z první zamířil pod břevno a málem protrhnul síť. Situaci měl přitom ještě stíženou tím, že těsně před ním proběhnul ve snaze zasáhnout letící předmět Rafael. Štěstí holt přeje připraveným - 1:1.

V minutě sedmapadesáté se pustil do rizika Dani Alves, když před zraky rozhodčího Turpina přiskočil zezadu k Tanguy Ndombelemu. Možná, že balon zasáhnul, ale sudí přesto považoval jeho skluz za natolik nebezpečný, že bez napomenutí poslal bývalého hráče Barcelony či Juventusu do šaten a jeho PSG do deseti.

Unai Emery reagoval posílením obranných šiků, což se vyplácelo až do poslední minuty. Ale nepředbíhejme. Ještě předtím totiž musel hostující gólman zasahovat proti pokusu do té doby nezvykle málo viditelného Mariana Díaze. Fotbalista, který v minulosti oblékal i dres Realu Madrid, byl nedlouho poté vystřídán.

Pouze z lavičky už sledoval, která Areola vyráží kulatý předmět přímo na hlavu Rafaela, jenž se ovšem ze šťastně vstřelené branky radovat nemohl. Rozhodující moment utkání se tedy odehrál ve čtvrté minutě nastaveného času. A tady se rozhodně o nějaké klice hovořit nedá. Memphis Depay totiž přesně věděl, co dělá.

Zleva si navedl přes dva protihráče balon na střed, aby jej brutálně napálil do šibenice - 2:1. Parádní duel tedy přinesl výhru pro tým Bruna Génésia, který tak na druhé příčce snížil náskok PSG na osm bodů. Příště se pokusí vyplenit stadion Matmut Atlantique v Bordeaux. Pařížský celek bude chtít druhou porážku v sezoně odčinit za týden v domácím prostředí. Proti však bude takřka neprostupná obrana Montpellieru, která dokázala jeho elitní střelce udržet na uzdě i v zářijovém vzájemném zápase.

Góly: 45. Jorge, 67. Rachid Ghezzal, 81. Rony Lopes - 72. Ibrahima Niane

Radamel Falcao se sice tentokrát neprosadil, ale přesto Monaco vsítilo tři branky a čeká, jak dopadne duel PSG s Lyonem. Mety tentokrát doplatily na to, že dohrávaly o deseti.

První šanci zápasu si připsal Nolan Roux. Těžko říci, nakolik strategii Hantzova týmu ovlivnila 12. minuta, ve které musel kvůli zranění střídat Mathieu Dossevi. Na jeho místo však přišel Ibrahima Niané, takže se dá tvrdit, že křídelní prostor byl nadále obsazen přibližně stejně kvalitně. Domácí měli větší držení míče, ale prostřednictvím Falcaa si až do pětačtyřicáté minuty vypracovali jen jednu jedinou příležitost.

Těsně před odchodem do šaten se však kolumbijský šutér vyhnul ofsajdové pasti a přinutil Eijiho Kawashimu k výbornému zákroku. Balon se odrazil mimo šestnácku, kde jej zpracoval a následně z voleje vypálil Jorge. Tahle skákavá rána se ukázala býti pro japonského brankáře zkrátka příliš velikým soustem - 1:0.

Tradičně poloprázdné tribuny na Stade Louis II se tak mohly radovat. Bohužel Jorge se na začátku druhého poločasu zranil a musel ze hřiště. To platilo i pro Kawashimu, akorát v jeho případě byla na vině červená karta, kterou si vysloužil poté, co mimo velké vápno podrazil pronikajícího Adamu Diakhabyho.

Do branky ligového zápasu tak poprvé v kariéře naskočil třiadvacetiletý Quentin Beunardeau, přičemž obětován byl Jonathan Rivierez. První úspěšný zákrok si připsal po hodině hry, když vychytal Djibrila Sdibého. O chvíli později ale už inkasoval, když si Lemar vyměnil balon s Rachidem Ghezzalem, jehož technický obstřel doputoval ve spolupráci s tyčí do brány - 2:0.

V 72. minutě přišel na hřiště Farid Boulaya a hned se ujal rozehrávky rohového kopu, který neomylně posadil na hlavu Ibrahimy Nianého, který se jakožto velký senegalský talent trefil ve svých osmnácti letech poprvé v Ligue 1. Subašić neměl nárok - 2:1. V monackém stánku Les Grenats skórovaly po sedmizápasovém půstu.

Porážku však neodvrátili. Naopak Jardimův tým se ještě jednou prosadil. Běžela 81 minuta, když si Fabinho ve vápně pohrál s obránci a naservíroval Ronymu Lopesovi před odkrytou klec - 3:1. AS tak v domácím prostředí dalo alespoň jeden gól v osmačtyřicátém utkání po sobě (celkem těch branek bylo 126). V této statistice atakuje rekord Nice, které v letech 1975-1978 střílelo v pětapadesáti duelech po sobě.

Góly: 22. Wylan Cyprien

Nice se díky další těsné výhře dostalo na metu čtyřiatřiceti bodů, což za současné konstelace znamená šestou příčku, pouze o skóre za Nantes. Naopak historicky pořád ještě nejúspěšnější klub Ligue 1, tedy AS Saint-Étienne, se teď nachází pouhý bod nad sestupovou zónou.

Skvadra Jean-Louise Gasseta si věřila. Se jmény jako Robert Bérić, Paul-Georges Ntep či Romain Hamouma k tomu měla dobrý důvod. V prvním kole navíc ve vzájemném souboji Les Verts vyhráli. Už ve 2. minutě vyzval právě Ntep ke skórování kolegu Beriće a Walter Benítez se patrně jenom tiše modlil, aby střela slovinského útočníka neskončila mezi jeho tyčemi.

Nestalo se, a tak mohla přijít chvíle Wylana Cypriena, který se prosadil po desetiměsíčním půstu. Když z nějakých dvaadvaceti metrů rozehrával přímý kop, zkusil to přes zeď a dobře udělal, přestože si do brány po nucené pauze se navrátivší Stéphane Ruffier na balon sáhnul - 1:0. Nebýt Danteho, mohl Rémy Cabella vyrovnat v pětatřicáté minutě.

O dvacet minut později měl blizoučko k pojišťující trefě Bassem Srarfi. Léo Lacroix stál však přesně tam, kde měl, a balon vyhlavičkoval do bezpečí. Tuniský útočník to zkoušel ještě jednou, nicméně míč se do horního rohu Ruffierovy svatyně nakonec nevešel. Přesto se mohli svěřenci Luciena Favreho radovat z dalšího důležitého vítězství.

V této sezoně bylo už desáté a vypadá to, že krize z jejího úvodu už je zažehnána. I když je fakt, že herně to pořád není takový válec, jako v minulém ročníku. Uvidíme, jak hráči zvládnou mač na Stade Municipal Saint Symphorien v Metách. Pro ASSE to naopak byla jedenáctá porážka. A všichni příznivci klubu doufají, že další se za týden proti Caen konat nebude.

Góly: 16. Moussa Konaté (pen.), 79. Moussa Konaté, 84. Mathieu Bodmer - 29. Marcus Coco

Po šestizápasovém půstu bez vítězství se konečně Amiens zaradovalo ze třech bodů. Uplynulých šest kol mu vůbec nevyšlo podle představ, všudy všeho za toto období získal jen jeden bod, a tak vzpruhu proti Guingampu potřeboval jako sůl. Jeho soupeř naopak padl podruhé za sebou, jelikož nezvládl poslední desetiminutovku tohoto klání.

Na nováčky soutěže přitom bretaňský celek v minulosti velmi dobře uměl. V uplynulých jednadvaceti utkání proti nim neutrpěl jedinou porážku, naposledy tomu bylo v září roku 2014 proti tehdy postoupivším Métám. První poločas ještě skončil nerozhodně, a i když ve druhém vlastně vše směřovalo také k remíze, nakonec domácí stačili dvakrát udeřit.

Ti se ujali vedení po šestnácti minutách hry. Monconduit zakličkoval v pokutovém území, k zemi ho srazil Diallo, a sudí Desiage ukázal na bílý puntík. K exekuci penalty se postavil Konaté, který nechytatelnou střelu umístil přesně do šibenice, a to navíc ještě gólman Johnsson nevystihl směr tohoto pokusu a skočil na opačnou stranu.

Svěřenci Antoina Kombouarého, kteří ve vloženém kole nepředvedli vůbec dobrý výkon proti Lyonu a ztratili svou slušnou šňůru šesti ligových kol bez prohry, odpověděli ve 29. minutě. Založili nenápadnou akci na pravé straně, Salibur pak prostrčil balón do středu, odkud vypálil tvrdě Coco, a i když si brankář Gurtner na balón sáhl, v cestě do sítě ho nezastavil.

Druhé dějství bylo z obou stran hodně opatrné. A v podstatě ony dva góly se staly těmi nejklíčovějšími momenty. Nejprve v 79. minutě Manzala poslal zprava centr do šestnáctky, a tam se Konaté prosadil střelou z první. A o pět minut později sice Manzala trefil tyčku, nicméně z dorážky se už poměrně snadno trefil zkušenostmi ostřílený Bodmer.

Góly: 43. Junior Sambia, 90+5. Giovanni Sio - 30. Gianelli Imbula

Na cizích hřištích letos Toulouse získalo pouhých pět bodů a své konto v tomto ohledu nakonec nerozšířilo ani v Montpellieru, kde sahalo aspoň po remíze. Jenže v páté minutě nastavení se trefil Giovanni Sio a přisoudil vítězství na stranu domácích. Hosté i nadále procházejí velkou krizí a stále okupují předposlední příčku tabulky.

Před tímto soubojem byli v rozhodně daleko lepším rozpoložení svěřenci trenéra Michela Der Zakariana, kteří v uplynulých deseti kolech prohráli jen jednou, navíc se jim dařilo i v obou francouzských pohárech. Pomalu a jistě se schylovalo k jejich celkové jedenácté plichtě v sezóně, než na řadu přišla vymodlená trefa ze samotného závěru utkání.

TFC se naopak i nadále neuvěřitelně trápí, od konce listopadu v posledních osmi kolech urval jen jednu remízu a jednu výhru a zabředl do sestupového pásma, odkud se dlouhodobě jen těžko dostává. A ačkoli hosté čelili vůbec nejlepší defenzívě Ligue 1, prosadili se jako první oni. Skvostnou střelu z velké dálky totiž vyprodukoval Imbula.

Následně mohli náskok navýšit Sangaré nebo Issiaga Sylla, avšak ani jeden z nich míč do sítě nedopravil, a pak následovala velká nepříjemnost pro mužstvo kouče Pascala Dupraze. Gradel v souboji s Roussillonem nastavil podrážku vůči noze svého protivníka, a i když červená karta byla možná v tomhle případě přísnějšího ražení, sudí Brisard si jí zřejmě obhájí.

Přitom právě z rezultovaného přímého kopu se MHSC podařilo srovnat stav. Standardku rozehrál Sambia přímou střelou směrem na bližší tyčku, kde brankář Lafont nestačil zasáhnout. Druhý poločas byl poté z obou stran docela opatrný. Tedy až na poslední patnáctiminutovku, která ve finále nabídla pořádné drama.

Za Toulouse mohl skórovat v 77. minutě Delort, jenže po svém sólu trefil pouze tyčku. I na opačné straně se třásla branková konstrukce, z blízkosti jí totiž rozezvonil Roussillon. V poslední možnou chvíli přece udeřil Montpellier. Chybující Lafont centr Mukieleho nezkrotil ideálně, a toho využil Sio, jenž doklepl balón do prázdné brány.

Góly: 84. Benjamin Bourigeaud (pen.)

Po třech porážkách na přelomu prosince a ledna se Rennes podařilo zvítězit dvakrát za sebou a zase se dostalo zpátky do boje o evropské poháry. Po minulém skalpu Lille si tentokráte v bretaňském derby poradilo s Angers, a to díky proměněné penaltě Benjamina Bourigeauda z 84. minuty. Pro hosty byl konečný neúspěch opravdu hodně frustrující.

Les Scoïstes před týdnem urvali velmi cennou plichtu v Lyonu, následně se jim podařilo naplno bodovat s Troyes, a i na půdě hodně neoblíbeného protivníka, jehož v nejvyšší soutěži ještě nikdy neskolili, byli blízko aspoň nerozhodnému rezultátu. Domácí však potvrdili, že v závěrečných minutách patří v poslední době vůbec k nejsilnějším.

Hned třináct předchozích branek se jim podařilo vsítit až po přestávce, přitom osm z posledních jedenácti tref zaznamenali v konečných deseti minutách. Angers v Roazhon Parku dřelo do úmoru, hlavně druhý poločas byl pro něj značně složitý, jelikož už od 39. minuty hrálo o deseti. Domů ovšem ve finále nepřivezlo vůbec nic.

Už po půlhodině hry přitom hosté přišli o svou brankářskou jedničku. Butelle ve snaze zastavit dalekonosný projektil Gelina ze 14. minuty opravdu hodně nešetrně spadl na zem a pravděpodobně si poranil rameno. Sice ještě následujících zhruba dvacet minut na hřišti vydržel, ale bolesti přetrvávaly, a tak na jeho místo musel náhradník Michel.

Těsně poté přišla na řadu další velká nepříjemnost. Oniangué u lajny nevybíravě sestřelil Ludovica Baala, rozhodčí Moreira mu udělil za tentok zákrok žlutou kartu, a protože toho samého hráče napomínal také pár minut před tím, musela následovat červená karta. Smutný příběh pro konžského záložníka, jenž právě v Rennes načínal svou kariéru.

Druhý poločas byl ještě zajímavější než ten první. V 64. minutě vypálil z dálky velmi slušně Bourigeaud, ovšem Michel stačil jeho střelu jednoruč pod břevnem zastavit. Pak ale hostující muž v rukavicích jako by trošku situaci podcenil a v 71. minutě měl velké štěstí, že náhradník Lea Siliki nakonec rozezvonil pouze horní brankovou konstrukci.

O tři minuty později se naopak klidně mohlo ujmout vedení Angers, jenže taktéž Tait mohl litovat, že trefil parádní ranou pouze horní tyčku. V 84. minutě následoval rozhodující moment celého střetnutí. Brandon ve vápně trefil stopera Pavloviče do ruky, kopala se penalta, a ta byla zahrávajícím Bourigeaudem bezpečně proměněna.

Góly: 5. Jean-Eudes Aholou, 19. Kenny Lala (pen.), 79. Kenny Lala (pen.) - 33. Júlio Tavares, 45+1. Oussama Haddadi

Souboj týmů nacházející se v dolní polovině tabulky předznamenával důležitý souboj o body a touhu dostat se mimo hranici sestupového pásma. Úspěšnějším mužstvem byl nakonec domácí Štrasburk, který skolil Dijon i díky dvěma gólům Kennyho Laly a dostal se na desátou příčku.

Štrasburk trápila v poslední třech zápasech mizerná koncovka, soupeři nedokázal vsítit žádný gól. A hned od úvodních minut bylo na domácích vidět, že chtějí tuto kletbu co nejrychleji zlomit. Ve 4. minutě se to ještě Blayacovi nepovedlo, jelikož trefil pouze brankovou konstrukci, avšak o minutu později již mohli příznivci Le Racingu vypuknout radostí. Aholou se dostal ke střele z vápna a přízemní střelou k tyči otevřel skóre zápasu.

Následně byl po důrazném průniku do šestnáctky k zemi skolen Terrier a rozhodčí nemohl odpískat jinak než pokutový kop. Brankář Reynet dobře vystihl směr střely a vrhl se po své pravici, ale střela Laly byla dostatečně razantní.

The Mustards ovšem odpověděli vzápětí. Chafik našel křižným pasem úplně volného Júlia Tavarese, který měl dostatek času na zpracování míče, jenž pak umístil na zadní tyč do protipohybu gólmana Bonnefoie.

O dvě minuty později mohl svůj tým poslat zpět do dvoubrankového vedení Liénard, ale Reynet vyškrábl jeho přímý kop nad břevno. Těsně před dovršením pětačtyřiceti minut se opět blýskl hostující muž v rukavicích, který zneškodnil nebezpečnou hlavičku zakončujícího Blayaca. Po neproměněné tutovce si poslední slovo v prvním dějství vzal Dijon. Přímý kop rozehrávaný téměř z poloviny hřiště propadl v chumlu hráčů, balón se ocitl před Haddadim, a ten se z bezprostřední blízkosti nemýlil.

Ve druhém poločase měli první vážnější šanci hosté, konkrétně střílející Júlio Tavaras, a po jeho prudkém projektilu musel Bonnefoi na zem. Domácí kouč Thierry Laurey cítil, že pokud chce vyhrát, musí pozměnit složení základní jedenáctky, a jeho tah se mu vyplatil. Čerstvý Nuno Da Costa totiž po pár desítkách vteřin na place vybojoval pro svůj tým pokutový kop. K němu se postavil opět Lala a zvolil stejný způsob zakončení, jako při své první penaltě. Reynet vystihl pravou stranu, ale Lalova střela byla dostatečně razantní, a balón skončil v síti.

Dijon reagoval rychlým dvojím střídáním, avšak na změnu výsledku už ani nově příchozí hráči neměli podíl.

Góly: 44. Adama Niane

Sobotní večer předznamenával bitvu týmů nacházejících se blízko sestupového pásma. Lille se představilo v Troyes, přičemž mělo před zápasem v tabulce jednobodový náskok před svým sokem. V zápase rozhodl jediný gól Adamy Nianeho z konce prvního poločasu. Domácí se po těsné výhře posunuli na patnáctou příčku a po třech prohrách bodovali.

Situace ve středu tabulky je opravdu hodně napjatá. Mezi sedmým a osmnáctým místem je pouze devítibodový rozdíl, čili o jistotu záchrany se zřejmě bude bojovat až do posledního dechu. Všem zápasům se tedy dostává na velké důležitosti.

A z tohoto klání mezi těmito dvěma celky by určitě měli radost příznivci defenzivního fotbalu. Hráči obou mužstev vyslali na soupeře celkem tři střely, přičemž si každý brankář připsal pouze po jednom zákroku.

Těsně před odchodem do kabin se k míči dostal Deplagne, který ho poslal do vápna, a připravený Niane jej skluzem dopravil mezi tři tyče. Víc se v první části vlastně nestalo. V začátku druhé půle byli domácí lehce aktivnější, po zbytku zápasu ovšem přenechali iniciativu soupeři a zaměřili se na obranou činnost. Procentuální držení míče hovořilo jasně ve prospěch Lille, které mělo balón na svých kopačkách po dobu 63% hracího času.

Vyrovnání mohlo přijít na řadu přece jenom v 88. minutě. K míči se dostal Bahlouli, ale svoji střelu z pokutového území vyslal pouze do středu brány, kde stál připravený Zelazny. Troyes pak ve zbývajících minutách hrálo na polovině soupeře, a tak byly veškeré naděje na bodový zisk ze strany Lille ztraceny.

Góly: 26. Nicolas De Préville

Derby o Atlantik zvládlo překvapivě lépe Bordeaux. Klub prochází hlubokou krizí a v současné chvíli hledá nového trenéra, ale i přesto pod vedením dočasně zvoleného Érica Bedoueho uspěl na půdě letos hodně silného Nantes. Kanárci nevyhráli ani na třetí pokus a po prohře s PSG, remíze v Toulouse a nynějším výsledku oslabili svou pátou pozici.

Les Girondins na svého pobřežního rivala prostě umějí a od roku 2015 s ním neprohráli ani na sedmý pokus. O jedinou branku celého střetnutí se postaral v prvním dějství Nicolas de Préville, jenž v novém dresu skóroval teprve podruhé. Na svém kontě má už ale letos čtyři ligové branky, dvě předchozí totiž zaznamenal ještě zkraje sezóny, když hrál za Lille.

Začátek nového roku byl pro Bordeaux opravdu hodně bouřlivý. Ještě o vánočních svátcích se zdálo, že má trenér Jocelyn Gourvennec plnou důvěru vedení, jenže minulá porážka v Caen mu definitivně srazila vaz. Aktuální kondiční trenér Bedoue svůj tým připravil na Nantes velmi dobře. A především v obraně si počínali velmi kompaktně.

Domácí nepůsobili na hřišti žádným nebezpečným dojmem. Už od 26. minuty navíc museli dohánět jednogólové manko, jelikož Sabalyho centr zužitkoval hlavou de Préville, ten se přitom až příliš snadno odpoutal od nedůrazného obránce Dubiose. A brankář Tatarusanu již tuhle situaci vyřešit nedokázal. Po míči se jen marně natahoval.

Les Canaris ani náhodou nepatří k nejofenzivnějším mužstvům Ligue 1, doposud všudy všeho nastříleli jen devatenáct branek, a i tenhle zápas potvrdil, že útok není vyloženě jejich silnou stránkou. Do poločasu mohl srovnat snad jen Diego Carlos, ovšem brankář Costil, a zároveň nový kapitán FCGdB po odchodu Jérémyho Toulalana, jeho hlavičku polapil.

Zkraje druhého poločasu se snažil Costila překonat rovněž Rongier, avšak se svým pokusem zpoza vápna neuspěl. Náskok Bordeaux se naopak snažil pojistit de Préville, jenže pálil pouze těsně vedle. V nastavení se Nantes přece jenom mohlo dočkat vyrovnání, jenže N'Gom trefil z blízkosti jen Costila a z dorážky následně mířil trestuhodně nad Sala.

Góly: 55. Dimitri Payet (pen.), 74. Florian Thauvin

Marseille potvrdila, že v daleké Normandii se jí daří už dvě desetiletí, naposledy tam totiž prohrála v roce 1997. Už čtyřikrát v řadě před tímto duelem zvítězila, třikrát za sebou udržela čisté konto a z půdy Caen uzmula zasloužené tři body. Alespoň na chvilku se tak vecpala na druhou pozici, o kterou vehementně bojuje s Monacem a Lyonem.

Svěřenci Rudiho Garcíy jasně oběma svým sokům naznačují, že se hodlají o pozici vicemistra poprat se vší parádou a určitě chtějí přímo proklouznout do Ligy mistrů pro příští sezónu. Ne že by především v první půli předvedli úplně oslnivý výkon, ve druhém ale přišlo na řadu přece jenom zlepšení, a končený úspěch se ve finále dostavil.

Hosté nicméně mohli prohrávat už po devatenácti minutách hry, Santinimu se totiž z blízkosti podařilo rozvlnit síť po centru od Delaplaceho, každopádně jeho trefa nebyla uznána kvůli ofsajdu. O sedm minut později se Marseille dožadovala nařízení pokutového kopu, Bessat totiž ve vápně vrazil do Thauvina, sudí Letexier ale na bílý puntík neukázal.

Ve 34. minutě byl OM asi nejblíže vstřelené branky v rámci prvního dějství. Lopez přenechal míč Payetovi, ten ho následně poslal na hranici brankového území, kam si naběhl N'Jie, jenže jeho hlavička skončila pouze nad bránou. V nastavení mohl Caen naopak poslat do vedení Sankoh, avšak jeho pokus stačil zlikvidovat brankář Mandanda.

Jinak však domácí směrem dopředu hrozili jen sporadicky. Opravdu ne nadarmo disponují vůbec nejhorším útokem celé soutěže. A v 55. minutě SMC poprvé inkasoval. Bessat v šestnáctce kopl nešikovně do Sarra, Letexier musel zapískat penaltu, a exekutor Payet poslal svou střelu zkušeně do protipohybu gólmana Vercoutreho.

Les Phocéens se snažili najít cestičku za co nejrychlejším pojištěním náskoku, v 62. minutě však ještě neuspěl N'Jie, jenž z vyložené pozice napálil jen Vercoutreho. V 74. minutě se již ale přece své odměny dočkali. Prvotní střelu Thauvina ještě zablokoval stoper Djiku, druhý pokus však skončil přesně u tyčky. Vercoutre se po balónu jen marně natahoval.