Portugalské okénko (1.) - souhrn

Góly: 74. Konstantinos Mitroglou, 78. Jonas (pen.), 81. Jonas, 89. Nélson Semedo

Bráno čistě ukazatelem skóre zvládla Benfica ligový start do nové éry pod koučem Ruiem Vitóriou bravurně - vysoká výhra 4:0 nad Estorilem Praia se jistě počítá. Jenže první gól vstřelil Konstantinos Mitroglou až v 74. minutě; do té doby se Orli nedokázali prosadit, a i přes herní dominanci dovolili soupeři několik nebezpečných situací..

Po úspěšné hlavičce řeckého kanonýra, který do Lisabonu přišel letos v létě, přišla řada na tradiční oporu Jonáse: Brazilec nejprve zvyšoval z penalty a poté i ze hry. Na konečných 4:0 pak uzavíral minutu před koncem řádné hrací doby Nelsinho, což znamená, že favorit rozstřílel do té doby velmi houževnatý Estoril během pouhé čtvrthodiny. Na silnější soupeře by podobný výkon nejspíš nestačil, pro Ruie Vitóriu je však nejdůležitější, že jeho svěřenci hodili za hlavy prohraný Superpohár proti Sportingu a za ligovou obhajobou vykročili nakonec tím nejlepším možným způsobem.

Ne snad že by Benfica dovolila soupeři nějak ji zatlačit; celou první půli Vitóriův tým opticky dominoval, jenže reálné šance se prakticky vůbec neobjevovaly. Spíše takové náznaky, pološance a nadějné, nedotažené akce. Až pět minut před koncem se do slibné střelecké pozice dostal Luisao, který pálil z malého vápna trestuhodně do břevna. Liknavost Orlů ve finální třetině pak těsně před odchodem do kabin málem vytrestal hostující Léo Bonatini, jehož tvrdou ránu po brejku musel vykopávat veterán Júlio César; dorážející Sebá pak pálil vedle.

Tato šance jako by vlila hostům krev do žil, takže i druhé dějství 'odemkla' jejich další příležitost - opět u toho byl Sebá, který z bezprostřední blízkosti nechal vyniknout stále skvělý Césarův reflex. První gól proto přišel jako vysvobození. Benfica tentokrát zkusila rychlou útočnou akci, na jejímž konci byl přesně k tyči hlavičkující Mitroglou - 1:0. O pouhé čtyři minuty později zahrál rukou ve vápně Mattheus, míč si na bílý puntík postavil Jonás a se štěstím propálil Pawla Kieszka podruhé.

Dvoubrankovým náskokem uklidněná Benfica dohrávala utkání v exhibičním tempu a stihla přidat ještě další dvě trefy. Nejprve v 81. minutě znásobil svůj střelecký účet Jonás, který prudkou hlavičkou zužitkoval centr z pravé strany. Finální hřebíček do hostující rakve potom zatloukl minutu před koncem Nelsinho, zakončující po krásné týmové akci; asistenci si připsal Gaitán. Pro Estoril jde o trochu krutý výsledek, ale na to se historie ptát nebude..

Góly: 11. Pedro Santos (pen.), 80. Joan Román - 2. Tiquinho Soares

Braga to před vlastními fanoušky neměla s Nacionalem vůbec jednoduché, už od druhé minuty prohrávala a nakonec musela otáčet až trefou střídajícího Romána deset minut před koncem. Mise však nakonec byla splněna a Arsenalistas si připisují do tabulky první tři body..

Nedávno ještě z historického města zaznívaly hlasy, že Braga pomalu přebírá pozici Sportingu uvnitř portugalské 'velké trojky'; to je však už minulostí a současný tým se musí pekelně snažit, aby alespoň uhájil místo v pohárové Evropě. Loni se mu to zejména díky skvělé druhé půlce sezony povedlo, takže letošní cíl byl stanoven jasně: minimálně obhájit čtvrtou příčku. Do dnešního duelu nastupovali Arsenalistas s patřičným sebevědomím, už po několika desítkách vteřin ale museli dotahovat - Bonilha narýsoval pas do vápna, Tiquinho v dobré pozici napřáhl a gólman Kricjuk lovil míč ze sítě dříve, než si na něj stačil vůbec sáhnout.

Domácí odpověď na sebe nenechala dlouho čekat; Crislan však ve čtvrté minutě nechal pouze vyniknout Gottardiho, přestože pálil z bezprostřední blízkosti. Favorita tak musel vrátit do hry až nařízený pokutový kop, který v 11. minutě proměnil Pedro Santos. I nadále se na Estádio Municipal hrál vyrovnaný fotbal a šance se střídaly na obou stranách; za hosty mohl do prázdné hlavičkovat Luis Aurélio, leč netrefil, úspěšný exekutor Pedro Santos zase donutil svojí přízemní ránou ze střední vzdálenosti Gottardiho k dalšímu bravurnímu zásahu.

Hostující strážce udržel na uzdě také Rodriga Pinha, jehož pěknou ránu pod břevno vyrážel nad, a ve 44. minutě odmítl poslat Bragu do vedení po Santosově centru Crislan. Domácí tedy finišovali první dějství ve velkém tlaku, a podobně to na hřišti vypadalo i po změně stran - Nacional dlouho držel pouze výtečný Gottardi, a když už ani on neměl situaci pod kontrolou, zradilo Crislana v 70. minutě zakončení.

Minisouboj Crislan versus Gottardi o dvě minuty později opět ovládl neprůstřelný gólman; to už začínala domácím pomalu docházet trpělivost. Jako by hostující svatyně byla pro ně zakletá; její kouzlo nezlomil ani hostující Stojiljković, který ze středu vápna v 79. minutě pálil těsně vedle tyče. Zasloužené vysvobození tak vystřelil až další žolík, Joan Román, jenž vzal věci do svých rukou - obešel hned několik obránců a nekompromisně zakončil.

Góly: 69. Nuno Coelho, 76. Maurides

Moreirense bude mít po nečekaně úspěšné loňské sezoně letos za cíl především záchranu, nevykročilo však zrovna pravou nohou - doma proti Arouce si jistě myslelo na body, nakonec však muselo spolknout prohru 0:2. Ve druhém dějství o tom svými brankami rozhodli Coelho a Maurides.

V prvním poločase byl zápas vyloženě nudný, a i celkově rozhodně nesplňoval kritéria fotbalových fajnšmekrů (ostatně i když celkový počet osmi žlutých karet, po čtyřech na každé straně, jasně hovoří o tom, jak obraz na hřišti zhruba vypadal). Technicky přece jen lépe vybavení hosté od začátku více kombinovali a snažili se aktivně postupovat na obranu soupeře, chyběla jim však odvaha i přesnost v poslední třetině.

Domácí gólman Nilson musel poprvé zasáhnout proti Valentemu, příliš se ale nezapotil; jeho obránci dobře drželi své pozice, takže hráčům Arouky nebyla nic platná ani vyšší aktivita a držení míče. A když už se přece jen probili ke střele, byl Nilson na svém místě, jak ukázal i krátce poté proti Limovi. Až Boateng se pokusil vystrašit také hostujícího strážce Bracaliho, hlavičkoval však mimo.

První půli zakončil stupňující se tlak Arouky a zblokovaná rána Freitase, po změně stran se však obraz hry lehce proměnil - Moreirense bylo výrazně aktivnější a pokusy Vítora Gomese s Valentem měly něco do sebe. Zrovna ve chvíli, kdy už se zdálo, že domácí přebírají otěže utkání, však přišla rána - Nuno Coelho v 69. minutě povedenou hlavičkou poslal Arouku do vedení.

K rozhodnutí vlastně stačily dva rychlé údery. Ten druhý si připsal o sedm minut později Maurides, jehož rána překonala Nilsona podruhé, a ve zbytku utkání už se vlastně pouze dohrávalo mezi oběma vápny. Pouze Boateng se pokusil nepřesnou střelou alespoň snížit manko; poslední šanci zápasu pak zahodil střídající Ernest Ohemeng. Závěrečný tlak Moreirense byl sice viditelný, ale úspěch nepřinesl.

Góly: 17. Claro, 45+1. Ruca - 74. Afonso, 81. Luisinho

Vitória Setúbal prožila loni frustrující sezonu a nebýt obzvlášť chabé konkurence u dna tabulky, nejspíš by v Primeiře ani nepřežila. Letos si tradiční klub dal za cíl předvádět výrazně lepší výkony a mohl začít hned v prvním kole, Boavista se však ani za stavu 0:2 nevzdala a dvěma brankami ve druhé půli srovnala na konečných 2:2..

I přesto, že diváci v Setúbalu viděli nakonec celkem čtyři branky, se na Estádio do Bonfim žádný okouzlující fotbal nehrál. Boavista sem přijela spíše bojovat a také za to málem zaplatila, když v 68. minutě přišla o vyloučeného senegalského záložníka Idrissa Mandianga. Domácí si vybudovali svůj náskok díky trefám Clara a Ruky už v prvním poločase, silný závěr a branky Figueireda s Luisinhem však nakonec přihrály srdnatě hrajícím hostům možná trochu nečekaný bodový zisk.

Po poměrně nezáživné úvodní čtvrthodině přišel první úder - André Claro spíše jen zkusmo napřáhl za hranicí vápna, jeho nepříjemná střela však proskákala šestnáctkou a zapadla ke vzdálenější tyči brankáře Gideaa. Ten sice podobný pokus viditelně nečekal, přesto se s ním však mohl popasovat lépe. Kredit si nicméně napravil o deset minut později, kdy s vypětím sil vyrazil nebezpečnou přízemní ránu Hyun-Jun Suka.

Portský tým sice mohl v závěru prvního dějství srovnat po nepříjemné hlavičce Viniciuse, jenž po rohu pálil těsně vedle, finální úder prvního dějství však patřil opět Vitórii - běžel už nastavený čas, když si míč na hraně vápna srovnal na střelu Ruca a i díky nešťastné teči bránícího hráče propálil Gideaa podruhé.

Boavista po změně stran zvýšila tempo a zhruba po hodině hry málem snížila na 1:2; Leozinho v krkolomné pozici pálil do boční sítě. Rodící se tlak loňského nováčka nicméně uťala druhá žlutá karta pro Mandianga, po níž se zdálo, že je de facto rozhodnuto - Vitória nejenže stále držela komfortní náskok, ale teď měla navíc i výhodu přesilovky.

Jenže hosté se zkrátka odmítli vzdát. Nejprve v 74. minutě krásnou technickou střelou napálil míč do vinglu Afonso Figueiredo, a než se domácí stačili patřičně zkonsolidovat a třeba se pokusit o obnovení dvoubrankového vedení, přišla vyrovnávací trefa Luisinha. Rovnou z přímého kopu. Před Lukasem Raederem v domácí bráně míč nepříjemně poskočil a výsledkem bylo zaokrouhlení skóre na konečných 2:2.

Góly: 28. Breitner, 48. Élio - 84. Dyego Sousa

Na Madeiře se hned zkraje sezony hrálo malé derby - skromný nováček Uniao Madeira vyzval na souboj mnohem slavnější a zavedenější Marítimo, takže většina lidí očekávala, že si hosté svoji suverenitu pohlídají a nenechají se na hřišti přetlačit. Uniao však vystřihlo velice dobrý výkon a po zásluze vítězí 2:1.

Publikum na Estádio Municipal do Machico dostal poprvé do varu už po půlhodině hry Breitner; na 2:0 potom zvyšoval těsně po změně stran Martins, a když hosté prostřednictvím Souzy pět minut před koncem alespoň snižovali, bylo na nějaký zvrat už pozdě. Nutno dodat, že kromě tří gólů nebylo k vidění nic moc zajímavého.

Marítimo vstupovalo do utkání jako favorit a úvodní minuty tomu napovídaly: hosté drželi míč ve své moci a snažili se něco vymyslet, leč marně. Veškeré ofenzivní snahy byly zneškodněny hned v zárodku, a neboť ani jeden ze soupeřů nechtěl hned na úvod v derby ztratit body, hrálo se převážně kolem středového kruhu. Balon často měnil majitele a individuální nepřesnosti brzdily oba týmy.

Celkově otupělou vyrovnanost zápasu se pokusil rozčísnout až Tiago Rodrigues, který pálil mimo tři tyče, a na druhé straně Amilton, jehož ránu zblokovala soupeřova defenzivní linie. A pak, zničehonic, přišel úder - ve 28. minutě vypálil Breitner a jeho střela zapadla do hostující klece. Nečekané vedení nováčka se pokusil krátce poté anulovat Alex Soares, obětaví zadáci domácích si však s jeho pokusem poradili. Neprosadil se ani Gevorg Ghazarjan se svým nadějným projektilem.

Hosté se po změně stran pokusili oživit svoji hru nasazením čerstvého Fransérgia, jemuž uvolnil místo Xavier, kýžený efekt se však nedostavil - ještě než se totiž Marítimo stihlo zorientovat a začít s ofenzivou, inkasovalo podruhé. Tentokrát prostřednictvím Élia Martinse. Už na 3:0 mohl následně zvyšovat Breitner, gólman Romain Salin ale tentokrát včas zasáhl.

Na druhé straně se jeho protějšek Moreira vytáhl proti ráně aktivního Ghazarjana; v té době už hostující tlak sílil, a když se do zakončení dostal Dyego Souza a vstřelil kontaktní gól, zdálo se, že by Marítimo ještě mohlo zápas zdramatizovat. O vyrovnání se také v nastavení pokoušel Rúben Ferreira, Moreira ale odolal a uhájil pro svůj tým těsné vítězství.

Góly: 8. Vincent Aboubakar, 61. Vincent Aboubakar, 84. Silvestre Varela

Porto splnilo doma proti Guimaraesi roli favorita a do nové sezony vstoupilo suverénní výhrou 3:0. Zatímco tedy hostům začátek nové éry pod vedením kouče Armanda Evangelisty hrubě nevyšel, Draci směle vykročili za svým cílem, kterým je podle slov Julena Lopeteguie jen a jedině mistrovský titul..

Hrdinou utkání se stal kamerunský útočník Vincent Aboubakar, který vstřelil dvě branky a měl i několik možností završit hattick, a také nová posila z Benfiky, výtečný bek Maxi Pereira, autor dvou asistencí. Vitória působila vyrovnaným dojmem pouze krátce na začátku druhého poločasu, jinak si další nový muž v portské sestavě, gólman Iker Casillas, pro své první čisté konto v modro-bílém dresu dokráčel vlastně bez problémů.

Lopetegui se rozhodl vyslat vedle Aboubakara do svého 4-3-3 křídelníky Cristiana Tella se Silvestrem Varelou, a právě ex-barcelonský talent připravil už po několika minutách první gólovou šanci - svůj brejk zakončoval chytrým pasem na Giannelliho Imbulu, francouzský záložník ale přepálil. O pár desítek vteřin později se nicméně už domácí mohli radovat: tentokrát to byl Varela, kdo rozjel celou akci, míč se přes Sandra dostal až k Aboubakarovi a mrštný Kamerunec tvrdou ránou propálil brankáře Douglase.

Vitória nehrála úplně špatně, Porto ji ale do šancí nepouštělo, ovládalo hru a před poločasem mohlo přidat i druhou branku; Aboubakar se tentokrát proměnil v asistenta, Héctor Herrera ale jeho míč před osamoceného Douglase včas doběhnout nedokázal. Už po změně stran pak hostující brankář předvedl velký kiks, když mu vypadl míč přímo před Tella, včas se ale vrátil bránící Joao Afonso.

Pojišťující trefa přišla až po hodině hry; Aboubakar si chytře naběhl za obranu, zbavil se pozornosti bránícího hráče a prudkou ranou propálil Douglase podruhé. Od té doby byli hosté na kolenou a mohou být rádi, že jim kamerunský ostrostřelec nenadělil víc "dárků"; šance na to měl, jako v 68. minutě, kdy jej vychytal Douglas, nebo o pět minut později při samostatném úniku. Ten nakonec vyřešil obětavým skluzem Josué Sá.

Devět minut před koncem pak poslední hřebíček do hostující rakve přibil Varela, jenž zpracoval skvělou přihrávku od Pereiry, vymanil se z pozornosti dvou obránců a ranou na přední zvýšil na suverénních 3:0. Vitória ještě mohla tento debakl v nastavení alespoň snížit, to by ale Valente musel se svojí stoprocentní šancí naložit mnohem lépe.

Góly: 44. Gonçalo Brandão, 55. Rúben Pinto, 59. Carlos Martins (pen.) - 27. Renan Bressan, 74. Gonçalo Brandão (vl.), 82. Hélder Guedes

Fanoušci Belenenses a Ria Ave budou na tento zápas vzpomínat nejspíš ještě hodně dlouho. V divoké přestřelce na úvod nové sezony totiž oba týmy berou bod za remízu 3:3. Domácím nebylo nic platné ani dvoubrankové vedení, v závěru totiž Rio Ave dokázalo zaslouženě vyrovnat. A to ještě v nastavení mohl padnout vedoucí gól na jakoukoliv stranu..

Na lisabonském stadionu se zpočátku hrálo podle domácích not; Sturgeonova rána však narazila pouze na připraveného gólmana Cássia, kdežto na druhé straně, zhruba po čtvrt hodině hry, proletěla tečovaná střela Joaa Novaise kolem tyče. Po aktivním úvodu se Belenenses možná trochu překvapivě zatáhlo dozadu, čehož Rio Ave dokonale využilo ve 27. minutě: po nejistém zásahu gólmana Ventury se k míči dostal číhající Renan Bressan, který jej pohodlně uklízel do prázdné branky.

Inkasovaný gól Belenenses probudil. Hned vzápětí donutil aktivní Sturgeon Cássia k parádní robinzonádě, a ještě před odchodem do kabin dokázali domácí vyrovnat: přímý kop se dostal až k Brandaovi, který vyskočil nejvýše a hlavou usměrnil balon přesně k tyči.

Skutečné drama však mělo propuknout až po změně stran. Domácí se dostali do vedení druhou úspěšně provedenou standardkou v zápase; tentokrát šlo o rohový kop, který dokázal Cassio pouze vyboxovat před sebe. Naneštěstí pro něj stál na hranici vápna Rúben Pinto, jehož povedená hlavička prolétla celou šestnáctkou až do sítě. Jen o pár chvil později pak lisabonští svůj náskok ještě zdvojnásobili - po faulu na Abela Camaru se kopala penalta, kterou suverénně proměnil Carlos Martins.

V tu chvíli byli domácí na koni. Když jejich nadšení nepolevovalo a Carlos Martins málem zvyšoval v 65. minutě už na 4:1, asi by se na stadionu nenašel nikdo, kdo by se o výsledek ještě obával. Ale bojovné Rio Ave neřeklo poslední slovo. Čtvrt hodiny před koncem šťastně dokázalo snížit na 2:3, když centr střídajícího Guedese srazili do vlastní sítě společnými silami Brandao a Ventura.

Hosté vycítili šanci na úspěch, sami ale nejspíš nečekali, že vyrovnání přijde takto rychle - už v 82. minutě korigoval skóre na konečných 3:3 'žolík' Guedes, jehož přesná hlavička po Héldonově pasu nedala Venturovi příliš šancí zareagovat. Najednou byl osud zápasu zcela otevřený, a oba týmy se hnaly za vítěznou trefou. Hluboko v nastavení pak diváky zvedly ze sedadel ještě dvě gólové šance, po jedné na každé straně; obě však zarazila píšťalka asistenta, signalizující postavení mimo hru.

Góly: 58. Luís Alberto - 15. João Mário, 90+8. Adrien Silva (pen.)

Hodně divokou premiéru prožil na lavičce Sportingu nový kouč Jorge Jesús. Jeho svěřenci byli v duelu na půdě nováčka z Tondely velkými favority, nakonec ale museli na výhru čekat až do osmé (!) minuty nastavení - a to ještě přišla z penalty. Domácím tak místo oslav nečekaného bodu zbyly jen oči pro pláč..

Smutným hrdinou zápasu se stal domácí záložník Luís Alberto, který si dnes před dvaadvaceti tisícovkami diváků, natěšenými na historicky první start jejich týmu v nejvyšší soutěži, prožil hotový emocionální kolotoč: nejprve po hodině hry smazal favoritův náskok, potom však právě jeho faul připravil nováčka o remízu.

Jakkoliv jsou ovšem pocity domácích jistě zjitřené, pouhý pohled na sestavu Sportingu dával jasně tušit, že tady to zavánělo čistou "dvojkou" - vždyť jen v ofenzivní části museli až z lavičky naskakovat do utkání takoví borci jako Carlos Mané a Fredy Montero. Jesús se rozhodl začít hned se čtyřmi útočnými 'tykadly'; na trávník se tak vměstnali André Carrillo, Bryan Ruiz, Islam Slimani i Teofilo Gutiérrez, a to ještě koučovo ultraodvážné 4-4-2 spoléhalo na středový dvojblok Joao Mário - Adrien Silva.

Důsledkem takto nastavené taktiky byl vcelku logicky úvodní nápor Lvů, který mohl už v desáté minutě proměnit Slimani; po chytrém pasu Gutiérreze však zblízka nechal pouze vyniknout domácího gólmana Matta Jonese. Hosté tak museli s oslavami počkat ještě dalších pět minut, než se po pečlivě budovaném postupném útoku dostal míč na Máriovu kopačku; záložník Sportingu napřáhl, balon se otřel o bránícího Kaká a zapadl za záda anglického strážce.

Favorit měl i další šance: Carrillův únik za zapomenutou domácí obranu však skončil lobem mimo tři tyče, Slimani zase (už po změně stran) málem úspěšně zakončoval chytrou akci Ruíze a Carrilla. A pak, v 58. minutě, zničehonic udeřili domácí - přímý kop propadl až před Ruie Patrícia a v nastálém zmatku propasíroval míč do sítě šťastlivec Alberto. Na tribunách propukla obrovská radost..

..a slavilo se ještě po uplynutí stanovených 90 minut, po nichž svítil na tabuli stále stav 1:1. Zoufalý Jesús sáhl k poslední změně, když na nastavení poslal na hřiště čerstvého Gelsona Martinse. A právě to se stalo Tondele osudným - právě Martins byl totiž tím, koho si Luís Alberto "vybral" v posledních vteřinách k nedovolenému zákroku. Sudí Carlos Xistra nařídil penaltu, kterou kapitán Adrien Silva zkušeně proměnil a zchladil tak nadšení domácích příznivců.