Premier League - souhrn 15. kola

Góly: 31. Graziano Pellè - 12. Robin van Persie, 71. Robin van Persie

Skončí tahle série někdy? Southampton se nyní může vzít za ruce s Arsenalem a naříkat nad nešťastným osudem. Manchester United vyhrál popáté v řadě a i dnes se tomu tak stalo po řekněme velmi nedominantním výkonu (kupříkladu: poměr střel 15:3). Saints byli ve většině utkání jasně lepší, ale geniální David De Gea spolu s precizním Van Persiem zajistili výhru 2:1 pro Red Devils.

První střet nizozemských manažerů v historii Premier League začal lépe pro Louise van Gaala, byť to tak po prvotní aktivitě Southamptonu a zajímavé akci po ose Bertrand - Long zakončené hlavičkou mimo branku rozhodně nevypadalo. Po deseti minutách ale vytvořil nevídanou minelu José Fonte a Robin van Persie po jeho laskavé pobídce a samostatném nájezdu prostřelil i Forstera.

Koemanova parta byla pochopitelně jako opařená. Saints přesně měsíc nevyhráli a pomalu přicházeli o výsadní postavení těsně za vedoucí dvojicí Chelsea - Manchester City. S ubíhajícím časem ale domácí stále nebezpečněji ohrožovali defenzivu United, tak jako kličkující Mané, jehož sólo skončilo až na hranici pokutového kopu.

De Geu prověřil až útočník Graziano Pellé, jenž si procházel osobní krizí, pro kterou už téměř dva měsíce neskóroval. Tadićovu přihrávku ještě nezužitkoval, po půlhodině hry ovšem střeleckou mizérii protrhl. Vše začalo banální ztrátou Fellainiho uprostřed hřiště po níž následovala řada odrazů v nepřehledné skrumáži ve vápně Man Utd. Tadićův pokus se nakonec odrazil k volnému Pellému, jehož dělovka zblízka ukončila 591 minut trvající gólovou "hladovku" italského bijce.

LVG vsadil na systém se třemi stopery, který od úvodu působil velmi nekonsolidovaně - ostatně jako v drtivé většině utkání, kde hráli United systémem 3-5-2. Z jeho zatvrzelosti jej neprobudil ani opravdu špatný výkon celé defenzivy korunovaný zraněním Smallinga a nervózním představením mladíka McNaira, jenž byl dokonce holandským stratégem ještě do poločasu stažen. Přesto ke změně rozestavení nedošlo.

Zasloužený druhý gól už šest minut po změně stran málem přidal Shane Long, který se po perfektním centru Tadiće dostal k tutové šanci - jeho hlavičku však vyrazil skvělý De Gea. Ještě chvíli před ním se přes kuželovitou obranu prokličkoval dokonce stoper Southamptonu Yoshida, až na poslední chvíli zasáhl coby zachránce Jonny Evans.

United si nedali říct, nejdřív ztratil míč po další banální chybě Young, o dvě minuty později ho napodobil Rojo - a to už Pellé střílel z nebezpečné pozice - bohužel pro příznivce Saints těsně vedle branky. A co víc, dvacet minut před koncem dokonce domácí podruhé inkasovali...

Van Gaal má totiž k dispozici Robina van Persieho a k tomu také nebývalou porci štěstí, která se ho drží poměrně dlouho. Minimálně polovina z jeho čtyř výher v řadě totiž přišla po podobně nevýrazném výkonu a průběhu hry jako dnes. Southampton si vybral slabší desetiminutovku a United okamžitě udeřili. Rooneyho dokonalý přímý kop na zadní tyč našel parťáka z útoku, jenž Forsterovi nasadil už druhé housle - 1:2.

Southampton poté začal opět na plné obrátky, Pellého opět vychytal letos patrně nejlepší gólman Premier League David De Gea, Bertrandova tečovaná rána pak prosvištěla těsně nad břevnem. V závěru utkání už si těsné vedení hosté pohlídali, vyhráli tedy už popáté, posunuli se na třetí místo a přiblížili se vedoucí Chelsea na rozdíl osmi bodů.

Góly: 17. Ciaran Clark, 71. Alan Hutton - 13. Leonardo Ulloa

Bez prohry v pěti kolech, po dlouhé době se dvěma po sobě jdoucími výhrami a již šest bodů nad sestupovou propastí - v Birminghamu si opět mohou libovat, alespoň tedy v rámci možností. Naopak Leicester se dál utápí v krizi; bodovat se mu nyní nepodařilo již v osmi z posledních deseti zápasů...

Zkraje tohoto nedělního utkání se hráči hodně zastřelovali a bránu netrefil ani Benteke, když už se jednou po propadnutí Huttonově balonu pro N’Zogbiu podíval za obranu Leicesteru. Góly tedy začaly padat teprve po odbití 13. minuty.

Nejdříve Mahrez pronikl z pravé strany do středu, jeho nepříjemně tečovanou ránu neudržel Guzan a pohotový Ulloa zavěsil vůbec poprvé od zářijové přestřelky s Manchesterem United; poprvé v 10 kolech.

Jenže Aston Villa si na domácím hřišti nenechala nic líbit a udeřila v podstatě obratem. Standardní situaci perfektně rozehrál Ashley Westwood a Ciaran Clark se do centru za letu vložil velice obratně - tak aby výjimečně skóroval a srovnal na 1:1.

Takový byl i poločasový stav, když ve zbytku úvodní části zdaleka nejvíce zaujal Vardyho nešetrný zákrok, který si jednak zasluhoval více než jenom žlutou kartu; a jednak si vyžádal oběť v podobě zřejmě vážně zraněného záložníka Westwooda.

Přesto do druhé půle Aston Villa nevkročila nijak otřeseně, spíš přesně naopak. Benteke se okamžitě projevil jako hlavní kreativní síla, Cleverley však svůj finiš nedokázal adekvátně ukrotit. A poté byl Benteke pro změnu na konci jedné akce odmítnut včas vyběhnuvším Schmeichelem.

Dánský brankář se ve druhém dějství obecně měl co ohánět a brzy likvidoval Agbonlahorovu křižnou ránu. Aston Villa potom poněkud ztratila půdu pod nohama vinou dalšího zranění klíčového středopolaře, tentokrát Cleverleyho, avšak Foxes tohoto zakolísání využili akorát k jedné zajímavé šanci Nugenta.

Villans naproti tomu dokázali v 71. minutě vykouzlit gól jakožto blesk z čistého nebe. Na počátku celé akce stál opět Benteke, jehož lahodný pas do strany převzal Hutton a s přehledem - ačkoliv byste si na něho jako na střelce před výkopem jistě nevsadili - nasměroval birminghamské za třemi body.

Zanedlouho ještě Schmeichel Leicester tři udržel ve hře - nejprve při Bentekeho hlavičce po skvělé Grealishově výzvě, posléze při jedné záludné standardce a Agbonlahorově průniku, který zakončoval Grealish - to však nebylo hostům k pořádnému užitku. Za ně už závěrem utkání promlouvali akorát Vardy s Woodem, ani jeden z nich ale Guzana nijak neprověřil, a navíc Konchesky za potyčku s Huttonem uviděl červenou kartu.

Góly: 41. Andrew Carroll, 67. Andrew Carroll, 87. Diafra Sakho - 19. Wilfried Bony

Swansea nadále zůstává bez venkovní výhry od prvního kola tohoto ročníku a přitom si připisuje na konto další rozházené body z vedoucí pozice. Přestože se Velšané brzy ujali vedení, následně nechali Andyho Carrolla obrátit stav a po červené kartě pro Fabianského už potom nebylo moc co řešit...

V úvodních pasážích zápasu se Swansea poněkud lopotilo a West Ham zase jednou rozdával svým herním projevem radost na všechny strany, přesto to byli hosté, kdo se prostřednictvím nejlepšího ligového střelce tohoto kalendářního ročníku ujali vedení. Sigurdsson s Monterem spojili síly, aby rozevřeli soupeřovu obranu, a po příhře druhého jmenovaného se Bony vnějším nártem prosadil již posedmé v sezoně.

Tahle trefa Hammers jaksi znejistěla a Sigurdsson s Bonym měli brzy menší příležitosti zvýšit na 2:0. Tak jako tak ovšem West Ham zvládl zareagovat ještě do přestávky, když začal operovat mnohem přímočařeji a Carroll takhle ve 41. minutě po centru Jenkinsona vyrovnal. Pro vytáhlého Angličana šlo o první branku od měsíce března.

I přes Carrollův individuální úspěch se Sam Allardyce o pauze odhodlal k jedné zásadní změně: zatímco spolupráce Carrolla s Ennerem Valenciou nefungovala, Diafra Sakho měl dle zkušeného manažera lepší předpoklady pro to si s dlouhánem na hrotu vyhovět - a to se také potvrdilo.

Bony sice úvodem druhého dějství nastřelil břevno, jinak se ale Swans k ničemu moc nedostávali, a v 65. minutě se domácí skrze další Carrollovu hlavičku - tentokrát po Downingově dodávce - dokonce ujali vedení.

A hned záhy bylo ještě hůř: Fabianski vystartoval mimo vápno proti Sakhovi, zkosil ho za červenou kartu, a tím byly de facto popraveny veškeré šance Swansea na nějaký ten bodový úspěch. Což jedině podtrhl Sakhův pozdní zásah, umožněný dalším Carrollovým vzdušným vystoupením.

Góly: 24. Yaya Touré (pen.)

Šlágr 15. kola nejvyšší anglické soutěže skončil vítězstvím favorizovaného celku 1:0. Jedinou branku tohoto duelu vsítil z pokutového kopu po faulu na Milnera Yaya Touré. Největší šanci na vyrovnání Romelu Lukaku kvůli perfektnímu Hartovi nezužitkoval, a boj o titul se nám tak dramatizuje.

Manchester vstupoval do utkání s vědomím, že může ztrátu na vedoucí Chelsea stáhnout na pouhé tři body, neboť Blues odpoledne prohráli v Newcastlu. Již v šesté minutě přišla pro domácí velmi špatná zpráva - nejlepší kanonýr Premier League Sergio Agüero musel pro zranění se slzami v očích přepustit své místo mladičkému Pozovi.

Žádné strhující tempo k vidění nebylo, první střelu tohoto zápasu vyslal až po dvaceti minutách hry Yaya Touré, jeho ráně však scházela přesnost i razance. Zanedlouho se z čista jasna naskytla pro Citizens velká příležitost k otevření skóre. Milner v rohu šestnáctky upadl po souboji s Jagielkou a hlavní rozhodčí André Marriner neváhal odpískat pokutový kop. Toho se zhostil Yaya Touré, a i když Tim Howard vystihl směr, na perfektně provedený kop nedosáhl.

Závěr první půle patřil rovněž Pellegriniho družině, která uzavřela Toffees na jejich polovině. Po rohovém kopu rozehraném na krátko přišel střílený centr do vápna, ten zasáhl Fernando, ale Howard byl u své pravé tyče připraven. Ve 42. minutě se ještě ocitl v zajímavé příležitosti Jesús Navas, jeho střelu ale defenziva Evertonu zblokovala a míč skončil na horní síti.

Po změně stran opět začali aktivněji hráči Manchesteru, velkou šanci ovšem José Pozo nevyužil. Aktivní Milner odcentroval z levého křídla právě na teprve osmnáctiletého útočníka, fantastický Howard ho však vychytal a podržel svůj tým. Na opačném konci hřiště se do nůžek perfektně položil Samuel Eto'o, bohužel pro něj Hart jeho pokus v pohodě ukryl v rukavicích.

V 78. minutě předvedli Citizens skvělou akci, po ose Lampard - Džeko doputoval balón až k Milnerovi a anglický reprezentant jen těsně minul Howardovu svatyni. Na prahu 82. minuty byli hosté opravdu velice blízko vyrovnání. Lukaku po sklepnutí Eto'a pálil z první přímo z voleje a pouze bravurní reflex Joea Harta připravil Toffees od vyrovnání.

A když skvadře Roberta Martíneze na vstřelení kýženého gólu nestačilo ani dlouhé pětiminutové nastavení, připsal si tři důležité body klub z Manchesteru.

Góly: -

Hull City padá do sestupové trojky poté, co se s jiným klopýtajícím celkem z West Bromwiche rozešel výmluvně bez branek. Rozhodující okamžik zápasu se dostavil již v deváté minutě, když Graham Dorrans z penaltového puntíku nepotrestal Livermoreův faul na Anichebeho...

Tento moment už příliš za zmínku stojících událostí vpravdě nenásledovalo. Například online reportáž Eurosportu první poločas průběžně popisovala jako "děsivý", kde "se nic neděje" - a po změně stran to popravdě nebylo o moc lepší.

Allan McGregor, povzbuzen penaltovým zákrokem, musel výjimečně zasahovat proti Gardnerově přímému kopu a Varelově pokusu ze samotného nastavení nudného zápasu; naproti tomu jeho protějšek musel poprvé do akce až po hodině hry, kdy zároveň likvidoval suverénně nejlepší příležitost domácích - Quinnovu nízkou hlavičku po Livermoreově výzvě.

Góly: -

Liverpoolu se nepodařilo ideálně navázat na předešlý triumf nad Leicesterem a po bezbrankové domácí remíze se Sunderlandem se tak Brendan Rodgers znovu ocitá pod palbou kritiků. Jeho dnešní jedenáctka, ve které chyběl pravděpodobně šetřený Steven Gerrard, ostatně jen sotva předvedla něco chvályhodného...

Pokud si Reds plánovali proti tápajícímu soupeři vytvořit nějaký brzký tlak, jejich plány velmi brzy vzaly za své. Teprve v 17. minutě si Liverpool vybojoval alespoň rohový kop, přičemž první střelecký pokus obstaral Rickie Lambert ještě o dalších šest minut později, když po Lallanově výzvě hlavičkoval mimo vymezený prostor.

Herní projev LFC byl v první půli tak nemastný, že Rodgers poslal zmíněného Gerrarda rozcvičovat ještě před pauzou, kdy to už přitom klidně mohlo být 1:0 pro hosty. Krátce před obrátkou totiž Larsson výtečně rozehrál rohový kop a Wes Brown v dobré pozici hlavičkoval trestuhodně nad bránu.

Stejně jako zakončili úvodní část, tak také Black Cats vstoupili do té druhé - a nikým nehlídaný Wickham měl po dalším neodvráceném Larssonově rohu na zadní tyči dozajista skórovat. Rodgersovi potom v 67. minutě konečně došla trpělivost, pročež vysvlékl Gerrarda a poslal ho na hřiště na úkor Lallany.

Posléze si už Liverpool dokázal vytvořit alespoň nějaké ty jakž takž zajímavé příležitosti, Coutinhovu ojedinělou střelu ovšem zlikvidoval Pantilimon, a Sterling se marně pokoušel o penaltu. Naopak Jordi Gómez měl ještě jednu šanci při protiútoku svého mužstva.

Góly: -

Crystal Palace jednou za čas ukáže, proč patří mezi anglickou elitu, a dnešek toho byl důkazem. Jediné, co vydařenému výkonu chybělo, bylo lepší zakončování. Tottenham tahal po většinu klání za kratší konec, a když už na svého soupeře zatlačil, místo pouštění strachu se sám obával nebezpečných kontrů.

Ani zkušený pilot by se nestyděl za nalétané minuty balónu z úvodu zápasu, oba týmy takto cílily své ofenzivní posuny podél levé lajny. Bolasie se bez pomoci spoluhráčů přičiňoval o rychlý nárůst rohových kopů, Eriksen na druhé straně zase vytrhl nezáživný začátek brilantní kličkou do vápna a následnou prudkou střelou do boční sítě u bližší tyče.

Jako první se začali osmělovat hosté po čtvrthodince hry a velmi rychle se stali pány na hřišti. Llorisovi přitom dělal největší problémy Ledley, který po nepovedeném přímém kopu z dvaceti metrů pohotově pálil znovu a domácí brankář musel rychle k tyči. Jen pár momentů poté si řekl o pozornost Bolasie zapamatování hodným průnikem do šestnáctky, Ledley však z první přestřelil. Z obdobné pozice mířil po rychlém kontru ve 26. minutě i Soldado, fanoušci však byli vděční alespoň za nějaký ofenzivní pokus a náležitě to dali najevo.

Vzápětí už musel být opět v pozoru Lloris, který bravurním zákrokem připravil o radost Danna, který po sedmém rohovém kopu svého týmu vyslal téměř gólovou hlavičku. Po hluché čtvrthodince, v níž se oba celky nemohly prodrat k finální přihrávce, ukázal své umění s míčem Zaha, jenž se snadně vypadající kličkou dostal mezi dvěma obránci do vápna a následnou technickou střelou z těžkého úhlu těsně minul vzdálenější tyč.

Tottenham se po změně stran herně zvedl, to však v žádném případě neznamenalo, že by se Eagles chtěli podvolit, druhé dějství tak sice nebylo na gólové příležitosti nikterak bohaté, na své si ovšem přišli fanoušci bojovného fotbalu bez jediného vypuštěného souboje. Kvalitním projevem se prezentovaly i obrany, které díky perfektní organizaci dokázaly likvidovat rychlé výpady i nápadité kombinace.

Až v 63. minutě si Soldado na milimetr pohlídal ofsajdovou linii kopírující hranici velkého vápna, nicméně zbrklým zakončením Speroniho neohrozil. Jinak ale panující Tottenham kousal o poznání méně než neúnavní hosté, jimž nechybělo mnoho, aby se deset minut před koncem dostali do vedení.

Velkou porci smůly si však během jediné minuty vybral Puncheon. Ten nejprve našel ve vápně odražený balón a z bezprostřední blízkosti málem zlomil břevno, stále pokračující útočnou akci pak sice rozvlněním sítě zakončil, bohužel pro něj však byl nachytán v těsném ofsajdu. Jen pár momentů poté se už musel vyznamenat Lloris, který excelentním zákrokem vychytal "tutovku" Bolasieho, jenž dostal dvanáct metrů od brány míč proti noze.

A neuběhlo ani třicet vteřin a za hlavu se chytal Ledley, který se záhy zjevil sám před brankářem, mířil však příliš vysoko. V útoku zoufalí Spurs nedokázali při závěrečném snažení nic vymyslet, Crystal Palace tak nakonec přes bezbrankovou remízou opustí stadion jako smutnější.

Góly: 1. Peter Crouch, 35. Bojan Krkić, 45. Jonathan Walters - 68. Santi Cazorla (pen.), 70. Aaron Ramsey

Stoke je i nadále jednou velkou Nemesis Arsenalu; stejně jako manažer Mark Hughes, který mu nyní nepodlehl již sedmkrát v řadě. Potters přitom za dnešní vítězství vděčí především parádnímu výkonu z úvodní části, kdy ospalé Gunners zaskočili rovnou třemi góly...

Arsenal na pomyslný kolotoč usedl opravdu velmi brzy. Už po 19 sekundách Chambers nedokázal odvrátit centr z pravé strany a bylo to 1:0. Míč se totiž snesl ke Crouchovým pavoučím nohám, útočník Stoke naznačením zmátl Martíneze a pak už to měl poměrně jednoduché.

Takový raketový start docela nevyhnutelně předznamenal fotbal v obrovském tempu, který se také na Britannia Stadium v příštích minutách skutečně odehrával. Giroud měl brzy hlavičkovat přesněji poté, co Bellerin před centrem ve skluzu prokázal obří vůli udržet míč na hrací ploše. A následně byly na obou stranách k vidění také ambiciózní pokusy z větší vzdálenosti. Martínez krotil Bardsleyho ránu jen s velkými problémy; Cazorla později o chlup minul pravou šibenici.

Pro Arsenal se vše začalo nezadržitelně bortit se 35. minutou. Tehdy Stoke vedl pěknou akci po pravé straně a další špatně odhadnutý balon do vápna - tentokrát Mertesackerem - znamenal Bojanovo zvýšení na 2:0.

A světe div se, ono vskutku mohlo být ještě hůř. Ke konci poločasu se dokonce Stoke dočkal i ojedinělé branky po standardní situaci, ačkoliv ani v tomto případě nešlo o její přímý produkt - hlavičku Crouche musel do sítě dopravit až pohotový Bojan.

Gunners každopádně kráčeli do kabin se sklopenými hlavami a vědomím, že v historii Premier League ještě nikdy nestáhli třígólové manko tak, aby nakonec bodovali. A přese všechnu snahu se jim to nepovedlo ani tentokrát; jakkoliv šance rozhodně byly.

Alexis Sánchez například krátce po změně stran prošel skrz dva protihráče a třetího položil na zem spolu s gólmanem, pak ovšem namísto vymezeného prostoru z těžšího úhlu natrefil pouze na brankovou konstrukci.

Jistou zápletku tedy duelu přinesly až události mezi 65. a 68. minutou, kdy to namísto 4:0 bylo 3:1, a Arsenal se tak zničehonic ocitl zpátky v zápase.

Nejprve pro Dioufovo postavení ve zdánlivě mrtvém ofsajdu, kdy senegalský forvard údajně bránil Martínezovi ve výhledu, nebyl uznán Bojanův druhý zářez v utkání - a prakticky obratem se pískala penalta po Dioufově škrtnutí o Flaminiho nohy. Cazorla se záhy z penaltového puntíku prosadil poprvé od měsíce ledna a nastartoval tak i celý hostující mančaft.

Jen o pár chvil později se v zajímavé šanci zjevil Welbeck, a když si sám vylámal zuby na Begovićovi, dočkal se Arsenal alespoň z následného rohového kopu. Sánchez tehdy svou donášku mírně přetáhl a Ramseyho volej nemohl být lépe zkrocený - 3:2.

Arsenal v tu chvíli vypadal být povzbuzen a nakopnut k senzačnímu srovnání, momentum mu však brzy sebralo Chambersovo přísné vyloučení po druhé žluté kartě. Posléze se už Arsenal zpátky do tempa vrátit tak úplně nezvládl a blízko gólu se ocitl snad akorát Cazorla se svým pokusem ze střední vzdálenosti.

Góly: 51. Leroy Fer, 74. Charlie Austin

Důležitý boj ve válce o udržení zvládli lépe hráči QPR, kteří se šťastnou brankou ujali vedení krátcé po změně stran a po devíti setkáních poprvé poráží přímého konkurenta z Burnley. To tak po čtyřech kolech prohrává a zůstává na sestupových příčkách.

Lehkou převahu, se kterou vstoupili do utkání domácí, mohl po jedenácti minutách narušit Arfield, jen kdyby Greenovy chyby využil lépe, než pouhým nastřelením brankáře z vyložené pozice. Duel plný zbytečných ztrát a unylého pohybu vpřed nabízel snad jen střelecké pokusy hostů z jakékoliv pozice - za první půlhodinku jich nasbírali sedm, pouze dvě však mířily mezi tři tyče.

A právě druhou významnější ránu musel parádním zákrokem vytěsnit na břevno Green, když se pětadvacetmetrů od branky výtečně opřel do míče Boyd. Až ve 32. minutě zahrozili také Hoops, Vargas po kolmici do běhu dokázal brankáře pokořit, Keane však stihl před brankovou čarou vykopnout a udržet tak bezbrankový stav.

Usínající diváky tak musel probrat až úvod druhé půle, kdy se do šestnáctky dostal Austin, přihrál lépe postavenému Ferovi, a ten se značným přičiněním Shackella dokázal překonat již bezmocného Heatona. Srovnat krok chtěl Boyd, jeho tečovaný pokus však skončil těsně mimo, Ings pár minut poté hlavičkoval decimetry vedle zadní tyče po rohovém kopu. Přišla tak neuvěřitelná "pětiminutovka" Charlieho Austina.

72. minuta - faul na Trippiera a žlutá karta. 75. minuta - přihrávka Isly na vápno a Austinova pohotová střela doprostřed branky, kam se Heaton nestačil přemístit. 77. minuta - hraní rukou, druhá žlutá a předčasné sprchy. Burnley však krátké početní převahy využít nedokázalo, naopak si Heaton ještě musel poradit se střelou Juna Sok-Jonga, ani to však již bolestivé ztrátě bodů zabránit nemohlo.

Góly: 57. Papiss Cissé, 78. Papiss Cissé - 83. Didier Drogba

23 zápasů a dost. Chelsea překvapivě prohrála na hřišti Newcastlu 2:1, přestože hrála posledních deset minut přesilovku a za Magpies musel druhou půli chytat gólman číslo 3. Pardewa zachránil už poněkolikáté Papiss Cissé, jenž coby střídající hráč vstřelil oba góly. Snížení Drogby v závěru už Chelsea nepomohlo...

Senegalský útočník potvrdil, že se mu proti Blues daří. V pátém utkání vsítil už čtvrtou branku, a to jen třikrát nastoupil v základní sestavě. José Mourinho naopak prodloužil sérii neúspěchů s Newcastlem, který se tak stává jeho nejméně oblíbeným soupeřem. Hrál proti němu pětkrát a odnesl si pouhopouhé dva body.

Chelsea do utkání vstoupila aktivněji, prakticky neustále držela míč a hledala skuliny v defenzivně Newcastlu. Ty se však ne a ne objevit, a tak v prvním dějství spoléhali Blues prakticky jen na snahu aktivního Williana, jenž dvakrát z hranice šestnáctky minul branku Elliota o pár centimetrů; stejně dopadla po Brazilcově přihrávce i Fábregasova tečovaná střela.

Jediné dvě střely na branku přišly po ranách zmíněného Williana, jenž zpoza šestnáctky prověřil Elliota střelou pod břevno, a ráně Costy z úhlu, jež také nenadělala náhradnímu brankáři Magpies problémy. Ty měl naopak na opačné straně Courtois, který po půlhodině hry čelil Colbackově tutovce po průnikovém pasu od Péreze.

V závěru prvního dějství se staly dvě důležité situace - hvězdou utkání se málem stal do té doby neviditelný Oscar, který si hlavou zpracoval Fábregasův oblouček a nůžkami jen těsně netrefil prostor tří tyčí. Vzápětí si při odkopu poranil stehenní sval několikrát zmíněný Elliot a po změně stran tak do branky vstoupil Jak Alnwick, jenž dosud nenastoupil ani k jedinému soutěžnímu utkání za seniorský tým.

Chelsea však jeho nezkušenosti nevyužila a než stačila 21letého gólmana byť jednou prověřit, už prohrávala. Mikelova hlavička mířila ve výborné pozici mimo, zatímco centr Ameobiho pronikl přes špatně velmi špatně bránícího Cahilla a střídající Papiss Cissé uklízel prakticky do prázdné brány - 1:0. Newcastle navíc záhy mohl vést o dvě branky, Sissokova hlavička jen o kousek minula Courtoisovu svatyni.

Až další střídající hráč André Schürrle poprvé Alnwicka prověřil, přízemní rána ale nenadělala strážci brány Magpies sebemenší potíže. Překonán byl až čtvrt hodiny před koncem, jenže Hazard po Ivanovićově přihrávce trefil pouze tyč. Góly zkrátka dávali jen domácí, přesněji Papiss Cissé, jenž ani ne minutu po střele Hazarda využil přihrávku Sissoka a do poloprázdné branky zvýšil už na 2:0.

Chelsea k bodům nepomohlo ani vyloučení Stevena Taylora, jenž po faulu na Schürrleho a druhé žluté kartě musel pod sprchy o zhruba deset minut dříve než jeho kolegové. Ihned z následujícího přímého kopu přesto vykřesal alespoň jiskřičku naděje Fábregas, jehož dokonalý centr prodloužil do sítě Mourinhův žolík Didier Drogba - 2:1.

Závěrečné snažení sice Londýňanům přineslo kýžený tlak, z něj však nevzešla potřebná gólová příležitost. Nejlépe vypadala dělová rána Filipeho Luíse z nějakých 30 metrů, se kterou měl Alnwick velké problémy. Terryho hlavička uprostřed šestiminutového nastaveného času pak postrádala správný směr i razanci, zatímco Ivanovićova pumelice zpoza vápna jen směr.