Premier League - souhrn 26. kola

Góly: 74. Kelechi Iheanacho - 53. Harry Kane (pen.), 83. Christian Eriksen

Na severu Londýna se dnes slaví. Po Arsenalu zvládl svůj nedělní duel i Tottenham, který vyloupil Etihad Stadium, a Spurs i Gunners nyní ztrácí na vedoucí Leicester pouze dva body. Naopak manchesterské celky jsou již výrazně pozadu, Citizens dnes sice dokázali zásluhou Iheanacha zareagovat na vedoucí gól Kanea, definitivní slovo si však vzal Christian Eriksen.

Ekipa Mauricia Pochettina od úvodních minut jasně prokazovala, že dnes rozhodně nehodlá odjet s prázdnou, více držela míč na svých kopačkách a postupně začala i ohrožovat Joea Harta. O první přímou střelu do prostoru mezi třemi tyčemi se postaral ve 28. minutě Christian Eriksen a domácí jednička musela jeho prudkou ránu vyrážet.

Z tábora Manchesteru se do zajímavých příležitostí dostával především Sergio Agüero, dnes to ovšem nebyl jeho zápas, ani v jedné situaci mu zakončení nesedlo a balón poslal vysoko na tribunu. V 52. minutě navíc centr aktivního Dannyho Rose zastavil Raheem Sterling nešťastně rukou a hlavní rozhodčí Mark Clattenburg nařídil přísný pokutový kop, z nějž poslal hosty do vedení Harry Kane.

Odpovědět mohl zanedlouho Yaya Touré, jeho povedený přímý kop z dvaceti metrů ale pouze rozezvučel břevno. Na vyrovnání si fanoušci Sky Blues museli počkat až do 74. minuty, kdy velmi pěknou akci na levém křídle rozjeli Gaël Clichy s Davidem Silvou, prve jmenovaný pak v šestnáctce našel střídajícího Kelechi Iheanacha a nigerijský mladík nekompromisní pumelící pod břevno zavěsil.

Když už se zdálo, že se Pellegriniho svěřenci nadechují k závěrečnému náporu, přišla rozhodující branka Tottenhamu. Yaya Touré na polovině hřiště přišel o míč, Erik Lamela pak vysunul Christiana Eriksena a dánský reprezentant sám proti Hartovi oslavil své dnešní 24. narozeniny nejlepším možným způsobem.

Citizens ještě v nastaveném čase svého soupeře uzamkli ve vlastní šestnáctce, při největším závaru však Hugo Lloris sebral gól z hlavy Otamendiho a dorážející Silva vysoko přestřelil. Tím udělal symbolickou tečku za nepovedeným manchesterským víkendem.

Góly: 16. Daniel Sturridge, 25. James Milner, 58. Emre Can, 63. Divock Origi, 65. Nathaniel Clyne, 71. Kolo Touré

Tohle nebyla valentýnská romantika, to bylo znásilnění! Liverpool roztrhal Aston Villu 6:0 a přivodil jí vůbec nejhorší domácí porážku v historii Premier League. Defenziva birminghamského celku připomínala děravé síto, přes nějž protekly veškeré útoky Reds. Postupně se trefili Daniel Sturridge, James Milner, Emre Can, Divock Origi, Nathaniel Clyne, a dokonce i Kolo Touré!

První velkou šanci, a hned gólovou, si hostující svěřenci Jürgena Kloppa vytvořili po čtvrt hodině hry. Na svědomí ji měli dva navrátilci do základní sestavy, Philippe Coutinho nacentroval do vápna a Daniel Sturrige osamocený ve vápně snadno otevřel skóre. O deset minut později už to bylo o dva góly, když Milnerův dokonalý centr z přímého kopu zapadl přesně za zadní tyč Bunnovy branky.

V prvním dějství už další branky nepadly, jelikož v dalších dvou příležitostech Liverpoolu zasáhl Mark Bunn. Po půlhodině hry měl velkou šanci Moreno, jenž po pasu od Firmina ve skluzu mířil na bližší tyč; Bunn však míč dokázal vyrazit - stejně jako krátce před pauzou, když si efektivně pochutnal na ráně Daniho Sturridge.

Po změně stran byl však gólman Villlans bezradný, jelikož inkasoval ze všech čtyř ofenzivních akcí Liverpoolu, které hosté zakončili střelou na branku. Poprvé inkasoval v osmapadesáté minutě, kdy si hvězdnou chvíli vybral Emre Can. Ten nejprve vybojoval míč na Bacunovi, načež si počkal na přesný pas od Firmina a krásnou ranou zpoza vápna zvýšil na třígólový rozdíl.

Bacuna byl v úvodu druhé půle hodně vidět, kromě chyby navíc dvakrát pořádně vystrašil Simona Mignoleta. Dvakrát se totiž dostal do šestnáctky Liverpoolu z pravé strany a pokaždé jeho míč musel belgický gólman s námahou krýt. Především druhá akce po hodině hry zaváněla kontaktním gólem.

Dvě minuty poté však Liverpool definitivně rozhodl, o což se postaral dokonalý žolík Jürgena Kloppa. Divockovi Origimu stačila půlminuta na hřišti - Coutinho geniální šajtlí vyslal Belgičana do samostatného úniku, který proměnil s ledovým klidem. O další tři minuty později už to bylo dokonce 5:0 pro hosty - Firmino krásně vyslal do vápna Clynea, jehož vychytal Bunn - ale míč nebyl nikdo schopen odpravit a Clyne jej dorazil do odkryté sítě.

Obrana Aston Villy byla neskutečně groteskní, dokonalým příkladem byla situace dvacet minut před koncem, kdy se skóre divokého utkání konečně zastavilo. Čtvrtý gól během čtrnácti minut vstřelil stoper Kolo Touré, který po rohovém kopu Hendersona stál na penaltě úplně volný. 6:0 a diváci Aston Villy odcházeli z tribun. Mnozí tak ani neviděli, jak si Scott Sinclair narazil s Lescottem a postaral se o nejkrásnější moment Villans v utkání. Jeho technická rána orazítkovala spojinici břevna a tyčky.

Góly: 70. Theo Walcott, 90+5. Danny Welbeck - 45. Jamie Vardy (pen.)

To je příběh! Danny Welbeck se po bezmála deseti měsících vrátil na trávníky Premier League a hned rozhodl jeden z nejdůležitějších zápasů letošní sezóny. Arsenal díky jeho brance z nastaveného času využil čtyřicetiminutovou přesilovku a porazil Leicester 2:1. Oním červeným hříšníkem byl Danny Simpson, jenž tak znehodnotil vedoucí gól Vardyho z penalty. O vyrovnání se postaral Theo Walcott.

Už v první minutě zápasu měl Arsenal solidní šanci, jež by osudu utkání nastavila úplně jiný rámec. Alex Oxlade-Chamberlain pronikal z pravé strany do šestnáctky, místo střely však volil přihrávku, kterou na roh uklidil Simpson. Následný centr však právě přes Simpsona trefil hlavou Alexis Sánchez, jenž pouze o malý kousek minul šibenici Schmeichelovy branky.

První vzrušující okamžiky šlágru si diváci užili po čtvrthodině hry. Kasper Schmeichel nejprve perfektním čtením hry přerušil Ramseyho postup na branku - a tím vlastně založil protiútok svého týmu. Dokončit se jej snažil Marc Albrighton, jehož centr do vápna na Jamieho Vardyho neměl chybu; zakončení hlavou nejlepšího střelce Premier League se však střetlo se skvělým zákrokem Petra Čecha.

Po půlhodině hry se málem Arsenal dostal do vedení - báječný balón Özila Giroud poslal zády k brance hlavou do sítě, jenže v době přihrávky se ocitl v drobném ofsajdu. V dresu Leicesteru předvedl opět takřka dokonalý výkon defenzivní záložník N’Golo Kanté, jenž za celý duel vybojoval úžasných 13 míčů z kopaček soupeřů. Byl všude a hrozil i v ofenzivě - pět minut před pauzou kroutil míč z rohu vápna do šibenice, ale Čech skvěle kryl.

Francouzský záložník měl prsty i v prvním gólu utkání, který vstřelil z penalty Jamie Vardy. Kanté míč posunul na Vardyho, načež jej tvrdě a zbytečně sestřelil Koscielny. Vardy následně zavezl míč do vápna a po kontaktu s Monrealem si vykoledoval pokutový kop. Ten proměnil nekompromisní ranou k pravé tyči, a to na samém sklonku prvního dějství.

Klíčový moment zápasu však přišel krátce po změně stran. Danny Simpson totiž v průběhu deseti minut uviděl dvě žluté karty, přičemž ta druhá byla minimálně diskutabilní. Arsenal však čtyřicetiminutovou přesilovku využil naprosto dokonale. Po četných střídáních si oba týmy zvykaly na novou situaci, v sedmdesáté minutě však Bellerín odcentroval do vápna, Giroud nádherně míč přiťukl k žolíkovi Theo Walcottovi, a ten vyrovnal.

I Leicester měl několik možností k protiútoku, zakončení předvedl Vardy slabě do Čecha a Kanté. Ten pálil zajímavěji, ale vedle. Více ze hry měl pochopitelně Arsenal. Největší nápor Kanonýři spustili pět minut před koncem základní hrací doby. Do té chvíle se Foxes dařilo perfektně bránit - v inkriminovaných momentech vždy někdo zakročil - ať už Huth, střídající Gray nebo Schmeichel.

Po Özilově centr mohl sám pár metrů od branky rozhodnout Per Mertesacker, jeho hlavička však mířila těsně vedle. Krátce na to přišel centr tentokrát z pravé strany, po němž dostal dostatek času na zpracování a zakončení Olivier Giroud. Schmeichel však proti jeho dobré střele vytáhl nejlepší zákrok utkání a udržel stav vyrovnaný.

V nastaveném čase však Leicester o kýžený bod přišel. Marcin Wasilewski, který přišel na trávník právě místo vyloučeného Simpsona, se dopustil v poslední minutě utkání hloupého a divokého faulu, po němž měl Arsenal poslední naději na úspěch. Özilův míč prodloužil mimo dosah Schmeichela Danny Welbeck, který se po deseti měsících vrátil na trávník v tom nejlepší stylu.

Góly: 5. Diego Costa, 9. Pedro, 17. Willian, 59. Pedro, 83. Bertrand Traoré - 90. Andros Townsend

Takové utkání Chelsea potřebovala před Ligou mistrů jako sůl. Newcastle na svém stadionu smetla 5:1, přičemž první tři branky nastřílela během úvodních 17 minut. Blues se tak vůbec poprvé v sezóně dostali na kladné skóre. Postarali se o to dvakrát Pedro, jednou Diego Costa, Willian a Bertrand Traoré. Jen kosmetickou úpravu výsledku v samotném závěru zařídil Andros Townsend.

Chelsea do zápasu vlétla jako nekontrolovatelný uragán a během sedmnácti minut utkání de facto ukončila. Přitom jí k tomu stačily přesně tři šance, se kterými se Newcastle nedokázal vypořádat, nebo je dokonce sám nezapříčinil. Velkou zásluhu na tom měli Willian a Diego Costa, dlouhodobě nejlepší ofenzivní hráči Blues.

Už v páté minutě právě záložník s charakteristickým afromikrofonem na hlavě hbitě pronikl obranou Newcastlu až před vápna, kde brilantním pasem uvolnil Diega Costu. Útočník s ochrannou maskou na obličeji kvůli zlomenému nosu pak ve skluzu posunul míč přesně k tyči. Dobíhající Pedro mu jeho sedmý gól z posledních osmi startů neukradl.

A za svou čestnost byl však o další čtyři minuty později odměněn. Levý bek Newcastle Aarons udělal na půlící čáře obrovskou chybu, jeho pas na Janmaata vystihl právě Pedro, který nájezd na Elliota zakončil přesnou střelou k tyči. Třetí direkt pak Newcastlu uštědřila opět výše zmíněná dvojice s brazilskými kořeny - tentokrát Diego Costa poslal do vápna bezchybný pas Willianovi, jenž se snadno prosadil.

Courtois se v bráně docela nudil, vystrašil ho jenom deset minut před přestávkou Georginio Wijnaldum, který byl po centru Janmaata úplně sám před bránou. Jeho zakončení však bylo prachbídné. Stejně jako to Pedrovo, jenž využil chybu Shelveyho a byl před Elliotem také zcela osamocen. Míč však poslal po zemi a slabě přímo do brankáře.

Chelsea jasně vedla, opět však musela řešit nepříjemnost se zdravotním stavem jednoho z obránců, po souboji s Mitrovićem se totiž zranil kapitán John Terry a musel ze hřiště. Už pod dozorem klubových lékařů v kabině tak nemohl vidět, jak v nastaveném čase Willian z přímého kopu pálí přesně k tyči a Rob Elliot vytahuje další důležitý zákrok.

Po změně stran nicméně v lepší formě nastoupil na hřiště tým hostí, kteří měli několikrát hodně blízko ke snížení. Ve dvaapadesáté minutě po centru z pravé strany zakončoval Shelvey, jemuž radost zkazil blokující Azpilicueta. Křížná rána Mitroviće zase prosvištěla těsně vedle. Chelsea pak stačila jedna akce, aby definitivně naděje Magpies zpražila. Fábregasův dokonalý dlouhý pas si na hranici vápna zpracoval Pedro, který stejně precizně zvládl i zakončení - 4:0.

Závěrečná půlhodina už nebyla příliš zajímavá - v podobných utkáních to tak bývá ve většině případů. Odehrál ji i Bertrand Traoré, který se sedm minut před koncem poprvé v kariéře zapsal do listiny střelců. Po skvělém pasu Azpilicuety vstřelil pátý gól Chelsea.

"Kanára" už nedokázal završit Eden Hazard, jemuž se letos vůbec nedaří. Další úžasný pas Fábregase si zpracoval na jedničku, jenže při pokusu o zakončení mu balón uskočil od nohy. Na druhé straně naopak alespoň kosmetickou změnu zařídil Andros Townsend, jenž tak střelou za vápnem uzavřel na konečných 5:1. Pád Newcastlu do sestupových vod však neodvrátil...

Góly: 57. Matt Ritchie - 9. Gianelli Imbula, 52. Ibrahim Afellay, 55. Joselu

Dva domácí zápasy, dvě porážky; a Bournemouth se do sestupové šlamastyky namáčí čím dál tím víc. Dnes na Goldsands podlehl trápícímu se Stoke City, které naopak konečně urvalo tři body. Po třech porážkách 0:3 v řadě nyní Potters naopak tři branky vstřelili a inkasovali jenom jedinkrát. Vrátili se tak do horní poloviny tabulky, naopak Cherries už na trojici "zoufalců" shlíží jen se čtyřbodovým odstupem.

Skóre otevřel v prvním poločase svým prvním gólem v dresu Stoke Giannelli Imbula, Bournemouth zareagoval o přestávce, kdy do hry poslal druhého útočníka - do deseti minut se však trefili Affelay a Joselu. Za Cherries dokázal reagovat pouze střídající Matt Ritchie.

Vše začalo v deváté minutě, kdy obrana Bournemouthu zblokovala ránu Shaqiriho, ale Imbula dorážku nasměroval přesně k tyči. V prvním poločase Stoke zahrozilo ještě dvakrát a jednou dokonce rozvlnilo síť. Jon Walters však napálil míč do té boční. Po další akci Walterse pak střílel Shaqiri, ale Boruc tentokrát jeho ránu lapil.

Velká show začala po změně stran. Na hřiště přišel Joshua King, který hned zkraje poločasu prověřil kvality Jacka Butlanda. Jenže pak během tří minut hosté dvakrát skórovali a bylo prakticky po zápase. Protiútok zakončil skvělou střelou po přihrávce Walterse Ibrahim Affelay, aby záhy nádherný centr Shaqiriho proměnil v třígólové vedení střídající Joselu.

Jenže Bournemouth se nevzdal a o pouhé dvě minuty později snížil na 1:3 další střídající borec Matt Ritchie, jenž napálil do sítě centr Danielse. Atmosféra v závěrečné půlhodině byla strhující, fanoušci Bournemouthu hnali svůj tým za dalšími góly. Po hodině hry měl příležitost ke kontaktní trefě Benik Afobe, který zakončoval po rohovém kopu z voleje na zadní tyči. Branku ale netrefil. V podobné pozici měl gól na noze Matt Ritchie, Kingovu přihrávku však ve skluzu nezasáhl dostatečně silně.

Josh King byl skutečně při chuti, ale jeho tvůrčí práce zůstala nevyužita. Po jeho centru a zaváhání obrany se k zakončení dostal Junior Stanislas, ale ten nedokázal ideálně zamířit ani trefit míč. Skóre tak zůstalo stejné - i zásluhou Artura Boruce, který v nastaveném čase lapil ránu Jona Walterse.

Góly: 45. Emmanuel Adebayor - 16. Troy Deeney (pen.), 82. Troy Deeney

Watford dokázal vrátit Crystalu Palace porážku ze září loňského roku a ze Selhurst Parku si veze velice cenné tři body. Letošní první bodový zisk ze hřiště soupeře zajistil pro Hornets dvěma zásahy kapitán Troy Deeney. Premiérový gól Emmanuela Adebayora v dresu Eagles přišel v konečném součtu vniveč, v závěru byl navíc za nebezpečný faul vyloučen Pape Souaré.

V rámci malého londýnského derby se na první branku nečekalo dlouho. Po čtvrthodině hry si totiž Mile Jedinak při rohovém kopu přidržel Troye Deeneyho, ten se bez váhání skácel k zemi a hlavní rozhodčí Robert Madley k nelibosti domácích příznivců tuto situaci vyhodnotil jako penaltovou. Sám faulovaný pak nařízený jedenáctimetrový kop bezpečně proměnil.

Kapitán Crystalu Jedinak byl potom hlavním viníkem i další obrovské příležitosti Watfordu. Nepřesnou rozehrávku australského středopolaře vystihl Deeney, jenž vyslal do sprintu svého útočného druha Odiona Ighala, proti jeho zakončení z úhlu však výborně zakročil Wayne Hennessey a poradil si i s následnou dorážkou Amrabata.

Pardewova ekipa dlouho příliš Gomese neohrožovala, přesto zvládla vyrovnat ještě před odchodem na poločasovou přestávku. Connor Wickham vrátil balón zpět do šestnáctky soupeře, kde čekalo připravených hned několik výborných hlavičkářů v modročerveném dresu a jeden z nich, Emmanuel Adebayor, při svém debutu v základní sestavě v Selhurst Parku, přesnou trefou rozvlnil síť.

Ve druhém dějství měli Eagles herně navrch, Heurelha Gomese ovšem prověřovali spíše ze střední vzdálenosti. O jednu takovou ránu se postaral v 59. minutě Jordon Mutch a zkušený brazilský gólman musel míč směřující k levé tyči vyrážet na roh.

Definitivní rozzuzlení přišlo až osm minut před koncem základní hrací doby. Nebezpečný centr Bena Watsona z pravé strany Damien Delaney pouze přizvedl za sebe, kde číhal připravený Deeney a z malého vápna propálil vše, co mu stálo v cestě - 1:2. Ačkoliv by tomuto zápasu slušela spíše remíza, všechny body putují na Vicarage Road a to i proto, že v nastaveném čase Yohan Cabaye povedenou střelou pouze orazítkoval tyč. V posledních sekundách navíc příliš dlouhý výhoz Hennesseyho zapříčinil to, že Souaré nepříjemně sestřelil Behramiho a byl vyloučen.

Góly: 14. Salomón Rondón

Co by dali hráči Evertonu za to, aby se fotbal hrál na cokoliv jiného než na góly? Více jak tři desítky střel, drtivá převaha na míči, nespočet standardních situací, nic z toho jim hořkost porážky nenahradí. West Bromwich bezchybně odpověděl na všechny otázky soupeře a posazený tak vzadu jak jen to šlo, si po měsíci může odškrtnout splněnou zkoušku za plný počet bodů.

Toffees se proti typicky zataženému soupeři nadchli k ofenzívě od úvodního hvizdu, nicméně Fostera přes téměř 70% držení míče v první čtvrthodince prakticky nazeměstnali, i když se o kvalitě defenzivní práce hostů dalo hravě polemizovat. O to větší šok tak přišel v patnácté minutě po premiérovém tažení k Roblesovi, které vyústilo v rohový kop zahraným Sessègnonem, jenž kratším centrem našel u malého vápna Olssona, ten hlavičkou zády k brance prodloužil na zadní tyč a balón se nezastavitelně snášel do sítě. Sobecky se ovšem zachoval Rondón, který osamocený na brankové čáře ukradl druhý ligový gól švédskému obránci.

Opaření domácí chvíli sbírali dech, po pár minutách se však už vrátil předchozí obraz hry a drtivá převaha favorita. A stejně jako před změnou skóre, i tentokrát nedokázala ofenzíva Evertonu dotáhnout své tažení k zakončení. Tedy až do uplynutí další čtvrthodiny, kdy tečovaná rána Barkleyho proletěla kolem bližší tyče Fostera, kterému posléze pomohl obránce proti hlavičce Barryho z malého vápna. Lennonův sražený pokus vytáhl brankář na poslední chvíli zpod břevna, Funes Mori z pár kroků napálil skákající balón těsně mimo, Barkley mířil zpoza vápna parádně, jenže orazítkoval pouze zadní tyč a tu samou jen chvíli na to rozezněl nepovedeným centrem Cleverley. Od prvního nebezpečí uběhlo osm minut, jenže ani třináct střel za posledních osmnáct minut prvního dějství vyrovnání nepřineslo.

Začátek druhé půle ničím nepřekvapil, snad jen brzkou únavou hráčů Baggies, kteří hned z úvodu nestíhali v soubojích jeden na jednoho. McClean si tak například koledoval o dvě žluté karty do deseti minut po změně stran a nebylo divu, že ho Pulis rychle stáhl na střídačku. Jedním z hlavních problémů domácích však nadále byl vymazaný Lukaku, jenž šel vidět jen při střelách svých spoluhráčů, do jejichž dráhy letu se neobratně pletl.

Prvně tak Goodison Park zahučel až v 60. minutě, to dostal balón proti noze Barry a z osmnácti metrů pálil jen decimetry nad břevno. Vzápětí mohla přijít další nemilosrdná rána, to dostal kolmici za obranu Rondón a počkal si na náběh Brunta, který však z první těsně minul vzdálenější tyč. Na šance hluchou pasáž protnulo gentlemanské gesto přítomných diváků, kteří přes nepříznivý vývoj dali hlasitým potleskem najevo, že ani po dvou a půl letech nezapomněli na služby Victora Anichebeho.

Ano, Barry, McCarthy, Deulofeu, Barkley, všichni ti nedávali obraně West Bromwiche vydechnout, gólové příležitosti ovšem nepřicházely. Foster si tak dokráčel pro vcelku snadné čisté konto a s dvanáctiminutovou výpomocí Danielse tak drží ofenzívu Evertonu při společných setkáních v Goodison Parku neúspěšnou již od roku 2013, na třetí pokus prvně s oslavou všech bodů, jakkoliv herně nezaslouženou.

Góly: 54. Robbie Brady, 65. Wes Hoolahan - 74. Dimitri Payet, 76. Mark Noble

Norwich dokázal po pěti zápasech konečně bodovat, s remízou však nemůže být příliš spokojen. Mužstvo vedené Alexem Neilem před vlastními fanoušky zásluhou přesných tref Robbie Bradyho a Wese Hoolahana vedlo již 2:0, West Ham ale dokázal dvě slepenými góly, na niž měl velkou zásluhu především Dimitri Payet, skóre srovnat.

Diváci na Carrow Road se od úvodu příliš nebavili, první poločas nabídl na Premier League opravdu podprůměrný fotbal, o čemž svědčí i fakt, že byla k vidění pouze jedna střela na bránu. V 18. minutě se o ni postaral hostující Enner Valencia a domácí brankář John Ruddy, který se mezi třemi tyčemi v lize letos objevil vůbec poprvé, musel vytasit povedený zákrok. Věci se začaly dít až po změně stran. V 54. minutě Canariens zatlačili na svého soupeře při rozehrávce, ve středu pole přišel o balón Michail Antonio, zmocnil se ho Robbie Brady, aby pak výstavní ranou z nějakých osmnácti metrů otevřel skóre. Promrzlý Adrián se jen marně prolétl vzduchem, proti dokonalé střele, jež se ještě otřela o břevno, neměl absolutně žádný nárok zasáhnout.

Ještě veseleji bylo na stadionu o deset minut později. Norwich rozjel pěknou akci, po ose Brady - Redmond - Hoolahan se míč dostal k Stevenu Naismithovi, jehož pokus zpoza vápna byl sražen přímo ke kopačkám Wese Hoolahana a třiatřicetiletý Ir zblízka překonal znovu bezmocného Adriána. Odpovědět mohl záhy předchozí nešťastník Antonio, pěkný pas Noblea si ovšem nezpracoval ideálně a zakončoval pouze slabě a do míst, kde stál připravený Ruddy.

Skóre se zase měnilo až v 74. minutě, kdy rychlý brejk Hammers táhl střídající Victor Moses, v šestnáctce se dokázal prosadit proti přesile a i když prudkou střelu nigerijského záložníka ještě Ruddy zlikvidoval, dorážející Payet se již nemýlil. A Dimitri Payet měl prsty i následujícím gólové akci. Letní posila z Marseille, která s West Hamem nedávno podepsala novou pětiletou smlouvu, přebrala na levém křídle přihrávku od Andyho Carrola, s přehledem sobě vlastním nabila na šestnáctce připravenému Marku Nobleovi a kapitán Hammers utěšenou pumelicí do levého horního rohu vyrovnal.

Velké drama pak nabídl samotný závěr utkání, v němž se mohly misky vah převážit jakkoliv. Neuspěl však ani na jedné straně Emmanuel Emenike, ani na té druhé Martin s Redmondem, a tak se oba celky rozešly smírně.

Góly: 69. Shane Long

Southampton dál stoupá tabulkou! Po vítězství 1:0 na hřišti Swansea je už šestý a na pátý Manchester United ztrácí pouze bod. Dnes na půdě velšského soupeře rozhodl jediným gólem Shane Long, zatímco skálopevná defenziva udržela už šesté čisté konto v řadě. To je nejdelší série od roku 2001, kdy Saints nedostali gól hned sedmkrát.

Na začátek utkání se dalo docela dobře koukat, už v šesté minutě měl Southampton, rozhodně aktivnější z týmů, pěknou šanci - Bertrandův centr ještě Fabianski vyrazil, když však míč do ohně vrátil Romeu a Pellému jej hrudníkem sklepl Long, musel gólman Swansea rychle na zem. Velšané zahrozili jen Ayewem, který z úctyhodné dálky prověřil Forstera.

Na utkání bylo znát, že se obě mužstva soustředí především na bránění. Southampton před dneškem neinkasoval pět zápasů v řadě; a nikterak se nehnal ani do ofenzivy. A před přestávkou začalo být živo. Hosté podnikli velmi zajímavý protiútok, kdy Long div nepřesprintoval Fernándeze a na hranici vápna se štěstím přistrčil míč Claisemu. Ten by tvrdou ranou nejspíš výrazně ohrozil Fabianskho "počestnost". Jenže blokem zasáhl skvělý Cork

Na opačné straně pak zahrozil jasně nejlepší ofenzivní hráč Swansea posledních týdnů Gylfi Sigrudsson. Rangelův centr prodloužil ve vápna Paloschi a islandský záložník pálil krásně z voleje. Míč však poslal vysoko nad. Z dalšího útoku měl největší šanci první půle Shane Long, který po centru Davise z pravé strany hlavičkoval úplně sám z nějakých 7, 8 metrů. Avšak přímo do náruče Fabianskiho.

Po změně stran však ďábelské tempo opět trošku ochladlo a první střelu na branku viděli fanoušci až po dvaceti minutách. V prvním případě ještě souboj Long - Fabianski vyhrál polský gólman, za dalších pár desítek vteřin však nechala obrana Swansea svého strážce na holičkách až příliš. Ward-Prowsův centr směřoval do vápna, kde mezi stopery stál naprosto nehlídaný Shane Long, který tentokrát hlavou otevřel skóre.

Zbylé minuty se snažila především Swansea, logicky. Její snaha ale byla nesmírně sterilní - veškeré nákopy odvracel Virgil van Dijk, který byl ve vápně Southamptonu jako magnet. Fraser Forster tak udržel už šesté čisté konto v řadě (!) a opět se k tomu nemusel příliš namáhat. Druhá střela na branku byla opět od Andrého Ayewa, jeho hlavička však postrádala jakékoli parametry.

Góly: 3. Wahbi Khazri, 82. David de Gea (vl.) - 39. Anthony Martial

Sunderland po devatenácti letech konečně zase dokázal v lize porazit Manchester United. Předposlední celek Premier League ukázal svou sílu a proti takřka neškodným Red Devils zvítězil 2:1. Mužem zápasu se stal Wahbi Khazri, jenž poprvé na Stadium of Light nastoupil v základní sestavě a hned si připsal gól a asistenci.

Svěřenci Sama Allardyce navázali na skvělý závěr z posledního duelu na Anfield Road a proti dalšímu favoritovi šli do vedení již po třech minutách hry. Matteo Darmian fauloval unikajícího Patricka van Aanholta a následně výborný střílený centr z kopačky zmiňovaného Khazriho doputoval nikým netečován až do sítě. David De Gea do poslední chvíle nevěděl, zda se balónu někdo nedotkne a nakonec již nestihl zasáhnout.

Ačkoliv Manchester více držel míč, Vito Mannone žádný těžký zákrok dlouho předvést nemusel. Naopak druhou trefu mohl přidat Jermain Defoe, když trochu se štěstím prodral do zakončení, na poslední chvíli však dobře zasáhl Chris Smalling.

Hosté z Old Trafford dokázali vyrovnat ještě do přestávky a to prakticky z jediné opravdu vyložené šance v celém zápase. Přihrávku Anthonyho Martiala z levého křídla odvrátil Kone pouze k Matovi, jehož ránu zpoza šestnáctky sice ještě zlikvidoval vynikající Mannone, po následné dorážce se už ale radoval Martial, který ležícího italského brankáře z takřka nulového úhlu elegantně přehodil.

Poločasová přestávka na vývoji utkání nic nezměnila a domácí se do další velké příležitosti dostali v 54. minutě, kdy Lee Cattermole průnikovou přihrávkou oslovil rozběhnutého van Aanholta, nizozemský zadák našel před bránou Defoa, jemuž radost na poslední chvíli překazil Daley Blind. Red Devils pak dvakrát podržel bravurní De Gea - na oporu United si Dame N’Doye nepřišel při samostatném nájezdu ze strany ani při pozdější střele pod břevno.

Španělský reprezentant dnes podruhé inkasoval až devět minut před koncem. Lednová posila z Bordeaux Wabir Khazri posadila centr od rohového praporku přímo na hlavu Lamina Koneho a ten se štěstím procedil míč až za záda Davida De Gey. Van Gaalova družina na tento moment už nedokázala zareagovat, nejblíže vyrovnání byl Depay, pozorného Mannoneho ovšem nepřekonal.