Premier League - souhrn 32. kola

Góly: 9. Raheem Sterling, 70. Joe Allen

Liverpool zvládl povinnou šichtu, porazil Newcastle 2:0 a vrátil se do boje o Ligu mistrů. Nikoli proti Manchesteru United, ale City, kterým zoufale dochází dech. Dnešní triumf zařídil krásnou trefou Raheem Sterling, na něhož ve druhém dějství navázal Joe Allen.

Mladičká hvězda Liverpoolu sice proti sobě poštvala fanoušky odmítnutím nové lukrativní smlouvy, dnešním výkonem si však Raheem Sterling jejich přízeň alespoň částečně získal zpátky. Už v deváté minutě přijal ve vápně pas od Hendersona, hbitě obešel obránce a nádhernou technickou ranou nedal Krulovi šanci - 0:1.

Sterling mohl dosáhnout klidně na hattrick; na Coutinhovu přihrávku však nedosáhl a ve druhé půli zase v obrovské šanci ztroskotal na Krulovi.

Nizozemský brankář dlouho Magpies zachraňoval, v prvním dějství ještě parádně chytil hlavičku Lucase Leivy. Na Allenovu přesnou střelu ze sedmdesáté minuty už ale nestačil, přestože minutu předtím překazil radost Borinimu. Následný rohový kop totiž Sterling vrátil do šestnáctky a Allen po odrazu od Taylora pohotově umístil balón k tyči - 0:2.

Newcastle toho na půli Liverpoolu moc nepředvedl. Mignolet se zapotil jen při hlavičce Péreze před odchodem do kabin a krátce po návratu opět zabránil ve skórování Ayoze Pérezovi. Hlavním "hrdinou" Magpies byl ale Moussa Sissoko, který měl štěstí, že neodešel s třízápasovou stopkou. Když prošlápl nohu Lucasovi, uviděl nakonec pouze druhou žlutou.

Góly: 14. Ashley Young, 27. Marouane Fellaini, 67. Juan Mata, 73. Chris Smalling - 8. Sergio Agüero, 89. Sergio Agüero

Vytrpěli si kvůli tomu dost, ale o to sladší zřejmě dnešní "odveta" pro fanoušky Manchesteru United bude. Citizens zvládli hned čtyři předešlá městská derby, tentokrát však i přes počáteční vedení ošklivě vybouchli a zabředávají na čtvrté příčce. Velké osobní satisfakce se dočkal minule vyloučený Chris Smalling, jenž zvyšoval už na 4:1...

Když byl před výkopem Louis Van Gaal vyzván, co říká na nedávnou bilanci United s City, odvětil, že to z většiny není jeho příběh - že na jeho účet jde akorát podzimní prohra, kterou teď jdou Red Devils odčinit. A to se skutečně stalo, i když začátek tomu vůbec nenasvědčoval.

Manchester United totiž odstartoval velice vlažně. Už v šesté minutě se Navas utrhl po pravé straně, všem uprchl, a i když sám z těžšího úhlu De Geu nepřekonal, zahájil tak sekvenci, během níž United v podstatě neopustili vlastní polovinu - a za další dvě minuty inkasovali. Milner pěkně vystihl vertikální náběh Silvy a ten před prázdnou bránu překládal míč skórujícímu Agüerovi.

United ještě nějakou chvíli poté vykazovali jisté známky otřesení, vyrovnat se jim však přesto povedlo poměrně záhy. Ve 14. minutě zahájil rychlý protiútok dlouhý nákop De Gey, po němž zleva přesně centroval Herrera a Ashley Young nadvakrát dopravil míč do sítě.

Domácí pomalu začali nacházet půdu pod nohama a to znovu potvrdili ve 27. minutě další brankou. Young tentokrát "pouze" centroval z levé strany a Fellaini hlavou zpoza zadní tyče překonal Harta poté, co se hravě schoval za nedůsledného Clichyho.

Ve zbytku první půle už se nic významného nestalo, a tak ManCity čelilo těžkému úkolu - obrátit a vyhrát své první venkovní klání v Premier League od roku 1995. To se jim ovšem ani zdaleka nepovedlo a v celé snaze jim nijak nepomohlo ani stažení nedoléčeného a se žlutou kartou hrajícího Kompanyho.

Po přestávce to naopak od hostí bylo možná ještě horší - fotbalisté United po většinu času nebyli pod větším tlakem a bez nejmenších problémů kontrolovali průběh hry. Joe Hart musel například v jedné zběsilé sekvenci svůj tým zachraňovat hned dvakrát - nejprve při standardce Rooneyho, zejména ale později při Carrickově zakončení z penaltového puntíku.

Kdy už se ovšem ani brankáři anglické reprezentace nepodařilo další gól odvrátit, to bylo při situaci z 67. minuty. Tehdy asistent přehlédl evidentní Rooneyho pas do ofsajdu a Juan Manuel Mata posléze mohl mezi nohama Harta propašovat míč do sítě.

Manuel Pellegrini se už předtím pokusil oživit ofenzivní složku svého mužstva střídáním Nasriho za Milnera, tato změna však žádné ovoce nenesla. Naopak, v 73. minutě bylo bleděmodrým ještě hůře při Youngově standardce a Smallingově banální hlavičce. Red Devils se takto podařilo zatížit konto svého městského rivala čtyřmi brankami poprvé od roku 2009.

Manchester City si lehce ulevil od debaklu alespoň další trefou Kuna Agüera, které by pravděpodobně lépe zkoncentrovaní domácí zabránili. Ani tato událost ale pochopitelně nic nezměnila na tom, že Citizens pojedou zpátky na Etihad jako spráskaní psi...

Góly: 88. Cesc Fàbregas

Malé londýnské derby mezi Queens Park Rangers a Chelsea dlouho směřovalo k bezbrankové remíze, nakonec ovšem po Hazardově asistenci skóroval Cesc Fabregas a Mourinhovi svěřenci se tak zase o trochu víc přiblížili zisku mistrovského titulu.

Chelsea se snažila od začátku utkání dominovat, ovšem zmohla se pouze na kombinaci v bezpečné vzdálenosti od Greenovovy brány. Nejzajímavější příležitosti prvního poločasu si hosté vytvořili již během úvodní desetiminutovky, za zmínku stojí Ivanovićův pokus po Fabregasově centru od rohového praporku či polocentr-polostřela v podání Williana, jenž zřejmě nechtěně orazítkoval tyč.

Těsně před odchodem do kabin se o výrazněji o slovo přihlásili také poměrně dobře hrající fotbalisté Queens Park Rangers. Po dlouhém nákopu a sklepnutí Zamory se balón odrazil k nejlepšímu střelci domácích Charlie Austinovi, jenž po hbité otočce pohotově vypálil z nějakých dvaceti metrů a Courtois si musel připsat první vážnější zákrok. Jinak se ale brankáři během prvního poločasu museli nudit, Austinův projektil byl totiž vůbec jedinou přímou střelu mezi tři tyče.

Chelsea opravdu nehrála dobře a v 64. minutě mohla dokonce prohrávat. Po akci z levé strany se k míči v šestnáctce dostal Matt Phillips, obtočil se kolem Matiće, jeho obrovskou šanci však zhatil fantastickým reflexivní zákrokem Thibaut Courtois. A když si belgický gólman poradil si s další střelou Austina, vypadalo to, že se oba týmy rozejdou smírně.

Jenže dvě minuty před koncem Robert Green nezvládl zdánlivě jednoduchou věc, po jeho nepovedeného výkopu se zmocnil Eden Hazard, vyměnil si míč s Oscarem a pak přihrál pod sebe Fabregasovi, jenž se z dvanácti metrů trefil přesně k pravé tyči. Blues tak stačila k vítězství pouze jediná střela na branku.

Góly: 12. Aaron Ramsey

Nejdelší série ligových vítězství od legendárních Invincibles (osm) a obecně dokonce i vyšší procento vyhraných soutěžních zápasů než v oné sezoně 2003/04 - taková je nakonec sezona londýnského Arsenalu, který po podzimu vypadal spíše na odpis, a nyní jako by se snad zapojoval do boje o titul...

Dnešní večerní duel však mohl pro Kanonýry odstartovat nešťastně, když ještě uvnitř první pětiminutovky po levém křídle prchl Sam Vokes a pouze včasné vyběhnutí Ospiny z brankové čáry udělalo z takové hrozby pouhé ojedinělé varování. Dál už se totiž minimálně v první půli jednalo hlavně o to, jak si vepředu povedou hosté.

Arsenal ihned na Vokesovu akci odpověděl skrze Sánchezův nepřesný pokus po hezkém ťukesu s Özilem a ti samí borci byli také klíčovými postavami jediné gólové akce utkání. Ve 12. minutě se k Özilovi šťastně odrazila zablokovaná střela, jeho následný projektil vyrazil Heaton a uprostřed pořádně vřavy si potom ukázkově věděl rady pohotový Ramsey.

Kanonýři strávili celý zbytek první půle v jasné převaze a Santi Cazorla například svůj projektil z přímého kopu namířil jen těsně vedle pravé šibenice. Po přestávce už se trochu začalo prosazovat i Burnley, především díky rozpačitému počínání nezkušeného beka Bellerína, Ospina si však přesto dokráčel již pro své šesté ligové čisté konto.

Góly: 56. James Ward-Prowse (pen.), 81. Graziano Pellè

Favorizovaný Southampton si doma nedělal přílišné problémy s Hullem a po výhře 2:0 vyšplhal na pátou příčku. Skóre otevřel z penalty střídající James Ward-Prowse, v závěru pojišťoval tři body Graziano Pelle, který se prosadil poprvé po dlouhých 15 zápasech. Hull musí naopak začít vážně přemýšlet o záchraně..

Svěřenci Ronalda Koemana tak vyrovnali loňský zisk 56 bodů, který jim stačil na osmé místo; nyní jsou však jejich ambice vyšší, zvláště s přihlédnutím ke kolapsu konkurenčního Tottenhamu (a k tomu, že od roku 1985 nikdy neskončili lépe než pátí). Proti Hullu potvrdili dobrou domácí formu, když před vlastními fanoušky triumfovali potřetí v řadě; pro Tigers znamenal dnešek naopak třetí porážku za sebou.

Největším problémem Saints byl v poslední době neproduktivní útok; i s přispěním "mlčícího" Pelleho se před dnešním výkopem prosadili pouze pětkrát z devíti klání, a také dnes museli na proražení soupeřova defenzivního bloku čekat až do druhého dějství. Obě gólmanské dvojky, osmatřicetiletý Kelvin Davis i o dva roky starší Steve Harper, měly v úvodu relativně volno. Pouze Harper, který se objevil v kleci Hullu místo skotského reprezentanta Allana McGregora, musel šikovně zasahovat proti Pelleho střele.

Domácí Shane Long promeškal v první šanci utkání možnost skórovat proti svému bývalému klubu, což udělalo radost Jakeu Livermoreovi, jehož hrozivá ztráta míče celou situaci odstartovala. Na druhé straně se mohli blýsknout Sone Aluko a Stephen Quinn, leč jejich střely postrádaly gólové parametry. Jinak se prvních 45 minut především bojovalo, a nutno dodat, že co Tigers ztráceli na fotbalovosti, doháněli srdnatým přístupem. Southampton to před vlastním publikem vůbec neměl jednoduché.

Po změně stran překvapivě jako první zahrozili hosté - Livermore poslal do vápna střílený centr, s nímž si parádně poradil pozorný Davis. A o dvě minuty později už šel favorit do vedení. Long si ve vápně vykoledoval faul a vypadalo to, že se k zahrání penalty postaví Sadio Mané, nakonec si však míč na bílý puntík položil mladík Ward-Prowse a propálil Harpera poprvé. Hull mohl vyrovnat díky Chesterově ráně po rohovém kopu, míč z brankové čáry však odklidil Ryan Bertrand, a místo závěrečného dramatu tak přišel pojišťující gól v Harperově síti - postaral se o to Pelle, který zužitkoval Schneiderlinův šikovný pas.

Góly: 7. Aaron Cresswell - 90+5. Marko Arnautović

Vypadalo to, že si West Ham doma proti Stoke vybojuje tři body; po uplynutí stanovených 90 minut totiž po parádním přímém kopu Aarona Creswella vedl 1:0. Až trefa hostujícího Marka Arnautovice z nastaveného času rozhodla o konečné remíze 1:1.

Ne snad že by si Potters bod nezasloužili - Arnautovic mohl skórovat už dvakrát předtím, pokaždé mu ale radost překazil zdvižený praporek pomezního, a střídající Mame Diouf pro změnu trefil tyč. Úvod zápasu však patřil domácím Hammers. Už po sedmi minutách si navrátilec Enner Valencia vykoledoval faul nějakých 25 metrů od brány, k zahrání přímého kopu se postavil Creswell a nádhernou ránou přes zeď do vinglu dokonale zaskočil brankáře Asmira Begoviće.

Inkasovaná branka Stoke zaskočila a Valencia s Cheikhouem Kouyatém dělali vše pro to, aby domácí náskok zdvojnásobili; Begović však byl tentokrát pozorný. Oba týmy hrály hodně na dřeň a je trochu překvapivé, že rozhodčí Roger East vydržel celých 21 minut, než udělil první žlutou kartu; viníkem se stal James Collins.

Hosté se postupem času z úvodního šoku oklepali a začali kumulovat držení míče, Hammers však svoje vápno bránili dobře. Charlie Adam se tak musel uchýlit k dalekonosné ráně z přímého kopu, zatímco střela Jonathana Walterse z levého křídla skončila pouze v boční síti. Největší šanci hostů v první půli zahodil ve 43. minutě Victor Moses, který se dostal k odraženému míči a z hrany vápna pálil těsně mimo; navíc se přitom zranil a uvolnil tak místo Dioufovi.

Po změně stran byli Potters aktivnější a Walters pálil z pětadvaceti metrů těsně nad břevno; domácím naopak viditelně docházely nápady, což donutilo Sama Allardyceho poslat na hřiště čerstvé Carltona Colea s Kevinem Nolanem. Kýžený efekt se však nedostavil. Stoke i nadále hrozilo a Arnautovic dokonce dostal míč za Adriánova záda, stál však v ofsajdu.

V 80. minutě opřel Diouf svoji hlavičku pouze do tyče; Hammers by se v tuto chvíli náramně hodil uklidňující gól, Carlton Cole však v dobré šanci selhal a dal tak soupeři šanci k vyrovnání. Arnautovic se ještě jednou chytil do ofsajdové pasti, v páté minutě nastavení však už uspěl - vtrhl do vápna z pravé strany a přízemní ránou k tyči překonal Adriána.

Góly: 8. Darren Fletcher, 26. Craig Gardner - 20. David Nugent, 80. Robert Huth, 90+1. Jamie Vardy

Podaří se Leicesteru ještě uniknout ze sestupové zóny? Foxes se zdáli být odepsaní, existenční zápas na půdě WBA však nakonec zvládli s bravurou - i když vítěznou branku střílel Jamie Vardy až v samém závěru. Po triumfu 3:2 ztrácí na "bezpečné" pozice už pouze tři body..

Skóre otevíral domácí Darren Fletcher, který se odpoutal od svého strážce a hlavou propálil Schmeichela; za hosty sice vyrovnával David Nugent, Gardnerův odražený volej však určil poločasové skóre 2:1. Hosté čekali s velkolepým obratem až na konec, respektive do 80. minuty, kdy vyrovnával Robert Huth, načež Vardy v poslední minutě rozhodl.

Foxes si v průběhu celé sezony vysloužili pověst tvrdě bojujícího týmu, který rozhodně umí hrát fotbal, leč doplácí na neproduktivitu; nyní to však vypadá, že se podceňovaný nováček zvedá k mohutnému finále. Vždyť pět ze zbývajících sedmi ligových zápasů hraje doma a jediné výlety podnikne na stadiony přímých konkurentů Burnley a Sunderlandu. Dnes po závěrečném hvizdu hostující hráče vyprovázely do kabin ovace ve stoje, zatímco WBA, které dnešní zápas věnovalo památce bývalého útočníka Jeffa Astleho, musí samo začít přemýšlet o záchraně.

Fanoušci na Hawthorns si připravili choreo na Astleho počest; předvedli jej v deváté minutě (jako referenci na číslo jeho dresu), a v té době už jejich favorité vedli. Fletcher otevřel skóre chytrou střelou na bližší tyč, a ačkoliv Esteban Cambiasso dělal vše pro to, aby míč z včas odklidil, branková technologie rozhodla, že gól platí.

Hosté se odmítali vzdát a brzy vyrovnali, když Nugent po pasu Leonarda Ulloy udržel míč proti přesile obránců a poslal jej za záda domácího gólmana; poslední slovo v úvodním dějství však mělo opět WBA, konkrétně Gardner, s jehož tečovanou ránou si Schmeichel poradit nedokázal. Ulloa ještě před změnou stran pálil z malého vápna, jenže mířil příliš vysoko.

Minuty ubíhaly a brzy to vypadalo jako další klasický leicesterský zápas - hosté rozhodně nehráli špatně, ale nedokázali svoje nápady přetavit v branky. Vysvobodit je musel až netradiční střelec Huth, jehož hlavička z bezprostřední blízkosti po přiklepnutí Marcina Wasilewského dala Foxes naději na velký zvrat. Ten se nakonec podařilo dokonat Vardymu, který obral o míč Garetha McAuleyho, prohnal se kolem Joleona Lescotta a přízemní pumelicí k Myhillově zadní tyči rozhodl o výhře nováčka.

Góly: 35. Christian Benteke

U Sherwoodů doma je dnes určitě velmi veselo. Manažerova Aston Villa jednak uhrála důležité tři body na cizím hřišti, které ji přijdou velice vhod v boji o holou záchranu; jednak se tak stalo zrovna na White Hart Lane, kde na pyšného a egocentrického Sherwooda vskutku nevzpomínají rádi...

Toto dnešní utkání mohlo být vnímáno mimo jiné jako souboj dvou elitních a náležitě rozjetých střelců. Harry Kane se trefil 11krát v předchozích devíti ligových vystoupeních, a zdál se být na dobré cestě stát se dnes prvním útočníkem Tottenhamem od dob Garyho Linekera (1991-92), kterému se v rámci jedné sezony povede dosáhnout na hranici 30 soutěžních zásahů.

Něco takového se mu však nepodařilo a nebyl tomu ani příliš blízko. V první půli se neujal jeho bezmála 30metrový pokus a po přestávce anglický ostrostřelec neuspěl ani s jinou kroucenou ranou, která si to opět namířila pouze nad bránu. Podobnou frustraci přitom před bránou soupeře vykazoval i jiný produktivní kohout Christian Eriksen.

A ačkoliv tento duel obecně nebyl žádnou přehlídkou povedených akcí a vyložených příležitostí, když v dresu Aston Villy speciálně po brzkém zranění Ciarana Clarka excelovali zejména defenzivní hráči v čele s příchozím Bakerem, Delphem a Vlaarem, prohlásit Bentekeho za vítěze minisouboje s Harrym Kanem rozhodně můžeme.

Byl to totiž belgický obvyklý podezřelý, kdo se nakonec stal autorem jediné branky zápasu: ve 35. minutě se jeho hlavičkovaný projektil po centru Bacuny odrazil od tyče do sítě, a tenhle jeden úder k přemožení Spurs ve finále stačil.

Naopak ještě později mohl Fabian Delph klidně přidat druhý gól a večer tedy birminghamským výrazně nezkazilo ani Sánchezovo vyloučení po opožděném zákroku na Rose a druhé žluté kartě.

Góly: 90. Connor Wickham - 48. Glenn Murray, 51. Yannick Bolasie, 53. Yannick Bolasie, 62. Yannick Bolasie

11 minut - přesně tak dlouho trvalo Yannicku Bolasiemu vstřelit Sunderlandu čistý hattrick. Jeho Crystal Palace tak vyhrálo na Stadium of Light suverénně 4:1. Skóre doplňovali ze strany vítězů Glenn Murray, za domácí alespoň kosmeticky korigoval Conor Wickham.

Kouč Alan Pardew tak má důvod k malé oslavě; nejenže Sunderland je pro něj coby bývalého lodivoda Newcastle nenáviděným rivalem, dnešní výhra navíc dostala Palace přes klíčovou hranici 40 bodů, což obvykle stačí k záchraně. Naopak Sunderland je i nadále až po uši ponořen do bitvy o udržení.

Úvodních 45 minut přitom rozhodně neslibovalo podobnou gólovou smršť. Black Cats se sice hodně spoléhali na útočné duo Wickham - Steven Fletcher, podporované ze zálohy navrátilcem Jackem Rodwellem, pozorně bránící hosté jim však příliš prostoru nedávali. Defenzivní taktika Eagles ostatně začala brzy polevovat a herní obraz se postupně vyrovnával, ačkoliv Pardew i nadále spoléhal v první řadě na brejky (zejména prostřednictvím obou křídel, Bolasieho a Wilfrieda Zahy).

První šanci mohl zaznamenat v páté minutě Fletcher, kdyby trefil míč po rohovém kopu Jordiho Gómeze; na druhé straně se do přímého kopu opřel Mile Jedinak, napálil však pouze zeď. O střed hřiště se bojovalo dost urputně, situací ke skórování však bylo pomálu - ze zbytku první půle si zaslouží zmínku snad jen nadějné voleje Fletchera a Zahy, ani jeden si však cestu do sítě nenašel.

Až po změně stran se začaly dít věci - bohužel pro domácí fanoušky před Pantilimonovou bránou. Sunderland najednou defenzivně naprosto vybouchl. Než se hráči po příchodu z kabin opět rozkoukali, narýsoval Bolasie pas na zadní tyč, kam si naběhl Murray a hlavou otevřel skóre; Dick Advocaat sice reklamoval ofsajd, branka ale platila. A to byl teprve začátek. Za další tři minuty si úspěšné duo Eagles prohodilo role, Murray hlavou sklepl míč pro Bolasieho a konžský reprezentant propálil bezbranného Pantilimona podruhé.

Domácí jednoduše neměli čas k nějaké defenzivní reorganizaci, protože mezi jednotlivými brankami stíhali sotva rozehrát a vyměnit si pár přihrávek. Třetí zářez přidal Bolasie poté, co si bez potíží poradil s bránícím Johnem O'Sheou, a čtvrtou trefu připravil opět Murray, po jehož přesném pasu africký křídelník zkompletoval bleskový hattrick. O'Shea ani tentokrát nemohl mít čisté svědomí, na rozdíl od Pantilimona, který se proti Bolasiemu neohroženě vrhl - bez úspěchu.

A bylo hotovo - za stavu 0:4 už naprosto otřesení domácí ani nemohli doufat v nějaký závěrečný zvrat. V 66. minutě měl dokonce pátý gól na kopačce McArthur, Pantilimon ale tentokrát odolal; Wickhamova gólová rána z 89. minuty pak domácí publikum příliš neuklidnila.

Góly: 69. Jonjo Shelvey (pen.) - 41. Aaron Lennon

Žádná zázračná podívaná s férovým výsledkem se ihned po sobotním obědě strhla na Liberty Stadium, kde si Swansea remízou 1:1 s Evertonem zajistila vyrovnání dosavadního rekordu, co se počtu vytěžených bodů v jedné sezoně Premier League týče...

Zahajovací půlhodina, a ve finále vlastně i celý zbytek zápasu byly notně poznamenány jedním zraněním na každé straně. V dresu Swansea musel kvůli zranění už po 17 minutách střídat Bafetimbi Gomis, který se také dříve ocitl v nejslibnější palebné pozici úvodu duelu. Tohle vynucené střídání ještě nicméně Swans tolik větru z plachet nevzalo, o to se zasloužila spíše až změna na druhé straně - zhruba po 28 minutách kvůli potížím s třísly přepustil Osman místo na place Pienaarovi.

A právě jihoafrický křídelník byl záhy osvěžujícím přínosem hostující ofenzívě. Při brzkém gólu na 1:0 sice sám centr z levé strany minul, za ním číhající Lennon už měl nicméně usnadněnou práci. A Pienaar v aktivitě nepolevoval: do přestávky ještě stihl připravit slušnou šanci Konému, načež po jeho vlastní přihrávce sám nevýrazně zakončoval přímo do Fabianského.

Po obrátce už se do tempa zvládly vrátit také labutě. Domácí si ihned vypracovali dvě nikterak marné příležitosti, které měly sloužit jako ideální hrozba pro Everton. Jenže ten se nepoučil a po Colemanově drzé hře rukou vkleče na zemi Jonjo Shelvey s přehledem proměnil pokutový kop. Ve zbytku utkání už se pak spíše hrála údržba, remíza viditelně vyhovovala oběma stranám.