Premier League - souhrn 32. kola

Góly: 54. Anthony Martial

Manchester United nadále tlačí na své městské konkurenty ve snaze přeci jen urvat čtvrtou pozici zaručující Ligu mistrů. Může za to dnešní těsná výhra nad odevzdaným Evertonem, který pokořila jubilejní 1000. branka, kterou viděl ikonický Old Trafford za celou éru Premier League...

O kulatý gól se přitom tak trochu symbolicky zasadilo pouze dravé mládí v červeném trikotu. Pro Martiala ho pomohli vytvořit ještě méně okoukaní Marcus Rashford s Timothym Fosu-Mensahem. Po remíze West Hamu nyní Man Utd skáče už na pátou příčku.

Před utkáním domácí klub uctil Sira Bobbyho Charltona, po němž byla oficiálně přejmenována jižní tribuna, a potom už se mohlo začít hrát - United nastoupili ve stejné sestavě jako při vítězném derby s Man City.

Hned zkraje si Red Devils vytvořili slušnou šanci skrze kombinující duo Lingard - Martial, zasahovat tehdy musel obránce Baines. Po jednom z rohů potom nedokázal skórovat Rojo, kterého zároveň na druhé straně nezřídka školil Deulofeu.

Ve snaze vstřelit onen památný tisící gól nakonec United pomohlo právě stažení argentinského beka, kterého nahradil Fosu-Mensah, jehož centr zadělal na Martialovu osmou ligovou trefu v sezoně. Francouzský mladík se tímto stal nejproduktivnějším van Gaalovým svěřencem v tomto ročníku PL.

Teprve záhy se k první větší šanci dostal také Everton, když Jagielka po rohu hlavičkoval do břevna. Další nebezpečnou akci Colemana potom pro změnu neutralizoval Fosu-Mensahův blok.

Góly: 38. Wes Morgan

Sedm bodů na špici! Leicester dnes udělal obrovský krok k senzačnímu zisku titulu a po včerejší remíze Tottenhamu odskočil od druhého místa o další dva body. Domácí zápas se Southamptonem totiž Foxes s odřenýma ušima vyhráli 1:0. Jediný gól vstřelil symbolicky Wes Morgan, který tak zařídil pátou nejtěsnější výhru v posledních šesti kláních.

Na King Power Stadium to především v úvodu zápasu vypadalo, jako kdyby stylem Leicesteru hráli naopak hosté. Foxes totiž drželi na kopačkách míč o fous častěji než Southampton, ale byli to Svatí, kdo byli v prvním dějství nebezpečnější. Náznaky a rychlé útoky Lišek totiž cíl nenacházely.

S odehranou půlhodinou tak svěřenci Ronalda Koemana zahrozili čtyřikrát v rozmezí deseti minut. Pellé však po centru Soarese hlavičkoval nad, Fontého vychytal skvělý Schmeichel a Clasie pálil nad. Největší gólovku spálil Sadio Mané, který postupoval sám na branku. Kolem dánského gólmana se prohnal, ale jeho střelu bezvadně zblokoval Danny Simpson.

Leicesteru naopak stačila jedna jediná příležitost ke vstřelení nakonec i vítězného gólu. Fuchs z levé strany poslal dobrý centr do šestnáctky, kam se přihrnul Wes "Captian" Morgan a přes drobného Clasieho hlavou otevřel skóre.

Nezaujatý divák však musel být ze zápasu zklamán. Poslední týdny sice svěřenci Claudia Ranieriho najeli na úsporný styl - tedy hubené výhry se stoprocentním důrazem na obranu a hru na brejky. Dnes to však chvílemi byla čistá destrukce; vidět Mahreze či Kantého jak nazdařbůh zakopávají míč do země nikoho, to je jen pro silné povahy.

Southampton měl místy drtivý tlak, ale byl v ofenzivě sterilní. Paradoxně to tak byl Leicester, kdo po změně stran zaměstnal soupeřova brankáře. Až do závěru, kdy hostům došly síly, se Foxes vydali dopředu všehovšudy třikrát, jenže pokaždé to bylo velmi zajímavé.

Po hodině hry a Drinkwaterově centru si málem vstřelil vlastní gól José Fonte - Fraser Forster však vytáhl parádní zákrok. O deset minut později měl na noze pojišťující branku Danny Simpson, když po skvělé přihrávce Vardyho stál úplně sám před prázdnou brankou. Míč ale nepochopitelně poslal k zadní tyči, ke které se Forster stihl přesunout. Po závěrečném hvizdu si tak musel výrazně oddechnout.

Góly: 51. Philippe Coutinho - 63. Harry Kane

Mauricio Pochettino teď musí do značné míry spoléhat na "svůj" Southampton, aby udělal solidní výsledek proti Leicesteru - jeho případná prohra by Tottenham po dnešní remíze s Liverpoolem vystavila do nesmírně složité situace, co se honu za titulem týče...

Večerní šlágr se odehrával v obrovském tempu a málem ho načal bizarní vlastňák Son Heung-mina, jenž odkláněl nevinnou příhru do vápna tak akorát směrem k bližší tyči, kam včas doskočil Lloris. Francouzský brankář měl v první půli o poznání více práce a Sturridge si proti němu měl ve 36. minutě rozhodně počínat líp - možná kdyby po prostrčení Coutinha zvedl hlavu, nenatrefil by přímo na Llorise.

Větší mrštnost musel někdejší gólman Lyonu vykázat na sklonku prvního poločasu, když nejprve Lallana podklouznul při výjimečně štiplavé ráně, a potom si obratně počínal také těsně před bránou, kdy pro změnu Lloris potvrdil svůj gumový charakter a s vypětím všech sil postrčil míč na roh.

Góly začaly padat až po přestávce a byly to parády. Nejprve si Coutinho rychle vyměnil míč se Sturridgem, aby ho pak jen velice jemně posunul k levé tyči. Elegantní, nechytatelné. No, a později zase svůj um osvědčil Harry Kane, jenž v úvodním dějství akce spíše zazdíval přehnaným pocitem zodpovědnosti, až sobectvím.

Po více než hodině hry to už bylo o něčem jiném. Eriksen obdivuhodně dohnal téměř ztracený balon, naslepo ho vrátil do hry, přesně tak našel Kanea a ten se po rychlé otočce nádherně trefil ke vzdálenější tyči.

Dánský tvůrce hry byl velice aktivní i obecně, sprintoval jako o život, a později sám poškádlil Mignoleta ranou ze střední vzdálenosti. Na druhé straně se zase mohl přetrhnout Coutinho, jehož jedna rána z těžkého úhlu v podstatě kopírovala brankovou čáru, a jiná zase těsně minula pravou tyč.

Góly: 7. Fernando, 12. Kevin De Bruyne, 19. Sergio Agüero, 90. Aleksandar Kolarov

Obrovská úleva pro Manchester City. Po hrozivém období, v němž Citizens prohráli čtyři z šesti utkání se snad situace obrací zpátky do správných kolejí. Kevin De Bruyne se po deseti týdnech vrátil do sestavy a Pellegriniho svěřenci hned smetli Bournemouth z jeho stadionu v poměru 4:0. Kromě De Bruyneho skórovali ještě Fernando a Sergio Agüero.

S týmy z první šestky Manchester City ani jednou nevyhrál, naopak v šestnácti zápasech proti celkům z dolní poloviny tabulky uhráli Citizens 42 (!) bodů. Bournemouth před reprezentační pauzou podlehl o tři góly Tottenhamu, ale předtím třikrát v řadě vyhrál. Svěřenci Eddieho Howea však předvedli v prvním poločase hanebný výkon a ve druhém dějství už s výsledkem nedokázali nic udělat.

Na Goldsands se prakticky opakoval zmíněný duel proti Spurs, kdy Harry Kane za čtvrt hodiny ukončil zápas dvěma góly. Tentokrát se Cherries sesypali ještě výrazněji, ve dvacáté minutě totiž svítilo na výsledkové tabuli 0:3.

Začalo to už v sedmé minutě, kdy liknavou obranou Bournemouthu prolétl rohový kop Navase a záložník Fernando pohotově nasměroval vysoký balón do sítě. Jen pět minut poté "nepochopený génius" Charlie Daniels předal míč před vlastním vápnem Silvovi a postaral se o dvougólovou ztrátu. Agüero totiž španělskému šikulovi vzápětí míč hodil do vápna, kde jej Silva sklepl na Kevina De Bruyneho a ten krásnou akci zakončil přesnou střelou k tyči.

Třetí ránu do vazu dostali domácí v devatenácté minutě, kdy utkání de facto skončilo. Navasův centr si vytipoval Sergio Agüero, který i přes nízký vzrůst vyskočil překvapivě vysoko, naopak Adam Smith zůstal pod tlakem Argentince jako přibitý k trávníku. Čtvrtou trefu záhy nepřidal Fernandinho, jenž po další hloupé ztrátě Cherries nastřelil břevno.

Bournemouth byl vzadu naprosto tristní a v ofenzivě to nebylo o nic lepší. Caballero musel zasahovat všehovšudy jedinkrát, když ve třicáté minutě někdo z bránících hráčů tečoval ve vápně Ritchieho centr z pravé strany.

Po změně stran už se toho příliš nestalo. Proč taky; Manchester City se neměl kam hnát a Cherries byli po všech stránkách sterilní. Přesto musel hned po obrátce zasahovat Boruc proti střele De Bruyneho. Belgičana posléze vystřídal Aleksandar Kolarov, jenž byl rovněž nebezpečný. Jeho ránu musel čtvrt hodiny před koncem Boruc vyrazit.

Srbský zadák se však přece prosadil. V nastavené čase pronikl mezi Ritchiem a O’Kanem do šestnáctky, kde se sice dostal do nepříliš výhodného úhlu, ale ve skórování mu to nezabránilo. Jeho pumelice na zadní tyč byla pro gólmana Bournemouthu až příliš přesná.

Góly: 4. Alexis Sánchez, 38. Alex Iwobi, 48. Héctor Bellerín, 90. Theo Walcott

Watford v cílové rovince vypíná věru nepochopitelným způsobem a nyní si připisuje na konto už svou čtvrtou porážku v řadě. Naopak Arsenal na startu složitého finiše registruje tu vůbec nejpohodovější a nejjasnější výhru v sezoně...

Dnešní vítězství Gunners bylo z velké části podepřeno letargií Watfordu, ale i individuálními výkony určitých jedinců. Mohamed Elneny měl pod palcem celý střed zálohy, kde zkompletoval 96 % přihrávek, a vedle Özila se Sánchezem potom zářil také rychlík Alex Iwobi.

Právě čerstvý nigerijský debutant jednou donutil Gomese k těžkému zákroku, jindy nastřelil břevno, a ve 38. minutě zdárně završoval krásnou týmovou akci, kterou zvyšoval už na pohodlných 2:0. Vedení dal Arsenalu Alexis již po necelých čtyřech minutách finišem z velké blízkosti.

Hornets se naproti tomu téměř na nic nezmohli; vyprodukovali všehovšudy dvě střely na bránu, a za obě zodpovídal kapitán Troy Deeney. Nikdo další už na boj připraven jako by nebyl, a Watford proto v druhé půli ještě dorážela ztečovaná rána Bellerína a úder střídajícího Walcotta.

Góly: 45. Timm Klose, 74. Dieumerci Mbokani, 90. Martin Olsson - 71. Aleksandar Mitrović, 86. Aleksandar Mitrović (pen.)

První mečbol proměněn, ale jakým způsobem! Před výkopem bylo jasné, že pokud se chce Norwich zachránit, měl by ideálně doma porazit jak Newcastle, tak Sunderland - proti Strakám si však dlouho zahrával. Střídající Mitrović byl k neudržení, ani jeho dva góly však zaslouženou výhru Kanárků neodmítly...

První poločas byl proti tomu druhému relativní nic. Newcastle do Norwiche přicestoval se sedmi venkovními porážkami v řadě v zádech a to se na něm zřejmě projevilo. Cissého hlavičkovaný pokus přistál na horní síti, jinak se Magpies na nic nezmohli.

Naopak Canaries měli jeden svůj gól odvolán pro ofsajd a jindy Darlow dobře vyrážel Bradyho pokus vnějším nártem či ještě lépe Mbokaniho koncovku. Nikdo se proto na konci poločasu nemohl divit, když si Klose doskočil pro standardku Bradyho a konečně nasměroval domácí do vedení.

Rafa Benítez o pauze sáhl k ofenzivnímu střídání, když namísto Tiotého vysvlékl Ayozeho, jenže bylo to teprve druhé střídání (Mitrović za tragického levého beka Anitu), co opravdu dělalo rozdíl.

Moussa Sissoko se stejně jako v derby sesunul na kraj obrany a ihned odtamtud centrem nacházel Mitroviće, který po pěkném zpracování pálil mizerně jen doprostřed brány. To podruhé už to bylo lepší při centru z druhé strany. Townsend posadil míč na Srbovu hlavu a jeho oblouček zapadl tak akorát za Ruddyho.

Tím se spustila beze zbytku šílená stíhací jízda. Ihned vzápětí Mbokani předvedl, že mu přeci jen nejsou cizí první tři rychlé kroky a parádní pumelicí takříkajíc pod víko opět zchladil hostující fanoušky.

Ti se však na nohy vyhoupli ještě jednou, když vracející O’Neil nepochopitelně zahrál ve vápně rukou a Mitrović skrze precizní penaltu opět vyrovnával. Neil již předtím vyčerpal všechna tři střídání a žádné z nich nebylo defenzivní, což možná Norwichi ulehčilo cestu za dalším comebackem, kterou kontroverzně vydláždila další ruka (tentokrát nepískaná) a následný sebevědomý finiš Olssona.

Góly: -

Celkem líbivý první poločas sliboval po změně stran zajímavou bitvu, hráči West Bromwiche se však v druhém dějství ujali typické destruktivní, vyčkávající taktiky a bylo po zábavě. Výborný Foster tak výrazně zkomplikoval cestu Sunderlandu za záchranou.

Živý start obou celků do utkání mohl gólově poznamenat v desáté minutě Defoe, který si po přízemním centru Kaboula chtěl zahrát na Vardyho proti Německu, jeho patičku ovšem Foster zlikvidoval. Pulisův výběr hrál na své poměry nezvykle ofenzivně, jeho snaha ovšem ztroskotávala jak na kompaktní defenzívě, tak na vlastní nepřesnosti. S mírnou převahou na míči tak vyprodukovali za poločas jen dvě střely, obě mimo tři tyče.

Hráči Black Cats se samozřejmě snažili využít otevřenější obrany zásadově defenzivního mužstva a vidět byl především Khazri. Ten se nejprve ve 31. minutě marně domáhal pokutového kopu po zákroku Fletchera, aby vzápětí vyzval k otevření skóre Cattermolea, jenž ale tváří v tvář Fosterovi domácí fanoušky zklamal.

Z větší dálky zkoušel neúspěšně své štěstí i krátce po změně stran a Foster si parádním skokem taktéž poradil se střelou Boriniho z dvaadvaceti metrů. Slušný vstup do druhé půle jakoby zarazil Baggies, kteří se následně stáhli do své obvyklé formace, která vymazala do té doby volné prostory pro útočné akce. Sami se tím ovšem zahnali z dosahu domácí branky, pro diváky začaly dlouhé minuty fotbalového strádání...

Až v samém závěru si dobrou pozici vytvořil Borini, ani jeho technický pokus, ani tvrdší rána zblízka od Defoeho však Fostera nezaskočila. Vynikající výkon hostujícího brankáře mohl dostat krutou ránu v poslední nastavené minutě, gólová dorážka N'Doyeho však přišla z ofsajdu a stejně jako před rokem tak na Stadium of Light dokázal brankář WBA udržet čisté konto a zařídit pro svůj tým alespoň bod.

Góly: 18. Manuel Lanzini, 41. Dimitri Payet - 15. Damien Delaney, 75. Dwight Gayle

Šance West Hamu na účast v příští sezóně Ligy mistrů dostaly vážnou trhlinu. Kladiváři totiž na vlastní půdě nezvládli malé londýnské derby s Crystal Palace, když pouze remizovali 2:2. A to mohli být po vyloučení Kouyatého ještě rádi, jelikož v závěru Eagles vyvinuli solidní nátlak. Nakonec však svěřenci Alana Pardewa ani počtrnácté v řadě nevyhráli.

Špatný den si vybral dokonce i gólman Adrián, který po čtvrthodině hry zaváhal a věnoval Crystal Palace úvodní branku zápasu. Sakův centr ho totiž na zadní tyči překvapil, a zmateně tak míč plácl před sebe k Damienovi Delaneymu. Ten pak hlavou vděčně balón doklepl do sítě.

To však bylo od Eagles na dlouhou dobu všechno a Kladiváři se vydali za kýženými třemi body. Jen o dvě minuty později West Ham své fanoušky uchlácholil vyrovnáním - Antonio odcentroval do vápna, Sakho odhlavičkoval míč zpátky do ohně, a jelikož Dann míč odrazil jen k Manuelovi Lanzinimu, mohl argentinský záložník uklidit míč do branky podobně jako předtím Delaney.

Ještě do přestávky navíc domácí šli dokonce do vedení a vůbec nic nenahrávalo jakékoli ztrátě. O brance Dimitriho Payeta se bude mluvit ještě dlouho, natolik byla trefa francouzského záložníka geniální. Ani sedmičlenná zeď hráčů Crystal Palace Hennesseyho nezachránila, Payet dal míči neopakovatelnou rotaci - a ten tak zapadl přímo do šibenice.

Vše se na Boleyn Ground začalo otáčet po hodině hry vinou. Břídilem utkání se stal Cheikhou Kouyaté, který už v 66. minutě poslal Adriánovi příliš krátkou malou domů a po Gaylově presinku se míč dostal až na hranici velkého vápna k Sakovi. Jeho ránu však z prázdné branky skvěle odklidil Aaron Cresswell.

Kouyatému to však bylo málo, a tak za pár desítek vteřin hrubě sestřelil Dwighta Gayla a předčasně se klidil pod sprchy. Crystal Palace využilo přesilovku patnáct minut před koncem, když Souarého centr odvrátil Ogbonna jen do Reida a odražený míč opět velmi lehce doklepl do branky právě Gayle. V závěru už Eagles třetí branku přidat nedokázali, nejblíže byl v nastaveném čase Puncheon, ale Enner Valencia jeho pokus včas zastavil.

Góly: 13. Ibrahim Afellay, 53. Bojan Krkić - 68. Gylfi Sigurdsson, 80. Alberto Paloschi

Jakob Haugaard neprožil zrovna nejlepší ligový debut v Anglii. Ač obě trefy hostů přišly ze zákrytu za obráncem, na ztrátě pojištěného vedení má společně s poklesem koncentrace záložní řady největší podíl. Hosté se většinu času herně trápili, až střídající Montero s Paloschim přinesli do jejich útoku život a dopomohli svému týmu ke šťastnému bodu.

Opatrný začátek, který se nesl ve velké početní převaze obránců proti atakujícímu soupeři, narušil ve 12. minutě Afellay, který si seběhl na malé vápno před pasivního Naughtona pro centr od Arnautoviće a přesnou hlavičkou otevřel skóre. Stylově tak oslavil své 30. narozeniny, které mohl ověnčit dalším zásahem krátce po půlhodině hry, když své individuální kvality předvedl Bojan Krkić, Nizozemec po jeho přihrávce pálil jen těsně mimo.

Labutě nemohly najít zbraň na brzkou trefu, přestože se čas od času k zakončení přeci jen dostali, náhradní brankář Jakob Haugaard ovšem žádné pracovní vytížení nepocítil až do 44. minuty, kdy Cork poslal zpoza vápna příjemnou navštívenku. Potters v klidu kontrolovali hru, až se zdálo zbytečné, že se proti malátnému soupeři výrazněji nesnaží vedení pojistit.

Nezměněn zůstal obraz hry i po přestávce a Britannia Stadium se tak přeci jen brzy rozechvěl při druhém gólu domácích. Bojan Krkić dostal míč na střed hřiště, nerušen soupeři si ho navedl až na vápno, odkud namířil přesně ke vzdálenější tyči a střelou po zemi rozvlnil síť. Spokojení Potters povolili v tempu a naivně pustili Swansea do hry.

Hosté pak využili vůbec první příležitosti a do té doby jasný duel zdramatizovali. Routledge vedl balón po pravé lajně z vlastní poloviny až k vápnu, kde se už nacházel Sigurðsson, ten se s balónem obtočil kolem obránce a zpoza šestnáctky překvapil nezkušeného Haugaarda, který se jen nemotorně skácel k zemi.

Probuzení hráči Swansea rychle převzali otěže zápasu a dychtili po vyrovnání, ke kterému nakonec opět přispěl nejistý brankář. Guidolinovy náhradníci si hlasitě říkali o pozornost. Zatímco Montero ukazoval svým spoluhráčům, jak se hraje na polovině soupeře, Paloschi po osmi minutách na hřišti vypálil přes obránce ze sedmnácti metrů a Haugaard si pomalou reakcí opět nechal proplout balón až do sítě. Mark Hughes jistě litoval rozhodnutí nechat Givena pouze na lavičce, dnes právě jeho zkušenosti zřejmě chyběly dobře hrajícímu týmu k zisku tří bodů.

Góly: 26. Ruben Loftus-Cheek, 45+3. Alexandre Pato (pen.), 46. Pedro, 59. Pedro

Proud history. What future? Fanoušci Aston Villy za sebou mají další tvrdou facku, kterou jim připravili místy až trapným výkonem jejich vlastní fotbalisté. Chelsea to na půdě zoufale posledního týmu tabulky měla opravdu usnadněné a výsledek 4:0 byl zaslouženým východiskem průběhu hry. Dvakrát se trefil Pedro, první góly v Premier League vstřelili Ruben Loftus-Cheek a Alexandre Pato.

Na prosluněném Villa Parku vypadala hra od úvodu svěžím dojmem, čemuž nahrávalo i čerstvé složení sestavy Chelsea. V dresu Blues nastoupila hned čtveřice hráčů do jednadvaceti let - mezi nimi i debutující stoper Matt Miazga.

První šanci však vytvořil po deseti minutách ostřílený Pedro, jenž převzal odražený míč po rohovém kopu a jen těsně minul šibenici Guzanovy branky. Až chvíli poté se ukázali dvacetileté naděje londýnského celku. Kenedyho krásná průniková přihrávka do samostatného nájezdu však bylo pro Loftus-Cheeka příliš dlouhá.

V devatenácté minutě viděli diváci v Birminghamu první branku. Kdo jiný než Cesc Fábregas poslal úžasný dlouhý míč z půlící čáry, který si skvěle stáhl Pedro a ještě lépe přehodil bezmocného Guzana. Vše ale bylo zbytečné, jelikož se španělský křídelník v momentě přihrávky nacházel v těsném ofsajdu.

Chelsea v první části zápasu ovládala hru a Villans dlouhou pasáž působili, jako kdyby už nyní měli druholigové parametry. Zasloužené odměny se hosté dočkali ve 26. minutě, tedy v době, kdy už byl na hřišti další debutant Alexandre Pato, který nahradil zraněného Rémyho. Gólovou akci založil překvapivou finesou Mikel, ze strany centroval Azpilicueta a Ruben Loftus-Cheek i s pomocí tečujícího Lescotta otevřel skóre.

Domácí se probrali až po půlhodině hry, kdy především Jordan Ayew ukázal obraně Chelsea, že nebude mít celý zápas úplné leháro. Byl to právě on, kdo pronikl přes Azpilicuetu a přihrál do šance Gilovi. Courtois však jeho ránu kryl, stejně jako když dezorientovaný Baba odpálil míč přímo do Ayewa. Ghanský reprezentant byl u veškerého nebezpečí Villans, jeho přímý kop však Courtois opět lapil, načež Ayew vypálil těsně vedle.

Pro Chelsea to však byla jen krátká slabší pasáž, zabrala pak přesně v momentě, kdy to bylo potřeba. V závěru poločasu totiž Fábregas poslal do šestnáctky další krásný míč, Cissokho stáhl ve vápně Pata a Neil Swarbrick ukázal na penaltový puntík. Exekuci si u spoluhráčů vyprosil právě Alexandre Pato, jenž tak při debutu dokázal i skórovat.

Gól do šatny jako by Aston Villu absolutně srazil na kolena. Hned v první minutě druhého dějství totiž střídající Oscar po narážečce s Patem pronikl do šestnáctky a přesnou přihrávkou vybídl ke skórování Pedra. Ten už neměl potíž poloodkrytou svatyni trefit.

Necelou čtvrthodinku poté si brazilští šikulové roli vyměnili - Oscar přihrál Patovi a úspěšný debutant zajímavou střelou donutil Guzana k zákroku. Americký brankář míč jen vyrazil a dobihající Pedro měl při druhé brance v utkání opět poměrně snadnou pozici. Z úhlu míč doklepl do sítě a Villa Parkem se začalo ozývat pískání.

Aston Villa však měla i smůlu, dvacet minut před koncem třeba Pedro srazil k ve vápně Grealishe, ale sudí Swarbrick chybně penaltu neodpískal. Zbylé minuty už se víceméně dohrávalo, výjimkou byly střely těsně vedle od Grealishe nebo Baby Rahmana. Chelsea tak popatnácté v řadě neprohrála, naopak Villans prohráli už posedmé a její sestup je takřka hotovou věcí.