Primera División - souhrn 16. kola

Góly: 81. Jorge Molina

Čtvrtá Málaga už není na svých osmadvaceti bodech sama, po pondělní dohrávce se po její bok totiž připojil také sevillský Betis. Ten zvládl náročné utkání na půdě Celty Vigo, zvítězil 1:0 a znovu tak dokázal své pohárové ambice. Vyrovnaný duel rozhodl až devět minut před koncem normální hrací doby střídající Jorge Molina...

Celestes se zatím na domácím stadionu dařilo velmi slušně, získali zde dvanáct ze svých celkových patnácti bodů, tentokrát ale na svého soupeře nestačili. Betis rozhodně herně nijak nepřesvědčoval, v první půli byl dokonce pod mírným tlakem a ještě po své nakonec rozhodující trefě jen díky štěstěně utekl vyrovnání, důležité tři body však získal.

Úvodních pětačtyřicet minut ovšem opravdu patřilo především domácím, kteří se hnali více do útočení, zatímco Betis spíše vyčkával na vlastní polovině a do útočných výpadů se takřka nedostával. Celta hrozila převážně ze standardních situací a centrů ze stran, všechny nepříjemné situace ale perfektně řešil spolehlivý brankář Adrián. A při ojedinělém útoku Betisu zahrozil kanonýr Rubén Castro, pokud o lob mu ovšem nevyšel, balón skončil v rukavicích připraveného Varase.

Na opačné straně hřiště zase svou příležitost neproměnil Park, největší možnost prvního poločasu ovšem přišla až ve čtyřicáté minutě. To se do hostující obrany prodral Iago Aspas, prošel s míčem u kopačky až do dobré střelecké pozice, zakončení mu ale nevyšlo úplně podle představ a míč skončil těsně mimo.

Tento moment jako by andaluský celek probudil a do druhého dějství vstoupil Betis ve zcela jiném rozpoložení, čehož mohl prakticky okamžitě využít Castro, jenže hlavou přestřelil. Poté ještě pálili Salva Sevilla a poprvé o době dal vědět i střídající Jorge Molina, oba však jen přinutili k dobrému zákroku gólmana Varase. Hosté v té době působili čerstvějším a fotbalovějším dojmem, devět minut před koncem normální hrací doby se pak dočkali vytoužené rozdílové trefy.

Všechno to začalo poklidnou kombinací na polovině hřiště, když v tom najednou Amaya hru zrychlil, míč se dostal na levou stranu k Nachovi, jenž našel v šestnáctce Molinu a ten z otočky mířil přesně do levého dolního rohu domácí klece. I před takto pozdní gól soupeře se však Celestes nevzdali, naopak ve zbývajících minutách zápasů předvedli snad více než za celý dosavadní průběh. Fernández ale propadlý balón uklidil nad břevno, Cabralovu hlavičku vyrazil s vypětím všech sil Adrián a Belvísova dorážka nepochopitelně mířila vedle.

Největší možnosti si přesto domácí schovali až do samého závěru, kdy už se dostal do samostatného souboje s Adriánem Bermejo, svého protivníka dokonce i obešel, nakonec ale trefil pouze tyč. Tím definitivně odsoudil Celtu k možná trochu nezasloužené porážce s Betisem v poměru 0:1.

Góly: -

Další omluvu pro domácí příznivce si bude muset připravit Deportivo, které před vlastními fanoušky už pošesté nevyhrálo, tentokrát pouze remizovalo s Valladolidem 0:0. Depor byl sice v souboji dvou nováčků španělské ligy o něco aktivnější a k zisku tří bodů byl asi blíže, skórovat ale nedokázal a zůstává na posledním místě ligové tabulky.

Deportivo zatím na Riazoru triumfovalo letos pouze dvakrát, když zdolalo hned v prvním kole Osasunu, v kole desátém pak překonalo i Mallorcu. Nyní ale už potřetí v řadě nedokázalo bodovat naplno a přestože si o bod polepšilo, zůstává o skóre za předposledním Espanyolem. Hosté si plichtou pomohli v tabulce před Real Sociedad a Rayo, nyní jsou tak usazeni na osmé příčce.

Oba týmy šly do zápasu v podobném, přesto naprosto odlišném rozpoložení. Zatímco domácí při svém do té doby posledním představení na prvoligové scéně slízli pořádnou ostudu, když sledovali z největší možné blízkosti řádění Radamela Falcaa a prohráli s Atléticem 0:6, Valladolid dvakrát vedl nad mistrovským Realem, aby nakonec krátce před koncem potřetí inkasoval a prohrál. Se zničující porážkou se obě mužstva dokázala slušně vyrovnat, hlavně Depor byl od úvodu aktivnější.

Přesto se k prvnímu ohrožení Hernándezovy branky dostali domácí až po dvaceti minutách, a to byla ještě střela Gamy zblokována jedním z obránců, takže hostující gólman mohl bez větších potíží tečovaný míč lapit. Hostům stačilo na odpověď jen několik málo minut, a hned to bylo pořádně razantní připomenutí. Pálil a následně i z bezprostřední blízkosti dorážel Óscar, Lux ovšem vytáhl dva bravurní zákroky a udržel bezbrankový stav.

Po půlhodině hry se do zajímavé palebné pozice dostal domácí Riki, jeho skákavý pokus však sice nadělal Hernándezovi problémy, ne ale natolik velké, aby strážce svatyně Valladolidu nemohl zasáhnout. Do druhého dějství vstiupily oba celky poměrně aktivně a po pár minutách byla k vidění jedna šance na každé straně - Óscara vychytal Lux, Rikiho zase Hernández. Deportivo bylo ve zbývajících minutách zápasu lepším týmem, neuvedla se ale ani rána Pizziho. Rozhodnutí pak měl jako na zlatém podnose na kopačce střídající Salomao, jenže po přesném centru Laureho z nějakých sedmi metrů přestřelil...

Góly: 36. Adriano Correia, 45. Sergio Busquets, 57. Lionel Messi, 88. Lionel Messi - 31. Falcao

Fotbalisté Barcelony potvrdili naprostou dominanci v domácí soutěži a nyní rozstříleli i konkurenční Atlético Madrid, které je v tabulce suverénně na druhé pozici. Barcelona má tak po šestnácti odehraných klech na kontě 46 bodů a vede španělskou ligu o devět bodů před Atléticem Madrid. To je v tuto chvíli na druhé pozici o čtyři body před třetím Realem, ovšem dnes na svého konkurenta opravdu nestačilo.

Atlético se sice dostalo do vedení už po půl hodině hry, jenže poté už kraloval domácí favorit a nasázel soupeři další čtyři branky. Hlavní postavou utkání se opět stal Lionel Messi, který dnes skóroval dvakrát a v tomto kalendářním roce nastřílel už 90 branek, čímž opět posunul hranice rekordu a potvrdil, že je jedním z nejlepších hráčů historie. V letošní sezóně vstřelil úctyhodných pětadvacet branek a s přehledem vede tabulku střelců španělské ligy.

Barcelona v celém ročníku pouze jednou remizovala a je tak suverénním králem celé ligy, Atlético naopak potřetí prohrálo a souboj o titul bude opravdu těžký. V úvodu zápasu byli lepší hosté a zaskočili domácího favorita, tradičně hrozil druhý nejlepší střelec španělské ligy Radamel Falcao. Ten mohl poslat svůj tým do vedení už v 9. minutě, avšak po centu Juanfrana trefil z deseti metrů pouze tyčku a míč se od ní odrazil zpět do hřiště.

Falcao dále trápil obranu Barcelony a do další velké příležitosti se probojoval ve 25. minutě, kdy fantasticky zrychlil a přesprintoval i výtečného obránce Puyola, jenže mířil těsně vedle vzdálenější tyče. Nicméně Atlético svůj mírný tlak zužitkovalo přesně po půl hodině hry a opět byl u toho Falcao. Ten předvedl krásnou individuální akci, po zasekávačce proběhl kolem Sergia Busquetse a osamocen přehodil bezmocného brankáře Victora Valdése.

Avšak domácí výběr poté přepnul na vyšší rychlostní stupeň a ještě do přestávky otočil skóre zápasu. Krásné sólo předvedl Adrian Correia, který obešel dva protihráče a z hranice vápna vypálil levačkou, jeho pokus od břevna zapadl přímo do branky. V poslední minutě domácí přidali další trefu a soupeře tak výrazně rozhodili. Po rohovém kopu a několika odrazech se míč dostal k Busquetsovi a ten pohodlně rozvlnil síť.

Po změně stran se hosté opět snažili hrozit a chtěli srovnat, do několika náznaků šancí se znovu dostával Falcao. Jenže toho předčil Messi, který nebyl v prvním poločase příliš vidět, ale nakonec se opět stal hrdinou utkání. V 57. minutě totiž přelstil kličkou protihráče a napřáhl těsně z vápnem, jeho přesná střela z osmnácti metrů zapadla přímo k tyči - 3:1. Atlético bylo po tomto zásahu v ofenzívě bezzubé a domácí celek s přehledem držel míč.

Deset minut před koncem mohl fotbalový gigant přidat další branku. Do skvělé příležitosti se dostal Iniesta, ale brankář Courtois s vypětím všech sil vyrazil míč do bezpečí. Nicméně Barcelona se přeci jen dočkala čtvrté trefy a opět jí zařídil Messi. Po obrovské hrubce Diega Godín převzal míč Messi a dokázal chybu potrestat, jeho oblouček měl mistrovské parametry a znamenal definitivní pojistku - 4:1.

Barcelona do konce roku ještě sehraje zápas ve Valladolidu a určitě bude favoritem, tímto tempem má našlápnuto k překonání stobodové hranice, což by bylo opravdu impozantní. Atlético se naopak pokusí zapomenout na toto těžké utkání a na závěr v domácím prostředí přivítá Celtu Vigo, což určitě též nebude jednoduchý protivník.

Góly: 45. Cristiano Ronaldo, 48. Fábio Coentrão - 31. Sergio García, 88. Juan Ángel Albín

Velký šok zažili fotbalisté Realu Madrid, s prozatím sestupujícím Espanyolem Barcelona pouze remizovali 2:2. Real tak opět ztratil cenné body na vedoucí Barcelonu a v tuto chvíli činí jeho ztráta na třetím místě už třináct bodů, navíc na druhé Atlético mu stále chybí čtyři body. Espanyol se letos trápí, nyní se ale možná odpíchne k lepším výkonům. V tuto chvíli je devatenáctý s dvanácti body.

Jeho ztráta na příčky zaručující záchranu je však minimální, proto ještě rozhodně nemusí plašit a má před sebou více jak polovinu sezóny. Utkání nebylo příliš bohaté na vyložené šance, oba týmy ale byly hodně produktivní. Po půlhodině hry způsobili hosté první šok, když se dostali do vedení. Ovšem Real v nastavení srovnal a tři minuty po přestávce otočil skóre zápasu. Espanyol však dvě minuty před koncem vyrovnal na konečných 2:2.

V úvodní dvacetiminutovce měli sice domácí míč na kopačkách, jejich soupeř však dobře bránil a nakonec využil brejkové situace. Ještě předtím měl Real jedinou vážnější příležitost, když těsně za vápnem napřáhl Luka Modrič, ale jeho pokus skončil pouze na tyči. V 31. minutě na druhé straně z ničeho nic udeřil Espanyol. Aktivní Sergio García šel sám na Casillase, a i když ho poprvé na poslední chvíli odzbrojil vracející se obránce, napodruhé se to už nepovedlo.

Po krásné kolmici ho sice stíhali Pepe i Ramos, avšak García zachoval chladnou hlavu a poslal míč přímo k tyči. Nicméně Real poté přidal plyn a tlačil, po několika náznacích šancí se přeci jen dočkal vyrovnání v první nastavené minutě úvodního dějství. Po krásném centru Khediry si do vápna naběhl Cristiano Ronaldo a zblízka poslal balón do odkryté branky. Real začal aktivně také po změně stran a v 48. minutě otočil stav zápasu.

Po přihrávce Pepeho z levé strany dokázal Ronaldo vymyslet geniální přihrávku do vápna na Fábia Coentrãa a ten ranou přímo k tyči pokořil brankáře Francisca Casillu - 2:1. Ihned na to mohl zvýšit náskok Realu střídající Ángel Di María, ale jeho pokus vyrazil konečky prstů na rohový kop Casilla. Real kontroloval hru i nadále, jenže dvě minuty před koncem z ničeho nic inkasoval a už odpovědět nedokázal. Po rohovém kopu a sérii hlaviček nakonec míč procpal se štěstím do branky Juan Ángel Albín a postaral se o velkou senzaci.

Góly: 83. Alejandro Domínguez (pen.)

V přímém boji o desáté místo prohrála Valencia doma na Mestalle Rayu Vallecano 0:1. Jedná se o první ztrátu bodů od doby, co klub převzal nový trenér Ernesto Valverde, postaral se o ni paradoxně bývalý útočník Valencie, Alejandro Domínguez.

Zdálo se, že je valencijský tým na dobré cestě napravit špatnou první třetinu sezony. Tři obtížná venkovní vítězství v řadě, jedno v Copa del Rey, další v domácí soutěži a poslední v Lize mistrů, bez jediného obdrženého gólu ukazovala, že odvolání Mauricia Pellegriniho může být správným krokem. Ovšem s prvním domácím zápasem pod novým vedením se nemohoucnost znovu vkradla na hráčské kopačky. Ligový vítěz z let 2002 a 2004 ještě letos ani jednou nedokázal zvítězit dvakrát za sebou a tato negativní série stále pokračuje díky Domínguezově proměněné penaltě z 83. minuty. Zasloužil se o ni chybou a následným faulem Trashorrase Tino Costa.

Překvapivá výhra posouvá Rayo před jeho posledního soupeře do první desítky a naopak odsoudilo Valencii blíže sestupové trojici týmu, než triu klubů z čela tabulky. Kdysi nedobytná Mestalla je tak podruhé za sebou vybrakována, v předminulém kole si všechny body odvezl Real Sociedad po vysoké výhře 5:2. Šlo o vůbec první domácí prohru Valencie od dubna tohoto roku a zároveň poslední kapku k odvolání trenéra Pellegriniho. Nyní fanoušci doufali v lepší výkon, ovšem zlepšení bylo takřka neviditelné.

Po celý první poločas nemusel hostující gólman Cobeno nijak vážně zasahovat, stačilo mu sledovat nepřesné pokusy z kopaček Piattiho, Oliveiry, Guardada a Ricarda Costy. Na druhé straně bylo vzruchů ještě méně a Diego Alves nebyl povolán do akce vůbec. První vážná šance se objevila až po hodině hry, kdy Cobeno musel vyrazit střelu Guardada. O dvacet minut později se málem ujalo vedení Rayo, tečovaný pokus Trashorrase však těsně minul svůj cíl a vše nasvědčovalo nezajímavé remíze. Ovšem sedm minut před koncem základní hrací doby využil Trashorras uklouznutí Tina Costy a vlétl do pokutového území. Domácí obránce neviděl jinou možnost než se uchýlit k přetlačení svého soupeře na hranici pravidel, což mělo za následek odpískání pokutového kopu. Alejandro Domínguez, jenž se k madridskému celku připojil před sezonou právě z Valencie, poslal Alvese na druhou stranu a zajistil svému klubu cenné tři body.

Góly: 19. Rubén García

Fotbalisté Zaragozy se určitě chtěli v domácím prostředí více oddálit sestupovým příčkám a mohli se posunout do středu tabulky, ovšem ve vyrovnaném utkání s letošním účastníkem Evropské Ligy z Levante neuspěli a museli skousnout porážku 0:1. Kvůli tomu jsou v tabulce na třináctém místě a ještě mohou o jednu pozici klesnout. Levante se naopak se sedmadvaceti body propracovalo na páté místo a po tomto kole může být nejhůře šesté.

Hosté rozhodli o svém vítězství už po necelých dvaceti minutách hry, poté se snažili bránit těsné vedení. Nakonec se jim to podařilo, i když závěr utkání byl hodně nervózní a v poslední minutě hosté hráli v oslabení bez vyloučeného Christiana Lella. V úvodní čtvrthodině se nic zajímavého nedělo, poté ale přišla první větší možnost hostů. Nejprve z patnácti metrů vypálil Barkero a trefil tyč, dorážející Rubén Garcia nepochopitelně pálil před prázdnou klecí mimo.

Nicméně už v 19. minutě Levante vsítilo jedinou branku utkání. Po krásné individuální akci dokázal Michel procedit přihrávku před branku a Garcia ve skluzu dopravil míč se štěstím do branky. Ihned na to mohl navýšit skóre Michel, nicméně Jiménez jeho dělovku doprostřed branky zneškodnil. Na druhé straně zahrozil v polovině úvodního dějství Postiga, jenže rána šla také doprostřed branky a Munúa míč chytil.

První poločas byl celkově hodně bohatý na šance a po necelé půlhodině hry opět zahrozili hosté, když po pasu z pravé strany a následné hlavičce Martinse odvrátil míč fantasticky na roh brankář Jiménez. Po změně stran byli domácí aktivní a deset minut na to mohli srovnat. Avšak po kolmici pálil Montanes z příliš velkého úhlu a o pár decimetrů vedle levé tyče. Stejný hráč selhal přesně o deset minut později z totožné pozice a mířil těsně mimo.

Montanes zlobil obranu Levante po celou dobu a dělal jí velké vrásky, dvě minuty před koncem spálil poslední větší šanci zápasu. Po krásném pasu zkusil vypálit z první, jenže brankář Munúa vytáhl ze svého repertoáru výborný zákrok a podržel svůj tým. V samém závěru zdržoval Lell a rozhodčí mu ukázal druhou žlutou kartu, nicméně Zaragoza už neměla čas a nakonec početní výhodu ani nespočet šancí nedokázala zužitkovat.

Góly: 49. Martín Demichelis, 70. Eliseu (pen.)

Málaga v regionálním derby se Sevillou vyhrála 2:0 a nadále se drží na 4. příčce. Špatný výkon z první půle byl v té druhé zkvalitněn, a tak padly dvě branky do domácí sítě, pod které se podepsal Martín Demichelis a Eliseu.

Hosté ale do nakonec vyhraného zápasu nenastoupili vůbec dobře. Vše mohlo být úplně jinak, kdyby útočník Sevilly Álvaro Negredo v 2. minutě zápasu mířil trochu přesněji a netrefil by pouze tyč. Této akce, během které si to Španěl namířil mezi dvěma obránci Málagy a následně obstřelil vyběhnutého brankáře Willyho Cabalera, pak mohli domácí velice litovat.

Negredo vystřelil na bránu ještě jednou, tentokrát ve 14. minutě, ale jeho pokus neměl potřebnou razanci. O chvíli později se do zakončení dostal i Jésus Navas, jenže jeho střela byla sražena na roh. Zatímco Sevilla byla velmi blízko gólu a stále si vytvářela zajímavé šance, Málaze se během prvního poločasu nepovedlo vystřelit na bránu soupeře ani jednou. O to víc muselo domácí mrzet, že se jim nepovedlo otevřít skóre a že odchází do šaten za nerozhodného stavu 0:0.

Po přestávce ale vběhla na trávník zcela jiná Málaga než ta, co zde odehrála první pětačtyřicetiminutovku. Stačily jen tři minuty, než si vytvořila vážnou šanci a argentinský obránce Martín Demichelis ji zakončil gólem. Sánchezův rohový kop našel u vzdálenější tyče nejvýše vyšplhaného stopera, který poslal hlavou zpět do vzdálenějšího rohu a jeho zakončení nedokázal ani brankář, ani Negredo přes veškerou snahu zastavit.

Sevilla byla tímto gólem ochromena a její mizérie byla dokonána v 69. minutě, kdy viděl Federico Fazio přímou červenou kartu za faul v pokutovém území na Joaquína. Tím pádem byla nařízena i penalta, kterou s přehledem proměnil Eliseu. Sevilla se ještě snažila zvednout a otočit vývoj zápasu, ale Málaga si již výhru nenechala vzít, a tak si z andaluské metropole odváží cenné tři body.

Góly: -

V posledních třech vzájemných zápasech Granady s Realem Sociedad padly vždy nejméně tři branky, dvakrát dokonce hned pět, tentokrát však v zápise o utkání nefiguruje ani jeden jediný úspěšný střelec. A nutno poznamenat, že bezbrankový stav se urodil naprosto po zásluze, v Andalusii se nehrál nikterak zajímavý fotbal.

Pro domácí remíza znamená, že se dostali minimálně do zítřka na nesestupové pozice, momentálně jsou sedmnáctí a jsou tedy posledními, kdo by se v tuto chvíli zachránil mezi španělskou elitou. Hosty zase získaný bod drží v první polovině tabulky, z aktuální osmé příčky však ještě zítra mohou spadnout níže.

Granada už v pátém ligovém utkání v řadě nedala gól, což tak trochu vypovídá samo o sobě. Změnit na tom něco mohl už poměrně brzy útočník Ighalo, jenž si naběhl do šestnáctky na přízemní centr Beníteze, z prvního dotyku však pálil nad břevno. Na druhé straně zase pálil Xabi Prieto, nedokázal ovšem svůj pokus umístit natolik, aby na něj Roberto nedosáhl.

Erreala postupně přebírala otěže zápasu do svých rukou a snažila se tak protáhnout svou sérii soutěžních duelů bez porážky na sedm, k čemuž mohl udělat pořádný krok Ifran, z hranice šestnáctky ale pálil těsně mimo. Vypadalo to jako zázrak, že skóre stále zůstává 0:0, když Vela svým centrem našel ve vápně nabíhajícího Ifrana, proti němuž zcela zázračně zakročil Roberto.

Ani po přestávce se obraz hry nezměnil a Sociedad se snažil dobývat domácí branku, jenže neúspěšně. Neprosadil se totiž ani Zurutuza, jehož tvrdou ránu Roberto vyrazil a k dorážce nepustila Velu dobře dostupující obrana. Illarramendimu se také nevedlo o nic lépe, když mířil zpoza velkého čtverce vysoko nad. A prakticky z protiútoku mohla ještě udeřit také Granada, když Benírez perfektně vysunul Ighala, ten ale tváří v tvář Bravovi neuspěl. Více by utkání možná slušela nejtěsnější možná výhra hostujícího celku, remíza však nemůže být žádným šokem.

Góly: 11. Aritz Aduriz

Baleárský celek prožívá po nadějném začátku jedno zklamání za druhým a porážkou s Athleticem natáhl své čekání na tříbodový zápis již na jedenáct utkání! Zatímco Mallorca tak zůstává na chvostu, hosté svoji pozici nadále vylepšují.

Úřadující finalista Evropské ligy začal aktivně a sladká odměna na sebe nenechala dlouho čekat: Iraola poslal na zadní tyč nadýchaný centr, kde si na kulatý nesmysl naskočil Aduriz a bezpečně otevřel skóre - 0:1. Byl to ovšem na druhé straně brankář Iraizoz, kdo měl postupem času daleko více práce a výraznou měrou se tak zasloužil o další tříbodový zápis Athletic Clubu. Ale půjdeme pěkně popořádku...

Po čtvrthodině hry rozehrával volný přímý kop Giovani dos Santos, jehož ránu sice hostující strážce svatyně vyrazil, ale jen k Hemedovi, který však taktéž ztroskotal na skvěle reagujícím Iraizozovi! Ten samý hráč mohl srovnat krok i po půlhodině hry, ovšem z bezprostřední blízkosti nedokázal usměrnit mičudu do prostoru branky! Izraelský reprezentační útočník do třetice zakončoval hlavou, ale znovu úspěch neslavil.

Stejný průběh hry byl k vidění i po obrátce. Bigas oslovil svým pasem Víctora, ten však, stejně jako těsně před přestávkou, neuspěl a branku nenašel. Domácí ani postupem času ve své snaze o vyrovnání neustávali, museli se ale také ohlížet na zadní vrátka. Pojistku mohl přidat po de Marcosově centru opět hlavičkující Aduriz, tomu však protentokrát vystavil stopku pohotový Aouate.

Góly: 90+2. Diego Castro (pen.) - 84. Kike Sola

Je to ztráta? Je to zisk? Velmi rozporuplně budou zřejmě dnešní utkání hodnotit oba účastníci souboje mezi Getafe a Osasunou, skončilo to totiž remízou 1:1. Domácí sice ztratili s v tuto chvíli o deset příček v tabulce hůře postaveným celkem, na druhou stranu však konečnou plichtu zachraňovali až v nastaveném čase z penalty.

Všechny klíčové momenty se udály až v závěrečných dvanácti minutách hry. Nejprve, to běžela sedmdesátá osmá minuta, uviděl červenou kartu hostující Armenteros a do té doby o něco lépe hrající Osasunu odsoudil k boji o bod. Jenže o šest minut později dokázal z ničeho nic z brejku udeřit Kike Sola a vše bylo jinak. Ovšem domácí ještě stihli reagovat, když v nastavení zahrál rukou v šestnáctce Oier a nařízenou penaltu proměnil Castro.

Getafe se v případě plného bodového zisku mohlo minimálně na pár hodin protlačit mezi nejlepší čtyřku španělské ligy, v dnešním utkání však ani na moment takové ambice neukázalo a jako pohárový adept rozhodně nevypadalo. Ani Osasuna nevlétla do zápasu v nikterak pozoruhodném stylu, po úvodním vzájemném oťukávání a jakémsi poznávání soupeře se však postupně zlepšovala, zvyšovala svou aktivitu a přebírala otěže do svých rukou.

V devatenácté minutě také mohli hosté poprvé udeřit, pobídku Nina však dokázal využít Kike Sola jen k nepříliš umístěné ráně, se kterou si dokázal Moyá bez větších potíží poradit, domácí gólman pak vyrazit také dalekonosný pokus Armenterose. Madridský celek odpověděl v prvním poločase jen jednou, zato hned pořádně. Bylo to už krátce před přestávkou, když dostal perfektní pas za obranu Álvaro, obešel i gólmana Andrése, jeho zakončení do opuštěné branky ovšem dokázal neuvěřitelným způsobem odvrátit dobíhající stoper Arribas, dorážka Leona pak mířila vysoko nad.

Do druhé půle už ale opět vstoupili lépe připraveni hosté a krátce po návratu ze šaten dvakrát pořádně zahrozili. Nejprve hlavičkoval po rohovém kopu Nino a donutil Moyu k famóznímu skoku k tyči, pak chyboval v rozehrávce Abraham a domácí brankář se musel pořádně ohánět, aby nepustil do stoprocentní příležitosti Solu. Osasuna byla lepším mužstvem, dvanáct minut před koncem se však zdálo, že přišla o naděje prát se o rozhodující trefu. To byl totiž po zásluze za zákrok na Valeru vyloučen Armenteros a hosté dohrávali v deseti.

Přesto nečekaně dokázali skórovat jako první, když domácím ukradl míč Kike Sola, jednoduchou kličkou se s ním dostal až do vápna a chytrou střelou kolem Moyi otevřel střelecký účet zápasu. Domácí na odpověď zdánlivě neměli, a to když viděl hlavní rozhodčí Fernando Teixeira Vitienes, jakoby se ve spolupráci se svým asistentem s týmem z předměstí Madridu slitoval a dovolil mu získat alespoň bod. Po poradě právě s pomezním sudím totiž odpískal pokutový kop za to, že klouzající Oier zblokoval centr Valery svými zády. Penaltu proměnil Diego Castro...