Vládce Souček a krize mocných: Sestava 12. kola Premier League

Dávno pryč jsou doby staré dobré Big Four. Časy, kdy Premier League vládli Lampard s Gerrardem nebo Rooney, Ronaldo či Fabregas. Teď je tu něco jako "velká šestka", tedy alespoň co se týče značky klubu a jmen na papíře. Realita je však v letošní sezóně jiná - a dvanácté kolo ji odkrylo v celé nahotě. Do čela se derou Leicester, Southampton nebo West Ham. A z mocných bohatých velkoklubů nevyhrál ani jeden jediný...

Celky z Manchesteru se obraly o body navzájem a snad stojí za to zmínit, že to byl nejnudnější zápas kola. Střetnutí Newcastlu s West Bromwichem bylo oproti tomu pohlazení na duši. A dál? Chelsea zažila na Evertonu ofenzivní krizi a prohrála, Tottenham a Liverpool nezvládly roli favorita na hřištích Crystal Palace, respektive Fulhamu, no a Arsenal? To už je možná skoro škoda slov.

Vždyť to není tak dávno, kdy se celý internet Gunners a Arsenu Wengerovi smál, protože byl pořád čtvrtý. Teď se jeví TOP 4 jako svatý grál, poklad na Nilu, nektar s ambrózií, schopná česká vláda... zkrátka něco naprosto nedosažitelného. Blázen Xhaka může být rád, že na tribunách nejsou fanoušci, protože takový pískot a bučení, jaké by si vysloužil po nesmyslném vyloučení proti Burnley, by asi překonaly to, jež předcházelo legendární scéně se zahozením dresu.

Na východní straně Londýna se ovšem veselí. West Ham prožívá druhý nejlepší vstup do ročníku v dějinách Premier League, pročež "The One" náleží té nádherné sezóně 2015/16 s Dimitrim Payetem. Dnes je tahounem Kladivářů Tomáš Souček, který v Leedsu zase skóroval hlavou, a protivníci aby pomalu začali vymýšlet taktiky, jak českého reprezentanta a jeho výskok zastavit.

Pojďme se společně podívat, kdo Součka v All-Stars 12. kola doplnil...



Gólman - Nick Pope (Burnley): Z posledních čtyř kol je reprezentační gólman Anglie v sestavě kola potřetí. A to ten zbylý zápas pro zranění vynechal... O víkendu se předvedla řada brankářů - skvěle zachytali Areola, Martínez i úžasný Guaita, jehož od nominace oddělila chyba při inkasované brance. Nick Pope je ale o fous předčil. Arsenalu pochytal šest střel, včetně gólovky Lacazetta, kraloval vzdušným prostorům a zvládl i závěrečný nápor Gunners.

Pravý stoper - Michael Keane (Everton): Defenzivní všudybyl, který Chelsea dokonale otrávil celý zápas. Balóny přitahoval jako magnet, odpaloval je jeden za druhým - celkem jich bylo 10, nejvíc ze všech hráčů v utkání. Soupeř mu práci do jisté míry usnadnil, protože se neodhodlal vytvořit souvislý tlak, ale raději posílal neustále centry do vápna. A tam Keane zneutralizoval jak obávaného Girouda, tak i střídajícího Abrahama.

Střední stoper - Harry Maguire (Man Utd): Tohle byl ten Maguire, který nás nažhavil v Hullu a nadchnul v Leicesteru a reprezentaci. V prvním poločase derby jej sice trošku zastínil výtečný Lindelöf, ale po změně stran už permanentně zatíženou obranu United dokonale režíroval on. Nikoho nepustil za svá záda, vyhrával drtivou většinu soubojů, a když už teklo do bot, včas se zjevil ve vápně a zblokoval dvě - dost možná gólové - střely Citizens.

Levý stoper - Tyrone Mings (Aston Villa): Dřív měl výbušný stoper problém s disciplínou, ale teď už představuje klidnou sílu a je perfektním lídrem obrany Aston Villy. Aston Villy, která nadále vyhrává zápasy, ve kterých se to od ní zrovna dvakrát neočekává. Mings triumf ve Wolverhamptonu podpořil obětavým výkonem, zblokoval dvě střely, skvělým skluzem zastavil jasnou gólovku soupeře, a navíc dobře zvládal i rozehrávku.

Pravý křídelní obránce - Bobby Decordova-Reid (Fulham): "Proč se tenhle hbitý křídelník objevuje na kraji pětičlenné obrany Fulhamu?" vkrádá se otázka. Fulhamu ale systém se třemi stopery sedí a Bobby Reid ani nemá zase tolik defenzivních povinností jako jeho protějšek Robinson. O to víc může létat vpřed. Proti Liverpoolu byl skvělý, těžko se chytal i tak rychlému obránci, jakým je Andy Robertson. No a navíc dal nádherný gól, který málem stačil na senzační vítězství.

Pravý střední záložník - Tomáš Souček (West Ham): Jedna z největších hrozeb vzdušného prostoru v celé Premier League zase zaúřadovala. Tomáš Souček se v Anglii regulérně stává zavedenou značkou, která - snad s výjimkou občasných chyb v poziční hře - nemá velké slabiny. Jak je u něj zvykem, byl neustále v pohybu, spolu s Ricem v Leedsu vládli záložní řadě. Navíc se svým fyzickým fondem stíhá často nabíhat na střely do vápna. V pátek skóroval po rohu hlavou, i díky zaváhání Mesliera.

Levý střední záložník - James Maddison (Leicester): Velká radost a ještě mnohem větší úleva. Obrovská úleva, že čekání na skutečně povedený výkon ověnčený gólovým úspěchem je u konce. Vždyť James Maddison, jeden z největších talentů anglického fotbalu, čekal na takový duel se vším všudy skoro rok. A teď konečně explodoval. Zápas s Brightonem rozhodl právě on, sám vstřelil dvě branky a především ta druhá byla nádherná.

Levý křídelní obránce - Luke Shaw (Man Utd): Fanoušci Manchesteru United jej často kritizují a před derby nebyli rádi, že v sestavě figuruje místo Tellese. Luke Shaw jim ale zavřel ústa. Pravda, do ofenzivy se příliš nepouštěl, ale kdo by to po něm taky chtěl, proti City. Jenže co se týče bránění, naprosto exceloval. Mahreze vynuloval a vyniknout nedovolil ani jeho nástupci Torresovi.

Ofenzivní záložník - Said Benrahma (West Ham): Tentokrát na gól nepřihrál, zápas s Leedsem rozhodli jiní. Said Benrahma nicméně poprvé dostal šanci od první minuty, a pokud se někdy až příliš používá fráze "radost pohledět", tady platí doslova. Alžířan nebyl příliš efektivní. Z jeho šesti střel šla jen jedna na bránu a pro spoluhráče vytvořil jedinou šanci. Jenže s míčem na kopačce je to prostě kouzelník. Oživil vzpomínky na Dimitriho Payeta a dal nám další důvod, proč se dívat na zápasy West Hamu.

Pravý útočník - Che Adams (Southampton): Po návratu Dannyho Ingse se trochu čekalo, že bude Che Adams zase trochu ve stínu. Jenže to byl on, kdo zoufalý Sheffield United, rozesmutnil ještě víc. U prvního - a vítězného - gólu byl nesmírně pohotový a v dalším průběhu utkání odváděl skvělou černou práci. Ingse poslal do samostatného nájezdu a před gólem Armstronga vyhrál důležitou hlavu.

Levý útočník - Jamie Vardy (Leicester): Nebyl to výkon snů, ale Jamie Vardy v ofenzivní mizérii uplynulého kola přesto jasně vyčníval. Zhmotnil se totiž vždycky přesně tam, kde bylo potřeba a měl díky tomu prsty ve všech třech gólech Leicesteru. Na svoji branku se moc nenadřel, Justinovu přihrávku prostě uklidil do poloprázdné svatyně - a podobně to působilo i u dvou asistencí. Jednou se od něj míč odrazil, podruhé předal míč Maddisonovi a už jen sledoval, jak jeho mladší spoluhráč kouzlí a vzápětí překrásně skóruje.

---