Premier League Anglie - Premier League
2' Wayne Rooney
16' Gareth Barry
49' Darren Fletcher
52' Craig Bellamy
81' Darren Fletcher
90' Craig Bellamy
90+5' Michael Owen
36' Anderson
27' Carlos Tévez
43' Nemanja Vidić
58' Craig Bellamy
Rozhodčí: M. Atkinson
Diváci: 75.066
Reportáž
Citizens ve strhujícím derby třikrát vyrovnali. V nastavení rozhodl Owen
Takové derby Manchester dlouho nezažil. Nebýt pozdního zásahu žolíka Michaela Owena, ještě dlouho by se o něm zdálo mladičkému brankáři United Benu Fosterovi, který měl lví podíl na dvou inkasovaných brankách.
Hlavní událostí předzápasového programu, kterou očekával jen málokdo, bylo Tevézovo vběhnutí na hřiště coby člena zahajovací sestavy Manchesteru City. Někdejší hráč konkurenčních United si návrat na Old Trafford evidentně náramně užíval. Jakmile však sudí Atkinson prvně foukl do píšťalky, začali si užívat daleko spíš jeho někdejší spoluhráči. Důvod k veselí měli zejména ve druhé minutě, kdy se před Evrou otevřela dálnice volného prostoru, Francouz se po ní hbitě prohnal, našel Rooneyho, který zachoval chladnou hlavu, ještě si prostrčil balon mezi dvěma dotěrnými soupeři a poslal MU do vedení.
Bouřlivá atmosféra nadále dělala své, do karet hrála především domácím, hosty spíše jako by svazovala. Projevu Citizens chyběl pořádný nápad, nějaká ta překvapivá myšlenka. Na Tevéze se pořád pískalo, samozřejmě... A po sedmnácté minutě měly nacpané ochozy o důvod navíc proč jej takovým způsobem nadále zneklidňovat. Argentinský drzoun si totiž dovolil zesměšnit domácího brankáře Fostera, který se ho na boku pokutového území snažil obalamutit poněkud naivní kličkou, a rovnice, po které se tato bizarní akce vyvíjela dál, už měla triviální znění: Přihrávka na roh šestnáctky Barrymu, podívat se a s přehledem po zemi vyrovnat.
Poté, co si obě strany vyměnily své gólové pohlednice, nehnaly se příliš do ofenzivy, spíše si pečlivě hlídaly zadní vrátka. Šancí se o něco méně báli Rudí Ďáblové, kteří zahrozili prostřednictvím houževnatého a v pádu střílejícího Rooneyho či nadějně hlavičkujícího Berbatova. Stále se však v první řadě bojovalo, skluzovalo a nepříjemně brousilo. Ještě krátce před přestávkou ovšem mohl Tevéz vystupňovat nenávist protivníkových příznivců na další level. Po dravém průniku Tourého a citlivé výpomoci Irelanda totiž v nelehké pozici zakončoval do tyče. A za pár sekund se pro změnu postavil do střely Bellamymu, míč tak nechtěně sklepl Lescottovi, který však vysoko přestřelil.
Začátky poločasů by si United mohli nechat patentovat. Stejně jako první, i ten druhý načali bleskovou gólovou akcí, kdy Giggs zleva po přistrčení Evry odcentroval na hlavu Fletchera, který zblízka prostřelil poněkud dřevěného Givena (situaci patrně podcenil a spoléhal na to, že pokus půjde vedle). Jenže také Citizens se řídili osvědčeným scénářem z úvodního dějství a bleskurychle odpověděli. Po Tevézově předávce Bellamy dlouho hledal, komu by přihrál, a když nenašel, s balonem se prostě rozeběhl a do levé šibenice Fosterovy svatyně vmetl výstavní projektil.
Tentokrát již ManUtd krátce po ztrátě vedení zatlačilo na svého soka a vynutila si na něm pár zajímavých příležitostí. Zmínit lze kupříkladu nepřesnou ránu Parka či Rooneyho hlavičku nad po nadýchaném centru Giggse. Ještě zajímavější situace pak pochází z 66. minuty, kdy se po rohu do míče opřel strážci zanedbaný Berbatov a Given měl jediné štěstí, že svůj pokus nenasměroval lépe. Takhle irskému brankáři stačilo jen nastavit rukavice a osvobodit své mužstvo. Ovšem ne nadlouho. Hned po dvou minutách Giggs střihl nepopulární "jesle" Wright-Phillipsovi, pak si pohrál i s Irelandem a nabídl Berbatovovi možnost reparátu. Avšak čaroděj Given se opět činil a Bulharovi nezbývalo nic jiného než znovu zoufale rozhodit rukama.
Citizens se v těchto chvílích vlastně jenom bránili. Průchozí byly zejména krajní prostory, odkud do vápna modrých mířil jeden nebezpečný centr za druhým. Z jednoho takového na Givena prudce vypálil Giggs, posléze pro změnu neúnavný Velšan směřoval balon k Berbatovovi, jehož další neúspěšnou vizitku provázelo tolikrát ohrané gesto zmaru. Přesto se domácí dočkali, symbolicky po odchodu neefektivního Berbatova. Po sporném zákroku na Evru zahrával od levé postranní čáry standardní situaci Giggs a svým dalším načechraným centrem vyzval ke skórování Darrena Fletchera.
Ze strany City byl závěr utkání zprvu docela nervózní, pak však nejdříve Wright-Phillips ze strany protáhl Fostera, aby v poslední minutě utekl Bellamy Ferdinandovi a nezkušeného brankáře MU nachytal na švestkách jakousi napodobeninou hokejového blafáku. Ani to ovšem nebylo všechno. Běžela již šestá minuta nastavení, když Giggs odhalil skulinku, co skulinku - přímo díru v rozhozené obraně Blues, procedil jí balon na Owena, který ukázal, jak snadné je nahradit Berbatova, a hned ve své první možnosti skórovat potvrdil, že je prvotřídním zakončovatelem.
Hlavní událostí předzápasového programu, kterou očekával jen málokdo, bylo Tevézovo vběhnutí na hřiště coby člena zahajovací sestavy Manchesteru City. Někdejší hráč konkurenčních United si návrat na Old Trafford evidentně náramně užíval. Jakmile však sudí Atkinson prvně foukl do píšťalky, začali si užívat daleko spíš jeho někdejší spoluhráči. Důvod k veselí měli zejména ve druhé minutě, kdy se před Evrou otevřela dálnice volného prostoru, Francouz se po ní hbitě prohnal, našel Rooneyho, který zachoval chladnou hlavu, ještě si prostrčil balon mezi dvěma dotěrnými soupeři a poslal MU do vedení.
Bouřlivá atmosféra nadále dělala své, do karet hrála především domácím, hosty spíše jako by svazovala. Projevu Citizens chyběl pořádný nápad, nějaká ta překvapivá myšlenka. Na Tevéze se pořád pískalo, samozřejmě... A po sedmnácté minutě měly nacpané ochozy o důvod navíc proč jej takovým způsobem nadále zneklidňovat. Argentinský drzoun si totiž dovolil zesměšnit domácího brankáře Fostera, který se ho na boku pokutového území snažil obalamutit poněkud naivní kličkou, a rovnice, po které se tato bizarní akce vyvíjela dál, už měla triviální znění: Přihrávka na roh šestnáctky Barrymu, podívat se a s přehledem po zemi vyrovnat.
Poté, co si obě strany vyměnily své gólové pohlednice, nehnaly se příliš do ofenzivy, spíše si pečlivě hlídaly zadní vrátka. Šancí se o něco méně báli Rudí Ďáblové, kteří zahrozili prostřednictvím houževnatého a v pádu střílejícího Rooneyho či nadějně hlavičkujícího Berbatova. Stále se však v první řadě bojovalo, skluzovalo a nepříjemně brousilo. Ještě krátce před přestávkou ovšem mohl Tevéz vystupňovat nenávist protivníkových příznivců na další level. Po dravém průniku Tourého a citlivé výpomoci Irelanda totiž v nelehké pozici zakončoval do tyče. A za pár sekund se pro změnu postavil do střely Bellamymu, míč tak nechtěně sklepl Lescottovi, který však vysoko přestřelil.
Začátky poločasů by si United mohli nechat patentovat. Stejně jako první, i ten druhý načali bleskovou gólovou akcí, kdy Giggs zleva po přistrčení Evry odcentroval na hlavu Fletchera, který zblízka prostřelil poněkud dřevěného Givena (situaci patrně podcenil a spoléhal na to, že pokus půjde vedle). Jenže také Citizens se řídili osvědčeným scénářem z úvodního dějství a bleskurychle odpověděli. Po Tevézově předávce Bellamy dlouho hledal, komu by přihrál, a když nenašel, s balonem se prostě rozeběhl a do levé šibenice Fosterovy svatyně vmetl výstavní projektil.
Tentokrát již ManUtd krátce po ztrátě vedení zatlačilo na svého soka a vynutila si na něm pár zajímavých příležitostí. Zmínit lze kupříkladu nepřesnou ránu Parka či Rooneyho hlavičku nad po nadýchaném centru Giggse. Ještě zajímavější situace pak pochází z 66. minuty, kdy se po rohu do míče opřel strážci zanedbaný Berbatov a Given měl jediné štěstí, že svůj pokus nenasměroval lépe. Takhle irskému brankáři stačilo jen nastavit rukavice a osvobodit své mužstvo. Ovšem ne nadlouho. Hned po dvou minutách Giggs střihl nepopulární "jesle" Wright-Phillipsovi, pak si pohrál i s Irelandem a nabídl Berbatovovi možnost reparátu. Avšak čaroděj Given se opět činil a Bulharovi nezbývalo nic jiného než znovu zoufale rozhodit rukama.
Citizens se v těchto chvílích vlastně jenom bránili. Průchozí byly zejména krajní prostory, odkud do vápna modrých mířil jeden nebezpečný centr za druhým. Z jednoho takového na Givena prudce vypálil Giggs, posléze pro změnu neúnavný Velšan směřoval balon k Berbatovovi, jehož další neúspěšnou vizitku provázelo tolikrát ohrané gesto zmaru. Přesto se domácí dočkali, symbolicky po odchodu neefektivního Berbatova. Po sporném zákroku na Evru zahrával od levé postranní čáry standardní situaci Giggs a svým dalším načechraným centrem vyzval ke skórování Darrena Fletchera.
Ze strany City byl závěr utkání zprvu docela nervózní, pak však nejdříve Wright-Phillips ze strany protáhl Fostera, aby v poslední minutě utekl Bellamy Ferdinandovi a nezkušeného brankáře MU nachytal na švestkách jakousi napodobeninou hokejového blafáku. Ani to ovšem nebylo všechno. Běžela již šestá minuta nastavení, když Giggs odhalil skulinku, co skulinku - přímo díru v rozhozené obraně Blues, procedil jí balon na Owena, který ukázal, jak snadné je nahradit Berbatova, a hned ve své první možnosti skórovat potvrdil, že je prvotřídním zakončovatelem.
Komentáře (443)