FA Cup Anglie - FA Cup
Rozhodčí: H. Webb
Diváci: 89.391
Reportáž
Chelsea po dvou letech opět slaví triumf v FA Cupu
Hiddink se nakonec s křeslem manažera Chelsea nerozloučí s prázdnýma rukama. Jízda FA Cupem klapla dokonale, takže díky brankám Lamparda a Drogby Wembley ovládli Londýňané. Ani Sahova rozporuplná trefa hned na úvod zápasu Blues nezastavila.
Poněkud šokující start pojal za svůj finálový zápas nejstarší fotbalové soutěže na světě. O vůbec nejrychlejší branku v historii FA Cupu se již po 25 vteřinách postaral Louis Saha, jenž parádním volejem zevnitřku pokutového území Chelsea nedal Čechovi žádnou šanci. Hiddinkova družina se pak sice snažila na strašidelný vstup do utkání zapomenout převážně s míčem ve své moci, avšak ani drtivá územní převaha dlouho žádné ovoce nenesla. Až ve 21. minutě nastala změna, a to rovnou změna razantní. Lampard lehkým obloučkem uvolnil na levé straně Maloudu, který posadil balon přesně na hlavu Drogby, jehož prudký projektil nešlo v žádném případě zastavit. Díky přesné hlavičce k levé tyči Howardovy svatyně se tak ve Wembley začínalo odznovu.
Převaha Chelsea s postupem času přecházela v ryzí dominanci, samotní fotbalisté Evertonu často jako by dobrovolně odevzdávali míče soupeři, takže se místy hrálo skutečně jen na jednu branku. Ovšem neomylnost střelců obou mužstev trvala i nadále. Teprve ve 44. minutě jsme se dočkali první neproměněné šance, když z velkého úhlu Malouda hodně minul. Tentýž fotbalista posléze načal druhý poločas dalším velmi nepřesným pokusem.
Nicméně schéma hry druhého dějství zůstalo víceméně neměnné, jen se víc kouskovalo a přibývalo nervozity na obou stranách. Přitom Anelkova koncovka slušné příležitosti z 61. minuty vypadala na pohled chladnokrevně. Francouzský forvard totiž dostal od Maloudy pěkný pas za obranu a nastalou situaci řešil okamžitým lobem přes vyběhnuvšího Howarda. Popravdě nechybělo mnoho, aby mu tak odvážný záměr vyšel. Také Toffees se zanedlouho přihlásili o slovo - v minutě 67. hlavičkoval jen těsně nad břevno střelec prvního gólu Louis Saha. Třebaže i vzápětí pokračovalo oboustranné trápení, Wembley se brzy dočkalo třetí branky.
V 72. minutě se Lampard na ose hřiště hbitou zasekávačkou zbavil Nevilla a ani nepatrné podklouznutí mu nezabránilo v úchvatné bombě levou nohou, pro kterou Howard plachtil marně. Nakrátko střižený záložník tak jenom potvrdil, že cenu pro nejlepšího hráče Chelsea této sezony ukořistil po právu. Definitivně rozhodnuto pak mohlo být hned za pár okamžiků, když Lampard pro změnu uvolnil Maloudu, očividně se nacházejícího v postavení mimo hru, jenže francouzský křídelník nezachoval klidnou hlavu a zblízka trestuhodně přestřelil. Stejný borec byl blízko dosažení třetího gólu i po chvíli. Z uctivé vzdálenosti vehementně napřáhl a vcelku snadno překonal soupeřova brankáře. Jeho povedené ráně se však do cesty postavilo břevno, od nějž se sice míč patrně odrazil za brankovou čáru, jenže čárový rozhodčí se Drogbou a spol. zviklat nenechal.
V těchto chvílích utkání konečně nabíralo na pořádných obrátkách, ale takové zběsilé tempo nemělo dlouhého trvání. Brzy si Blues uvědomili, že jim ke kýženému triumfu stačí vyčkávat a Everton tak po zbytek zápasu nedokázal pečlivě uzavřenou protivníkovu obranu prorazit. Jen Cahillův dalekonosný pokus stojí za zmínku. Navíc v nastavení dostal Anelka další příležitost postavit se Howardovi tváří v tvář, jenže ani tentokráte mu snaha o přelobování soupeřova golmana nebyla k ničemu.
Poněkud šokující start pojal za svůj finálový zápas nejstarší fotbalové soutěže na světě. O vůbec nejrychlejší branku v historii FA Cupu se již po 25 vteřinách postaral Louis Saha, jenž parádním volejem zevnitřku pokutového území Chelsea nedal Čechovi žádnou šanci. Hiddinkova družina se pak sice snažila na strašidelný vstup do utkání zapomenout převážně s míčem ve své moci, avšak ani drtivá územní převaha dlouho žádné ovoce nenesla. Až ve 21. minutě nastala změna, a to rovnou změna razantní. Lampard lehkým obloučkem uvolnil na levé straně Maloudu, který posadil balon přesně na hlavu Drogby, jehož prudký projektil nešlo v žádném případě zastavit. Díky přesné hlavičce k levé tyči Howardovy svatyně se tak ve Wembley začínalo odznovu.
Převaha Chelsea s postupem času přecházela v ryzí dominanci, samotní fotbalisté Evertonu často jako by dobrovolně odevzdávali míče soupeři, takže se místy hrálo skutečně jen na jednu branku. Ovšem neomylnost střelců obou mužstev trvala i nadále. Teprve ve 44. minutě jsme se dočkali první neproměněné šance, když z velkého úhlu Malouda hodně minul. Tentýž fotbalista posléze načal druhý poločas dalším velmi nepřesným pokusem.
Nicméně schéma hry druhého dějství zůstalo víceméně neměnné, jen se víc kouskovalo a přibývalo nervozity na obou stranách. Přitom Anelkova koncovka slušné příležitosti z 61. minuty vypadala na pohled chladnokrevně. Francouzský forvard totiž dostal od Maloudy pěkný pas za obranu a nastalou situaci řešil okamžitým lobem přes vyběhnuvšího Howarda. Popravdě nechybělo mnoho, aby mu tak odvážný záměr vyšel. Také Toffees se zanedlouho přihlásili o slovo - v minutě 67. hlavičkoval jen těsně nad břevno střelec prvního gólu Louis Saha. Třebaže i vzápětí pokračovalo oboustranné trápení, Wembley se brzy dočkalo třetí branky.
V 72. minutě se Lampard na ose hřiště hbitou zasekávačkou zbavil Nevilla a ani nepatrné podklouznutí mu nezabránilo v úchvatné bombě levou nohou, pro kterou Howard plachtil marně. Nakrátko střižený záložník tak jenom potvrdil, že cenu pro nejlepšího hráče Chelsea této sezony ukořistil po právu. Definitivně rozhodnuto pak mohlo být hned za pár okamžiků, když Lampard pro změnu uvolnil Maloudu, očividně se nacházejícího v postavení mimo hru, jenže francouzský křídelník nezachoval klidnou hlavu a zblízka trestuhodně přestřelil. Stejný borec byl blízko dosažení třetího gólu i po chvíli. Z uctivé vzdálenosti vehementně napřáhl a vcelku snadno překonal soupeřova brankáře. Jeho povedené ráně se však do cesty postavilo břevno, od nějž se sice míč patrně odrazil za brankovou čáru, jenže čárový rozhodčí se Drogbou a spol. zviklat nenechal.
V těchto chvílích utkání konečně nabíralo na pořádných obrátkách, ale takové zběsilé tempo nemělo dlouhého trvání. Brzy si Blues uvědomili, že jim ke kýženému triumfu stačí vyčkávat a Everton tak po zbytek zápasu nedokázal pečlivě uzavřenou protivníkovu obranu prorazit. Jen Cahillův dalekonosný pokus stojí za zmínku. Navíc v nastavení dostal Anelka další příležitost postavit se Howardovi tváří v tvář, jenže ani tentokráte mu snaha o přelobování soupeřova golmana nebyla k ničemu.
Komentáře (327)