Anglická Premier League - souhrn 23. kola

Góly: -

Když už ani fascinující comeback v pohárovém zápase s Aston Villou Wengerovy svěřence pro ligu nenakopne, potom co? Nepříliš zodpovědný výkon Arsenalu na půdě sotva se zachraňujícího Boltonu stojí aspiranta na čtvrtou příčku další klíčové body. Naopak Trotters jeden takový vitální mají právě v kapse.

První poločas si Arsenal za rámeček nedá zcela určitě. Víceméně jako královský, neohrožený kolektiv totiž vstoupil do zápasu: s mizerným pohybem, nekoncentrací vzadu i při proměňování šancí. Takto Walcott neproměnil samostatný nájezd, ačkoliv měl moře času; Mertesacker se snažil na zadní tyči zpracovávat pěkný centr Persieho, jakkoliv stačilo jej akorát jednoduše odhlavičkovat do odkryté klece; Ramsey si sice skvěle naběhl na Persieho českou uličku, pak ale zbrkle ve skluzu zakončil přímo do Bogdána. Jednoduše přestože Bolton měl tradičně v záloze i obraně doslova krátery, jimiž hladce probíhal dokonce i stoper Koscielny, Gunners toho těžko dokázali využít k něčemu víc než jen nahodilým a hravě páleným šancím.

Navíc právě francouzský stoper a jeho podivný přístup k zápasu hrál prim při plnění defenzivních povinností, které u Arsenalu mělo docela daleko k ideálu. Jednou se tedy nechal předběhnout a lehce odstavit N’Gogem, jehož pak pohotovou reakcí musel vychytat Szczesny. Podruhé se zase balon v pokutovém území snažil odkopnout místo odhlavičkovat, čehož opět využil jeho mohutný krajan v útoku Trotters, aby zacílil opravdu jen o milimetr vedle pravé tyče.

Do druhého poločasu už nastoupil přeci jen uvědomělejší a vzadu konzistentnější londýnský celek, který si možná netvořil tolik šancí, zato když už ano, tak v nich byl preciznější. Jako třeba Van Persie po hodině hry, když božským dotykem odklonil Sagnův centr a Bogdán mohl být jenom rád, že se poté místo nadšeného rachotu fanoušků ozvala levá tyč jeho svatyně. Tentýž Van Persie, který byl dnes spolu se Sagnou možná jediným inspirativním členem arsenalské jedenáctky, potom ještě deset minut před koncem překrásným lobem z hranice šestnácky orazítkoval břevno. Také tehdy nešlo jinak než němě obdivovat. Naopak Walcottova nezkrotná střela vzápětí, to už byl zase ten klasický soudek zpřed pauzy.

V tu chvíli už ale Arsenal zase pomaloučku začínal chybovat v defenzívě, a právě na to úplně klidně mohl ke konci dojet. Nejprve se po nedohodě mezi třemi Kanonýry proháčkoval před Szczesného Mark Davies, a přestože mu polský brankář zmařil kličku téměř jasným faulem, penalta se nepískala. K tomu ještě právě šikovný záložník později skotačil ve vápně soupeře, aby vzápětí při zemi zacílil těsně vedle. Arsenal se tedy nakonec ubránil; radost z výsledku ale po závěrečném hvizdu mohl mít jen velmi těžko.

Góly: 21. Fraizer Campbell, 28. Stéphane Sessegnon, 54. Daniel Ayala (vl.)

Sunderland má formu jako hrom. Martin O’Neill udělal s týmem zázraky, za devět utkání nasbíral skvostných 19 bodů, což je o celých osm více než jeho předchůdce Bruce za zápasů 14. Léčba O’Neillem zabrala i dnes proti rovněž nabuzenému Norwichi, který Black Cats přemohli snadno 3:0.

Sunderland byl od prvních minut aktivnější, Campbell hlavičkoval do brankáře, Larsson střelou bránu těsně minul. Gól přišel až v jednadvacáté minutě. Mladík McClean se dobře prodral po levé straně, kde sice o míč přišel, ale odrazil se k Fraizeru Campbellovi a ten z dálky fantasticky vymetl šibenici Ruddyho branky - 1:0.

Na druhý hřebík do rakve Canaries se dlouho nečekalo, už za sedm minut křepčil Stadium of Light znovu. Campbell se nyní převtělil do role nahrávače, kdy jeho centr z pravé strany hlavou uklidil do sítě Stephane Sessegnon - 2:0. Mladý forvard pak mohl ke dvou kanadským bodům přidat další, když ještě v prvním poločase trefil tyč. Eventuální trefu by ovšem stejně překazil zdvižený praporek čarového.

Fraizer Campbell byl i u třetí branky z 54. minuty. Po průniku až k malému vápnu směroval svůj míč k bráně a díky teči Daniela Ayaly jej dostal dokonce za Ruddyho záda - 3:0. Norwich si jedinou vážnější šanci vytvořil deset minut poté, kdy Pilkington zleva centroval a Morison z malého vápna hlavičkoval těsně vedle.

Góly: 69. Clint Dempsey - 82. Somen Tchoyi

Fulham nenavázal na drtivou výhru 5:2 s Newcastlem a doma s WBA překvapivě jen remizoval 1:1. Domácí se ve druhém poločase dostali do vedení díky hattrickovému hrdinovi z minulého týdne Clintu Dempseymu, ale v závěru na konečných 1:1 vyrovnal střídající Tchoyi. Fulham se tak posunul před Swansea na třináctou příčku, West Brom zůstává patnáctý.

Cottagers se prvně radovali už po deseti minutách, nicméně síť se vlnila nadarmo, jelikož Dempsey byl shledán v postavení mimo hru. Za dvě minuty se v pokutovém území ocitl osamocen hostující Fortune, ale bránu hodně minul. Stejný hráč se dostal ke střele po půlhodině hry, kdy po srdnatém boji Odemwingieho s protihráči branku přestřelil. Jinak to ale v úvodním dějství nebyl fotbal, který by se měl archivovat.

Po necelé hodině hry střílel na Stockdala znovu Fortune, který sice tentokrát bránu trefil, avšak mladého Angličana nepřekonal. Gól padl až za dalších deset minut. Bryan Ruiz našel krásně Dempseyho a ten z otočky nedal Fosterovi nejmenší nárok - 1:0. Vedení ovšem "Chalupářům" dlouho nevydrželo. Ve dvaaosmdesáté minutě, po pěti minutách a hřišti, se míč díky chytré teči Morrisona dostal až k Simonovi Tchoyiovi, který balon potáhl a tvrdou ranou propálil Stockdala. Uzavřel tak stav zápasu na konečných 1:1.

Góly: 12. Scott Dann (vl.), 90+1. Gabriel Obertan

Magpies se velmi rychle oklepali s ošklivé porážky 2:5 na půdě Fulhamu a při dalším výletu na cizí hřiště zvítězili a navíc udrželi čisté konto, což pro zostuzenou defenzivu může být velká vzpruha. Newcastle měl i notnou dávku štěstí. Skóre otevřel díky vlastnímu gólu a celý zápas se bránil náporu soupeře, který dokonce neproměnil ani penaltu. Nakonec definitivně rozhodlo nastavení, v němž pečetil Obertan.

Vítězný gól padl už po dvanácti minutách. Ryan Taylor napřáhl a obránce Rovers Scott Dunn nešťastně zblokoval jeho pokus do protipohybu Robinsona - 0:1. Hned vzápětí se mohlo skóre vyrovnat, Givet po rohu dvakrát zkoušel překonat Krula, ale nizozemský gólman se rozhodl, že dnes zkrátka za svá záda nepustí vůbec nic. V dalších největších příležitostech domácích přesto práci neměl.

Volej Dunna těsně minula břevno, Modesteho střelu v posledním okamžiku zblokoval na roh Coloccini. Krátce před přestávkou pak do vlastního břevna hlavičkoval Best. Newcastle vůbec vypadal na to, že chce soupeři branku darovat. Po Williamsonově chybě mířil do poloodkryté klece Modeste, jenže přestřelil. Za minutu ovšem Simpson právě francouzského útočník fauloval ve vápně a následoval pokutový kop. Ten ovšem Dunnovi fantasticky vychytal Krul, jenž si poradil i s Givetovou dorážkou.

Přeci jenom se hráčům Blackburnu podařilo Krula překonat. Deset minut po návratu z kabin obdržel Anthony Modeste nádherný balon, přeloboval gólmana a jen nedůraz v zakončení a včasný návrat obránců zabránil vyrovnání. V krátkém rozmezí pak měl šanci znovu z Bourdeaux hostující útočník a po něm Dann. Ani jeden však s příležitostí nenaložil ideálně.

Stejně si vedl i ke konci základní hrací doby Givet, který těsně minul. Lekci z produktivity pak nešťastným domácím přednesl Gabriel Obertan. Ten na hrací ploše pobyl dokonce něco málo přes tři minuty a už v brejku s míčem od Lovenkrandse pelášil vstříc Robinsonovi. Křížná rána k tyči, gól, 0:2 a tři body pro Newcastle, který je tak znovu pátý.

Góly: 45. Darren Bent, 79. Charles N'Zogbia - 12. Djibril Cissé, 29. Stephen Warnock (vl.)

Až překvapivě atraktivní a ofenzivní podívanou nabídl zápas ve Villa Parku mezi domácí Aston Villou a Queens Park Rangers. Jindy nudní svěřenci Alexe McLeishe se v první půli přizpůsobili běhavému pojetí soupeře, ale držet krok s ním nedovedli. Až na konci úvodního dějství a ve druhém převzali otěže a drtivým tlakem málem otočili vývoj. Nakonec skončil krásný zápas remízou 2:2

Už po dvanácti minutách se skóre měnilo poprvé, a aby to bylo ještě peprnější, postaral se o to debutující Djibril Cissé. K tomu se ve vápně dostal odražený míč a nová posila jej prvním dotekem krásně uklidila k zadní tyči - 0:1. Za dvě minuty zkoušel Francouz ze vzduchu efektně zakončit, tentokrát ale Givena nezaskočil.

Ofenzivní choutky neztratili hosté ani potom a výsledek se dostavil po necelé půlhodině hry. A opět u toho byl debutant. Taye Taiwo z levé strany dobře odcentroval do vápna Villans a Stephnen Warnock si balon cizelérsky "trkl" do vlastní sítě - 0:2. Na domácí ovšem druhý gól zapůsobil jako ledová sprcha, zvýšili aktivitu a dostavily se i šance. Na rohový kop si ve 34. minutě krásně naskočil Dunne, před Kennym ještě zkoušel tečovat Keane, ale balon netrefil, díky čemuž skotský gólman reflexivně vyrazil. Ještě větší smůlu měl Robbie Keane za dvě minuty, kdy jeho rána orazítkovala břevno.

Branky se však ještě do poločasu přeci jen dav ve Villa Parku dočkal. V poslední minutě první půle přišla blesková akce po ose Ireland - Keane - Hutton - Bent a posledně jmenovaný z malého vápna prostřelil Kennyho - 1:2. Druhá pětačtyřicetiminutovka už probíhala výrazně v režii Villans. Zhruba po hodině hry Keane pronikl do vápna, ale jeho střela postrádala razanci, a tak skončila kořistí mrštného Kennyho.

Villa svůj tlak stále stupňovala, soupeře prakticky nepouštěla do hry. Vždyť za celý zápas mu dovolila jen tři střely, sama pak své štěstí zkusila více než dvacetkrát. Zasloužené vyrovnání přišlo v devětasedmdesáté minutě. Ireland krásně vyslal do lajny Petrova, jenž neváhal a z první odcentroval do vápna. Tam se do míče parádně z voleje opřel Charles N’Zogbia a ranou k tyči vyrovnal na konečných 2:2. Několik závarů, signalizování ruky ani čtyřminutové nastavení už domácím k definitivnímu otočení nepomohlo.

Góly: 38. Javier Hernández (pen.), 53. Dimitar Berbatov (pen.)

Tohle Manchester United zvládl. Nikdo další se mu nezranil (k těm 11 áčkařům, kteří nebyli dnes Fergusonovi k dispozici), navíc se ani příliš nenadřel a spíše ušetřil síly na další víkendové klání. Navíc čisté konto udržela i debutující brankářská trojka jménem Ben Amos. Zkrátka samá pozitiva, dá se říct.

Na druhou stranu samozřejmě, výkon hodný nějaké výkladní skříně to také nebyl. Ale to se za daných podmínek zkrátka nedalo čekat ani náhodou. A tak pro United určitě bude ze všeho nejdůležitější, že nechali Potters na Amose vystřelit všehovšudy jednou, zatímco oni po dobu prvního poločasu jasně dominovali statistice držení míče. Přesto ani Red Devils dvakrát často Sorensenovu pozornost netestovali: nadlouho byl nejvážnějším pokusem ten Scholesův zpoza vápna. Na opačném konci hřiště si podobně úspěšně, a také z větší vzdálenosti, vedli Jones s Waltersem. Amos tehdy v ani jednom případě zasahovat nemusel.

Skóre se tedy poprvé měnilo až sedm minut před přestávkou, a dělo se tak po správně nařízeném pokutovém kopu. Předcházela mu dobrá práce od Berbatova (poprvé v základu od 4. ledna) a následný pád Parka po jednoznačném faulu Pennanta; Hernandéz se vzápětí z penaltového puntíku nemýlil, a to tak, že suverénně. Nakonec to klidně mohly být až tři penalty, které by šly k duhu United, kdyby sudího Jonese zajímala ruka Hutha. Místo toho tak už domácí dostali jen jednu takovou výhodu, když Walters nedovoleně zakročil proti Valenciovi. Tehdy sudí z Cheshireu nařídil už čtvrtou penaltu ve svých dvou minulých zápasech, aby tak dovolil Berbatovovi otevřít svůj gólový účet pro tento kalendářní rok. A zároveň stvrdit bezproblémovou výhru MU...

Góly: 60. Darron Gibson

Fotbalový Liverpool je na vrcholu blaha. V pátek a v sobotu oba jeho kluby postoupily do osmifinále FA Cupu, Reds navíc přes Manchester United. Everton si dnes smlsnul na druhém nepřátelském týmu z průmyslového města, Toffees díky gólu Darrona Gibsona porazili vedoucí celek Premier League Manchester City 1:0.

Evertonu se na Man City daří dlouhodobě, toto byla již osmá výhra v deseti posledních vzájemných zápasech. Zlepšená nálada po výhře v poháru se projevila od prvních minut, už po pěti z nich překonal Harta Stracqualursi, ale v poslední chvíli zasahoval Lescott. Vzápětí zachránil na druhé straně domácí Howard po ráně Richardse. Do konce poločasu ještě okolo obou branek prosvištěl míč těsně vedle. Postarali se o to Agüero a Fellaini.

Největší rozruch ale přinesla šestatřicátá minuta, kdy Nasri napřáhl z dálky a jeho nádherná rána zamířila od břevna těsně před brankovou čáru. Následnou dorážku Silvy skvěle vytěsnil Howard. Ve druhém poločase to byl opět Nasri, kdo měl první příležitost ke skórování. Tentokrát jeho střelu po příhře Agüera srazil Baines. Gól přišel až po hodině hry a vstřelili ho možná trošku překvapivě domácí.

Protiútok Evertonu vyšel tak znamenitě, že Landon Donovan měl dostatek času sklepnout v jeho závěru míč na velké vápno Darronu Gibsonovi a ten dělovkou k tyči div neprotrhl síť - 1:0. Stejný hráč měl za deset minut podobnou šanci ještě jednou, ale tentokrát mířil vedle.

Góly: 40. Scott Sinclair - 90+3. José Bosingwa

Před utkáním by Swansea zřejmě bod proti Chelsea brala, po jeho skončení nicméně skřípaly zuby nejednoho Velšana. Domácí v první půli udeřili v nejméně očekávanou chvíli, o vedoucí gól se postaral bývalý hráč Blues Scott Sinclair. V nastaveném čase už v deseti mužích ovšem vzal zodpovědnost na sebe Bosingwa a zařídil remízu 1:1.

Chelsea se trápí, to po zhlédnutí dnešního střetnutí nemusíme ani připomínat. Prvních dvacet minut to byla ze strany Blues vyložená hrůza, Swansea diktovala tempo, a když už se hosté dokázali dostat k míči, nepřesnostmi se o něj zase připravila. Navíc mohla být ráda, že neprohrávala už po čtvrthodině, kdy jen dobré zákroky obránců na brankové čáře zabránili katastrofě.

Následovala čtvrthodina v rozmezí 25. a 40. minuty, kdy se u Boasových svěřenců začínaly zjevovat jiskřičky fotbalu, jenže vyvíjený tlak byl až příliš platonický a k ohrožení brány se hráči téměř nepropracovali. I přesto přišla vedoucí branka Swansea jako blesk z čistého nebe. Standardku domácích Bosingwa nedokázal odhlavičkovat z vápna a Scott Sinclair fantastickým volejem do šibenice otevřel skóre - 1:0.

Chelsea se z gólu neoklepala, ačkoli je možné, že v pohodě nebyli Londýňané ani před zápasem. Druhou půli měli sice více ze hry, ale ofenzivní fáze byla pomalá, bez nápadu a až příchod Essiena v 65. minutě znamenal menší rozproudění. Právě ghanský záložník zanedlouho po prvních krůčcích na trávníku měl vyrovnání na noze, jenže jeden ze spoluhráčů jeho projektil tečoval těsně nad.

Definitivní konec mohl přijít pět minut před koncem. Ashley Cole nekočíroval svoje emoce, tvrdým skluzem sundal Dyera a po druhé žluté se pakoval ze hřiště. Stejně jako první branka, vyrovnání přišlo v tu nejméně očekávanou chvíli. Ve druhé minutě nastavení se José Bosingwa na pravé straně uvolnil přes Moora, vnikl do vápna a s velkou pomocí teče Neila Taylora dostal balon do sítě - 1:1.

Góly: 29. Gareth Bale, 34. Luka Modrić, 64. Gareth Bale - 81. James McArthur

Kohouti dokázali na třetí pokus konečně zabrat! Na White Hart Lane si podle očekávání poradili s Wiganem a drží se tak na třetí příčce s pětibodovým mankem na vedoucí duo. To Latics naopak zůstávají na dně, naději k lepším zítřkům jim snad dává relativně schůdnější los v dalších týdnech.

Domácí měli od začátku utkání ve své režii. Ovšem k nějaké záplavě brankových příležitostí se hned tak nedostávali. Za první půlhodinu měli všehovšudy jen dvě. A obě měl na svědomí po rohových kopech Younes Kaboul: napoprvé však jeho pokus zastavil Al Habsi a o chvíli později za něj zaskočil kolega McCarthy. Ale ani Wigan nebyl úplně bez šance. Di Santo však na Stamův centr přece jen o kousíček nedosáhl, zatímco Mosesova spolupráce s Gómezem se taktéž neujala. To jakoby začalo signalizovat hostující neúspěch.

Hned nato se totiž odhodlal Modrić k pasu na Balea, jenž zbytečně, tak jak má dobrým zvykem na nic nečekal a tvrdou ranou nedal strážci wiganské svatyně šanci zasáhnout - 1:0. Waleský křídelník mohl o chviličku později svůj brankový účet ještě navýšit, tentokráte ovšem z úhlu na Al Habsiho nevyzrál. Vzápětí však Spurs uklidnil přesně cílenou střelou k tyči Modrić - 2:0. Tottenham si ve zbývajícím čase prvního dějství s klidem kontroloval, i bez zraněného Van der Vaarta nabitý náskok a bylo už nasnadě, se ptát, kolik branek ještě přidá?

To se také zpočátku ukazovalo jako správně myšlená úvaha. Bale opět prokázal fantastickou formu, odcentroval do pokutového území, kde našel hlavu Adebayora, tožský útočník ovšem hlavičkoval ke smůle Tottenhamu vysoko nad. Po hodině hry ale bylo definitivně jasno. Bale ukázal další kanonádu a podruhé poslal balón za bezmocného Al Habsiho - 3:0. Vystřídat nakonec musel i Adebayor, na jehož místě si tak odbyl debut 19letý Cameron Lancaster. Naděje Wiganu pak ještě svitla devět minut před koncem. Moses našel McArtura, a ten efektivně zakončil - 3:1. Hned nato mohl přidělat na závěrečné drama Stam, jeho centru se však nikdo neujal.

Góly: 53. Andrew Carroll, 61. Craig Bellamy, 78. Dirk Kuijt

Porážka v Boltonu zdá se bude po dnešku zapomenuta nebo alespoň její bolest zmírněna. Liverpool dokázal druhý po sobě jdoucí venkovní duel zvládnout na jedničku a třemi brankami po změně stran poslal statečně vzdorující Wolves do kolen. Reds se tak po neúplném kole vracejí zpátky na pohárové příčky, zatímco domácí zůstávají na dně.

Liverpool vstupoval do utkání po mimořádně úspěšném pohárovém týdnu, avšak ligová forma Reds nebyla bůhvíjaká: na výhru čekají už tři utkání, přičemž poslední duel na Reebok Stadium znamenal pro ambiciózní celek doslova potupu. I proto byli hosté od začátku výrazně aktivnější, vyjma Kuyta se však k žádné kloudné akci nedostali. To Vlci čekali především na rychlé protiútoky a centry do vápna, po kterých hned dvakrát zakončoval Edwards, ale k výraznějšímu ohrožení branky to pranic nevedlo. Na druhé straně o sobě dal hned dvakrát během pár minut vědět Bellamy: nejprve však balón špičkou kopačky namířil vedle, následná hlavička se stala pro Hennesseyho navštívenkou ze strany vítaných.

Největší příležitost první půle měl ve 23. minutě a rohu Bellamyho hlavičkující Agger, strážce domácí svatyně se ovšem znovu vyzbrojil parádním reflexem. Wolves zanedlouho kontrovalo ze stejné akce, to hlavičkoval pro změnu Fletcher, ale nad branku. Liverpoolští měli navrch, jejich snahu však nejlépe reflektovaly nepřesné centry, případně neškodné dalekonosné pokusy, jako třeba ty, jejichž produkci měl na starost Bellamy.

Po obrátce už to ovšem bylo jiné kafé. Adam nacentroval do pokutového území, kde dobíhající Carroll na zadní tyči otevřel skóre - 0:1. A tento moment, jakoby odstartoval ještě větší liverpoolskou jistotu a dominanci, než byla k vidění před přestávkou. Navíc hned po hodině hry přišla zasloužená pojistka. Bellamy se rozběhl svým tradičním způsobem a zpoza hráče vypálil, nikterak prudká rána pak zapadla ke vzdálenější tyči za překvapeného Hennesseyho - 0:2. Mick McCarthy ihned reagoval, ze hřiště dolu poslal Kightlyho a Jonssona, na jejich místa se postavili Hunt a Ebanks-Blake. Ani to však na průběhu hry nic nezměnilo.

Hosté měli výrazně navrch. Definitivu mohl přidat Adam a hned po chvíli i hlavičkující Agger, ovšem ani na jednoho z nich se této pocty nedostalo. Stejně tak jako na Kuyta, jehož povedenou dělovku směřující pod břevno Hennessey vyrazil. Holandský křídelník si však svůj okamžik slávy užil hned za chvíli, to mu posunul do strany míč Adam a Kuyt z těžkého úhlu propálil vše, co mu stálo v cestě - 0:3. Hned nato mohl zvýšit po rohu Carroll, hlavou ovšem mířil těsně vedle. A když pět minut před koncem Ebanks-Blake utěšenou ranou orazítkoval pouze břevno hostující svatyně, tak už se na výsledku nic neměnilo.