Ligue 1 - preview 25. kola

Na kouče Lille Frédérika Antonettiho čeká velká výzva - postavit se svému bývalému klubu. V souboji dvou celků, které by rády zabojovaly o pohárové příčky, mají hosté z Rennes lepší výchozí pozici; situace v jejich táboře však není zrovna ideální..

Antonetti má na renneské prostředí smíšené vzpomínky. Během čtyř let ve funkci dovedl klub do Evropy a vystavěl skvělý tým kolem Yanna M'Vily, ten se mu však nakonec doslova rozpadl pod rukama a Bretaň tak opouštěl za pískotu fanoušků v létě 2013 zadními dveřmi. Přesto však platí, že Rennes pod jeho vedením skončilo dvakrát v první šestce a došlo do finále Coupe de la Ligue, což se od té doby zopakovat nepovedlo. Současné angažmá v Lille, které převzal loni v listopadu, je jeho první prací od renneského odchodu.

Ačkoliv forma Lille má zatím k ideálu daleko (výhra 1:0 proti Caen ve vloženém kole byla první v šesti ligových zápasech), alespoň jednu věc korsický bouřlivák už stačil prokázat - že na Ligový pohár je skutečným expertem. Po finálovém zářezu s Rennes totéž zopakoval i s Dogami, pro něž jde o historické maximum; stále tak existuje šance, že sezonu zakončí ziskem domácí trofeje (i když PSG ve finále bude těžkým oříškem).

Upřímně řečeno je reálnější, že se Lille dostane do Evropy přes pohár než ligovou cestou - tam jej dělí pouze čtyři body od sestupu, i když zřejmě nikdo nepochybuje o tom, že pouhá "těsná záchrana" by fanouškům ani v nejmenším nestačila. Proti Caen se poprvé předvedl také Éder, nová posila ze Swansea, od níž si Antonetti hodně slibuje - na trénincích je prý vynikající.

Domácím hraje do karet i historická bilance vzájemných duelů: doma v Normandii proti Rennes neprohráli už ve 28 (!!) utkáních v řadě. To je šňůra, jejíž začátek se datuje zpět do května 1966. Na druhou stranu Rennes se letos daří venku rozhodně lépe a na cestách nepadli desetkrát za sebou, tedy až do poslední návštěvy Bordeaux, které je rozstřílelo 4:0. Kouč Rolland Courbis po tomto zápase dal jasně najevo, že takto by to tedy nešlo.

Následná zasloužená domácí prohra se Saint-Étienne přesvědčila o tom, že pohárový sen je pro Rennes letos možná až příliš odvážný. Courbisova bilance od příchodu k týmu v tuto chvíli čítá jednu výhru a dvě porážky. Jeho cílem je vytáhnout klub do pátého místa, což se stále může povést - ztrácí na něj pouze dva body. Je ale zapotřebí začít opět vítězit.

Saint-Étienne v týdnu posílilo naděje na Ligu mistrů, když konečně prolomilo venkovní prokletí a na půdě Rennes triumfovalo nejtěsnějším skóre 1:0. Dnes jej však v Bordeaux čeká ještě těžší úkol..

Venkovní forma svěřenců Christopha Galtiera byla na přelomu roku skutečně tragická; porážka 1:2 v Nantes, jíž Les Verts zahájili ligový rok 2016, byla už pátým krachem na cestách v řadě. Od té doby se však věci hodně zlepšily. Ambiciózní klub sice neuhlídal PSG a prohrál (doma) po bojovném výkonu 0:2, jinak ale konečně opět nabírá formu: v prestižním Derby du Rhone porazil Lyon, postoupil do osmifinále Coupe de France, a co především, přestal prohrávat ve venkovních zápasech. Remízu 1:1 v Remeši následovaly tři body vystřelené na renneské půdě.

Podaří se ale něco podobného zopakovat i dnes? Bordeaux poslední dobou působí dojmem týmu, který se potýká se dvěma extrémy: buď zahraje jako z partesu, nebo dostane výprask. Poslední tři soutěžní zápasy? Zpackané semifinále Coupe de la Ligue (prohra 1:5 s Lille), uklidňující výprask Rennes (4:0) a hned poté další debakl, tentokrát v Lyonu (0:3). Rok 2016 nicméně Les Girondins odpálili pěti soutěžními výhrami v řadě a rozhodně vypadají v lepším stavu než na podzim.

Historická bilance také hraje v jejich prospěch. V posledních letech se totiž Les Verts ve vzájemných soubojích vůbec nedaří. V Bordeaux vyhráli naposledy v roce 2011; od té doby proběhlo už osm ligových zápasů, v nichž se Galtierovi svěřenci radovali jedinkrát, doma v září 2013. Poslední dva výlety na bordeauxskou půdu pro ně skončily prohrami, dokonce bez vstřeleného gólu.

Další úspěch by pro tým Willyho Sagnola znamenal oživení pohárového snu, jenž dostal prohrou v Lyonu tvrdý direkt; Bordelais jsou aktuálně jedenáctí, v případě výhry se ale bodově dotáhnou na dnešního soupeře. Ten zaujímá průběžné sedmé místo, ovšem jediný bod za čtvrtým Angers a pouze tři body za bronzovým Nice. V sázce je opravdu hodně.

Který zápas ve Francii je tím úplně největším? To samozřejmě záleží fanoušek od fanouška - většina se ale shoduje na tom, že toto privilegium náleží věhlasnému Le Classique. Je to skutečná bitva nesmiřitelných rivalů, dvou největších, nejbohatších klubů v zemi, reprezentantů severu a jihu, hlavního města a největšího přístavu. Paris Saint-Germain a Olympique Marseille. Dnes večer na Vélodrome nebude jediné místo volné.

Ačkoliv se říká, že v derby forma nehraje roli - a v zápase, jakým je Le Classique, už vůbec ne - přesto můžeme s klidem prohlásit, že PSG je papírovým favoritem. Důvodů pro to je několik. Zaprvé, Pařížanům se plenit hrdé Marseille poslední dobou docela daří, na Vélodrome neprohráli už třikrát v řadě a loni a předloni dokonce zvítězili. Eventuální 'hattrick' výher ve svatostánku na Riviéře by domácí fanoušci snášeli extrémně těžko. Zadruhé, Marseille je doma letos příšerné a jeho kouč Míchel už dokonce zlomil klubový historický rekord pro nejdelší čekání na domácí výhru.

A konečně zatřetí - PSG letos působí neporazitelným dojmem. Zatím v lize nenašlo přemožitele, od začátku sezony jej v soutěžním klání zdolal pouze Real Madrid (jednou, a to navíc vyloženě nezaslouženě) a lize vládne s takovým náskokem, že LFP může mistrovskou trofej naprosto vážně poslat do hlavního města už na začátku února. Naopak Marseille je sedmá, pět bodů od třetí příčky (a tedy od Ligy mistrů), a atmosféra na pobřeží lze asi nejlépe popsat jako "extrémně napjatá".

Na druhou stranu je fakt, že Les Phocéens poslední dobou nabírají velice slušnou formu. V lize neprohráli jedenáctkrát v řadě, což by za většiny okolností bylo skvělé číslo. Problém je, že fanoušci chtějí, aby jejich klub oslňoval - a pět domácích remíz v řadě a pomalé, pozvolné dotahování na pohárové příčky prostě nestačí. Dokonce i strategicky důležité výhry jako ta poslední v Montpellieru (1:0) vypadají v podání současného Míchelova týmu tak nějak.. nudně.

Fanoušci se proto ptají - může toto Marseille PSG vůbec zpomalit? Vždyť Pařížané výhrou nad Lorientem ve vloženém kole (3:1) zlomili další rekord, 33 zápasů bez porážky, čímž překonali slavné Denoueixovo Nantes z devadesátých let. Náskok Blancova týmu na druhé místo v tabulce byl před startem víkendového programu propastných 24 bodů a z kabiny už zazněly vážně míněné hlasy o tom, že regulérním cílem číslo jedna (doma ve Francii) je nyní neprohrát ani jednou v sezoně. Zdálo by se, že Les Phocéens budou dnes potřebovat menší zázrak.

Jenže stačí krátký pohled na podzimní Le Classique a jsme zpět u oné známé poučky o žádných favoritech v podobných zápasech. Na podzim bylo PSG stejně impozantní jako dnes a Marseille mělo mnohem horší formu, navíc se hrálo v Paříži - a přesto dokázali jižané favorizovaného soka potrápit. Dokonce šli i do vedení po brance Michy Batshuayiho a Pařížany musel vysvobozovat až Zlatan Ibrahimovic dvěma proměněnými penaltami.

Jisté je, že ať už zápas samotný dopadne jakkoliv, pro fanoušky půjde (jako vždy) o nesmírně silný zážitek. A to nejen pro ty na ochozech: rivalitu mezi oběma kluby cítí i hráči, zejména pak rodáci z jednoho z měst jako Pařížan Blaise Matuidi. "Toto je prostě jiný zápas," prohlásil rezolutně. "Každý ví, jaká obrovská rivalita panuje mezi Paříží a Marseille; těch důvodů je spousta. Já jsem hrdý Pařížan, cítím to osobně. Z fotbalového hlediska jde ale o další tři body, nic jiného. Oni je navíc potřebují více než my, takže jsou pod větším tlakem," dodal.

Pětadvacáté kolo francouzské Ligue 1 znovu nabídne několik pozoruhodných soubojů. Vedle duelu PSG s Olympiquem Marseille to určitě bude také ten, ve kterém změří síly druhé AS Monaco se třetím OGC Nice, které by se v případě výhry na svého protivníka bodově dotáhlo.

Vzdálenost mezi oběma městy se dá v klidu překonat za půl hodiny. Poslední dva zápasy vyhrál knížecí klub, jenže to nebyli Les Aiglons v takové formě. Kouč Leonardo Jardim si je toho vědom, nicméně moc dobře zná sílu svého mužstva, které z posledních deseti střetnutí výrazně klopýtlo pouze v tom, ve kterém narazilo na Angers SCO.

"To utkání se nám nepovedlo, ale s výkonem proti Bastii jsem spokojený. Náš přístup byl velmi dobrý a hru jsme měli pod kontrolou. Bastia nehrála tak odhodlaně jako Angers, nicméně to hodnotu našeho vítězství nijak nesnižuje. Doufám, že stejně aktivně budeme hrát i proti Nice," nechal se slyšet portugalský trenér.

Nice prohrálo v novém roce pouze jednou s celkem z Caen. A přestože už soupeřům nenaděluje takové příděly, jako v určitém období v první polovině sezony, pořád je druhým nejlépe střílejícím celkem v lize. Samozřejmě za nedostižným PSG, jehož hráči zatím zvládli o šestadvacet branek více. Ale klub z hlavního města Francie si v této sezoně holt hraje svou vlastní soutěž.

"Proti Toulouse to bylo nesmírně důležité vítězství. Rozhodně jsme je chtěli za každou cenu porazit. Šli jsme si za třemi body a ukázali jsme, že tenhle tým má charakter, čímž jsme jenom potvrdili přístup ze zápasu proti Lorientu. Důležité je posbírat tolik bodů, kolik bude možné," prohlásil Hatem Ben Afra, který se stal největším tahounem družiny Clauda Puela.

Ten dodal: "Do utkání s Toulouse jsme se dlouho nemohli dostat. Hráči působili unaveně a byli pozdě na balonu. Soupeř po celou dobu usilovně bránil, takže nebylo jednoduché se dostat na dostřel. Po přestávce jsme více roztáhli hru do křídel a Hatem Ben Arfa pak naštěstí rozhodnul v náš prospěch." Přibudou proti Monaku k jeho jedenácti gólům další?

Po minulém víkendu mohlo být Angers nadmíru spokojeno, přemohlo totiž Monako a najednou bylo zpátky ve hře o zisk druhé příčky. Jenže ve vloženém kole přišlo zbytečné zaváhání na půdě trápící se Remeše. Aby tak rychle nevypadlo z bojů o nejvyšší pozice, potřebovalo by nyní znovu uspět nad Lyonem.

Na začátku prosince nováček skolil francouzského giganta na jeho půdě dvěma góly Cheikha N'Doyeho. A kouč Stéphane Moulin může být jenom rád, že se tohoto záložníka podařilo vedení udržet. Senegalec by přitom mohl zavzpomínat na tenhle svůj hodně povedený zápas, formu rozhodně má, vždyť dvakrát naposledy skóroval také právě proti Monaku.

Jenže následný duel na půdě Remeše, která od října minulého roku dokázala vyhrát jen v jednom jediném případě, posadil Moulinovo mužstvo zase zpátky na zem. "Jsem zklamaný, že jsme nestavěli na tom, co jsme dokázali proti Monaku," čertil se domácí stratég. "Když zapomenete na úplné základy, můžete soupeře dostat snadno na koně."

Les Gones na půdu Angers odcestovali rozhodně v pozitivní náladě. Ve středu po nepovedených zápasech s Marseille a na půdě Bastie konečně získali plný počet bodů, a to nad rozjetým Bordeaux. Po dlouhé době mohli mít jejich příznivci z výkonu opravdu radost. OL udržel čisté konto, vsítil tři branky a nemá daleko k pohárovým příčkám.

Dva góly přitom zaznamenal Alexandre Lacazette, tuhle sezónu dost kritizovaný útočník. "Tvrdá práce se vždy vyplatí. Cítím se dobře, vše, co my chybělo, byly jen góly. Hrál jsem dobře a to je pozitivní zpráva," vysvětloval francouzský reprezentant, jenž se zároveň se vší vervou pere o nominaci na domácí evropský šampionát.

Loni se Lacazette stal nejlepším střelcem Ligue 1, jenže na podzim za svými optimálními výkony výrazně zaostával. Na jaře potřebuje opravdu zabrat, aby nevypadl ze soupisky Francie. "Vím, že jsem byl horší, ale nemůžu každou sezónu střílet 30 gólů. Měl jsem smůlu, ovšem chyboval jsem i v koncovce, to je pravda," dodával.

Olympique se sice pohybuje jen v nudném středu tabulky, každopádně situace v lize se začíná tak zamotávat, že prakticky víc jak polovina pelotonu může ještě zabojovat o Evropskou ligu. A to včetně Lyonu. "Zápas s Angers je pro nás důležitý pro celý zbytek sezóny. Dlužíme to sami sobě, abychom začali stoupat výše," zakončil Lacazette.

Lorient neměl ve středu na půdě PSG vůbec co ztratit a nakonec po statečném výkonu padl 1:3. Vlastně ho tenhle nepříznivý výsledek ani nemusel nějak výrazněji mrzet, protože dlouhodobě konstantní výkony ho i nadále udržují ve středu tabulky. Nyní na svém hřišti přivítá Montpellier, který se nachází jen kousek od sestupového pásma.

Když Les Merlus mají zabrat, udělají to. Obdobně tomu bylo i před týdnem, kdy dokázali před vlastními fanoušky porazit v důležitém souboji Remeš. Celkově se jim právě klíčová utkání daří zvládat. A ten s Montpellierem do této kategorie určitě patří. Pořád prostě domácí musejí hlavně myslet na udržení se v nejvyšší soutěži.

Trenér Sylvain Ripoll připravil své svěřence na mač v Paříži velmi dobře. I proto byl během hodnocení malinko zklamaný. "Bylo trochu těžké přijmout konečné skóre," hlesl. "Nepřijeli jsme tam jen tak. Jsme však spokojení, jak jsme hráli. Když to po poločase bylo 1:1, cítili jsme, že máme šanci. Pak ale PSG zabral a utekl nám."

Hosté sice o minulém víkendu dokázali trochu překvapivě porazit Gazélec a na jeho hřišti dokonce skórovali hned čtyřikrát, jenže na tuhle výhru pak v úterý nenavázali. Těsné pření s Marseille nakonec dopadlo ve prospěch soupeře. Zase se tak propadli na osmnáctou, tedy ještě stále nesestupovou pozici.

Nový kouč Frédéric Hantz své mužstvo teprve poznává. Skvělá premiéra na Korsice mu následně proti OM malinko zhořkla, každopádně jeho celek nepředvedl vyloženě špatný výkon. "Měli jsme si zápas vyhrát v první půli, inkasovali jsme naopak ve druhé po malé chybě. Nebyli jsme tolik nebezpeční ve vápně," shrnul minulý neúspěch.

Gazélec začíná zabředávat do výsledkové krize, už tři kola v řadě nebodoval, a i když má v současné chvíli šestibodový náskok na sestupové pásmo, potřeboval by se v souboji s Guingampem jednoznačně chytit. Hosté naopak na horkou korsickou půdu pojedou dobře naladěni, za stejné třízápasové období totiž ještě neztratili.

Tři výhry v řadě katapultovaly EAG do klidného středu tabulky, odkud vzhlížejí na červené příčky s dostatečným odstupem a tajně naopak mohou pomýšlet na Evropskou ligu. Pochopitelně že pouze za předpokladu, když nastolený trend udrží i v několika dalších ligových duelech.

Každopádně pro mužstvo Jocelyna Gourvenneca zůstává prioritou záchrana a tenhle cíl se daří plnit. Ve středu skolilo 4:0 bez větších problémů poslední Troyes. "Náš soupeř měl několik dobrých pasáží, ale bylo jasné, že tak nemůže hrát po celou dobu. My jsme pak nakordmilovali loď správným směrem a získali tři body," říkal spokojeně hostující stratég.

Zato Korsičané nemůžou být spokojeni ani náhodou. Jako by po jakési nováčkovské euforii a po příjemném listopadovém a prosincovém období přišel logický pád, jaký mnoho odborníků prostě očekávalo. Ve středečním střetnutí na půdě rozjetého Nantes tahali za kratší konec a útěchou jim může být pouze vstřelená branka po dvou kolech půstu.

Trenér Thierry Laurey musí své svěřence opět nastartovat, jinak hrozí, že vystřídají někoho na předposlední příčce velmi brzy. "Neumím si vysvětlit, proč jsme během pár dnů inkasovali hned sedm gólů," sumíroval čísla po porážce s Montpellierem a v Nantes. "Řekli jsme si, že se chceme vrátit do starých kolejích. Musíme zvednout hlavy a snažit se dál."

Jestli někdo opravdu spoléhá na domácí prostředí, pak je to jednoznačně Bastia. Hned 24 z 28 získaných bodů totiž získala právě před vlastními fanoušky a je v tomhle ohledu dokonce třetím nejlepším celkem v Ligue 1. Teď jí čeká v tabulce na dně posazené Troyes. A bude to zajisté tuhá bitva o holé přežití.

Ještě nikdy v historii se nepodařilo Troyes uspět naplno na horké korsické půdě. A to tam navíc z celkově třinácti zápasů, odehraných od roku 1973, hned jedenáctkrát prohrálo. Tuhle bilanci by přitom potřebovalo opravdu nutně obrátit k lepšímu. Možná že za několik týdnů se totiž může stát už prvním jistým sestupujícím.

Radost z jediného vítězství v sezóně v rámci 22. kola nevydržela hostům dlouho, následně totiž podlehli jak Nantes, tak venku Guingampu. Za tyhle dva zápasy inkasovali hned pět branek a žádný nevstřelili. "Když prohrajete o čtyři góly jako my ve středu, je těžké se znovu uklidnit," hodnotil kouč Claude Robin předchozí duel v Bretani.

ESTAC se opravdu jen marně snaží o záchranu soutěže, v tuhle chvíli ztrácí na osmnáctou příčku hrozivých 14 bodů. "Začínám mít špatný pocit, že jsme pro ostatní soupeře bohatým zdrojem bodů. Jako bychom se pořád učili, jenže takový přístup je hodně drahá záležitost. Každopádně do konce zbývá několik měsíců a my se nevzdáváme," dodával Robin.

Klubové vedení se po debaklu v Guingampu nakonec rozhodlo Robina propustit. "Byl jakožto kouč kvůli neuspokojivým výsledkům odvolán," stojí v oficiálním prohlášení. Troyes už tak podruhé během jedné sezóny mění trenéra, předtím byl vyhozen Jean-Marc Furlan. Mužstvo dočasně povede trojice Mohamed Bradja, Michel Padovani a Olivier Tingry.

To, co Bastia ztrácí venku, dohání následně na dlouhodobě jednom z nejnepříjemnějších stánků Francie. Kouzlo Stade Armand Cesari před týdnem pocítil i Lyon, jenž si domů nedovezl ani remízu. V úterý ovšem domácí nenavázali na nejtěsnější možnou výhru nad tímto favoritem a v Monaku padli hladce 0:2.

Stále se zabydlující trenér Francois Ciccolini pochopitelně nemohl být spokojený: "To, že jsme v útoku nebyli nebezpeční, nebyl náš jediný problém. Nehráli jsme na plné obrátky, fyzicky jsme na tom byli někde jinde než proti Lyonu. Je pro nás těžké hrát každé tři dny, ale týmu jsem řekl, že jestli tohle tempo předvedeme i jindy, nikam se neposuneme."

Caen za sebou nemá úplně nejlepší sérii zápasů. Kvůli tomu kleslo až na šesté místo. A proti Remeši to určitě nebude mít snadné, neboť v minulém kole překvapivě vyzrála na Angers.

A ještě ke všemu tak, že otočila skóre. Zásluhou Hamariho Traorého a Gaëtana Charbonniera. "Do toho zápasu jsme šli s cílem uhrát alespoň remízu. Nesmírně nám pomohl gól před závěrem první půle. Myslím, že tím se nám povedlo Angers nalomit a krátce po startu druhého poločasu se nám podařilo jít do vedení, které už jsme si udrželi. Doufáme, že se na výsledek podaří navázat i proti Caen," prohlásil střelec vítězného gólu na 2:1.

Remeš získala do svých řad brankáře Johanna Carrassa, nicméně trenér Oliver Guégan s největší pravděpodobností dá zase přednost Johnnymu Placidemu. Remešský trenér připustil, že jedinou změnou by mohlo být nahrazení Mohameda Fofany spoluhráčem Abdelhamidem El Kaoutarim, protože výkon třicetiletého obránce se mu příliš nezamlouval, a tak je v minulém kole o poločase stáhnul.

Caen se nadále musí potýkat se zraněnými hráči. Chybět bude Hervé Bazile, Alaeddine Yahia, Johnathan Delaplace a zřejmě i Damien Da Silva. Pro Patrice Garandeho skutečně nepříjemná situace, jelikož prakticky všichni uvedení patřili k tahounům. Spoléhat se tedy v útoku bude především na Andyho Delorta, jenž dosud nastřádal osm branek.

Trenér domácích bude znovu chtít dát příležitost i dalším hráčům, tudíž by se snadno mohlo stát, že vedle Ismaëla Diomandého nastoupí v záložní řadě mladíček Jean-Victor Makengo. Caen s Remeší naposledy prohrálo před dlouhými deseti lety, tehdy ještě v rámci Ligue 2. Z prvoligových utkání má skóre 7:1, tudíž není divu, že je favoritem na výhru i tentokrát.

Toulouse FC nutně potřebuje bodovat, jelikož ztráta na nesestupová místa se zvětšuje. Nantes oproti tomu nechce ztratit kontakt s předními pozicemi. Ze sedmého místa chybí na třetí pouhé čtyři body.

Svěřenci Michela Der Zakariana neprohráli v Ligue 1 už desetkrát za sebou. Pravda, byly případy, k zisku nula bodů nebylo daleko. Vyhrálo jen třikrát, z toho dvakrát v posledních dvou kolech. V tom minulém si při výsledku 3:1 proti Ajacciu počínalo nejpřesvědčivěji. Arménský trenér však ví, že ač výsledky přicházejí, stále je na čem pracovat.

"Ve francouzské nejvyšší soutěži neexistují jednoduché zápasy. Nejsou tu snadní soupeři, takže je třeba se poctivě připravovat na každé utkání. Jsem rád, že letní posily si už v klubu zvykly a začínají předvádět výkony, které jsme od nich očekávali. Na Stadium Municipal to jistě nebudeme mít snadné, nicméně hráči si věří a já věřím jim."

K dispozici však kouč Les Canaris nemá všechny. Nenastoupí Valentin Rongier, Kolbeinn Sigthorsson, Alexis Alegue Elandi a Koffi Djidji. Pozice na levém křídle bude tedy znovu patřit Brazilci Adryanovi a slušnou formu nabral Alejandro Bedoya. Léo Dubois a Yacine Bammou tak patrně znovu začnou jenom na lavičce náhradníků.

Dominique Arribagé vyrukuje na soupeře se svými tradičními středními obránci, Issou Diopem a Marcelem Tisserandem, jelikož první jmenovaný si už odpykal trest za vyloučení v duelu s Guingampem. Toulouse prohrálo čtyřikrát za sebou, ale proti Nantes se mu v posledních letech daří. Uvidíme, jestli se to potvrdí i tentokrát.