Portugalské okénko (11.) - souhrn

Góly: 47. Cristian Tello, 78. Jackson Martínez, 89. Alex Sandro, 90+1. Óliver Torres, 90+3. Danilo

Favorizované Porto v duelu s Rio Ave v podstatě kopírovalo sobotní představení Sportingu: v první půli outsidera zasypala několika zajímavými střeleckými pokusy, avšak veškerou gólovou nadílku si schovalo až na druhý poločas. Jediný větší rozdíl spočívá v tom, že v případě Dragões nešlo "pouze" o tři góly, nýbrž rovnou o pět...

Porto mohlo bez nejmenšího přehánění vést již po pár sekundách - a to asi třikrát. Ve druhé minutě Cássio vyrážel Danilovu střelu po dravém průniku, aby hned vzápětí senzačně vychytal Martíneze, jenž si zřejmě mohl počínat lépe po fantastické individuální akci levého křídelníka Tella.

Zatímco Yacine Brahimi v tomto utkání vykazoval nevídané známky únavy a s ní spojené neefektivity, jeho kolega od pravé postranní čáry - zadák Danilo - řádil jako z řetězu utržený. Závěrem úvodní desetiminutovky napřáhl k zajímavému projektilu z přímého kopu, aby se za pár chvil nadechl k dalšímu parádnímu sólu a ještě jedné nebezpečné ráně směřující těsně vedle vzdálenější tyčky.

Závěrečné slovo mohl mít v úvodní části dvakrát Jackson Martínez, ten však nejprve vlastní hlavičku nasměroval příliš vysoko, a pak se proti němu soupeř vytasil s heroickým blokem. Ještě ve 44. minutě se pak poprvé a vlastně naposled přihlásil o slovo Brahimi skrze standardní situaci, a svou ojedinělou příležitost měl s poločasovým hvizdem také hostující celek - Ukra ale přetažený centr z voleje netrefil ideálně.

Ihned po obrátce už to přišlo. Cristián Tello zase jednou zakvedlal nohama a z levé strany se prosadil precizní křižnou ranou: 47. minuta, 1:0 - ledy prolomeny. Krátce nato sice na opačném konci hrací plochy pokoušel štěstí Wakaso, jinak už ale Rio Ave favoritovi příliš neodporovalo.

V 73. minutě ještě Cássio sice zvládl bravurně vyrazit přízemní projektil nezastavitelného Danila a z následných standardek nepřipustil gólovou radost celému trojlístku zakončujících hráčů v růžovém; jen pár chvil nato se ovšem s prvotřídním finišem slabší levačkou vytasil Jackson Martínez a Cássio již byl bezradný - 2:0.

V dalších šancích už draci neváhali - jenom skórovali. Třetí branku tedy v 89. minutě vsítil Alex Sandro - ani nevěděl jak - a v samotném nastavení zápasu se k němu přidali ještě Óliver Torres a muž utkání Danilo. Prvně jmenovaný uspěl sám před Cássiem, jeho kolega potom levačkou nekompromisně zakončil svůj další výlet do nezkonsolidované obrany outsidera.

Góly: 8. Nicolás Gaitán, 45+1. Luisão

Benfica v Coimbře obhájila svou pozici na čele portugalské Primeiry Ligy a o povinném vítězství se jí podařilo rozhodnout ještě před přestávkou brankami Gaitána a Luisãa. Lisabonští si tak alespoň částečně spravili chuť po hořkém vypadnutí z Ligy mistrů...

Hlavními postavami úvodní desetiminutovky byli Argentinci ve službách Benfiky. Nejprve Enzo Pérez již ve čtvrté minutě velmi nepovedenou ranou znehodnotil hezký signál z rohového kopu, na krajanovo ošklivé zaváhání však dal ihned záhy zapomenout Nico Gaitán, jenž v osmé minutě perfektně načasoval svůj záběh za obranu, neméně skvostně si zpracoval Samarisův bravurní, leč těžký míč a po menším oběhnutí soupeřova brankáře zakončoval do odkryté klece.

Tím Benfica mimořádně rychle získala půdu pod nohama a celý zbytek utkání dohrávala v relativní pohodě. Po 22 minutách mohl zvyšovat hbitě útočící Gaitán, jehož úprku ovšem scházela přesnější koncovka, a v podstatě totéž v bleděmodrém platilo o pár sekund později pro Péreze.

Orli se nicméně nemuseli ničeho obávat a v nastavení úvodního dějství jim dokonce přišel na pomoc zmatkující brankář Lee, který se nesmyslně vydal boxovat donášku ze standardky až na roh vápna, kde jej ve vzduchu předčil kapitán Luisão, a bylo hotovo.

Krátce po obrátce své štěstí zkoušel také Jonás, na Leeho si už ale nepřišel, a veškeré později příchozí pokusy Académiky byly obdobně neškodného charakteru. Júlio César i jeho brazilský protějšek po pauze skutečně museli řešit jenom rutinní situace, ačkoliv minimálně Derley se měl v 77. minutě s koncovkou popasovat rozhodně lépe.

Neslavnou tečku celému zápasu potom věnoval domácí Marinho, jenž si doslova v posledních sekundách duelu vpravdě nechutným výpadem na Samarisův kotník vykoledoval zaslouženou červenou kartu.

Góly: 62. Islam Slimani, 63. Fredy Montero, 90+4. Islam Slimani

Reprezentační přestávka Sportingu očividně prospěla - a především tedy jeho střeleckému apetitu. Po pohárovém debaklu Espinha (5:0) a menším výprasku Mariboru v rámci Evropské ligy (3:1) přichází další suverénní výhra, tentokrát proti relativně neoblíbenému Setúbalu...

Lisabonští z posledních pěti ligových měření sil s Vitórií FC vydolovali všehovšudy dvě výhry a za tou dnešní třetí vpravdě nevykročili nijak rozhodně. Celý první poločas byl totiž tak akorát koncertem jejich zahozených šancí.

S tou první přišel už v páté minutě Slimani, jenž z pár kroků nepochopitelně netrefil prostor mezi třemi tyčemi po ideálním Jeffersonově centru z pravé strany. O něco později to pak ten stejný hráč měl o dost těžší s vlastní hlavičkou po dodávce od druhé postranní čáry. Ve 12. minutě se o slovo poprvé přihlásil také Alžířanův kolega Montero, jenž se dokonce důrazně protlačil k zakončení do brankové konstrukce.

První dvacetiminutovka byla střeleckými příležitostmi Lvů doopravdy nabitá. Jefferson to například zajímavě zkoušel z přímého kopu, Nani se uvedl jednou technickou střelou a Montero ve 37. minutě zakončoval dokonce efektivní patičkou. Ani jednou se fotbalisté Sportingu z kýžené branky radovat nemohli.

Schovat si to tedy museli až na druhou část, ačkoliv také tu načali familiárně - nějakou tou střelbou bez pořádného efektu. Konkrétně se jednalo o Naniho ošklivě přepálený pokus, respektive o něco přesnější projektily Montera se Slimanim přesně po hodině hry.

Ledy tedy byly definitivně prolomeny až v 63. minutě, když Slimani perfektně načasoval svůj náběh na Jeffersonův kroucený centr z levé strany a takzvaným "angličákem" konečně potěšil domácí fanoušky.

Ti se přitom ani nestihli doradovat a už měli před sebou další důvod k oslavám: ihned po rozehrávce hosté hrozivým způsobem odevzdali míč Slimanimu a po jeho jednoduché předávce z dobrých 30 metrů úspěšně napřáhl Montero - 2:0, šmitec.

Posléze již opravdu nebylo moc co řešit, a tak si Capel po příhře jiného žolíka Carrilla dokonce mohl dovolit neuvěřitelný způsobem zazdít vyloženou šanci - prakticky na malém vápně potřeboval už jen rutinně sklepnout balon do odkryté sítě, místo toho ale natrefil pouze na břevno.

Nicméně Leões si třetí branku připsali tak jako tak - znovu prostřednictvím Slimaniho, jenž v nastavení správně vytušil směr brilantního centru Cédrika a hlavou pohodlně stanovil finální skóre 3:0.