Portugalské okénko (12.) - souhrn

Góly: 19. Fredy Montero, 74. Fredy Montero

Sporting slaví! Díky výhře 2:0 na hřišti Gil Vicente vystoupali Lvi na samé čelo tabulky, což se jim povedlo poprvé od 15. ledna 2005. Nový lídr podal naprosto suverénní výkon, který dvěma brankami přetavil ve vítězství nezastavitelný Fredy Montero. Sporting má nyní dvoubodový náskok na duo Porto - Benfica.

Pokud hledáme důvody za nečekaně rychlým vzestupem loni se trápícího celku, je třeba začít u osoby nového prezidenta Bruna de Carvalha - to on se rozhodl nahradit neuvážené nakupování cizích hráčů důrazem na větší rozvoj slavné lokální akademie, a tento krok se ukazuje jako stoprocentně správný. Hned šest borců z dnešní základní sestavy byli odchovanci Sportingu, a to včetně dominantního záložního tria William Carvalho - Adrien Silva - André Martins.

Právě skvělá kontrola nad středem hřiště umožňovala Lvům od začátku diktovat tempo hry, a vedoucí branka v 19. minutě tak byla naprosto zasloužená - Cédrikův střílený pas, s nímž si neporadil bránící Gabriel, propadl až k Monterovi, jehož zkušené zakončení dalo jasně najevo, kdo že si to dnes odveze všechny tři body. Hráči Gil Vicente skutečně nevypadali, že by se jim mělo podařit vyrovnat; naopak, ještě v první půli je dvěma hlavičkami vystrašil André Martins.

Jestliže po obrátce došlo k nějaké změně, byl to ještě větší tlak Sportingu, a Wilson Eduardo zahodil v 53. minutě jasnou gólovku poté, co ho domácí obrana zapomněla vystavit do ofsajdu; záložník se tak dostal přímo před osamoceného gólmana Adriana, ale pálil trestuhodně vysoko. Na druhé straně se pak konečně osmělil i domácí tým - brankář Rui Patrício musel zasahovat proti střele Paulinha, a když Avtova rána po teči prolétla jen těsně vedle tyče, zdálo se, že by Lvi mohli zahozených šancí litovat. Jakoukoliv naději však pohřbil Pécks, jehož zákrok na Williamův kotník byl po právu oceněn červenou kartou.

Jakmile Gil Vicente hrálo v deseti, nebylo už vůbec o čem pochybovat; druhá branka tak nemohla překvapit vůbec nikoho. Vymyslel ji Diego Capel, který v protiútoku potáhl míč na pravém křídle a nacentroval doprostřed; brankář Adriano sice míč s vypětím sil vyrazil, ale pouze k nohám nabíhajícího Montera, pro nějž nebyl problém dorážet do prázdné. Zbytek utkání se tak už prakticky pouze dohrával - ačkoliv šance Brita na domácí a Roja na hostující straně nebyly úplně bez potenciálu.

Góly: 48. Jackson Martínez, 80. Jackson Martínez

Paulo Fonseca může být zase v relativním klidu. Nejprve mu v pátek odlehčila konkurenční Benfica, dneska jeho Porto navázalo v naprosto ideálním stylu. Nenechalo se totiž rozhodit zašlým leskem Bragy a ve šlágru kola ji porazilo s čistým kontem a za podpory jednoho z těch lepších výkonů Jacksona Martíneze v tomto ročníku...

Paulo Fonseca v minulém kole de facto kompletně proměnil charakter středové trojky, když představil ofenzivně laděného Juana Quintera, a kýžený efekt se nedostavil. Dnes se tedy znovu vrátil k variantě s opatrnějším Herrerou, ačkoliv v sestavě zůstal alespoň Josué. Jesualdo Ferreira potom překvapil zatažením křídelníka Alana až doprostřed klasického 4-3-3 na post normálně obývaný Rúbenem Micaelem.

Minimálně pro prvních 30 minut se nicméně změna nedostavila na žádné z polovin hrací plochy. Arsenalistas se typicky soustředili na defenzívu a byli vždy připraveni vyrážet k brejkům, Dragões zase jednou nebyli zcela klidní a "sví". Výsledkem bylo naprosté minimum práce pro oba brankáře. Poklidnou atmosféru rozčísla až 35. minuta a s ní velká příležitost pro Josuého, kterého zblízka vychytal Eduardo.

Přesto úvodní část příliš nadšení v řadách nezaujatých, ale i zaujatých fandů nevzbudila. Paulo Fonseca se proto také rozhodl okamžitě v poločase střídat, když vysvlékl Carlose Eduarda a překvapivě stáhl kapitána Lucha Gonzáleze. A efekt se dostavil okamžitě, jakkoliv třeba ne přímý. Jackson Martínez pouhé tři minuty po změně stran za vydatné pomoci soupeřovy teče natrefil na šibenici Eduardovy klece a po delší době uvrhl domácí publikum do euforie.

Od té doby to už bylo docela jinačí Porto (stejně jako Braga, která se poněkud sesypala). Eduardo měl ihned mnohem více práce a druhý gól byl rovněž neomylně na cestě. Jackson Martínez se o něj postaral v 80. minutě, když hlavou dravě dotáhl do cíle parádní práci Varely. Ten nalevo zamíchal nohama, uvolnil se a pak jemným obloukem vyzval kolumbijského střelce k jubilejnímu 10. zásahu v této ligové sezoně.

Góly: 40. Rodrigo, 83. Lima (pen.) - 19. David Simão, 74. Serginho

Pouhý bod z domácího měření sil se sestupem ohroženou Aroukou; a to ještě šťastný bod, který Benfice zařídila až pozdní penalta Limy. Ne, letos v Portugalsku zřejmě nikdo titul nechce...

Do třetice všeho dobrého bez Jorgeho Jesuse na lavičce se zkrátka ani zdaleka nekonalo, a to silnému startu navzdory. Luisão s Rodrigem v úvodních pasážích nebezpečně hlavičkovali. Nakonec to ale byl ale právě outsider, kdo ještě do první třetiny zápasu vtěsnal gólovou akci. Tedy, akci...Simãův projektil ze standardní situace prostě proplachtil vápnem a zaskočil na druhé noze stojícího Artura - třebaže jako střelecký pokus prvotně vůbec nebyl míněn.

To ale samozřejmě nováčka netrápilo, ba ho to přímo naplnilo pozitivní energií. Arouca potom s radosti absorbovala jakékoliv pokusy lisabonských o vytvoření tlaku a hrozila z rychlých, početných protiútoků. Navrch se do dneška poslední tým tabulky mohl spolehnout na brankáře Cássia, jenž fantasticky vychytal Limu.

Brazilský forvard tehdy těžil z práce Gaitána a ten byl také obecně jedním z mála světlých bodů favoritovy hry. Zrovna argentinský šikula rovněž krátce před pauzou dal vzniknout prvnímu gólovému tažení svého mužstva: našel Maxiho Pereiru a ten vyzval Rodriga ke snadnému doklepnutí balonu do sítě.

Druhý poločas se odvíjel na stejné notě. Arouca dál frustrovala lisabonského giganta a nic nezměnil ani střídající Sulejmani, jenž se uvedl několika štiplavými centry do vápna trpaslíka. Vrchol potom nastal 15 minut před koncem, když Pintassilgo šikovně prodloužil dlouhý aut z levé strany a Serginho z bezprostřední blízkosti uvrhl Estádio da Luz do ticha.

Naštěstí - alespoň z části - měla Benfica pořád svého Gaitána. I když smetanu za jeho výbornou práci opět slízli jiní; tentokrát v šestnáctce faulovaný Sulejmani a spolehlivý exekutor Lima. Závěrečné minutky už pouze stavěly na dosavadním trápení Orlů. Žolík Cavaleiro trefil tyč a Luisão nepochodil ani s další hlavičkou.