Portugalské okénko (14.) - souhrn

Góly: -

Poslední podzimní krok Sportingu nevyšel, a tak lisabonští do jarní části sezony nebudou vcházet se žádným náskokem na Benfiku s Portem. Nacional totiž prodal potenciál nepříjemného soka a na stánku Joseho Alvaladeho ubránil čisté konto spolu s bezbrankovou remízou. Další špatnou zprávou pro lvy potom je zranění klíčového záložníka Andrého Martinse...

Oba celky šly do vzájemného měření sil na pozadí výtečných pěti kol. Sporting v tomto časovém úseku neztratil ani kytičku, jeho ne tak věhlasný soupeř alespoň po tuto dobu vydržel být neporažený. A tahle jeho série se protáhne až do jarní části sezony. Ačkoliv si favorit přirozeně vytvořil více gólových příležitostí, proměnit nedokázal žádnou z nich.

Tu první, která vzešla z přímého kopu Andrého Martinse, odmítal brankář Gottardi - a ten se vzápětí vytáhl s bravurním zákrokem rovněž proti Capelově projektilu. Největší šanci prvního poločasu měl nicméně agresivní tým z Madeiry: inkriminovaný atak byl veden po levé straně, odkud centroval Marçal a Lucas ve vyložené pozici hlavičkoval nad břevno.

V tu chvíli zřejmě Nacional vycítil, že by si z hlavního města Portugalska nakonec klidně mohl odvézt všechny body, pročež po změně stran lehce otevřel hru - a tudíž ještě zatraktivnil pozdní sobotní utkání. V 54. minutě takto Gottardi musel předvést opět to nejlepší ze svého umění, když jej tvrdou hlavičkou protáhl Slimani (jenž o pauze nahradil tápajícího Andrého Martinse). A po dalším centru Cédrika ten samý alžírský fotbalista záhy dokonce regulérně skóroval, ačkoliv se sudí mylně domníval, že v letu fauloval protihráče.

Obě strany posléze až do závěrečného hvizdu vehementně usilovaly o ten jeden, patrně osudový zásah. Se svými hlavičkovanými projektily však nepochodili jak Ghazal na jedné straně, tak Rojo na druhé. Pěkná fyzická bitva tudíž dospěla k férové remíze 0:0.

Góly: 54. Rodrigo, 69. Lima (pen.)

Dvě střely na branku, dva góly. Benfica v Setúbalu vyučovala v efektivitě, takže domácím k bodům nepomohla ani větší aktivita před vápnem soupeře. Skóre otevřel po změně stran Rodrigo, pojistku přidal z penalty Lima, a lisabonský velkoklub se tak v neúplné tabulce dělí o první místo s Portem.

Domácím na Estádio do Bonfim nepomohl ani dobře organizovaný výkon; Benfica, které se tu tradičně daří (neprohrála zde od roku 1999), uspěla i tentokrát. Prvních 45 minut to tak však příliš nevypadalo, jako by si svěřenci Jorge Jesúse schválně dělali věci těžší; Vitória měla více ze hry, ale jinak šlo vlastně o docela nudný poločas. Jedinou střelou na branku vyslal Miguel Pedro, míč však zlikvidoval bránící Luisao, takže debutující gólman Oblak zasahovat nemusel.

Není proto žádným překvapením, že do druhé půle se Jesús rozhodl oživil ofenzivu vysláním Suejmaniho, a tento tah vyšel na výbornou - Benfica vypadala najednou mnohem lépe a v 50. minutě také vůbec poprvé za celý zápas vypálila na branku (byl to Gaitán z 20 metrů, gólman Kieszek však příliš práce neměl). Další Gaitánova akce už však nesla ovoce: argentinský křídelník načechral levačkou pas pro nabíhajícího Rodriga, který zacílil šikovně hlavou poslal do vinglu.

Přestože Setúbal bránil dobře a hrál vzadu aktivně, do ofenzivy byl naprosto neškodný; snad jen Tibova krotká rána stojí za nějakou zmínku, ale Oblak s ní skutečně neměl žádné starosti. V 69. minutě pak padl rozhodující gól - Matićův volej zasáhl ve vápně rukou Dani, a Lima nařízenou penaltu bez potíží proměnil. A to bylo vlastně vše - průměrné utkání už nenabídlo docela nic dalšího, snad kromě emotivního loučení domácího stopera Rúbena Veza, který v lednu odchází do Valencie..

Góly: 30. Eliaquim Mangala, 53. Jackson Martínez, 82. Carlos Eduardo, 84. Héctor Herrera

Porto neuspokojivou podzimní část vskutku zakončilo na ryze pozitivní notě. Po zlepšených výsledcích přišel na závěr ten vůbec nejpřesvědčivější: na vlastní půdě včera draci rozdrtili Olhanense vysoko 4:0. Na výhře se podíleli čtyři různí střelci ze tří různých řad...

Porto dnes na vlastním stánku vskutku vyučovalo a s drzými lekcemi začalo hned v první 20minutovce. Tehdy ještě Vid Belec parádním způsobem odmítal Varelu, aby o chvilku později vychytal také váhavého Licá. Gól favorizovaného obhájce se nicméně zdál být jen otázkou času, a to se také potvrdilo po půlhodině hry: rohový kop z levé strany se potkal s hlavou Mangaly a Belec před zraky poloprázdného Dragãa tentokrát včas nezasáhl.

Ani inkasovaná branka sestupového aspiranta nijak nenakopla - Olhanense si dnes zkrátka přijelo pro výprask. A na něm se dál pracovalo ještě před změnou stran, když si Jackson Martínez delikátní oblouček Eduarda luxusně zpracoval na hrudi a pak akrobatickým finišem rozjásal mistrův stánek podruhé.

Teprve do nadcházející části vstoupili hosté z Olhãa jakž takž nabuzeni, to jim však nebylo nic platné. Krátce po obrátce outsidera uchránila od třetí pohromy tyčka, jež zvonila po Martínezově křižné hlavičce, a dobrými zákroky - jako jednou proti kolumbijskému šutérovi a dorážce Varely - se nadále prezentoval brankář Belec.

Důsledek byl ovšem jediný: oddálení nevyhnutelného. Jedna ze dvou stvrzenek takto přifrčela na scénu teprve osm minut před vypršením řádné hrací doby, když se k životní ráně z 25 metrů nadechl Carlos Eduardo. A jen o pár sekund později se odrazem od břevna prosadil rovněž střídající Herrera. Dílo bylo dokonáno; a to ve zcela pohodovém, skoro by se až chtělo říci vánočním duchu.