Portugalské okénko (16.) - souhrn

Góly: 12. Maximiliano Pereira, 22. Eduardo Salvio, 33. Lorenzo Melgarejo, 65. Lima, 90+3. Nicolás Gaitán

Po tomhle výkonu se už na Estádiu da Luz skutečně nemohlo pískat. Benfica ani potřetí v řadě s Gil Vicente v lize neinkasovala, ba co víc - rovnou ho zničila pěti góly. Ty si rovnoměrně rozdělili samí Jihoameričané - třikrát úřadovali Argentinci, jednou Brazilec a skóre otevíral dokonce uruguayský zástupce v hlavním městě Portugalska.

Těsně před výkopem favorizované Orly potkala nepříjemnost - z menšího úrazu ze zápasu s Bordeaux se nestihl vzpamatovat kapitán Luisão, a tak defenzíva postrádala svého klasického dirigenta. Což se možná projevilo krátce po začátku, když se Artur s vypjetím všech sil natahoval pro střelu Luíse Manuela. To však byla vpravdě ojedinělá chvilka, při níž se domácí golman alespoň nějak zapotil, jinak úřadovala výhradně Benfica.

Ta šla do vedení v 11. minutě, když krásnou diagonálu vstříc Maximu Pereirovi vykouzlil Enzo Peréz a uruguayský bek se šťastně prosadil skrze záludně tečovaný centr. Určitou dávku másla měl tehdy na hlavě golman Gil Vicente, který se červenal také o deset minut později. Tehdy si sice Salvio fantasticky vychutnal tři protivníky, pak se ale rozhodně neměl radovat po své střílené přihrávce. Brankář Adriano se dnes holt nevyspal dobře a o poločase dokonce kuriózně přepustil místo mezi třemi tyčemi Murtovi; v tu chvíli už to bylo 3:0, když Melgarejo vzorně zakončil sérii přihrávek.

Abychom byli fér k hostujícímu mančaftu, alespoň jednu branku vstřelit rozhodně mohl. V brejcích vypadal pravidelně poměrně nebezpečně a zejména Luís Martins se musel v šatně po utkání hlasitě tázat "jakto?!". Jeden jeho citlivý lob přes Artura totiž skončil na břevně a jedné z tyček - potom se balon odrazil do hřiště.

Naopak Orli byli nemilosrdní. Po hodině hry zvyšoval na 4:0 Lima, když se opřel do Johnova centru, a to vůbec nejlepší si Benfica schovala na samotný závěr. Na konci delikátně spolupracující argentinské osy stál Gaitán; před ním si výborně porozuměli Pablo Aimar a asistující Salvio.

Góly: 26. Wilson Eduardo (pen.) - 78. Ricky van Wolfswinkel

Sporting ani v Coimbře nevyhrál a začíná mu pomalu, ale jistě ujíždět vlak. Dnes měli Ferreirovi svěřenci namále a vysvobodila je až vyrovnávací branka van Wolfswinkela; domácí poslal do vedení proměněnou penaltou Wilson Eduardo, který v Académice hostuje právě ze Sportingu..

A byl to Wilson Eduardo, kdo stál za aktivním úvodem Coimbry, když obehrál Cédrika Soarese a poprvé prověřil Patrícia. Hosté zareagovali zmařenou příležitostí Diera, a nadále na hřišti vládla spíše nepřesnost a nízké sebevědomí. Ve 25. minutě vedl domácí útok Hélder Cabral a mladíček Fabrice Fokobo, který dnes dostal od kouče Ferreiry šanci v základu, se "odvděčil" nešikovným penaltovým faulem. Eduardo penaltu proměnil s přehledem - 1:0.

Dier poté vystrašil gólmana Ricarda povedeným přímým kopem, ale to bylo ze strany hostů v první půli vše. Záložník Coimbry Makélélé, který hrál výtečný zápas, se ocitl v největší šanci první pětačtyřicetiminutovky, ale ani jeho hlavička z bezprostřední blízkosti k brance nevedla; totéž platí i o střele Johna Ogua. Oba narazili na (opět) famózního Ruie Patrícia.

Ferreira udělal v poločase hned dvě změny, mimo jiné stáhl i penaltového viníka Fokoba, za nějž přišel mnohem ofenzivnější Zakaria Labyad. Zpočátku to však žádný efekt nemělo a Marinho málem zdvojnásobil vedení po pěti minutách; tentýž hráč krátce na to trestuhodně zahodil hlavičku z vynikající pozice, zatímco Ogua opět okradl o gól Patrício.

Sporting se konečně zvedl až v posledních 20 minutách; vše odstartovala hlavička dalšího ze střídajících hráčů, Carrilla, a poté už se skóre srovnalo. Joaozinho a Carrillo si nalevo vyměnili míč a druhý jmenovaný vyslal dobrý centr do ohně, kde už číhal van Wolfswinkel, předvedl skvělé zpracování a zblízka nezaváhal - 1:1.

V ten okamžik ucítili hosté možnost urvat všechny body, a Académice tak nezbývalo než bránit remízu - to se však nakonec povedlo, když se postupně neprosadili ani nadvakrát Labyad, ani podruhé van Wolfswinkel.

Góly: 41. Hugo Viana, 90+1. Alan

Braga porazila v důležitém utkání Marítimo 2:0, potvrdila zlepšenou formu a opět se po nějaké době posunula na třetí místo. Z něj ji však může ještě sesadit tým Pacos Ferreira, který na svůj zápas teprve čeká. Marítimo zůstává šesté.

Výhru svými brankami zajistili postupně Hugo Viana a Alan, a je třeba říct, že šlo o výsledek plně zasloužený - Arsenalistas odehráli zápas v pohodovém tempu a Marítimo vypadalo bezradně s výjimkou posledních 20 minut, kdy se trochu zvedlo, ale na body to nestačilo ani tak.

Domácí začali lépe a Viana s Custódiem zaměstnali gólmana Salina už v páté minutě. Po půlhodině hry se dostal blízko k otevření skóre Vinícius, který si naskočil na centr z Alanova přímého kopu a ve velké šanci hlavou jen těsně neumístil k pravé tyči. Diváci si tak museli počkat až na 42. minutu a dělovku Viany, která propálila vše včetně Salina, jehož svědomí není zcela čisté - 1:0.

I ve druhé půli byli svěřenci Josého Peseira lepším týmem, od začátku útočili a v 55. minutě málem zdvojnásobili své vedení, jenže to by Carlao nesměl trefit pouze tyč. V 72. minutě musel francouzský gólman opět zasahovat proti Vianovi; v té době však už tlak Bragy opadal, a jelikož skóre bylo stále pouze 1:0, otevírala se před hosty zajímavá šance..

..a chybělo opravdu málo! Čtvrt hodiny před koncem řádné hrací doby se k míči dostal korejský útočník Suk, napřáhl pravačkou a orazítkoval tyč Quimovy brány! O pouhou minutu později pak domácí gólman trnul hrůzou podruhé, tentokrát jej však zachránila poslední instance Leandro Salino.

A tak mohli Arsenalistas ještě v nastaveném čase definitivně pohřbít naděje Marítima na body. Alan si seběhl na levou stranu vápna, převzal míč a napálil jej bez slitování do vzdálenějšího vinglu - 2:0.

Góly: 4. Maicon, 14. Jackson Martínez (pen.)

Porto se podle očekávání ihned vrací na vítěznou vlnu, na domácí půdě se totiž vůbec nenechalo zaskočit na poháry útočícím Estorilem. Dvěma góly rozhodlo již během úvodní čtvrthodinky, takže pro zbytek utkání klidně mohlo zvolnit, což mu zvláště před odvetným zápasem Ligy mistrů s Málagou řádně bodlo...

V konečném důsledku tak Praia na Dragãu dost možná udělalo nějaký rekord hostujícího týmu, co se držení míče týče (vyjma tradičně silných celků pochopitelně), domácí to nicméně vskutku nemusí trápit. Oni totiž nejenže velmi brzy rozhodli, hlavně po dvou měsících přivítali v základní sestavě obvyklého tahouna Jamese Rodrigueze. Právě mladý Kolumbijec přitom zařídil úvodní trefu ze čtvrté minuty; Maicon se prosadil po jeho rohovém kopu.

To Jackson Martínez už svého druha ke svému zásahu nepotřeboval - stačila mu jedna neposedná Manova ruka a pokutový kop. Pokud šel hostující trenér Marco Silva do tohoto složitého klání s nějakým speciálním herním plánem, mohl jej roztrhat a zahodit. Po druhé inkasované brance už jen zkrátka vrhl veškerá těla dopředu, a to málem instantně zafungovalo. Lica divže nezužitkoval mizernou Otamendiho malou domů a Eduardo zhruba deset minut před přestávkou z přímého kopu dokonce orazítkoval břevno.

Také po pauze Dragões spíše odpočívali, než že by se snažili navýšit svůj náskok, čehož ale Estoril zvládal pravidelně využívat akorát k několika bezzubým rohovým kopům. A vzhledem k tomu, že Porto ve zbytku duelu rovněž hrozilo maximálně zlehka (Castro s Atsuem měli své rozpačité pokusy), poutaly pozornost spíše jinačí události.

Například střídání Lucha Gonzáleze, který za čáru odešel s menšími obtížemi, potažmo zdravotní problémy brankářské jedničky Héltona (Fabiano se už dokonce rozcvičoval, Brazilec se ale nakonec rozhodl dochytat). Takové nepříjemnosti si zrovna před Málagou Porto určitě nemohlo přát.