Portugalské okénko (17.) - souhrn

Góly: 38. Óscar Cardozo (pen.), 61. Ezequiel Garay, 82. Eduardo Salvio, 90+5. Rodrigo

Benfica vyběhla na hřiště krátce poté, co Porto pouze remizovalo 1:1, a všichni tak napjatě čekali, jak s touto hozenou rukavicí naloží - a výsledkem byla vysoká výhra 4:0. Lvi tak odskočili svému rivalovi na čele tabulky už na čtyři body.

Guimaraes se však ukázal jako schopný protivník, alespoň v úvodu zápasu - to byl dokonce lepším týmem, jelikož Benfica se první čtvrthodinu prakticky pouze bránila. Vitória si však žádné jasné šance z úvodního tlaku nevypracovala, zatímco hosté se sice dopředu dostávali sporadicky, leč působili mnohem nebezpečnějším dojmem.

Jardelova hlavička se sice neuchytila, ale Benfica se poté brzy dostala do hry a několikrát to v domácím vápně pořádně zahučelo. Vedoucí gól si favorit schoval na závěr první půle - Gaitán chytře rozehrál přímý kop a uvolnil Limu, jehož náběh do vápna zastavil až penaltový zákrok El Adouy (nutno říci, že Lima v tu chvíli už překonal brankáře Douglase a mířil by do prázdné sítě). Míč si na bílý puntík postavil Cardozo a bez problémů proměnil.

A ve druhé půli už nebylo pochyb, kdo je pánem na hřišti - Benfica dominovala od začátku do konce, a po hodině hry se už domácí mohli prakticky rozloučit s vidinou překvapivých bodů. Nejprve byl (ač možná trochu přísně) vyloučen po druhé žluté kartě Kanú, který sice zasáhl míč, ale spolu s ním také Melgareja, a prakticky okamžitě poté proměnil Garay parádním lobem další Gaitánův pas a zvýšil vedení svého týmu na 2:0.

Domácí fanoušci, nespokojeni s vývojem zápasu, vhodili na hřiště světlici, která přistála blízko brankáře Artura Moraese; jejich chování bylo vůbec nepřístojné a v jednu chvíli do konce vypadalo, že rozhodčí bude muset ukončit zápas. Vitória tak kromě tvrdé porážky bude pravděpodobně muset spolknout i další hořkou pilulku v podobě dodatečných sankcí.

Benfice však takové vyrušení vůbec nevadilo, a v samém závěru přidala proti oslabenému soupeři ještě dvě branky. Jejich autory byli Salvio a Rodrigo, a rozhodně nemuselo skončit jen u toho - poslední minuty utkání se nesly ve znamení jednoho útoku lisabonských za druhým, domácí na zápas totálně rezignovali a mohou být nakonec rádi, že skóre nebylo ještě vyšší.

Góly: 38. Hyun-jun Suk - 34. James Rodríguez

Porto začíná ztrácet! Draci dnes dokázali na hřišti Marítima uhrát pouze remízu 1:1, a vzhledem k suverénnímu představení Benfiky vzrostlo jejich manko na první místo už na čtyři body. Momentálně jsou to tak právě oni, kdo tahá za kratší konec.

Celé Portugalsko bylo zvědavé na to, jak se hvězdný tým s tímto zápasem vypořádá, neboť je veřejným tajemstvím, že právě Marítimo patří doma mezi nejtěžší soupeře celé ligy. Porto mělo navíc v nohách těžký zápas v Málaze, který prohrálo 0:2 a vypadlo tak z Ligy mistrů před branami čtvrtfinále; domácí naopak po špatném úvody sezony poslední dobou šlapou a dělají si naděje na pohárové příčky.

Vypadalo to tedy spíše na vyrovnané utkání, a to se také stalo realitou - favorit si užíval větší držení míče, šancí však bylo na obou stranách stejně, a konečný výsledek je tedy zasloužený. Domácí se málem dostali do vedení po půlhodině hry prostřednictvím Héldona, ale Hélton s Alexem Sandrem jej společnými silami odzbrojili.

Pak už padl vedoucí gól - možná trochu překvapivě na straně Porta. Steven Defour je sice pod palbou kritiky za hloupé vyloučení v Málaze, dnes však ukázal, že je také výborným fotbalistou; právě on byl nejlepším mužem Porta na place, a jeho chytrá kombinace s Varelou pomohla otevřít obranu protivníka, čehož dokonale využil James Rodríguez.

Draci si však vedení dlouho neužili; prakticky okamžitě po vstřelené brance se na druhé straně uvolnil Briguel a nacentroval do vápna, kde bránící Mangala nešťastně netrefil míč, a ten tak propadl až k Sukovi. Korejský forvard ukazuje, že je hodně velkým oživením ligy, a potvrdil to i nyní, kdy přeloboval Héltona a vyrovnal; to se psala 38. minuta.

Ve druhé půli se opět jako první osmělilo Marítimo a Héldon vytáhl další zákrok z hostujícího gólmana. Na druhé straně se do výborné šance po hodině hry dostal Jackson Martínez - Simao v pokutovém území fauloval Danila a pískala se penalta. Kolumbijský střelec sice vypálil tvrdě a na cíl, ale brankář Salin jeho pokus přesto chytil! Martínez tak zahodil třetí z posledních pěti penalt; dvakrát z toho byly ztracené body za remízu.

V poslední půlhodině se do šancí dostávali oba soupeři, ale nikomu se už prolomit obranný zámek nepodařilo, a tak se body nakonec dělily. Domácí se radují, zatímco hosté truchlí - poslední dva zápasy měly na jejich skvěle rozehranou sezónu devastující efekt, a zdá se, že absence Joaa Moutinha znamená skutečný problém..

Góly: 16. Amoreirinha (vl.), 21. Zakaria Labyad (pen.) - 33. Ariza Makukula

Sporting konečně zase má z čeho čerpat optimismus. Rozporuplnou zprávou je skutečnost, že se pod projektily jeho střelců hned dvakrát otřásala branková konstrukce. Pak už ale následují jenom ty čiře pozitivní: přerušená série tří kol bez výhry, úspěšný penaltový exekutor na místě váhající klasiky jménem Van Wolfswinkel a Brumovo pozápasové vyjádření: "Chci ve Sportingu zůstat."

Ojedinělá, a o to vitálnější výhra Lvů se začala rodit poměrně brzy. Vlastně - mohla se rodit ještě dříve. Závěrem sedmé minuty se ovšem po centru Brumy neprosadil Van Wolfswinkel, jenž pod tlakem polovysoký centr akorát vykopl do vzduchu, ani dorážející Labyad. Premiérová gólová radost se tak musela odkládat o dalších deset minut.

Tehdy Van Wolfswinkel dostal pod tlak Amoreirinhu a ten před dalším protivníkem prakticky neměl na výběr - vsítil vlastňák. Na druhou branku se potom domácí publikum příliš nenačekalo. Neuběhlo totiž ani pět minut, když Ney při bránění standardky přidržel Diera a Labyad, na místě obvyklého exekutora Van Wolfswinkela, poslal golmana Kieszeka nesprávným směrem.

První poločas byl v zásadě tím bohatším na důležité okamžiky, což se potvrdilo ve 34. minutě, když si Makukula nerušeně doběhl mezi dva protivníky pro centr Pedra Santose. Tahle redukce vedení ale okamžitě mohla být následována dalším navýšením; respektive měla. Jenže Labyad po neskutečném obejití tří kuželek ztroskotal na konstrukci; a Van Wolfswinkel pro změnu dvakrát na svém neadekvátním sebevědomí.

To přitom nizozemského forvarda jen tak srážet nepřestalo. V 54. minutě měl na svědomí další přespříliš slabou a navíc nepřesnou ránu, aby o pár sekund později hlavou raději nastřelil pravou tyčku Kieszekovy klece. Vedle toho se po pauze zjemna osmělovalo také hostující družstvo, za něž mohl krátce před završením hodiny hry hladce srovnávat Jorginho Sousa. Jeho vtipnou patičku ale odmítla levá tyč Ricardovy svatyně. Ve spíš opatrnějším zbytku střetnutí pak už akorát Capel z úhlu nezaskočil protivníkova golmana.

Góly: 61. Hugo Vieira - 45+2. Hugo Viana, 81. Hugo Viana, 83. Zé Luís

Braga se závěrem ročníku přeci jen srovnává do latě? Není to jisté, ale taky docela dobře možné - nyní přidává už čtvrtou výhru v řadě, a rozhodně nebude nijak zvlášť smutnit, že přerušila dvouzápasovou šňůrku čistých kont. Triumf na půdě tápajícího Gil Vicente si Arsenalistas zajistili silným finišem.

Hoši z Barcelos jsou takto ve velkých problémech. Do rukou fotbalistů Olhanense, respektive Moreirense totiž vložili trumfy, které pokud nezůstanou nevyužity, uvrhnou Gil Vicente do sestupové zóny. Olhanense ztrácí bod, Moreirense pouhé dva.

Přitom domácí odstartovali poměrně nebojácně. Hugo Vieira se brzy ocitl v solidní palebné pozici, aby zakončil veleošklivě; a vzápětí si Mauro po střele Luíse Carlose divže nesrazil balon do vlastní sítě. Neposedná mičuda se nakonec akorát proskákala po brankové čáře. Na druhé straně byl celý poločas schopný vyprodukovat nějaké to nebezpečenství jedině protřelý Hugo Viana, jehož hned dvakrát vychytal pozorný Adriano. Do třetice - a to těsně před pauzou - to už nicméně záložníkovi se zkušenostmi z anglické Premier League vyšlo. Po levé straně se proběhl Mossoró a Hugo Viana precizně zacílil z druhé vlny.

Druhý poločas byl z pohledu favorita tím o něco vyvedenějším, přesto ho načala trefa Gil Vicente. Nejdříve se tedy Adriano činil proti Carlãovi, pak už ale přihlížel úspěšnému ataku svých spoluhráčů: přesně po hodině hry Alan nezvládl přihrávku kousek za půlící čarou a Hugo Vieira z protiútoku tuto nedbalost ztrestal nejlépe, jak mohl. Zprava zasekl do středu pole a při zemi rozvlnil síť napnutou za Quimem.

Arsenalistas nicméně moc dlouho neváhali, a ihned všem ukázali, kdo je v Barcelos nezvaným pánem - Mossoró v první řadě orazítkoval tyč, v té druhé si po krásném individuálním průniku vylámal zuby na přesném Adrianovi.

O výhře hostů se tedy rozhodovalo až v závěrečné desetiminutovce, kdy Gil Vicente přestávalo stačit se silami. Nejdříve si Hugo Viana počíhal v zákrytu na další balon takříkajíc pod sebe, tentokrát z dílny Joãa Pedra, a hned v 84. minutě dílo ochotně dokonal Zé Luís, když využil zmatků v defenzívě soupeře. Domácímu skonu pak ještě nasadilo korunu zranění Sandra. Opravdu drsná pětiminutovka.