Portugalské okénko (17.) - souhrn

Góly: -

Pokud bychom měli uspořádat závody mezi pelotonem tří čelních jezdců letošního ročníku Primeiry Ligy o to, kdo dopadl v tomto obecně černém kole nejhůře, docela zřejmě by "zvítězil" právě Sporting. Ten nejenže nezvládl utkání před domácím publikem (na rozdíl od svých dvou konkurentů), on navíc před lisabonským derby přišel pro zranění o Jeffersona a pro žlutou kartu i o Williama...

Sporting po celý zápas urputně dobýval hráz vystavěnou bývalým vynikajícím fotbalistou Sérgiem Conceiçãem v čele Académiky - a s touto činností příliš neotálel. Při svém obnoveném debutu v dresu Sportingu Fredy Montero, dnes již kmenový hráč lisabonských Lvů, okamžitě otestoval Ricarda a ještě blíže gólu se za pomoci podivného odrazu ocitl Jefferson. Jeho ztečovaný pokus skončil na tyči.

Teprve po příchodu tohoto brzkého tandemu domácích šancí studenti pečlivě uzamkli vlastní vápno, aby do něj Sporting později pronikal mnohem hůře - navzdory tomu, že jeho fotbal dál nepostrádal atraktivní prvky. Úvodem druhého poločasu se pak dokonce hosté notně přiblížili k senzačnímu vedení, když pravý bek Marcelo Gioano bez varování vypálil do břevna.

Netrvalo tedy dlouho, než Leonardo Jardim sáhl ke svému obvyklému plánu B - v 57. minutě vysvlékl žolíka par excellence Islama Slimaniho. Ani tomu se ale dnes nedařilo, jakkoliv se do první šance prodral doslova po pár sekundách pobytu na hřišti. Tehdy Montero sklepával Jeffersonův centr a Slimaniho jasnou branku odmítl na brankové čáře nesmírně pohotově zachraňující Alžířanův krajan Halliche.

Ten byl vzápětí středem pozornosti ještě jednou, když se po jeho domnělé ruce fotbalisté Sportingu dožadovali penalty. Chvíli předtím přitom spálil na druhém konci hřiště velkou možnost střídající Manoel. Slimani si potom už jen jednou vylámal zuby na přesném Ricardovi, aby ve druhé minutě nastavení (!) podtrhl domácí mizérii onou osudnou žlutou kartou William Carvalho...

Góly: 73. Vítor Gonçalves - 62. Lima (pen.)

Desátá po sobě jdoucí soutěžní výhra se Benfice nepovedla. A třebaže Gil Vicente rozhodně bude s dnešní remízou 1:1 nadmíru spokojeno, výměnou za zpřetrhání skvostné šňůry soupeře samo svou černou sérii neutnulo. I potřinácté v řadě vítězství neuhrálo; ale jak už bylo řečeno, tentokrát se jeden bod stoprocentně počítá za úspěch...

Chvíli před výkopem zavládla mezi hostujícími fanoušky euforie, když se dozvěděli, jak před jejich miláčky (pro)hrálo Porto. Takhle dobrá nálada ovšem postupem času v řadách lisabonských příznivců postupně opadala. Na otřesném trávníku Benfica ani omylem nemohla hrát svůj nejlepší fotbal, přičemž byla ztíženými podmínkami nejdrsněji zasažena hned zkraje, když bažina před brankovou čárou zastavila jednoznačný gólový pokus Rodriga.

Mimoto jakkoliv byli hosté těmi jedinými, kdo se před pauzou odhodlával k jakýms takým střeleckým pokusům, střelám Markoviće, Peréze i Siqueiry šlo na každý pád odolat celkem snadno. A pokračující jednosměrka z druhého poločasu potom neměla o moc jinačí parametry: Marković s Gaitánem těsně minuli a trápení favorita jedině podtrhla druhá žlutá karta pro Siqueiru krátce před završením úvodní hodiny hry.

Přesto to byli lisabonští, kdo se ujal vedení. Britův nekontrolovaný výpad na Gaitána vyústil v pokutový kop, který v 64. minutě chladnokrevně proměnil Lima. Teprve potom Gil Vicente konečně vylezlo z ulity a skrze dva slabší pokusy si alespoň nějak soupeře naťuklo. Vyrovnávací branka potom přišla v 73. minutě po rohovém kopu, kdy se ranou z voleje překrásně trefil Vítor Goncalves.

Závěrečné pasáže opět patřily výhradně Benfice, která se ještě pořádně intenzivně pokoušela o vítěznou branku. Lima s Garayem takto neměli daleko ke gólu se svými hlavičkami a vůbec největší příležitosti spálil střídající Cardozo. Toho nejprve zblízka bravurně vychytal Adriano, aby vzápětí Paraguayec selhal dokonce i na penaltovém puntíku poté, co rozhodčí benevolentně přihrál gigantovi druhý pokutový kop po přihraném pádu Djuričiće.

Góly: 13. Derley (pen.)

Trenéru Porta Paulu Fonsekovi zjevně enormní tlak na jeho osobu chyběl; jak jinak si totiž lze vysvětlit druhou porážku ve třech kolech doprovázenou krkolomným postupem do semifinále Ligového poháru? Vývoj v Taça da Liga zároveň Dragões pěkně nastavuje zrcadlo - zatímco tam doma Porto s Marítimem dokázalo otočit vývoj zápasu, na Madeiře to již s tím samým soupeřem nedokázalo.

Značný podíl na tom mělo i dvojí oslabení - ačkoliv Fernando na rozdíl od ikonického Lucha nedal v posledních dnech (přes zájem Manchesteru City) Portu vale, v Madeiře nenastoupil pro zranění. To pak mělo vliv nejen na kvalitu postupného útočení Dragões, ale i na chování soupeře, který k duelu přistoupil dosti nebojácně, s agresivním presinkem, a zejména Derley způsoboval favoritově obraně nemalé problémy.

Aktivní Marítimo se takto i brzo dočkalo branky. Ve 13. minutě si to totiž do vápna soupeře neohroženě namířil Danilo Periera, jeho jmenovec z obrany Porta jej dokázal zastavit pouze za cenu penalty a tu neomylně proměnil Derley. Toho s někdejším kanonýrem Dragões sice pojí tak akorát jméno, ovšem dnes to tak úplně nevypadalo. Šestadvacetiletý forvard skutečně nebyl k zastavení, a to ani po přestávce, k níž Porto vysloveně doklopýtalo.

Nepovzbudily ho ani inkasovaná branka ani výměna stran mezi Quaresmou a Varelou. Prvním, navíc poněkud neinspirativním střeleckým pokusem, který doopravdy mířil mezi tři tyče, se pak teprve po půlhodině hry uvedl Jackson Martínez.

Po obrátce to byl zejména navrátilec Quaresma, kdo se mohl radovat z vyrovnání - ten však po obkroužení vlastního strážce Salina nepřekonal. Jinak byli draci dál převážně zoufalí, když je na protivníkově půlce dlouho reprezentovaly maximálně slabé hlavičkované pokusy Jacksona a Varely. Poslední slovo potom mohla mít obě mužstva: sám před brankou se neprosadil Derley, aby na jeho příležitost ještě neúspěšně navázal hostující Ghilas.