Portugalské okénko (19.) - preview

Zdaleka nejkonzistentnějším členem portugalského pelotonu je letos Benfica, což se naplno ukázalo v odloženém lisabonském derby (2:0); a což se také naplno promítlo do postavení v tabulce, kde měli Orli před výkopem tohoto kola již tříbodový náskok na Porto. Dosud jedinkrát poražená Benfica nicméně musí zůstat ostražitá - a rozhodně nesmí ztratit ani kytičku na půdě posledního Paçosu...

Podle výsledků se to možná na první pohled nemusí zdát, ovšem pravdou je, že Benfica za sebou má dosti náročný program. Ať už jde o zmíněné lisabonské derby, ligový výjezd do Barcelos (kde se zrodila jedna ze dvou ztrát posledních 10 vystoupení Benfiky v domácí soutěži) nebo těžké čtvrtfinále Taça de Portugal v Penafielu... všechna tyto klání představovala pro Orly složité prověrky.

Ty dávnější dvě zejména z toho pohledu, že se Benfica musela vypořádávat jak s kousavým soupeřem, tak s nepříznivými přírodními, respektive herními podmínkami. V Barcelos i Penafielu na lisabonské čekaly pořádná oraniště, pročež také mistři výsledku 2:0 jaksi polevili v ofenzivní produkci a pokaždé se spokojili s jediným zářezem. V Barcelos to na výhru nestačilo, v Penafielu již ano.

Tak jako tak se Benfica s okolnostmi vypořádala relativně zdárně a stejně si chce vést také na půdě posledního celku tabulky. "Myslím, že naším největším soupeřem bude pořád tým Paçosu Ferreira, nikoliv trávník," tvrdil s pokorou Jorge Jesus na předzápasové konferenci, aby si záhy posteskl, že novináři i fanoušky zřejmě nikdy nebude doceněn - ani za loňskou sezonu s účastí ve finále Ligy mistrů.

Kdo už je mezinárodní komunitou naopak oceňován nadmíru (resp. nad libost prezidenta Benfiky), je stoper Ezequiel Garay. Kolem něho totiž nepřestává slídit ruský Zenit, který na rozdíl od Portugalců ještě stále může nakupovat. Také pro nemožnost obstarání náhrady proto Luís Filipe Vieira čerstvě odmítl, že by Argentince měl být ochotný pustit - opora lisabonských prý rozhodně vydrží přinejmenším do konce ročníku a nebude tedy chybět ani v základní sestavě Orlů proti Paçosu.

Ten bude na rozdíl od favorita personálně oslaben, když mu pro zranění vypadli André Leon s Buvalem. Alespoň nějaké povzbuzení se tak pokusí obstarat alespoň napravený hříšník Tony či zotavený Rafael, což při bilanci jedné výhry z osmi kol jednoznačně bude potřeba...

Braga 2012, Benfica 2012, Sporting 2008 a... Gil Vicente 2005. Čeho že jsou známkou ony letopočty? Ano, skutečně jsou známkou posledních výher slavného Porta na daných hřištích. Člověk by si přitom řekl, že výlet na půdu 12. Gil Vicente nemůže tak renomované draky nikterak strašit, avšak historie zkrátka napovídá, že spíše opak bude pravdou. Což pro současné Fonsekovo Porto může platit dvojnásob...

Když skromný klub z Barcelos na jaře 2006 po několikaletém působení v nejvyšší soutěži sestupoval, nebylo na něm v tomto směru ještě nic zvláštního. Favorita sice v dubnu 2004 dočista zaskočil, kolem tohoto šokujícího skalpu ale kroužily mimo jiné favoritovy výhry jako 5:2 či 5:3.

Jenže na podzim 2011 se Gil Vicente vrátilo doslova jako vyměněné. Začalo to nevinnou remízou v rámci skupinové fáze Ligového poháru, pokračovalo to dvěma ztrátami v rámci nejvyšší soutěže. Jedna z nich, lednová prohra z roku 2012, dokonce dodnes představuje jedinou ligovou prohru Vítora Pereiry v čele Porta.

Jakkoliv to pak může být podivné, v současném kádru Dragões najdeme pouze dva fotbalisty, kteří se v Barcelos po otevření nového stánku (u příležitosti Eura 2004) dokázali prosadit. Jedinou Pereirovu porážku mírnil Silvestre Varela (1:3) a debutové měření sil na zbrusu novém pažitu okořenila branka nyní čerstvého navrátilce Ricarda Quaresmy. Porto tehdy vyhrálo 2:0; stejně jako napoprvé v rámci tohoto ročníku. Ale doma, tam Dragões s papírovým outsiderem neměli problémy nikdy. Úplně jiná písnička.

Na druhou stranu tenhle výjezd by doopravdy mohl být oproti těm předcházejícím diametrálně odlišný. Třebaže se Porto samo trápí a minule venku dokonce prohrálo (Marítimo, 0:1), Gil Vicente na tom je ještě podstatně hůře. Ve skutečnosti na tříbodový úspěch čeká již od začátku listopadu, respektive devátého kola - čili přesně zrovna těch dalších devět kol. Po vynikajícím startu se tak ještě hoši z Barcelos dost možná zapojí do záchranářských prací.

Porto naopak ještě určitě bude chtít zabojovat o titul a v učinění tohoto konkrétního kroku mu nebude pomáhat Steven Defour, jakožto jeden ze dvou významných absentérů v kádru favorita (tím druhým je Carlos Eduardo). Belgický záložník zatím jen sotva snáší určitou zátěž v posilovně, pročež dosud ani na trávník nevyběhl. V nominaci jej pak znovu zastupuje Mikel.

Na stoperu mimochodem máme opět čekat duo Mangala-Abdoulaye, které se narychlo dalo dohromady po vymodleném Otamendiho odchodu na hostování. Oba borci se posledně proti Paçosu zasloužili o čisté konto, a tak se nedá očekávat, že najednou Paulo Fonseca na úkor Abdoulayeho vsadí na zkušenějšího Maicona. Jakkoliv ten již prostřednictvím agenta pohrozil letním adieu...

Při pohledu na rozlosování 19. kola Primeiry spadnul hráčům Sportingu kámen ze srdce - po bolestivé prohře z lisabonského derby, která řádně zatřásla zelenobílými nadějemi na titul, mají doma proti předposlednímu Olhanense ideální příležitost navrátit se zpět na vítěznou vlnu.

Kdyby byl Sporting býval na Benfice zvítězil, bylo by definitivně jasné, že s ním musí v boji o nejvyšší příčku počítat i ti největší skeptici; porážka 0:2 však zapříčinila pár na třetí místo s pětibodovou ztrátou na městského rivala, který se osamostatnil na čele. Druhé Porto má na Sporting jednobodový náskok. Vypadá to, že aktuálním cílem Lvů bude přímá účast v Lize mistrů, což v Portugalsku znamená nejhůře druhou příčku.

Derby bylo druhým utkáním v řadě, v němž svěřenci Leonarda Jardima nevstřelili ani gól; předtím se jim doma podařilo pouze remizovat 0:0 s Coimbrou, a to i přes velkou územní převahu. Kouč přesto nepřemýšlí o tom, že by na hře svého týmu něco radikálně měnil. "Strategie proti Olhanense bude stejná jako proti Académice. Musíme být trpěliví a vytvářet si střelecké šance. Je třeba nasadit od začátku vysoké tempo a být efektivnější ve finální fázi," plánuje Jardim. "To je to, co se nám v posledním domácím utkání nedařilo. Pokud chceme skórovat, musíme zlepšit mezihru. Věřím, že hráči odčiní své výkony z posledních zápasů, celou sezonu hrajeme kvalitní fotbal a do budoucna hledíme s optimismem," dodal.

Sporting je vysokým favoritem - letos doma ještě neprohrál, zatímco Olhanense je na venkovních hřištích vůbec nejhorším celkem ligy (pouze tři remízy). Jardim přesto chová k protivníkovi respekt. "Nebude to jednoduché, čeká nás zrádný soupeř. Sice se nachází na druhém konci tabulky, ale musíme se přesto snažit a vnutit mu svoji hru," vyjádřil se domácí stratég na adresu týmu, který na záchranu momentálně ztrácí dva body. "S návratem Williama Carvalha nám to půjde lépe," zakončil. Kromě Carvalha by se do sestavy měl vrátit také Jefferson.