Portugalské okénko (27.) - preview

Benfica pokračuje v boji se sebou samotnou a vzhledem k sobotní výhře Sportingu vskutku stále nemá vyhráno - pokud by náhodou v neděli svou bitvu nezvládla, bude mít na čele rázem už jen čtyřbodový náskok, což tři kola před koncem není zrovna uspokojivá záruka. Nicméně ačkoliv Arouca stojí za jednou z pouhých pěti letošních ligových ztrát lisabonských, nedávají se jí dnes přehnané šance na úspěch...

Stačí si porovnat formy obou celků. Arouca v minulých deseti kolech zaznamenala akorát dvě výhry, stále se musí poměrně intenzivně strachovat o holou záchranu loni nabyté prvoligové příslušnosti (na aktuálně předposlední Paços má náskok ubohých dvou bodů) a spasit ji proti Benfice - respektive tak nějak obecně - může leda tak domácí forma čítající dvě vítězství v řadě bez inkasovaného gólu.

Benfica je pak případem docela jiným, naprosto dominantním. Loňští vicemistři nejenže v lize už devět kol jedině vítězí, přičemž v tomto intervalu utrpěli pouze dva góly (v jediném utkání s Nacionalem v půlce března), oni si navíc v týdnu v pohodě dokráčeli pro druhou po sobě jdoucí semifinálovou účast v Evropské lize. Také s Alkmaarem se jim přitom povedlo udržet čisté konto, stylově.

Mančaft Jorgeho Jesuse tak podle všeho doopravdy nemůže nic rozházet a nelze říci, že by Arouca minimálně na dva první pohledy disponovala potřebným potenciálem k tomu na tomto stanovisku cokoliv změnit. Benfica ostatně ve čtvrtek sice ztratila obránce Sílvia (což Jesuse, mírně řečeno, vytočilo), jinak je však až na čestnou výjimku v podobě pomalu se vracejícího Rúbena Amorima zcela kompletní. Místo zmíněného levého beka mimochodem do nominace Orlů zaplul Ivan Cavaleiro.

Porto už ve zbytku sezony prakticky nemá o co hrát - což možná není pro Dragões úplně nová situace per se, ovšem co se pevného ukotvení na třetí příčce týče, tam už si Porto na nové pořádky zvykat rozhodně musí. Tahle sezona se zkrátka nepovedla a ne nadarmo také prezident Pinto v nedávném rozhovoru pro ABolu vyjádřil touhu po "nových Dragões"...

Porto by v poněkud obměněném složení mohlo vyrazit již do nadcházejícího střetnutí s Bragou. Zatímco vstřebávala těžké vyřazení ve čtvrtfinále Evropské ligy po vysoké prohře 1:4 se Sevillou, připravovala se v pátek eskadra kouče Luíse Castra i s několika béčkaři - a konkrétně obránce Víctor García se dokonce dočkal i pozvánky na předposlední výjezd Porta v tomto ročníku.

Drakům to v Braze poslední dobou jde - vyhráli zde hned tři předešlá klání, přičemž za tu dobu ani jednou neinkasovali -, avšak nyní se o devátý (!) po sobě jdoucí skalp Arsenalistas bude Porto pokoušet i bez několika opor. Brankář Hélton pochopitelně pokračuje ve vyčerpávající rekonvalescenci, mimo něj ale do Bragy neodcestovali ani Quaresma s Danilem.

Po zmeškání duelu se španělským sokem se naopak do sestavy mohou navrátit Abdoulaye, Fernando i prozatím vedoucí střelec Primeiry Ligy, 18gólový Jackson Martínez.

Sporting už si to jednoduše musí pohlídat. Čtyři kola do konce má na třetí Porto náskok drtivých osmi bodů, navíc těžšímu soupeři bude čelit až při své letošní derniéře, když doma přivítá Estoril. Zato domácí měření sil s Gil Vicente by mělo být vpravdě rutinní záležitostí...

Dvanáctému celku tabulky se totiž v poslední době příliš nedaří - po dvou po sobě jdoucích úspěších přišly na řadu čtyři kola bez jediného tříbodového zářezu, navíc vyplněné na klubové poměry poněkud klasickým střeleckým trápením. Gil Vicente naposledy z Estádia Joseho Alvaladeho odváželo vítězství roku 2002 a dnes by se na této dlouhé sérii opravdu nemělo nic měnit.

Samotný Sporting je totiž nepřemožitelný už osm kol, přičemž za toho období ztratil všehovšudy jednou. Lvi zkrátka finišují ve velkém stylu a z téhle cesty jen těžko plánují sestupovat. Na druhou stranu očekávat od Sportingu dominantní výhru nad outsiderem by nyní bylo relativně pošetilé - žádný z předešlých čtyř po sobě jdoucích domácích triumfů nebyl ilustrován vyšším než jednogólovým rozdílem (třikrát se zrodilo těsné vítězství 1:0).

Sporting si každopádně na 99 % dojde pro přímou kvalifikaci do Ligy mistrů, kam se nepodíval už nějaký ten pátek. A nejen přítomnost, i budoucnost mužstva Leonarda Jardima (jehož přínosu se v nedávném rozhovoru mile poklonil obránce Cédric) je bezpochyby zářná.

Dokumentovat to lze hned na několika případech: zaprvé na čerstvém vyjádření kouče Jardima, jenž údajně velmi spoléhá na dobře se rozvíjející duo béčkařů Wallyson-Esgaio; zadruhé na ceně Mladého hráče měsíce března pro záložníka Williama Carvalha; a zatřetí na podpisu jedné pětileté smlouvy s výkupní klauzulí v astronomické výši 45 milionů eur. Autorem oné signatury se před dvěma dny stal Guilherme Oliveira, právě dnes oslavivší 19. narozeniny - a po Rui Patríciovi další produkt brankářské školy Sportingu.

Co se změn v nominaci Lvů týče, lze registrovat vesměs jednu jedinou: mimo jiné gólem v utkání rezerv si pozvánku zpět do prvního týmu vysloužil ofenzivní hráč Wilson Eduardo.