Primera División - souhrn 25. kola

Góly: 49. Falcao - 36. Dani Alves, 81. Lionel Messi

V nedělním zápase 25. kola La Ligy si Barcelona poradila s domácím Atléticem Madrid, které porazila 2:1 zásluhou gólů Daniho Alvése a Lionela Messiho. Za domácí se trefil pouze Falcao, a tak Atlético ztratila všechny body a po 24 odehraných zápasech setrvává na 9. pozici. Barcelona ztrácí na vedoucí Real Madrid 10 bodů, neboť ten nezaváhal s Vallecanem.

Barcelonu neměl v nedělním utkání čekat žádný lehký soupeř, neboť Atlético z posledních devíti zápasů pod vedením nového trenéra Diega Simeoneho ani jednou neprohrála. Ale byli to právě hosté, kteří do zápasu vkročili lépe. Již ve 2. minutě se totiž propracoval ke střele Xavi, ale jeho zakončení nemělo gólové parametry a mířilo mimo tři tyče.

Vzápětí všechny diváky na stadionu přesvědčil Messi o svých nesmírných kvalitách, když doslova protancoval domácí obranou a ještě si dovolil přehodit vyběhnutého brankáře Courtoise. Úvodní gól z toho ale nakonec nebyl, neboť rozhodčí viděl, že si Messi v jeden okamžik vypomohl rukou, a tak si držitel Zlatého míče musel na svůj gólový okamžik ještě několik minut počkat.

Barcelona poté zahrozila z přímého kopu, kdy se Xavi snažil zakroutit míč na záda belgického brankáře, ale ten se dokázal vymrštit a zneškodnit celou akci. Nicméně Atlético nebylo schopné na delší dobu podržet míč na svých kopačkách, a tak zcela zákonitě přišel v 36. minutě první gól zápasu.

Messi na sebe natáhl tři bránící hráče a pak míč posunul do boku na nabíhajícího Cesca Fábregase, který ještě našel přihrávkou skrze brankové území Daniho Alvése, čímž zcela vyšachoval ze hry vyběhnuvšího Courtoise, a brazilský křídelní obránce tak již dorážel míč pouze do prázdné brány.

Jak už to ale bývá pod vedení Simeoneho, do druhé půle nastoupil zcela jiné Atlético, kterému trvalo jen tři minuty, než se dočkalo vyrovnávacího gólu. Centrovaný míč z rohu na zadní tyč Valdésovy brány si našla letní posila z Porta Falcao, která z voleje mířila přesně mezi tři tyče.

Vyrovnávací gól vlil domácím novou krev do žíl a ti na chvíli začali Barcelonu tlačit, jenže si nevytvořili žádnou vyloženější šanci a byli to naopak hosté, kteří se mále opět dostali do vedení. To by ale Alvés musel hlavou trefit z ostrého úhlu míč po centru Alexise Sáncheze.

O několik minut později mohl vstřelit svůj druhý gól zápasu Falcao, když mu stál v cestě už jen Valdés, ale ten se blýskl skvělým zákrokem, když se ho snažil kolumbijský útočník přelobovat.

Vítězný gól nakonec vstřelil Messi, který v 81. minutě z přímého kopu velice podařenou kroucenou střelou překonal Courotise. Domácí sice bouřlivě protestovali, že Messi standardní situaci zahrál ještě během toho, co se stavěla zeď, ale rozhodčí nebral jejich námitky na vědomí a gól uznal.

Atlético ale ještě nesložilo své zbraně a pokoušelo se o vyrovnání, ale Valdés si poradil se střelou Juanfrana a vyrazil také pokus Gabiho. Naštěstí pro Barcelonu nebyl v okolí žádná hráč Atlética, který by míč dorazil do sítě, a tak se Katalánci mohli radovat z vydřeného vítězství 2:1.

Góly: 25. Tino Costa - 36. Gary Medel, 70. Jesús Navas

Sevilla pokračuje ve zlepšených výkonech, po utkání s Pamplonou zvládla i přetěžký duel na Mestalle a může se tak opět směle přihlásit do boje o evropské poháry. VCF si pro změnu připisuje na konto druhou porážku v řadě, i tak ale zůstává neohroženě na třetí příčce.

Hostující celek, jenž se v minulém kole dočkal kýženého vítězství nad Osasunou vstoupil do utkání lépe, držel míč na svých kopačkách, byl aktivní, ovšem do šancí se nedostával, to byla parketa pro Valencii. Otevřít skóre mohl po Albově rohu hlavičkující Soldado, ten ale z ideální pozice nenamířil mezi tři tyče.

To už však o chvíli později neplatilo. Jonas sklepl balón pro Costu, a ten ho parádní střelou poslal k levé tyči Palopovy branky - 1:0. Nicméně ještě do poločasu Andalusané srovnali krok: Navas od pravé postranní čáry odcentroval do pokutového území a Medel už měl před sebou snadný úkol - 1:1.

Po změně stran se ukázal povedenou střelou z dálky Jonas, na Palopa však nevyzrál. Další minuty následně patřily výhradně Seville. Reyes sice ještě nedokázal, za pomoci brankové konstrukce na Guaitu vyzrát, to už ale neplatilo v 75. minutě. Kanouté dostal ve vápně dostatek prostoru, našel následně lépe postaveného Navase, a ten bezpečně zavěsil - 1:2.

Svěřenci Unaie Emeryho se pokoušeli v závěrečných dvaceti minutách stůj, co stůj alespoň srovnat krok...až na několik rohových kopů a dalekonosné pokusy Costy, se střídajícím Adurizem však vyšla jejich snaha naprázdno.

Góly: 26. Javad Nekounam, 29. Dejan Lekić - 31. Mikel Rico

Osasuna dokázala v rámci na stadionu Reyna de Navarra přehrát nepříjemnou Granadu a stále tak může živit naději na pohárové příčky, od kterých ji momentálně dělí jen horší skóre.

Granada začala stejně jako proti Realu Sociedad pěkně zostra a nechybělo moc, aby se ujala vedení, Martinsova dalekonosná rána ovšem zaťukala jenom na břevno Fernándezovy branky. Jmenovec na druhé straně musel zasahovat o chvíli později, kdy pálil z bezprostřední blízkosti Lekić, ale i po této akci se pokračovalo bez branek.

Andrés Fernández se ukázal být pro Osasunu pravým spasitelem - zastavil několik nadějných akcí a hned nato se navíc domácí ujali vedení. To se psala 26. minuta, Cedujo oslovil Nekounama, jenž se zbytečně s ničím nepáral a přesnou ranou otevřel skóre - 1:0. A pro hosty bylo ještě hůře. Cedujo rozehrál rohový kop a balón zblízka dopravil do sítě pohotový Lekić - 2:0. Ani to ale ještě nebylo z prvního dějství vše: Rico napřáhl z velké dálky a parádní střelou do šibenice oživil granadské šance na bodový zisk.

Po krátké pauze se pokračovalo v zajetém trendu, dvakrát během chvíle pálil Lamah, ani jeden z jeho pokusů však na kýženou pojistku nestačil - Roberto Fernández se v tomto případě mohl spolehnout na dobře postavené tyče.

V dalších minutách ovšem navržené tempo podle očekávání opadlo, i tak ale nebyla nouze o zajímavé momenty: definitivně rozhodnout mohl nejprve Cedujo, po něm pálil i střídající Ibrahima Baldé, trefit branku však bylo pro oba neřešitelným problémem. Poslední šanci na snížení měl Maínz, ani jemu se už však s konečným výsledkem nepodařilo nic udělat.

Góly: 79. Imanol Agirretxe

Real Sociedad dokázal přehrát nejtěsnějším možným rozdílem Mallorcu a zvládl tak alespoň z části napravit reputaci z Granady, navíc se posunul o dva body právě před svého protivníka, jenž je tak i nadále těsně nad hladinou ponoru.

Mallorca zvládla minulý víkend důležité klání s Villarrealem, ovšem na půdě Sociedadu nezačal celek z Baleárských ostrovů zrovna nejlépe, čímž jen dokumentoval fakt, že na hřištích soupeřů neoplývá až takovým sebevědomím jako na Estadio Iberospar. To se také hned od začátku projevilo, Agirretxe, ani Zurutuza však nedokázali zacílit do prostoru branky.

Na druhé straně ale předvedli něco podobného v krátkém časovém sledu Hemed, Víctor a Tissone, na Claudia Brava tak šlo první zakončení až krátce po půlhodině hry, kdy musel vytěsnit hlavičkový pokus Perreiry. To bylo z prvního poločasu prakticky všechno.

Nicméně ve stejném duchu - tedy bez výrazných šancí se pokračovalo i krátce po změně stran. Něco změnit mohl Griezmann, ovšem mířil tak jako doposud většina střelců mimo prostor tří tyčí. Domácí se ale začali přece jen více osmělovat: hned dvě šance měl během pár minut Agirretxe, avšak ani on neměl správně seřízená mířidla.

Bývalý španělský mládežnický reprezentant se nakonec ale přece jen dokázal prosadit, a po přihrávce od Carlose Vely pálil přesně do levé šibenice - 1:0. Mallorca měla na vyrovnání deset minut, ale i to mohlo nakonec stačit, to by však Víctor musel z dvanácti metrů usměrnit balón do prostoru branky.

Góly: 54. Cristiano Ronaldo

Devět! Přesně tolik ligových zápasů v řadě po dnešku vyhrál Real Madrid a i nadále neohroženě kráčí za titulem v Primera División. Na hřišti Raya se Bílý balet pořádně zapotil a nakonec vlastně tak trochu nezaslouženě zvítězil 1:0, přestože jediný gól duelu opravdu stál za to...

Už v osmé minutě mohli hosté postupovat do přečíslení dvou hráčů na jednoho soupeře, jenže Higuain si nevšiml nalevo od sebe nabíhajícího Kaká, spolehl se na vlastní síly, jenže klička mu nevyšla a byl z toho pouze rohový kop. Poté pálil po individuální akci Cristiano Ronaldo, ovšem dal míči opačnou faleš a míč se tak vykroutil mimo tři tyče.

Ve třicáté osmé minutě měli domácí největší šanci celého prvního poločasu. Piti nádherně přenesl hru na levou stranu na Movillu, ten si perfektním prvním dotykem hodil balón okolo Arbeloy a pravačkou vypálil, Casillas se pak už jen ohlédl, jak prudká střela trefuje levou tyč jeho branky a odráží se zpět do hry. A ještě do poločasu mohl skórovat i Michu, jenže do jeho rány mu na poslední chvíli skočil Ramos a zastavil tak nebezpečnou situaci.

V padesáté čtvrté minutě přišlo rozhodnutí celého zápasu. Rohový kop Özila se snesl do pokutového území, od Ronalda, Khediry a jednoho z domácích obránců se míč dostal znovu k zády k brance stojícímu Ronaldovi. Portugalský kouzelník si však ze své nevýhodné pozice nic nedělal, vystřihl geniální patičku a otevřel skóre utkání.

Joel pak musel zasahovat proti volnému přímému kopu Ronalda a další příležitosti Higuaína, ta už však přišla z ofsajdu. Ramos pak vyrobil obrovskou hrubku, kterou div že po skvělém vybídnutí Pitiho nevyužil Costa, když přestřelil. Domácí to zkoušeli i z velké dálky, z nějakých pětatřiceti metrů pálil Casado a nebyl to vůbec marný pokus, hostující brankář Casillas ale fantasticky zasáhl. Ronaldo znovu protáhl Joela ze standardní situace, strážce domácí svatyně ale i tentokrát zapůsobil jistým dojmem. Hrál se dobrý fotbal, další možnosti měli Ronaldo a střídající Callejón. Michu ještě za faul na Khediru uviděl druhou žlutou kartu a tedy i červenou. A když pak v samotném závěru nedokázal skórovat ani útočník Raya Armenteros, který před odkrytou brankou z půl metru vůbec netrefil míč, podlehli domácí v madridském derby Realu 0:1.

Góly: 10. Marcos Senna, 68. Nilmar - 62. Fernando Llorente, 66. Markel Susaeta

V poledním nedělním zápase se zrodila remíza 2:2 mezi týmy Villarrealu a Athleticu. Úvodní gól zápasu vstřelil již v 10. minutě domácí záložník Marcos Senna, ale v 62. minutě se podařilo srovnat elitnímu střelci Fernandu Llorentemu. A o čtyři minuty později se hosté dostali do vedení po brance Susaety. Domácí nakonec získali alespoň bod, když o další dvě minuty později vyrovnal Nilmar.

Athletic teprve před necelými třemi dny dohrál odvetný zápas Evropské ligy s Lokomotivem Moskva a už musel nastoupit k dalšímu neméně důležitému zápasu. Ve španělské lize totiž na něj čekal domácí Villarreal. Baskové se v lize tahají o čtvrté, tedy poslední postupové místo do Ligy mistrů, a tak si chtěli ze zápasu odnést tři body, které by je dostaly před čtvrté Levante.

Villarreal v posledním ligovém kole tragicky prohrál 0:4 s domácí Mallorcou, a ukončil tak sérii dobrých výkonů. O to víc se však Žlutá ponorka snažila vykompenzovat blamáž z minulého utkání a před domácími fanoušky se ukázat v lepším světle. A domácí do zápasu opravdu vstoupili lépe, když se již v 10. minutě ujali vedení.

K přímému kopu se totiž postavil Marcos Senna, který dokázal míč skvěle zakroutit kolem zdi k tyči. Brankář Gorka Iraizoz neměl zhola šanci. Senna se ještě vzápětí dostal do druhé velké šance, ale tentokrát již brankář Athleticu svůj tým podržel.

Na druhé straně se mohli hosté také radovat z gólu z přímého kopu, jenže pokus Davida Lópeze, který byl tečován, nakonec dokázal brankář Diego Lopez vyrazit mimo tři tyče.

Jinak se hosté během první půle nedostali do žádné vyloženější šance, ale to se změnilo v druhé pětačtyřicetiminutovce, kdy trenér Bielsa povolal na hřiště Fernanda Llorenteho, kterého do té doby šetřil. Již v 57. minutě se skvělý hlavičkář mohl prosadit, ale jeho hlavička mířila mimo.

O pět minut později se již ale nemýlil. Gaizka Toquero poslal míč na zadní tyč Lopezovy brány a vytáhlý útočník již neměl problém srovnat hlavou na 1:1.

V té chvíli se hosté zvedli a začali své protivníky jasně přehrávat, což vyvrcholilo v 66. minutě druhým gólem Athleticu. Ander Herrera vyslal ze své poloviny skvělý pas na Susaetu, který běžel sám na Lopeze a jeho střela k bližší tyči propadla pod bokem brankáře.

Jenže chybu vyrobil rovněž druhý brankář Iraizoz, ten neudržel přízemní střelu Martinuccia a dobíhající Nilmar tak pohodlně dorážel na 2:2.

Llorente mohl tři minuty před koncem potvrdit, že je vynikajícím koncovým hráčem, ale v situaci, kdy mu k překonání zbýval už jen brankář, nedokázal přesně zamířit a Lopez jeho pokus zlikvidoval.

Athletic tak po 25. kole nepřeskočí Levante, zatímco Villarreal má tříbodový náskok na sestupovou zónu.

Góly: 75. Kalu Uche - 24. Valdo, 89. Rubén Suárez

V zápase 25. kola mezi týmy Espanyolu Barcelona a Levante padly tři góly a z konečného vítězství se mohli radovat hosté, kterým se podařilo vsítit o gól více. V prvním poločase se za Levante trefil Valdo, ale domácí dokázali srovnat v 75. minutě, kdy se mezi gólové střelce zapsal i Kalu Uche. Remízový stav však trval necelou čtvrthodinu, protože těsně před koncem zápasu rozhodl o výhře hostů Rubén Suárez Estrada.

Espanyol do zápasu vstupoval s jasným cílem získat tři body, neboť je v těsném závěsu za čtvrtým Athleticem, které má pouze lepší gólovou bilanci, a tak se barcelonský klub mohl dostat před něj. Tedy alespoň na chvíli, neboť Baskové hrají svůj zápas až v neděli.

A domácí do zápasu vstoupili opravdu hodně živě a byli to právě oni, kteří si vytvořili úvodní šanci zápasu. Cristian Goméz ale nebyl v koncovce úspěšný, když se mu nepodařilo trefit bránu. Nakonec to byli hosté, kteří se dostali do vedení 1:0. Valdo se dokázal uvolnit, zpracovat centr od Arouny Koného a překonat domácího brankáře Francisca Casillu.

Gólový náskok mohl následně navýšit José Barkero, ale s jeho střelou si Casilla poradil, zatímco na druhé straně si velice podobně počínal brankář Gustavo Munua, který vychytal Javího Lópeze. Po odehrané půlhodině se k hlavičce zdálky dostal domácí Álvaro Vásquez, ale ta neměla gólové parametry a letěla nad břevno.

Chvíli na to si zpracoval přihrávku Vladimír Weiss a odhodlal se ke střele levou nohou, ale ta mohla být rozhodně lepší. V 66. minutě se k zakončení dostal opět Javí López, tentokrát ale nemusel zasahovat ani Munua, neboť jeho střela směrovala nad břevno. Blízko vstřelení druhého gólu byli také hosté, když se ke střele z voleje propracoval Koné, ale jeho ránu dokázal brilantním zákrokem zneškodnit Casilla.

V 75. minutě bylo vyrovnáno, když z přímého kopu, který svým hbitým pohybem získal Weiss, zatočil míč před bránu Juan Verdú a Uche hlavičkou dopravil míč do sítě. Těsně před koncem zápasu mohli domácí poslat do vedení Uche a Rui Fonte, ale ani jeden z nich nedokázal zamířit přesně a netrefili bránu. Byli to tak nakonec hosté, kteří se mohli radovat z důležitých tří bodů. V 89. minutě si k přímému kopu stoupl Rubén a přesnou střelou zajistil svému týmu výhru.

Před Athletic se tak dočasně nakonec nedostal Espanyol, ale Levante, které na něj před zápasem ztrácelo pouhý jeden bod. Po pěti zápasech bez výhry navíc valencijští konečně vyhráli, což bylo pro atakování příček evropských soutěží více než žádoucí.

Góly: 45. Sebastián Fernández, 67. Paulo da Silva (vl.), 77. Martín Demichelis, 79. Isco, 88. Salomón Rondón - 23. Carlos Aranda

Přestože to tak nejprve nevypadalo, Málaga si nakonec pohrála se Zaragozou jako kočka s myší, porazila jí bez problémů 5:1 a posunula se na čtvrtou příčku zaručující účast v předkole Ligy mistrů. Skóre otevřel hostující Aranda, jenže poté se na druhé straně trefili postupně Fernández, do vlastní sítě Da Silva, Demichelis, Isco a Rondón.

Domácí Málaga od první minuty jasně ukazovala, že kvalita je na její straně, a tak byly v úvodu k vidění šance pouze na jedné straně. Sebastian Fernández se ve třinácté minutě ocitl ve slušné palebné pozici, jenže v přímém souboji s gólmanem Robertem neuspěl. Rondón si pak efektně narazil s Iscem, ovšem zakončil mimo tři tyče.

Ve třiadvacáté minutě se Zaragoza z ničeho nic dostala do vedení, to když z pravé strany odcentroval Lafita, na míč si naběhl útočník Aranda a střelou z prvního dotyku překonal Cabellera. Devětadvacátá minuta mohla velmi snadno přinést vyrovnání, jenže Mathijsenova gólová šance v síti neskončila, stoper Málagy se sice po rohovém kopu dostal do zakončení, jenže vynikající zákrok vytáhl Roberto a vytěsnil míč na roh.

Ve čtyřicáté páté minutě už se domácí dočkali zaslouženého vyrovnání, po Iscově centru ze standardní situace nechali hosté trestuhodně volného v šestnáctce Fernándeze, který tak mohl hlavou v poklidu rozvlnit síť. Na další branku se pak čekalo až do šedesáté sedmé minuty, opět ale skórovala Málaga, která tak otočila vývoj zápasu. Rondón předal míč doprava Iscovi, jehož centr si srazil do vlastní branky Da Silva.

Málaga stále neměla dost a i nadále navyšovala skóre, další přesný zásah přišel v sedmasedmdesáté minutě. To si na rohový kop střídajícího Joaquína naskočil na zadní tyči Demíchelis a přesně umístěnou hlavičkou nedal Robertovi šanci. A už o dvě minuty později to bylo 4:1, radovat se zaslouženě mohl také nejlepší hráč zápasu Isco. Ten si počkal uvnitř pokutového území na přesný pas od Rondóna, jedním dotykem si míč zpracoval a druhým ho nechytatelně poslal do sítě.

Dvě minuty před koncem pak Málaga skórovala ještě jednou, Nacho Monreal sice nejprve neproměnil sovu velkou šanci, jenže už o několik sekund později připravil skvělým centrem ideální střeleckou pozici Rondónovi, jenž zblízka nezaváhal. Málaga si tak poradila se Zaragozou vysoko 5:1 a alespoň na chvíli se posunula na čtvrté místo tabulky, Zaragoza zůstává beznadějně poslední.

Góly: 74. Cristhian Stuani (pen.) - 43. David Barral

Vyrovnané utkání na Estadio Er Sardinero nakonec vítěze nepoznalo, Gijón se sice ujal těsně před odchodem do kabin vedení, konečnou dělbu bodů ale pak zajistil po obrátce Stuani. Oba celky tak zůstávají nadále v bezprostředním ohrožení.

Záchranářský souboj začal lépe pro domácí. Už ve třetí minutě měl na kontě první možnost Stuani, pálil ale přímo do připraveného Pabla. Racing měl v první dvacetiminutovce výrazně navrch, držel soupeře pod tlakem a vytvářel si šance, tu největší měl na starost opět Stuani, ovšem do cesty mu postavil stopku opět Pablo.

Největší příležitost Santanderu za celých čtyřicet pět minut, si připsal po centru Munitise hlavičkující Bernardo, ovšem v ideální střelecké pozici neuspěl. Ke slovu se těsně před pauzou dostal také Gijón, jenž zvýšil obrátky a rázem se ujal vedení. Přímý volný kop zpoza vápna rozehrál Barral a Toño neměl sebemenší šanci balón zachytit - 0:1.

Stejný obraz hry pokračoval i po změně stran. Hosté měli hned několik velmi nadějných akcí, pojistku se jim ovšem přidat nepovedlo: Miquel střílel přímo do náruče Toña, po Riverově pasu měl před snad největší šanci Gregory, ale ani on neuspěl.

Svěřence Juanja Gonzáleze nakonec vysvobodil po středu Galveze se Stuanim pokutový kop, k němuž se postavil sám postižený a do protipohybu Pabla mohl zaznamenat svůj šestý ligový zásah v sezóně - 1:1. V samém závěru mohly obě strany zaznamenat rozhodující branku, Stuani ovšem hned dvakrát v dobré pozici neuspěl. To na druhé straně šel Sangoy tváří v tvář na Toña, ani po této akci se však na konečném skóre nic neměnilo.

Góly: 51. Jorge Molina - 55. José Antonio Dorado (vl.)

Po nezáživné první půli se nakonec utkání poměrně slušně rozběhlo, Betis se krátce po změně stran ujal díky Molinovi vedení, to pak na druhé straně smazal nešťastník Dorado. Oba týmy tak zůstávají v klidném středu tabulky daleko od sestupových příček.

Krize v obranných řadách Getafe donutila klub požádat vedení ligy o výjimku, aby mohl na hostování přivést v Seville nevyužívaného Alexise. Byli to právě hosté, kdo vstoupil do utkání aktivněji a měl míč na svých kopačkách. Největší příležitost úvodních patnácti minut si připsal Güiza, Fabri ovšem ukázal parádní reflex a balón vytěsnil mimo tři tyče.

Za domácí poté zahrozil Rubén Castro, strůjce pondělního vítězství v Zaragoze, tentokráte ale na něco podobného nenavázal a mířil nepřesně. Zdaleka nejaktivnějším hráčem Betisu byl Montero, po jehož práci jsme koneckonců viděli také první branku: ekvádorského středopolaře oslovil Juanma, balón šel ještě na Molinu, na kterého už byl Moyá krátký - 1:0.

O chvíli později už bylo zase srovnáno, postaral se o to Güiza, tedy s dopomocí teče Dorada, Farbi byl naprosto bezmocný - 1:1. Zběsilé tempo pokračovalo i nadále. Po kombinaci střídajícího Diega Castra s Güizou ovšem nezapršelo. To mohlo záhy na opačné straně: dalekonosný pokus Etxebarrii jako ránu Rubéna Castra ale zastavil Moyá.