Primera División - souhrn 27. kola

Góly: 6. Iñigo Martínez, 45. Rubén Pardo - 4. Joaquín Larrivey (pen.), 47. Alberto Bueno, 67. Rubén Rochina

Real Sociedad ztrácí v boji o evropské poháry, protože dnes večer si z Anoety Rayo Vallecano odvezlo všechny tři body. Po strhujícím úvodu do obou poločasů se sice hra zpomalila, ale přesto jsme se dočkali nesmírně zajímavého utkání.

Domácí předvedli proti Rayu úvod jako z říše snů, protože sotva diváci stihli najít svá místa, znovu je z nich zvedl Ińigo Martínez. Pardo se dostal k centru do vápna, tam našel Martíneze a obránce Sociedadu skvěle umístěnou tečí překonal brankáře Rubéna!

To ale nebylo vše, protože o pouhou minutu později se v pokutovém území opřel José Ángel do pronikajícího Larriveye a sudí Alfonso Álvarez zapískal penaltu. K ní se postavil právě faulovaný Larrivey a brankář Realu Sociedad Zubikarai si vybral špatnou stranu - 1:1.

Poté samozřejmě strhující tempo mírně opadlo, takže šancí bylo v prvních deseti minutách pomálu. Až ve třinácté minutě se k míči dostal Carlos Vela a uplatnil svůj technický talent. Jeho rána ale nakonec prosvištěla těsně kolem brankáře Rubéna. Domácí se nechtěli vzdát rychlého vedení tak lehce a například útočící Agirretxe měl velkou možnost vzít si vedení zpět. Brankář Rubén ale dobře vystihl jeho myšlenku a včas vyběhl z brány.

Ani Rayo nechtělo ze slavného stadionu Anoeta odjíždět bez bodů, takže zejména s Larriveyem měli domácí hráči co dělat. Brankář Zubikarai se dopustil velké chyby, když špatně odhadl náběh protivníka a mohl inkasovat, ale Joaquín Larrivey jej podruhé nepřekonal. S domácím útočníkem Agirretxem měl hodně potíží zejména Gálvez, ale nakonec jeho zakončení zastavil. Když už se hosté chtěli radovat z poločasové remízy, domácí zaútočili.

Nepříjemným zásahem do šatny se blýskl Rubén Pardo, který potrestal slabý pokus o odkop a ranou se i díky teči obránce před sebou prosadil! Brankář Rubén nestačil dostatečně včas zareagovat a původní trajektorii míče již nijak nezastavil.

Opět skvělý nástup ale Rayu dodal naději na body. Již dvě minuty po změně stran si totiž opět všudypřítomný Larrivey naběhl do vápna, znepříjemnil zákrok brankáři Zubikaraiovi a ten míč vyboxoval zpět k němu. Od střelce první branky Raya se míč odrazil ke všímavému spoluhráči Buenovi, který si poradil a stanovil průběžnou remízu.

Ani tou však utkání skončit nemuselo, protože Larrivey dnes opravdu měl svůj večer. Jeho druhá branka v utkání ale uznána nebyla, neboť se zkušený útočník nacházel v milimetrovém ofsajdu. Přesto se diváci dočkali ještě jednoho zásahu - dvacet minut před koncem utkání si na centr naběhl Rochina, narazil si s Buenem a z dvaceti metrů překonal brankáře Zubikaraie! Domácím se vymstila špatná rozehrávka i přílišná laxnost. Zvrátit nepříznivý výsledek se již nepodařilo ani dobře zakončujícímu Velovi, který místo střely kličkoval mezi obránci a o míč přišel.

Góly: 14. Samuel, 66. Nordin Amrabat

Skvělý pondělní večer prožila Malaga, která na hřišti Osasuny zvítězila 2:0 navzdory tomu, že dohrávala v oslabení. Vedení v první půli zařídil hostům Samú, ovšem vyloučení Gámeze těsně po změně stran vypadalo na vážnou komplikaci. Ovšem gól Ambrabata a zodpovědný defenzivní výkon již Malaze zasloužené tři body zařídily.

Andaluský celek se tak v tabulce vyšvihnul již nad svého posledního soupeře a na sestupové pásmo drží tříbodový náskok. Již od úvodu utkání vypadal aktivně, neboť Dudovu střelu z dálky musel Andrés Fernández pohotově vyrazit. Na druhé straně chvíli nato měl blízko ke gólu Oriol Riera, jenže z pouhých několika metrů trestuhodně přestřelil.

Jako obvykle se v mnoha situacích vyznamenal brankář hostí Willy Caballero, jenž musel zastavit dvojitou šanci Damiaa s Cejudem po Torresově rohovém kopu. Vedení se tak ve třinácté minutě ujali hosté. Amrabatův centr přesně z voleje usadil do sítě Samú a Malaga vedla 1:0. Další zákrok Fernándeze přišel po ráně Dudy, ovšem větší příležitosti byly zahazovány na druhé polovině hřiště. Nejprve Caballero zvládl pokus Torrese a následně z dorážky přihlížel, jak Jordan Lotíes trefuje pouze brankovou konstrukci.

Po změně stran zdánlivě narušil vyrovnanost zápasu svým vyloučením Gámez, jenž osm minut po začátku poločasu uviděl druhou žlutou kartu kvůli faulu na Torrese. Navzdory oslabení však hosté nebojácně podnikali útoky i nadále a nakonec z toho vytěžili maximum. V šestašedesáté minutě totiž Amrabat naběhl na Santa Cruzovu přihrávku a nekompromisně navýšil vedení Malagy na 2:0. Do té doby letargická Osasuna se brzy poté probrala, ale bylo již příliš pozdě. Vynikající Caballero si poradil se vším, co na něj domácí vyslali, a udržel svému celku čisté konto k výhře 2:0.

Góly: 23. Paco Alcácer - 53. Aritz Aduriz (pen.)

Napínavou podívanou nabídlo utkání na Mestalle, kde si domácí Valencie rozdělila body s Athleticem po remíze 1:1. Tím spíš, že branka Paca Alcácera padla z těsného ofsajdu a Adurizem proměněný pokutový kop byl nařízen velmi přísně po kolizi Feghouliho s Herrerou.

Konečná remíza nakonec nevyhovuje ani jednomu ze zúčastněných, těšit se z toho mohou hlavně nejbližší konkurenti v ligové tabulce. Valencie zůstává pět bodů za sedmou Sevillou, Athletic navýšil svůj náskok na Villarreal, který prohrál s Granadou, pouze o jediný bod. Přesto sedm bodů náskoku od nejbližšího pronásledovatele v boji o čtvrté místo již vypadá pro baskický klub nadmíru slibně.

Již samotný úvod utkání naznačil, jakou podívanou nám oba celky nabídnou. Hned v první minutě Aduriz zblízka po centru Herrery jen těsně minul, krátce nato pak Herrera z hranice šestnáctky napálil povedenou dělovkou brankovou konstrukci. Valencie se v ofenzivních choutkách nechtěla nechat zahanbit a málem se ujala zásluhou Jonáse vedení, jenže Bernatův centr dokázal na poslední chvíli odvrátit hostující Laporte.

Přesto to byli domácí, kdo se ujal vedení. V třiadvacáté minutě Joao Perreira vysunul Feghouliho po pravé straně a přízemní centr mladého Alžířana s přehledem uklidil do sítě Paco Alcácer. Nadšení Valencie bylo v ostrém kontrastu se vztekem hráčů Athleticu, kteří si marně stěžovali na Alcácerovo i Feghouliho postavení mimo hru, byť opakované záběry jim dávaly za pravdu.

Do konce první půle ještě předvedl důležitý zákrok brankář Gorka Iraizoz při stříleném nákopu Pareja a poté měl brankář hostí i trochu štěstí, neboť nebezpečná rána Cartabii skončila těsně vedle jeho tyče. V poločase tak měla jak výsledkově, tak herně navrch Valencie, to se však hned osm minut po změně stran zlomilo. Souboj Feghouliho s Herrerou při rohovém kopu na zadní tyči totiž rozhodčí vyhodnotil jako faul domácího hráče, který Herreru nechtěně udeřil do obličeje, a následoval tak pokutový kop. S ním si Aritz Aduriz suverénně poradil a svým čtvrtým gólem z posledních dvou zápasů vyrovnal na 1:1.

Po hodině hry mohl zápasu dodat novou laťku senzačním střeleckým pokusem Seydou Keita, ovšem po přihrávce Mathieuho přes obránce jen těsně minul Iraizozovu branku. Na opačné straně se pro změnu v nadějné situaci ocitl tváří v tvář Diegu Alvesovi Iker Muniain, avšak ani on si v koncovce nepočínal dokonale. V hektickém závěru se oba týmy hnaly za vítězným gólem, na výsledku se však již nic nezměnilo. Stejně jako v Bilbau v první polovině sezony tak i druhé střetnutí Valencie s Athleticem končí remízou 1:1.

Góly: 11. Cristiano Ronaldo, 49. Marcelo, 81. Nikos Karabelas (vl.)

Real Madrid nadále pevně drží první místo v tabulce s tříbodovým náskokem na druhé Atlético, když porazil doma Levante přesvědčivě 3:0. V první půli se trefil Cristiano Ronaldo, na nějž po změně stran navázali Marcelo a hostující Nikos vlastním gólem.

Výhra Realu rovněž znamená, že rival z Barcelony na něj momentálně ztrácí již čtyři body a rázem je tak situace taková, že favoritem na zisk ligového titulu se stává Bílý balet. Výhra nad Levante tomu jen a jen nasvědčuje, šlo o suverénní výkon, jako ostatně ve většině nedávných zápasů. Napoprvé se po aktivním vstupu do zápasu ještě Cristiano Ronaldo volejem neprosadil, ale v jedenácté minutě už přece jen otevřel skóre. Rohový kop rozehrál Ángel Di María a Ronaldo svým typicky dominantním projevem ve vzduchu přetlačil všechny konkurenty a zavěsil.

Navýšit vedení domácích se po průniku marně pokoušel Gareth Bale, jehož střela skončila vedle. Na druhé straně se Levante dožadovalo odpískání pokutového kopu po kolizi Diega Lópeze se svým jmenovcem Pedrem, ovšem rozhodčí incident neposoudil jako penaltový. Po přestávce tak došlo k nevyhnutelnému, tedy druhému gólu v síti Levante. Real své takřka 80% držení míče přetavil v další gól čtyři minuty po změně stran, kdy se uvolnil na levé straně Marcelo a přesnou ranou skóroval.

Ještě hůř bylo pro hosty ve čtyřiašedesáté minutě, kdy uviděl červenou kartu David Navarro za tvrdý zákrok na Ronalda. Přesilovku málem brzy využil Karim Benzema, ovšem hlavou trefil pouze břevno a následně třikrát ztroskotal na brankáři Navasovi. Třetí branku Realu si tak devět minut před koncem kuriózně vstřelil Nikos do vlastní sítě, když osamocen na zadní tyči nepochopitelně zasunul míč za Navasova záda po Marcelově centru. Výsledek ještě mohl v závěru upravit Cristiano Ronaldo, avšak i on pouze napálil brankovou konstrukci. Mrzet jej to však nemusí, neboť výhra 3:0 je pro Real dostatečně dobrým výsledkem a dalším drobným krůčkem k zisku titulu.

Góly: 86. Aleix Vidal - 31. Carlos Bacca, 51. Daniel Carriço, 77. Kévin Gameiro

Sevilla zvládla boj o poháry a proti domácí Almeríi si připsala cenné tři body. Ty jí zajistily branky Carlose Baccy, Daniela Carrica a Kevina Gameira. Kosmetická úprava výsledku díky Aleixovi Vidalovi již domácím k bodům nijak nepomohla.

Utkání se odbývalo ve velice ofenzivním duchu a oba celky se snažily dodat divákům co nejlepší možnou podívanou. Větší zásluhu na tom samozřejmě má Sevilla, které jednoznačně patřilo utkání, ale ani domácí hráči se za nepříznivého stavu nevzdali. První minuty sice patřily Almerií, ale Sevilla dobře bránila a veškeré pokusy soupeřových útočníků eliminovalo bez větších potíží. Po deseti minutách se dostal Azeez ke střele, ale ta nakonec zamířila těsně vedle Betovy brány.

Od začátku bylo na hostech vidět, že do dnešního utkání nepřijeli jen posbírat drobečky, ale že se bez třech bodů domů vracet nechtějí. Hned v páté minutě se snažili tlačit do útoku, kterou ale nakonec zbrzdil Cristoforo. V jedenácté minutě se probudili i domácí ze spánku. Po několika minutách nudného napadání se dostal ke střele z voleje mladičký Azeez, bohužel pro jeho tým chyběla jeho přesnost. Ve dvacáté minutě se znovu ke slovu dostali fotbalisté Sevilly.

Reyes hledal velmi zajímavě Baccu, který se ale nedostal k míči a včas dokázal vyběhnout gólman Esteban. Sevilla dále vyvíjela tlak na domácí. O tři minuty později už měl Gameiro na noze vedoucí branku, když doklepával do prázdné branky, Torsiglieri byl ovšem proti a skluzem zachránil Almerii. Po půl hodině hry se ale skóre na ukazateli již měnilo. Gameiro vyslal vpřed Baccu, který zkušeně překonal Estebana a Sevilla tak dokázala proměnit svůj vytrvalý tlak na dobře bránící Almerii. Před koncem prvního poločasu už nebylo vidět moc šancí, pouze rozhodčí rozdal několik žlutých karet.

Hned v úvodu druhého poločasu se snažil po rychlém protiútoku Gameiro zakončit mezi tři tyče, Esteban však opět včas vyběhl. O zvrat se pokoušel Torsiglieri - jeho pokus nůžkami ale mířil vysoko nad. V 51. minutě přišel další gólový moment zápasu. Po rohovém kopu Sevilly zakončoval do prázdné branky Daniel Carriço a Sevilla tak navýšila svůj náskok. Almeria se stále pokoušela o zpříjemnění výsledku, půlhodiny před koncem utkání se postavil k přímému kopu Suso a výborně obstřelil zeď a výtečný zákrok tak musel vytáhnout brankář Beto.

V sedmdesáté minutě odešel střelec Bacca a nahradil jej Ivan Rakitić. Již o sedm minut později zatáhl perfektně míč po kraji a přesným pasem našel Kevina Gameira, který již měl před brankářem Estebanem jednoduchý úkol. Almeria tak byla velmi tvrdě zasažena. Nakonec se ale dočkala odměny. Pět minut před koncem obrana Sevilly přece jen trochu zaspala a této šance se velmi dobře zhostil Aleix Vidal, který nechytatelnou ranou do šibenice aspoň upravil stav utkání.

Sevilla díky tomuto výsledku tak poskočila na sedmé místo, zatímco Almerie se dál trápí mezi posledními třemi kluby, které by mohl na konci sezóny čekat pád do druhé ligy.

Góly: 2. David López, 21. Diego Colotto, 58. Pizzi - 88. Juan Rafael Fuentes (vl.)

Další úspěšné vystoupení na domácí půdě předvedl barcelonský Espanyol, který porazil s přehledem nováčka z Elcha 3:1. Hned po dvou minutách hry poslal domácí do vedení David López, ještě do poločasu přidal pojistku Colotto a krátce po změně stran definitivně pohřbil naděje hostů Pizzi. Fuentesův vlastní gól v závěru již na dělbě bodů nic nezměnil.

Výhra pro Espanyol znamená, že může zapomenout na jakékoli záchranářské obavy a místo toho usilovat dokonce o možnou kvalifikaci do evropských pohárů pro příští sezonu. Za šestým Sociedadem zaostávají Katalánci o sedm bodů. To Elche nadále zůstává v těsném kontaktu se sestupujícími, stále s pouhým tříbodovým náskokem.

Na první gól nemuseli fanoušci přítomní na stadionu Cornella El Prat čekat ani dvě minuty. Z rohového kopu po zablokované střele Sergia Garcíi se prosadil díky přesnému Simaově centru hlavou López, jenž nikým nehlídán překonal bezmocného Herreru. Hned o minutu později se málem dočkal své branky i aktivní García, ovšem jeho přízemní ránu Herrera tentokráte lapil a z dorážky Sánchez trefil pouze boční síť.

Manu Herrera byl rozhodně od počátku v permanenci a držel svými zákroky Elche nad vodou. Nakonec i on však musel podruhé kapitulovat, když po dalším Simaově přesném nákopu do šestnáctky uklidil placírkou míč do sítě Colotto. V poločase tak mohl být Javier Aguirre maximálně spokojen, Espanyo vedl pohodlně 2:0. Vše se mohlo změnit krátce po změně stran, kdy se hosté dovolávali odpískání pokutového kopu, jenže rozhodčí upadnutí Cora po zákroku Morena nevyhodnotil jako faul.

Nedlouho poté se potřetí v zápase prosadili domácí. Tentokrát u toho byl Pizzi, jehož ránu tečoval nešťastně stoper Botía a Herrera byl znovu bez šance. Utkání se už následně jen nuceně dohrávalo, o výhře Espanyolu nebylo sebemenších pochyb. Přesto došlo ještě na jednu branku, a to zásluhou domácího Fuentese. Ten se dvě minuty před koncem základní hrací doby pokoušel zabránit Corovi, aby se dostal k míči na zadní tyči, jenže trefil míč tak smolně, že zapadl do jeho vlastní branky. Ani to však nic neubralo na suverénním vítězství Espanyolu, který tak stylově odehrál své jubilejní sté utkání na vlastním stadionu.

Góly: 23. Fran Rico (pen.), 33. Youseff El Arabi

Žlutá ponorka byla potopena v Granadě. Po matném výkonu si připisuje porážku, která by ji mohla stát současné páté místo v tabulce. Naopak domácí tým na své představení může být hrdý - o góly se postarali úspěšný penaltový střelec Fran Rico a po půlhodině hry přidal pojišťující trefu Youseff El Arabi.

Villarreal se do útoku zapojil již v úvodu zápasu, když Pereira proběhl po levé straně a nebezpečně odcentroval. Obrana Granady ale jeho pokus zablokovala. Tlak Žluté ponorky narůstal každým dotykem s míčem, v další velké šanci se ocitl Uche. Brankář Roberto Fernández však včas vyběhl a sebral míč z nohy soupeřova útočníka.

Na bránu Sergia Asenja mířilo několik střel a zejména s tou poslední měl zkušený brankář co dělat. Se štěstím ji však nadvakrát zkrotil. Granada se nezalekla role outsidera, kterou ji statistiky přidělily a hostům způsobovala značné problémy. Ty jí dokonce vynesly vedení v zápase. V pokutovém území byl totiž faulován Riki a sudí Muniz nařídil pokutový kop ve prospěch domácích. K jeho zahrávání se postavil Fran Rico a míč elegantně poslal doprostřed brány - 1:0.

Zvýšená aktivita Villrrealu mu příliš nepomohla, protože z ní rezultovaly pouze standardní situace. Naopak se po půlhodině hry znovu radovala Granada. Hostům se dnes nic nedařilo a především Youseff El Arabi si skvěle poradil s dvojicí bránících protihráčů. I přes jejich obtěžování se mu podařilo vystřelit a brankář Asenjo se po jeho ráně natahoval marně.

Villarreal dnes působil velmi ospalým dojmem a za celý první poločas dokonce ani jednou nevystřelil na bránu. Ještě před odchodem do šaten mohl inkasovat potřetí. Ale Brahimiho dobrá rána byla sražena na rohový kop. Hosté reagovali střídáním, na hřiště se dostal zkušený Cani. Také nadále to však byli domácí, kteří určovali tempo hry. Po centru z pravé strany si do pokutového území naběhl již jednou skórující El Arabi, ale jeho hlavička mířila těsně vedle.

Dobrou ránu si připsal na své konto také Fran Rico, jehož dělovku musel brankář Sergio Asenjo kontrolovat. Jinak se ale v podání Žluté ponorky jednalo o velké herní zklamání. Po hodině hry aktivita Granady opadla a domácí se soustředili na obrannou fázi. Dvacet minut před koncem se ovací tribun dočkal střelec El Arabi, který si odešel odpočinout na lavičku.

Villarreal se ke konci utkání ještě snažil o korekci výsledku, což ukázal záložník Pina. Ten se po rychlé výměně míče dostal k zakončení hlavou, ale brankář Fernández si s jeho pokusem poradil. Villarrealu snaha o závěrečný tlak nevycházela, protože celý tým Granady dnes odváděl velmi obětavý výkon. Tím si vysloužil tři body a v tabulce španělské Primera División i současné dvanácté místo.

Góly: 62. David Villa, 64. David Villa

Atlético Madrid využilo zaváhání Barcelony a poradilo si s domácí Celtou Vigo. Utkání rozhodl útočník David Villa, který využil únavy konkurenta Diego Costy z reprezentačního srazu a coby hráč základní sestavy skóroval dvakrát.

Celou hodinu Celta Vigo poměrně zdatně bránila remízový výsledek a nulu na kontě svého brankáře, ale díky dvěma rychlým brankám Davida Villy nakonec přenechává všechny tři body Atléticu Madrid. Colchoneros se díky tomu posouvají na druhé místo, domácím zatím v La Lize patří jedenáctá příčka.

Úvod utkání ale - stejně jako celý první poločas - nebyl oslavou fotbalu a akcí bylo pomálu. Scénář hry se odvíjel v následujícím schématu: Atlético Madrid drželo míč na kopačkách a díky píli svých hráčů se často dostávalo do blízkosti domácí brány. Tu ohrožovalo především ze standardních situací typu rohových kopů. Centry z nich ale nelétaly do vápna s potřebnou přesností, takže brankář Yoel Rodríguez vlastně ani pořádně zasahovat nemusel. A domácí se k balonu nedostávali.

Vysunuté napadání a agresivní přístup k rozehrávce soupeře nedával Celtě moc šancí na konstruktivní řešení útočných snah. Poměrně opatrný průběh první půle narušil až náběh zkušeného Davida Villy do pokutového území soupeře, který ještě předkládal míč spoluhráči Garcíovi. Ten ale k překvapení všech minul prázdnou bránu! Pevná obranná linie Atlética nemusela příliš zasahovat, protože domácí se k útočení příliš neměli.

První půli tak krátce před jejím skončením trochu zdramatizoval až nepovedený centr Celty Vigo, ze kterého se do zakončení nakonec dostal Charles. Před brankářem Courtoisem ale chladnou hlavu nezachoval a z blízkosti jej prostřelit nedokázal. Atlético vědělo, že chce-li váhajícího katalánského obra předskočit, musí zabrat.

To se mu povedlo až díky snaze Davida Villy, který byl hlavním hrdinou první části po nástupu ze šaten. Nejprve se šikovně (ale přesto marně) dostával až do vápna soupeře, kde nezakončil jen díky snaze vracejících obránců. A poté již jeho chvíle číslo jedna přišla. Domácí obrana si totiž vybrala slabší chvíli a špatnou rozehrávkou nabídla Davidu Villovi velkou šanci. S ní si zkušený hráč poradil výborně, z poloviny hřiště doběhl až k brankáři a pohodlně jej překonal - 1:0.

Možný nápor domácích chtěl tým trenéra Diega Simeoneho zničit hned v zárodku, což se mu povedlo jen o minutu později. Opět si obránci špatně pohlídali protihráče a osamocený kanonýr David Villa pojistil vedení svého celku na rozdíl dvou gólů! Atlético se uklidnilo a získalo potřebnou jistotu, naopak domácím se zbořil svět.

Problémem pro Celtu Vigo byl především přechod od útoku, neboť díky aktivnímu napadání již před polovinou se ke střele na Courtoise hráči Celty vlastně ani pořádně nedostali. Hlavní hrdina utkání opustil trávník krátce před koncem, když byl nahrazen dravým Adriánem. Ten Davida Villu nenapodobil a branku nepřidal, ale mrzet to nemusí ani jeho spoluhráče. Díky výhře nad Celtou slaví návrat na druhou příčku La Ligy!

Góly: 16. Léo Baptistão, 39. Rubén Castro

Real Betis ukořistil cenné vítězství 2:0 nad Getafe, které bylo teprve jeho čtvrtým v celé dosavadní sezoně. Už v šestnácté minutě poslal domácí do vedení Leo Baptistao a těsně před koncem první půle pojistil vedení Betisu Rubén Castro. Na pozici Realu v tabulce to nic nemění, ovšem ztráta na záchranu již činí snesitelnějších osm bodů.

Getafe díky porážce zůstává na patnáctém místě se sedmadvaceti body a pokračuje ve své mizerné sezoně. Samotný sobotní zápas byl velice vyrovnaný, Betis díky nabytému sebevědomí může jít do čtvrtečního osmifinále Evropské ligy proti městskému rivalu Seville dobře naladěn.

V úvodu hry měl několik slibných šancí Pedro León, jenže díky včasnému zásahu Jordiho s Juanfranem pokaždé neuspěl. To domácí se prosadili z první vážnější příležitosti, když se Baptistao zblízka hlavou trefil přesně. Snahu o vyrovnání vyvinul následně Pablo Sarabia, ale brankář Adán dobře zasáhl. Ještě do konce prvního poločasu tak znovu udeřil Betis, neboť šest minut před odchodem do kabin překonal Codinu Rubén Castro. Brance předcházela přihrávka N’Diayeho z vlastní poloviny, kterou Castro přetavil v gólovou ránu zpoza pokutového území.

Oba celky po změně stran měly potíž vůbec trefit soupeřovu branku, natožpak docílit změny skóre. Nejlepší šanci měl ve dvaasedmdesáté minutě N’Diaye, jenž v Betisu hostuje z anglického Sunderlandu. Gólman Moyá však adekvátně při jeho ráně zasáhl a skóre tak zůstalo neměnné. V závěru ještě mohl zdramatizovat zápas Lafita, jenže Adán si s jeho pokusem poradil a udržel čisté konto i výhru Betisu k velké radosti trenéra Calderóna.

Góly: 17. Fausto Rossi

Tak tohle čekal málokdo. Slavná Barcelona si podle papírových předpokladů měla s Realem Valladolid poradit bez problémů, ale ze stadionu Josého Zorrilly si nakonec odváží potupnou porážku. Navíc se ani jeden z jejích ofenzivních talentů nedokázal zapsat mezi střelce.

Ještě poměrně nedávno fungovala Barcelona jako nezastavitelná a dobře promazaná mašina na úspěchy. Teď ale působí jako slavný stroj, který občas odmítne nastartovat. Ne všechna kolečka fungují zcela správně a někdy se prostě fanoušci Barcy dočkají nepříjemného pocitu z prohry. Jako dnes odpoledne.

Real Valladolid sice ještě před utkáním figuroval na sestupových pozicích, ale teď se dostal nad ně. Může za to zápas s Barcelonou, v němž domácí díky trefě Fausta Rossiho překonali Valdése a připisují si cenné tři body v bitvě o záchranu. Jako první vyzkoušel pozornost zkušeného brankáře Javi Guerra, kterému ale rána příliš nesedla. Od prvních minut se ale mezi culés musel vtírat pocit, že Barcelona nešlape na plyn s jistotou, ale její hra je poněkud bez nápady a akce. Až po deseti minutách se do šance prodíral Messi, který předběhl všechny konkurenty a tvrdě vypálil. Mariňo byl ale na svém místě včas.

Nepřesná hra založená na centrovaných míčích Barceloně příliš nesedla a ještě větším šokem byla akce Valladolidu. Po několika odrazech se k míči dostal mladý záložník Fausto Rossi, který napálil nepokrytý prostor za Valdésovými zády a Valladolid k překvapení všech vedl!

Nedá se v podání domácích hovořit přímo o tlaku, ale od nich ho vlastně asi nikdo nečekal. Co bylo další zarážející věcí, to byl očekávaný tlak Barcelony, který stále nejevil známky života. Další ohrožení brány si naopak mohli připsat na konto domácí, když Fábregas fauloval pronikajícího Guerru. Až do konce poločasu neměl brankář Diego Mariňo příliš mnoho práce, protože rány Blaugranas mířily pouze do míst, kde se Mariňo vždy včas objevil.

I druhá půle začala svižným tempem, tentokrát se do akce opět dostával Lionel Messi. Příhodně mesiášskou úlohu měl na starosti právě on, ale ani Argentincova rána krátce po změně stran neskončila v síti. Ani spolupráce mezi Messim a Neymarem nepřinesla hostům kýžené góly, protože Neymar sice dostal dost času na zpracování i střelu, ale mířil až příliš vysoko. S průniky Lionela Messiho neměli dnes dobře hrající zadáci Valladolidu příliš mnoho práce a míč často razantně odkopávali.

Do hry vkročil rychlonohý Tello, ale ani on nevnesl zmatek do organizované obranné linie domácích. A když už se schylovalo k náznaku šance ve prospěch týmu trenéra Gerarda Martina, zastavil jej buď ofsajd, popřípadě faul některého z útočících hráčů. Závěrečné minuty tlak Barcelony neznamenaly, naopak se málem znovu radovali domácí. Akci Ramy zakončoval dobře postavený González, ale jeho projektil mířil těsně nad břevno! S úderem poslední nastavené minuty bylo jasné, že Real Madrid bude mít velkou příležitost odskočit svému rivalovi, a že se Barcelona musí zamyslet nad svou současnou situací.