Anglická Premier League - souhrn 23. kola

Góly: 55. Kenwyne Jones

Sunderland poprvé zvítězil v novém roce, když nejtěsnějším možným rozdílem pokořil Fulham. Jedinou branku zápasu vstřelil Kenwyne Jones.

Oba týmy se již zezačátku pokoušely spíše o pokusy z dálky, jenomže ani jeden z brankářů nemusel v první desetiminutovce řešit vážnější situace. Za zmínku tak stojí pouze propagační pokus Cissého. K první nebezpečnější střele se odhodlal na konci 22. minuty Davies, jenomže jeho dělovka zpoza šestnáctky po sklepnutí od Johnsona skončila vedle pravé Fulopovi tyče.

Fulham byl přesto nadále aktivnější, jenomže většina jeho nákopů končila fiaskem. Takřka po půlhodině hry se Sunderland osmělil a zahrozil pomocí Cissého. Jeho tvrdá rána z úhlu pořádně vyprášila Schwarzerovi rukavice, ale to bylo vše. Okénka na obou obranách se nadále otevírala, hned z protiútoku nebezpečně vystřelil Johnson. Nakonec ale vybojoval jen první roh zápasu, z kterého ale Cottagers následně vytěžili pouze zbytečnou námahu před pokutovým územím domácích.

Když se pak ve třicáté minutě před pokutovým územím potkali dva bývalí spoluhráči Etuhu a Whitehead vše skončilo přímým kopem Black Cats. K míči se postavili Andy Reid a Djibril Cissé, jenomže technická rána irského reprezentanta změnu skóre nepřinesla. Fulham se nadále spokojil s pozdravy z dálky, Sunderland zase s protiútoky. Ačkoliv se Mackems častokrát povedlo soupeře přečíslit, Mark "Sezam" Schwarzer stále zůstával zavřený.

A kouzelnou formulku nevyslovili ani deset minut před koncem Jones s Cissém. Jones neuspěl zpoza obránce, Cissé zase z dorážky. V závěru poločasu už jen tak probudil zbraně Clint Dempsey, jenomže i on měl střelného prachu pramálo. První poločas skončil na Stadium of Light, jak se již stalo tradicí, bez branek.

Začátek druhého poločasu nabídl krásný fotbal nahoru - dolů. Ačkoliv se hrál pěkný kombinační fotbal, během prvních deseti minut byla nebezpečnou jen hlavička Zamory. Když už se sudí chystal zapískat faul na Reida, Cissé vystřelil a Schwarzer míč vyrazil pouze před sebe, tam doběhl Kenwyne Jones a v 55. minutě otevřel skóre zápasu. Černé Kočky tedy poprvé v zápase gólově vystrčily drápky a po vstřeleném gólu jim navíc narostla i křídla.

O další gólový zářez se krátce nato pokoušel Bardsley, jenomže ránu nasměroval dva metry vedle levé tyče. Fulham byl bezradný a pokračoval v duchu prvního poločasu - rány z dálky ale stále úspěch nepřinášely. Naopak Sunderland prostřednictvím Malbranqua opět ohrozil Schwarzera, jenomže tomu už tentokrát míč nevypadl.

První výraznější otřes zažila branka gólmana Fulopa v 68. minutě, jenomže Dempsey z bezprostřední blízkosti trefil míč vysoko nad. Na druhé straně nepochodil ani Malbranque, ten ale trefil Schwarzera do hrudi.V závěru zápasu převážně diktoval tempo Fulham, jenomže akce končily na důslednosti zadáků SAFC. Po jedné z takových akcí šel Jones do protiútoku, Schwarzer však naděje Cottagers podržel. Ani závěrečný nápor Londýňanů však nezabránil jejich prohře.

Góly: 8. Aaron Lennon, 21. Jermain Defoe, 25. Michael Dawson - 57. James Beattie

Utkání mezi Tottenhamem a Stoke City má jasného vítěze. Domácím se podařilo vstřelit tři rychlé branky, čímž soupeře srazili do kolen. Potters se nakonec podařilo ve druhém poločase snížit, ale na nic víc než jednu branku se nezmohli a odjíždí s nepořízenou.

Poprvé prověřil obranu Stoke Luka Modrič, jenž se do ní po pár minutách vřítil, ale akci nakonec zakončil nepřesně, takže Sorensen nemusel zasahovat. Tottenham měl skvělý vstup do zápasu, což potvrdil po osmi minutách. Didier Zokora přistrčil míč doleva na Lennona, jenž si míč vzal do své moci a rozběhl se přímo na branku. Tím zaskočil obránce Stoke, kteří ho nechali volně projít a Lennon pak již bezpečně zakončil - 1:0.

Poté přišla pasáž nemastných a neslaných útočných akcí, které buď skončily již v samém zárodku, nebo jejich zakončení nebylo dostatečně přesné a razantní. Vše změnila 21. minuta, kdy Spurs předvedli skvělou akci, na jejímž konci byl Jermain Defoe. Modrič si vyměnil na jeden dotek míč s Pavljučenkem, který našel Defoeho a ten již neměl se zakončením problém - 2:0.

Na White Hart Lane neuběhly ani dvě minuty a po centru Luky Modriče se stoper Dawson radoval ze třetí branky Kohoutů. Za další dvě minuty znovu dobře zapracoval Bentley, jenž měl prsty i ve třetí brance a vybojoval pro domácí roh. Ten sice hosté odvrátili, ale pouze k Bentleymu, jenž na druhý pokus našel ve vápně Defoeho, jehož pokus z brankové čáry vykopával Wilkinson. Pět minut před koncem prvního dějství měl Tottenham po spolupráci Lennona s Modričem šanci na vstřelení další branky, ale Čorluka nevyužil zaváhání obránců Stoke a střelou gólmana neohrozil.

Manažerovi Stoke Tony Pulisovi se vývoj utkání zřetelně nezamlouval a hned v prvních minutách druhého poločasu využil všechna svá střídání. Změny však příliš nepomáhaly, když po většinu času držel míč na svých kopačkách Tottenham. V 57. minutě ovšem jako blesk z čistého nebe udeřil James Beattie, jenž využil přihrávky Delapa a snížil na 1:3 z pohledu Stoke.

Potters po vstřelené brance trochu ožili, ale žádnou další šanci si , z níž by mohli vstřelit branku, si nevytvořili. Hra již poté neměla takový spád a šance skoro nepřicházely. Pět minut před koncem měl po Delapově centru jednu z mála Cresswell, ale hlavičkou míč poslal vedle. Nic víc se již na White Hart Lane udát nestihlo a Tottenham tak s přehledem porazil Stoke 3:1.

Góly: 21. Emile Heskey

První zápas, první střela, první gól. Hvězdná vizitka nového hráče Villans, Emila Heskeyho, rozhodla o těsném vítězství jeho týmu. Portsmouth po přestávce předváděl výtečný fotbal, soupeř se mu ovšem rovnal skvělou obranou, která měla oporu i v dobře chytajícím Friedelovi. Aston Villa se tedy prozatím dostala před čtvrtou Chelsea, Portsmouth prohrál doma potřetí v řadě a blíží se sestupovým vodám.

Oba týmy sázely především na pečlivou silovou obranu, hra se tak někdy zbytečně kouskovala. Dlouho se tak ani hráči nedostávali do vápna. Až po čtvrthodině hry se obě mužstva dostala k prvním střelám. Nejprve Petrov z pětadvaceti metrů zahrál opačnou faleš, než bylo třeba. Na druhé straně střílel lépe Mullins, jehož zblokovaný pokus branku o necelý metr minul.

Vážná šance přišla ve 21. minutě. Nejprve vyhrál hlavičkový souboj Heskey nad Campbellem, následně i Agbonlahor nad Distinem, díky čemuž se debutující útočník uvolnil na vápně a střelou bez přípravy přesně k tyči překonal Jamese. Po čtyřech minutách zkoušel srovnat zpoza obránců Crouch, ale nepříjemnou ranou po zemi našel pouze náruč Friedela.

Hra stále byla velmi vyrovnaná - Pompeys byli po inkasovaném gólu otřesení, přesto se srdnatě snažili vyrovnat. Blízko tomu byl deset minut před koncem první půle Mullins. Belhadj našel překvapivou přihrávkou naprosto volného Pennanta, který z kraje vápna centroval na penaltu, kde z voleje střílela nová posila z West Hamu, míč však břevno těsně přeletěl. Kdyby balon do brány směřoval, s velkou pravděpodobností by skončil v síti, Kanu totiž velmi šikovně stínil před Friedelem.

Na druhé straně se o nebezpečí staral Milner. Jednou stačili obránci odvrátit na roh, po druhé střílený centr musel vyrážet James. Blízko svému druhému gólu byl i ostře sledovaný Heskey, když z malého vápna střílel z otočky pouze do boční sítě. A Aston Villa ve snaze vstřelit pojišťující gól nepřestávala. Po padesátimetrovém sprintu mířil Agbonlahor z blízka velmi nepřesně.

Nepříjemný závěrečný tlak těžce nesl Belhadj a mohl děkovat rozhodčímu, že po zbytečném a surovém podkopnutí Gardnera, jehož jednoznačně nestíhal, viděl pouze žlutý kartonek. A právě domácí záložník mohl v počátku nastaveného času vrátit zápasu nerozhodný výsledek. Prudký half-volej ovšem nedokázal dostatečně sklopit a míč branku přelétl.

V první půlminutě se obrana hostů nestačila ani rozkoukat a už se neúspěšně hrnul do šance Crouch. Jenže rozhozená defenzíva nedokázala míč odvrátit a k do nebezpečné pozice se dostal Pennant, který naštěstí pro Villans nevyslal žádnou prudkou střelu a brankář Friedel si ji tak v klidu pohlídal. Stejný střelec to zkoušel o poznání lépe v 50. minutě, ale i tentokrát měl navrch brankář Aston Villy, který míč směřující pod břevno vyrazil.

Horlivé tempo znamenalo brejkové možnosti pro vedoucí tým, blíže gólu ovšem byli opět domácí. Kanu chytře sklepnul pro Belhadja, ten však zpoza vápna mířil metr vedle. Obrovskou šanci měl také Crouch. Nejprve napálil míč do padajícího Daviese, Pennant mu následně míč vrátil před odkrytou branku, ale míč z první letěl nad.

Výkon Portsmouthu byl opravdu skvělý a často připomínal hru Aston Villy proti Arsenalu - herní převaha vedoucí ke gólovým příležitostem, které zůstavaly nevyužity. V 70. minutě zahrál Cuellar zřetelně rukou u postranní čáry, přesto se pomezní rozhodl pro aut ve prospěch hostů. To značně rozčílilo Belhadja a jeho zbrklý sprint proti asistentovi rozhodčího znamenal druhou žlutou kartu a předčasný odchod do sprch. Prakticky okamžitě toho mohl využít Milner, k němuž se odrazil míč po souboji Heskeyho s Jamesem. Pohotová střela směrem k odkryté brance ovšem nebyla dostatečně přesná.

V další příležitosti nejspíše rozhodnout utkání se ocitl Davies po stadnardce Barryho, ale nevyužil své volnosti a hlavičkoval vysoko. Po aklimatizaci ovšem opět převzali vládu na hřišti Pompeys a na míle šel cítit gól při šanci Utaky, který pohybem těla oklamal postupně tři hráče, až se dostal před Friedela, který mu na poslední chvíli sebral míč zpod nohou. To ovšem bylo vše a Aston Villa si díky skvělé obraně pohlídala své šesté vítězství v řadě na hřišti soupeře a tím prodloužila sérii zápasů bez proher na úctyhodné číslo 11.

Góly: 22. Dimitar Berbatov, 44. Carlos Tévez, 60. Nemanja Vidić, 65. Cristiano Ronaldo, 73. Cristiano Ronaldo

O triu Berbatov-Giggs-Tevéz se bude defenzivní linii West Bromwiche zdát asi ještě hodně dlouho. Tito borci ji totiž při dnešním večeru spolu se spolehlivým zakončovatelem Ronaldem rozebrali doslova na šroubky, i když jim k tomu vydatně dopomohlo přísné vyloučení Robinsona krátce před přestávkou.

Rozhodně nelze říct, že by s počátečním hvizdem rozhodčího zalezli domácí fotbalisté na hranici své šestnáctky a úpěnlivě střežili její prostor. Ba naopak - na giganta se vrhli s pořádnou vervou a zejména mladík Simpson co chvíli větral jeho obranu. Jednou si v šesté minutě počíhal na Nevilleovo zaváhání a jeho následný tečovaný pokus prosvištěl jen těsně vedle bližší tyče.

Krátce předtím zase za van der Sara zaskakoval na brankové čáře Carrick. Avšak na druhé straně také nebylo zrovna ticho po pěšince. Po chvíli se míč dostal uvnitř pokutového území k Parkovi, jenž z otočky vypálil jen přímo do Carsonovy náruče. V minutě jedenácté dal zase Tevezův důraz možnost Berbatovovi otevřít skóre, ale Carson byl včas na zemi a ani přehodit se nenechal.

Po tak strhujícím začátku obě strany mírně slevily, ale to jen zdánlivě. Manchester pomalu začínal určovat tempo, West Bromwich nebezpečně hrozil z protiútoků. Příliš šancí se v těchto chvílích sice nerodilo, zato ta s gólovou tečkou z 22. minuty stála opravdu za to. Berbatov si na hraně šestnáctky narazil s Carrickem, ten mu ihned s nevídaným citem míč vrátil a bulharský forvard se nemohl mýlit - 0:1. Zato Tevez o pár okamžiků tak přesnou mušku neměl. Ronaldo utekl po levé straně a na přední tyč naservíroval argentinskému útočníkovi balon, jímž se nepohrdá, Tevez ho však netrefil ideálně a o kousek minul.

Baggies jako by inkasovaná branka poněkud přistřihla křídla a United s chutí útočili dál. Ve 33. minutě se kupříkladu šikovně středem protáhl Giggs, aby vzápětí narýsoval ukázkovou kolmicí pro Ronalda. Ten sice přehodil vyběhnuvšího Carsona, svůj pokus však neposlal ideálním směrem. Domácí na ojedinělém výletu směrem vpřed mohli být k vidění opět ve 39. minutě. Ovšem po zvládnutém hlavičkovém souboji Simpsona si Zuiverloon nezpracoval míč ideálně na prsou a následně vypálil hodně nepřesně. Ještě větší šok však měl teprve přijít.

Nečekané rozhodnutí sudího ze 40. minuty de facto připravilo West Brom o nějaké větší šance na bodový zisk. Zdánlivě nevinný skluz Robinsona s Parkem na balon odnesl velmi nepěkně druhý jmenovaný borec. Možná i jeho vehementní svíjení se na zemi pak dohnalo pana Stylese, aby sáhl do kapsičky pro červený kartonek. Poněkud překvapivé a přísné rozhodnutí. Nicméně ať vyloučení být mělo, nebo ne, trest na sebe nenechal dlouho čekat. Carson ve 44. minutě neudržel v rukavicích centr Giggse ze standardní situace a Tevez měl velmi snadnou úlohu. Baggies se ještě snažili reklamovat faul Vidiče, ten v tom byl však úplně nevinně.

Druhé dějství začalo celkem zvolna, až vyvrcholilo v 51. minutě v trestuhodný faul Garyho Nevillea na hranici velkého vápna. Brunt však levačkou prudce vypálil těsně nad. West Brom pokračovalo. V 58. minutě nádherně zakombinovalo na jeden dotek, Donk si doběhl z vlastní poloviny pro milimetrovou uličku od spoluhráče a svůj dělový projektil opřel do přední tyče. Van der Sar byl bezmocný.

Stejně jako Carson o pár okamžiků později. Přesně po hodině hry zahrával rohový kop Giggs. Nasměroval ho přesně tak, aby brankář nemohl vyběhnout a vyboxovat míč do bezpečí, a Vidič se soupeřem v zádech na přední tyči neomylně uklidil balon do sítě.

To však ještě nebylo ze strany United zdaleka vše. V 65. minutě vystřihl Tevez geniální kolmici pro Giggse, který v úniku ještě sondoval situaci okolo a předložil na zlatém podnosu míč pro Ronalda. Ten s chladnou hlavou uspěl. Zbývalo dvacet minut do konce, když zase Carrick našel na hraně šestnáctky zády k brance Teveze, ten si odstavil soupeře a ve vhodnou chvíli přihrál zpět anglickému středopolaři. Jenže ten ihned bez přípravy vypálil křížem a nepřesně.

To však nebránilo Manchesteru v cíli naprosto zničit svého soka, už tak odevzdaného. V 73. minutě si na dlouhý míč počíhal na hranici ofsajdové pasti Berbatov, potáhl balon do středu hřiště, odkud v pravý čas vyprodukoval další z geniálních kolmic a Ronaldo celé hraniční akci nasadil korunu, když po zemi propálil Carsona přímo mezi nohama.

Zbytek zápasu už se dohrával spíše z povinnosti. Přesto na jedné straně stojí za zmínku nepřesná hlavička Pelého po rohu z 85. minuty, na opačném konci hřiště zase ochozy nadchla individuální akce Teveze, přesně a razantně zakončená, ovšem také bravurně chycená Carsonem. V úplném závěru utkání ještě Koren přestřelil z nebezpečné vzdálenosti, když zahrával standardní situaci po faulu Carricka, a tak se van der Sar může těšit z překonání Čechova rekordu v délce trvání neprůstřelnosti v Premier League.

Góly: 58. Salomon Kalou, 81. Salomon Kalou

Atmosféra v Chelsea určitě není nijak moc pohodová, a proto věřili svěřenci trenéra Scolariho, že jí dokáži zlepšit v dnešním zápase s Middlesbrough. A povedlo se. Po dvou gólech Kaloua zvítězili 2:0.

Blues vstupovali do tohoto zápasu jako jasný favorit. Middlesbrough nemělo dělat žádné velké problémy, vždyť patří mezi nejhorší celky soutěže a v současnosti se rozhodně nepyšní nijak blýskavou formou. To se nakonec také potvrdilo. V první půli sahala po gólu jen Chelsea. Soupeř si žádné gólovky vytvořit nedokázal.

Jako první měl úspěšný zásah na kopačkách Salomon Kalou, jenž se dokázal zbavit hostujících obránců, ale v rozhodující moment mu utekl míč a brankáře Turnbulla tak tedy nijak výrazně neohrozil. Krátce na to selhal v zakončení také Ashley Cole. V ještě vyloženější příležitosti hlavou mířil vedle a odmítl tak příležitost na vstřelení branky. V 17. minutě vybojovala Chelsea přímý kop ze zajímavého místa. Zhruba 22 metrů od brány Middlesbrough si postavil míč zkušený Michael Ballack a tvrdou střelou zaměstnal Rosse Turnbulla. Ten měl co dělat, aby dokázal míč vyrazit pryč.

Domácí středopolař se mohl prosadit i o pár okamžiků později, jenže nedokázal míč do brány propasírovat. Chelsea hrála v prvním poločase velmi trpělivě a snažila se najít recept na obránu Boro, které bezgólový stav maximálně vyhovoval. V 36. minutě mohl rozvlnit síť po rohovém kopu Lamparda Kalou, ale v zakončení opět selhal.

Jak se očekávalo, záložníka Florenta Maloudu nahradil pro druhý poločas útočník Didier Drogba. Skóre se mohlo měnit konečně v 53. minutě. Smolař Salomon Kalou ale hlavou poslal míč v jasné tutovce opět nad. O pět minut na to se už ale i na něj usmálo štěstí. Míč za záda gólmana Turnbulla dokázal konečně dostat, a tak mohla na stadiónu Stamford Bridge propuknout velká euforie.

Hostující trenér Southgate se rozhodnul pro oživení hry svého celku a v 63. minutě poslat na hřiště čerstvé síly. Kinga nahradil Alves, záložníka Shawkyho pro změnu Tuncay Sanli. Middlesbrough to ovšem nijak výrazně nepomohlo. Naopak málem opět inkasovalo. Anelka výtečně našel Lamparda, jenže ten nedokázal Turnbulla nijak výrazně ohrozit. Druhý gól si mohl na konto připsat také Kalou, avšak uklouzl a k zakončení se nedostal. V 81. minutě se po rohovém kopu Lamparda ovšem prosadil a rozhodl tak tento duel.

Góly: 17. Shaun Wright-Phillips, 77. Craig Bellamy - 81. Andrew Carroll

Manchester City opět potvrdil, že je jeho forma zpět. Dnes to odnesl Newcastl United, který odjíždí s prohrou 1:2.

Kouč Hughes se rozhodl dát šanci v dnešním zápase všem svým drahým posilám. Na hřišti se tak objevil jak útočník Bellamy, tak i středopolař De Jong a také levonohý obránce Bridge. Manchester letos patří mezi nejlépe střílející celky soutěže, na Newcastle ale nijak nebezpečně nevletěl a úvodní minuty se oba celky spíše jen vzájemně oťukávaly.

Domácí fotbalisté drželi mnohem častěji míč na svých kopačkách, ale k pořádné šanci se stále ne a ne dostat. Až ve 12. minutě dostal záložník Robinho slušnou příležitost, jak ohrozit bránu Harpera. Střelu z přímého kopu z hranice pokutového území ale poslal mimo území tři tyčí. O pět minut později to už ale vyšlo. Zabaleta našel záložníka Wright-Phillipse, a ten poslal zhruba z pěti metrů míč do sítě Newcastlu.

Pro hosty začal zápas skutečně velmi špatně. Zanedlouho totiž odkulhal ze hřiště kanonýr Owen a byl nahrazen Jónasem Gutierrezem. Citizens vypadali po vstřeleném gólu v obrovské pohodě. Kontrolovali míč, který Newcastlu téměř nepůjčovali, a spřádali plány, jak jej podruhé v utkání poslat za záda Harpera. To se jim už ale do přestávky nepovedlo.

Na City of Manchester Stadium se toho po změně stran moc nedělo. O pohlednou akci se pokoušeli v 60. minutě domácí Irealand s Wright-Phillipsem, ale na poslední chvíli je dokázal zastavit obránce Jose Enrique. O šest minut později Newcastle také dokázal konečně nebezpečně zahrozit. Duffův centr ale dokázal odvrátit Bridge, a proto se žádný hostující hráč k zakončení nedostal.

V 70. minutě se naopak na druhé straně probil až do pokutového území Wright-Phillips, jenž byl ale následně sražen k zemi Geremim. Rozhodčí Jones ovšem žádný faul neviděl. Hned ve svém prvním zápase se povedlo otevřít svůj gólový účet v novém působišti Craigu Bellamymu. Ten se mezi úspěšné střelce zapsal v 77. minutě, kdy bez větších problémů překonal Harpera. Newcastle se už zmohl pouze na snížení. Po přihrávce od Davida Edgara přesně zacílil Andy Caroll. To bylo ale pro dnešek vše.

Góly: 83. Mido (pen.) - 41. Yossi Benayoun

Liverpool neudržel na JJB Stadium jednobrankové vedení a v závěru se ještě musel bát o výsledek. Díky tomu klesl až na třetí místo v tabulce.

První velkou příležitost zápasu si po úvodním oťukávání připsal ve 13. minutě kapitán Reds Steven Gerrard. Jeho schovaná hlavička však pouze orazítkovala tyč. Michael Pollitt pak už zasahovat nemusel, Yossi Benayoun se k míči nedostal. K další ráně se tým z města Beatles dostal zase v sedmnácté minutě, jenomže Torres z otočky mířil vedle. Na hřišti se převážně nic nedělo, střely na branku vystřídaly souboje ve středu pole a když už se někdo odhodlal ke střele, nasměroval míč tři metry vedle branky. Po jednom z rohů se do ojedinělé šance dostali i domácí, Mido vrátil míč do pokutového území, ale Boycova hlavička neměla razanci a ani směr. Po většinu prvního poločasu se proto Wigan soustřeďoval čistě na bránění a Liverpool nemohl jeho obranou hráz stále prorazit. Nepomohlo mu k tomu ani zaváhání brankáře Latics, který po lehkém centru Aurelia neudržel míč v náručí, takže za něj vše řešil odkopem Boyce. Jenomže defenziva týmu z JJB Stadium nemohla odolávat donekonečna. Mascherano skvělou přihrávkou za obranu vybídl Benayouna, ten si obhodil Pollitta a i když trochu se štěstím z úhlu trefil prázdnou branku. Mido pak k závěru poločasu nasimuloval standardní situaci ve prospěch týmu Steva Bruce . Sám ji zahrál, zeď propálil, ale podobně si už nepočínal s houšťí těl ve velkém čtverci Josého Reiny. Konec prvního poločasu ještě ozdobila Gerrardova rána z dálky, která olízla břevno branky soupeře. Na skóre to však nic nezměnilo a do kabin se šlo za stavu 1:0 pro Liverpool.

Druhá půle začala v duchu úvodu té první. Z ospalosti JJB Stadium probudila až Aureliova padající můra z 51. minuty, s níž ale Pollitt příliš starostí neměl. Nadále se hrál nikterak záživný fotbal, světlou výjimkou byl snad jen pokus Mascherana o překvapení, který stejně skončil rohem. Po hodině a pěti minutách hry se opět připomněl izraelský záložník Benayoun. Geniálně si povodil dva obránce Wiganu, jenomže selhal v zakončení. Pak se opět hladina uklidnila až do závěru 73. minuty, kdy se Gerrard jako slepý k houslím dostal k míči a zakončil zpoza šestnáctky vedle branky. Další kaňkou této akce bylo zranění Benayouna, kterého musel vystřídat Kuyt. Čím více se zápas blížil ke svému konci, většina akcí Liverpoolu chodila přes jeho kapitána. Steven Gerrard však v jedné z akcí selhal a v následném protiútoku byla po zákroku Lucase na Koumase nařízena penalta. Míč si na značku pokutového kopu postavil Hossam Mido a poslal jej na opačnou stranu, než jakou zvolil José Reina. Perné chvilky však měly teprve přijít. V 88. minutě Riera vystřelil na vzdálenější tyč a Scharner si skoro srazil míč do sítě. Avšak mnohem krušnější chvilku si připravili na druhé straně domácí fotbalisté. Střídající Hugo Rodallega namířil přímý kop z dobrých pětadvaceti metrů míč přímo do břevna.

Góly: 61. Tim Cahill - 90+2. Robin van Persie

Gunners se sice po celých devadesát minut nesmířili se ztíženými herními podmínkami a hráli jako ospalí, přesto odváží z Liverpoolu jeden bod. Spasila je jedna povedená rána Van Persieho z 92. minuty. Do té doby hře dominoval spíše Everton.

Fotbalisty obou celků přivítal v Goodison Parku mokrý trávník a mlha, těžké podmínky se na jejich hře také dost projevovaly. Co však přesto lze bezpečně konstatovat, je fakt, že se s nástrahami nevyzpytatelného povrchu snáze seznámili domácí, Kanonýři se evidentně ani dnes dobře nevyspali. Pohled na jejich hru byl skutečně zoufalý, Toffees kombinovali daleko přesněji a s větším klidem. Přesto úvodní půlhodinka nabídla jen náznaky šancí, a to výhradně před brankou Almunii. První zajímavý okamžik zápasu však měl paradoxně na svědomí Denilson z Arsenalu, když ve 35. minutě nasměroval dalekonosnou ránu jen těsně vedle pravé tyčky brány Evertonu. To byla ovšem jediná za zmínku stojící příležitost první půle.

Z kraje druhého dějství si konečně sjednal pořádek favorizovaný Arsenal. V 51. minutě například potáhl kupředu míč Van Persie, aby posléze těsně před vstupem do pokutového území hledal spoluhráče na druhém rohu velkého vápna. K balonu se přiřítil Denilson, ovšem slabší levačkou vypálil vysoko nad. Domácí Cahill se však za pár okamžiků dostal ještě blíže gólu. Na hraně šestnáctky si prostrčil balon mezi dvěma soupeři, ale v nadějné pozici vypálil jen do boční sítě Almuniovy branky. Nicméně australský štírek si to všechno vynahradil v 61. minutě. To ho krásným centrem našel Baines, on se hravě odpoutal od Clichyho a nedal Almuniovi přesnou hlavičkou žádnou šanci. Zároveň šlo o jeho stou branku v kariéře.

Po inkasované brance se Arsenal prezentoval ve stejném duchu jako na začátku utkání. Nepřesných alibistických přihrávek bylo nepočítaně. Proto se de facto po zbytek střetnutí nedostali na dosah Howardovy svatyně, zatímco Cahill v 81. minutě zvesela zkoušel odolnost Almuniových rukavic. To bylo asi tak vše, co Everton ještě zkusil, pak už se zdálo, že mu postačí jen v klidu kontrolovat hodiny. Arsenal vypadal zcela bezmocně, ovšem pak přišel jeden povedený dlouhý míč od Diabyho a bylo všechno jinak. Ten si totiž zpracoval Van Persie a z levého rohu šestnáctky se opřel do balonu takovou silou, že ho Howard zvládl jen mírně přizvednout. V druhé minutě nastavení tak z ničeho nic holandský forvard spasil své mužstvo.

Góly: 66. Stephen Warnock, 87. Benni McCarthy - 15. Matthew Taylor, 35. Kevin Davies

Sam Allardyce proti svému bývalému týmu neuspěl a bude mít zřejmě rozpačité dojmy. Vždyť jeho Blackburn po prvním poločase prohrával 2:0, ve druhém poločase však srovnal a to ještě Benni McCarthy zahodil penaltu.

První vážnější šanci utkání měl Kevin Nolan, jenomže po volnému kopu Matthewa Taylora zůstala pro něj vrátka zavřená. Nicméně Taylor z toho nemusel být smutný, ve 14. minutě si vše zásluhou Arize Makukuly vynahradil a poslal hosty do vedení.

Wanderers se pak po ruce Samby po právu dožadovali odpískání penalty, Mike Dean však do píšťalky nezadul. Jenomže ani tentokrát nemusel Bolton dlouho smutnit. Ve 34. minutě navýšil Kevin Davies vedení. Vše začalo u Steinssona, pokračovala u Nolana, který Daviesovi připravil ideální pozici a bylo vymalováno.

Nemohoucnost Blackburn těsně před odchodem do kabin umocnil Brett Emerton, jenomže i po jeho šanci odcházel Sam Allardyce do kabiny naštvaný.

Blackburn po nástupu ze šaten dominoval na hřišti. Jenomže jak Tugay, tak i Roque Santa Cruz na Jussiho Jaaskelainena nevyzráli. V 65. minutě však pro domácí svitla naděje alespoň na bod. Warnock chytře technicky obelstil Jaaskelainena.

Finský gólman se ale vyznamenal proti penaltě Benniho McCarthyho. Nejenom ji zneškodnil, ale poradil si i s dorážkou Matthewa Andrewse. I to ale na plný bodový zisk z Ewood Parku nestačilo. Emerton odcentroval, Samba předal míč Robertsovi, ten McCarthymu, který se už nemýlil.

V závěru zápasu mohl ještě tři body na stranu Rovers strhnout Ryan Nelsen, ale oba týmy se nakonec rozešly smírně 2:2.

Góly: 33. David Di Michele, 51. Carlton Cole

West Ham bez větších problémů znovu zvítězil. Hull nejevil příliš snahy v tom Kladivářům bránit, i když brankář Duke dělal, co mohl, aby mnohokrát neinkasoval. Povedlo se, dorážkami do prázdné branky na něj vyzráli jen Di Michele s Colem, přičemž navíc chytil penaltu.

Oba celky se rozehrávaly dosti váhavě, ochozy zpočátku uspávaly nekonečnými kombinacemi na vlastní půlce, které zpravidla ústily v dlouhý nákop vpřed. Až po chvíli se začalo alespoň trochu útočit, a to takřka výhradně jen skrze křídelní prostory. V 15. minutě se poprvé o slovo přihlásil Di Michele. Když se k němu po sérii rohových kopů odrazil balon, poslal ho velmi nebezpečně na soupeřovu branku, ovšem jen do tyče. O dvě minuty později tentýž hráč svou aktivitou vybojoval další roh, po němž nepovedeně hlavičkoval Collins. Neuplynuly ani tři minutky a před brankou Hullu to vřelo znovu. Tentokráte dostal Cole míč mezi tři obránce soupeře, pod tlakem se skácel k zemi a vybojoval pro svůj tým penaltu. Spolehlivý exekutor Noble si však na 31letého novice v brance Tigers, Matta Dukea, nepřišel. Ten se hbitě vrhl na zem po své levé ruce a vyrazil balon do bezpečí.

Nicméně Hammers se stejně zanedlouho dočkali, ačkoliv jejich gólové akci opět předcházel heroický výkon neznámého borce střežícího svatyni Hullu. Ve 33. minutě si totiž Duke nejprve počíhal na Di Micheleho bombu zpoza šestnáctky, posléze zlikvidoval i pokus Colea z velmi těžkého úhlu. Ten však vyrazil pouze k dobíhajícímu Di Michelemu a pak už byl bezmocný - 1:0. Hull odpověděl hned záhy, i když jen Manuchovou hlavičkou přímo do Greena. Každopádně v těchto chvílích dominovali Kladiváři a hned to bylo znát. Ve 39. minutě se krásně uvolnil Di Michele, narazil si s Colem a zleva na bližší tyči hledal Collisona. Ten ve vyložené šanci napálil jen brankovou konstrukci. Aby toho nebylo málo, po excelentní práci Di Micheleho ještě dvě minuty před přestávkou neproměnil brejkový únik Carlton Cole. Duke nadvakrát úspěšně hasil.

Tigers v první půli příliš neútočili a jejich potenciální ofenzivní choutky Kladiváři zmrazili pro jistotu hned na začátku druhého dějství. V 50. minutě se nejprve zadáci Hullu nevypořádali s dlouhým nákopem od Illungy, přičemž si pomohli faulem. Na centr Nobleho si naběhl Di Michele, trefil tyčku a Cole pohotově dorážel. Zaznamenal tedy pátý gól v pátém po sobě jdoucím ligovém utkání. Taková skutečnost Tygry alespoň na chvíli probrala, avšak pořádně o sobě dal vědět jen střídající Bullard, když v 57. minutě z dálky nepříjemně protáhl Greena.

Závěrečné minuty zápasu ovšem patřily znovu Kladivářům. Scházelo jen dvanáct minut do konce, když se Noble zpoza šestnáctky lišácky pokoušel přelobovat vyběhnutého Dukea. Ten však včas zacouval a na míč si počkal. V 84. minutě na sebe ještě upozornil střídající Faubert, když z pravé strany velkého vápna nebezpečně vypálil. Duke se opět vyznamenal.