Ligue 1 - preview 1. kola

V roce 2018 hráči Monaca skončili na parádní druhé příčce, jenže v uplynulých dvou sezónách se jim nedařilo dle vlastních představ. Už podruhé v řadě se neúčastní evropských pohárů a podobnou blamáž nehodlají opakovat potřetí. Pod vedením nového trenéra Nika Kovače se na startu nové sezóny představí proti vždy velmi nepříjemně hrající Remeši.

Knížecí celek by vážně neměla čekat vůbec jednoduchá pořízená. Vždyť Les rouges et blancs loni inkasovali v lize jen dvacet jedna branek, o tři méně než mistr PSG, a disponovali tak vůbec nejlepší obranou! V podstatě se tak zaslouženě probojovali do předkola Evropské ligy z končeného šestého místa. O hlavní fázi budou usilovat poprvé ve své historii.

Domácí v minulém ročníku především hledali svou tvář. Marně. Mužstvo výrazněji nepomohly rozhýbat ani dvě trenérské rošády, mančaftu se nevedlo najít konzistentní výkonnost ani pod starým známým Leonardem Jardimem, ani pod Robertem Morenem. Prezident klubu Dmitrij Rybolovlev se tak nyní rozhodl angažovat právě Kovače.

Ten naposledy neprožil úplně povedené angažmá v mnichovském Bayernu. Ve Francii bude trénovat poprvé ve své kariéře a údajně intenzivně piluje francouzštinu. "Omlouvám se, že ještě nemluvím francouzsky. Snad se brzy naučím," uvedl na své první tiskové konferenci. "Monaco je skvělý klub s bohatou historií. Neměl jsem těžké rozhodování," mínil.

Monackou kabinu v letním přestupovém období opustila dlouholetá opora Kamil Glik, na jeho místo však Les Monégasques přivedli za třináct miliónů euro Axela Disasiho. Paradoxně z Remeše, proti které tak může hned zažít opravdu pikantní debut. "Budu usilovně pracovat na tom, aby Monaco vystoupalo zase na přední pozice, kam patří," ujišťoval Kovač.

ASM nehlásí ztrátu jen v podobě Glika. Například Tiemoué Bakayoko se vrátil z hostování do londýnské Chelsea, stejný osud potkal Adriena Silvu i Islama Slimaniho, jenž zamířili zpět do anglického Leicesteru City. Udržet se však zatím podařilo klíčového forvarda Wissama Ben Yeddera, ten prý každopádně měl projevit zájem monacké řady co nejrychleji opustit.

Poprvé od roku 1963 se Remeš představí v evropských pohárech. V padesátých letech prožívala své dosavadní největší úspěchy, v roce 1956 a 1959 se probojovala do finále Poháru mistrů evropských zemí, v těch dávných dobách nastupovali v remešském dresu Raymond Kopa nebo Just Fontaine. Teď by se určitě nezlobila za účast v základních skupinách.

Svěřenci trenéra Davida Guiona ale museli bedlivě sledovat finále Coupe de la Ligue a fandit na dálku PSG. Pakliže by totiž zvítězil Lyon, do Evropské ligy by prošel on. "Byla to odměna za naší tvrdou práci," mnul si ruce hostující lodivod. "Loni jsme přece porazili venku PSG, Marseille i Rennes, a to aniž bychom obdrželi branku," připomínal nejpamátnější výsledky.

Remeš sice opustil zkušený záložník Alaixys Romao, na druhou stranu kádr doplnili Thibault De Smet, Fraser Hornby, Valon Berisha a natrvalo i Anastasios Donis. Nicméně posledně jmenovaný do tohoto duelu nezasáhne, neboť si nedávno poranil kotník. Vepředu by se tak měl objevit Boulaye Dia, podporovaný ze strany Arbërem Zenelim a Mathieuem Cafarem.

Celkem tři sezóny musel strávit Lorient v Ligue 2, než se navrátil mezi francouzskou smetánku. Nutno podotknout, že ačkoli úředně nakonec opanoval druhou nejvyšší soutěž, bylo tomu po osmadvaceti odehraných kolech oproti ostatním soupeřům velmi natěsno. Že si postup nakonec zasloužil, prokáže už úvodní mač proti již dosti ostřílenému Štrasburku.

Jen o jediný bod porazil klub z Bretaňského poloostrova jiného letošního nováčka z Lens, o dva byl pak vepředu před třetím Ajacciem, které zkrátka mělo smůlu a o patro výš se nedostalo. "Jsme nesmírně šťastní. Sedmadvacetkrát z možných osmadvaceti případů jsme byli vždy na prvních dvou příčkách," připomínal fakta domácí kouč Christophe Pélissier.

Čtyřiapadesátiletý kouč má již zkušenosti s působením v Ligue 1. Po tři roky v řadě se mu dařilo udržet v ní Amiens, než právě zkraje minulého ročníku odešel právě do Lorientu. A zatímco jeho bývalý zaměstnavatel spadl, on s Les Merlus slavil. "Chtěli jsme být na hřišti až do konce. A třeba oslavit titul v Ligue 2 i s našimi fanoušky. Bohužel," pokračoval Pélissier.

Ten nebude mít k dispozici svou nejdražší letní posilu Adriana Grbice, který si nedávno poranil koleno, připravený ještě zřejmě nebude ani jiný novic Trevoh Chalobah. V sestavě by se naopak měl objevit Yoane Wissa, klíčová postava lorientské ofenzivy, který byl loni se slušnými patnácti přesnými zásahy třetím nejlepším střelcem druhé nejvyšší soutěže.

Štrasburk se sice v loňském ročníku umístil až na desátém místě, je ale potřeba říci, že si vybral také pořádnou kupu smůly. Za příčkami, zaručující evropské poháry, totiž zaostal jen o nepatrný rozdíl. V jeho kádru se přes léto opravdu nic moc nezměnilo, a tak kdyby nyní plynule navázal na své výkony, neměl by ho minout minout klidný střed tabulky.

Před pár dny Le Racing potkala nepříjemnost ohledně útočníka Leba Mothiby, jehož problémy s kolenem nakonec byly natolik vážně, že musel na operaci. Pravděpodobně tak zmešká celou podzimní část. Situace se přitom zhoršila i u brankářské jedničky Matze Selse, jenž si přetrhl achilovku, a rovněž on by se až do Vánoc neměl objevit na hrací ploše.

Je tedy dost možné, že hosté se nakonec budou muset více poohlédnout na přestupovém trhu, aby především post gólmana dostatečně kvalitně obsadili. "Jsme nachystáni, a to i přesto, že v průběhu přípravy nás desetkrát zastihl koronavirus," říkal kouč Thierry Laurey. "Musíme být proti Lorientu ostražití. Osobně nejsem vůbec nadšený, že začínáme proti nováčkovi."

Nîmes loni prožilo velmi strastiplnou sezónu. A nebýt rozhodnutí od zeleného stolu, možná by se až do posledních kol pralo o celkové přežití. Nakonec mu i konečná osmnáctá příčka stačila k finální záchraně, taková muka jako v minulém ročníku však nechtějí "Krokodýli" už nikdy zažívat. Na Brest každopádně měli v uplynulých letech velmi dobré vzpomínky.

Právě proti němu v srpnu loňského roku získali svou vůbec první a také nejvyšší výhru uplynulé sezóny, před vlastními fanoušky jim totiž vstřelili hned tři branky. Olympique přes léto přece jenom musel udělat několik změn, aby se jednoduše neopakovala nervydrásající situace ohledně holého přežití, a to jak na poli hráčském, tak na tom trenérském.

Bernard Blaquart koncem června nabídl vedení rezignaci, to jeho rozhodnutí přijalo, a protože se evidentně nechtělo ukvapit s výběrem nového kouče, nominovalo dočasně na pozici hlavního lodivoda Jéromeho Arpinona. Toho ovšem nečeká snadný start už jenom proto, že právě Nîmes postihl tvrdě největší strašák několika měsíců, a to nemoc zvaná COVID-19.

V týmu se prý objevilo hned několik nakažených hráčů, a je tak velkou otázkou, s jakou sestavou nakonec domácí na plac vyrukují. Samozřejmě že taková skutečnost hraje do karet SB29, které by mělo mít k dispozici zcela kompletní kádr, a to včetně nových posil Christopheho Hérelleho, Heriberta Tavarese, Francka Honorata i Ronaëla Pierra Gabriela.

Hostující lodivod Olivier Dall'Oglio, působící v Brestu od roku 2019, určitě uvítal, že se i nadále bude moci střídat pět hráčů. "Velmi důležité pravidlo," uvedl na začátek. "Jsem raději pro tuhle variantu. Už jen fakt, že do sestavy můžete zařadit hned dvacet hráčů, vám rozšiřuje obzory, především pro nás, pro trenéry. Budeme muset o všem daleko více přemýšlet."

Celek z Bretaňského poloostrova bude v nejvyšší soutěži působit druhým rokem v řadě. A stejně jako loni je jeho jednoznačnou prioritou udržení se v Ligue 1. "Tím, že lavička může být větší, se tým daleko více utužuje," pochvaloval si Dall'Oglio. "Někteří hráči nesou špatně, že jsou jen náhradníky. Těch jich ovšem na hrací plochu najednou může vběhnout pět."

Už čtyřikrát za sebou Brest s Nîmes prohrál, teprve podruhé se přitom oba rivalové potkají v rámci měření sil v nejvyšší soutěži. Vzájemnou bilanci hodlají Les Pirates za každou cenu vylepšit. "Nesmíme se však dostat do jakési spirály toho, že musím vždy udělat pět změn. Není přece pravidlem, že dvě střídání nemůžou fungovat lépe," zakončoval Dall'Oglio.

Když se naposledy objevilo Lens v Ligue 1, psal se rok 2015. Blízko návratu do nejvyšší soutěže bylo v červnu loňského roku, jenže tehdy nezvládlo baráž proti Dijonu. Až konečná druhá příčka v rámci minulého ročníku druhé ligy ho posunula dopředu. Na začátek ho nečeká vůbec snadná zkouška, představí se totiž na jihu Francie na půdě ambiciózního Nice.

OGCN urvalo v předchozí sezóně parádní páté místo, a získalo tak jistotu základních skupin Evropské ligy, které si zahraje v říjnu. I v nynějším ročníku by mělo usilovat znovu o přední pozice, ostatně s jiným scénářem relativně nedávný nový vlastník, britská společnost Ineos, ani nepočítá. U kormidla i nadále zůstal Patrick Vieira, jenž v klubu působí od roku 2018.

Rony Lopes, Robson Bambu, Hassane Kamara či Amine Gouiri, to je asi výčet těch nejzvučnějších posil, které se povedlo Nice už během července přivést do svých řad. A příchod prvně jmenovaného si Vieira nemohl vynachválit. "Byl první na tréninku, odcházel z něho jako poslední. On miluje fotbal. Pro úspěch udělá vždy maximum," mnul si ruce.

Domácí se čerstvě budou muset vypořádat se dvěma pro veřejnost neznámými absencemi, dva hráče totiž aktuálně postihla nemoc COVID-19. Údajně by se pak na hřišti nemusel představit Wylan Cyprien, pro něhož Lens představuje bývalého zaměstnavatele. "Máme velmi mladý tým, který potřebuje více soudržnosti," říkal Julien Fournier, sportovní ředitel Nice.

Celkově byl Vieira s přípravným obdobím spokojený. A věří, že jeho tým potvrdí roli favorita proti nynějšímu nováčkovi. "Důležité je mít v kabině hráče, kteří odpovídají naší filozofii," pokračoval. "Cílem bylo co nejvíce vymýtit jejich slabiny. Máme technickou kvalitu na posledních třiceti metrech, jsme agresivní a zkušenější. Tedy vše, co je potřeba k práci."

Hosté zřejmě budou postrádat Jonathana Clausse, jenž byl prý nedávno rovněž pozitivně testovaný na koronavirus, jinak by měl mít trenér Franck Haise k dispozici kompletní kádr. "Nevím, jakou budeme mít sezónu," prozrazoval lodivod Sang et Or. "Můžeme prožít stejně obtížná období, já ale pevně doufám, že si povedeme dobře, dle našich představ," dodal.

Lens myslí na záchranu evidentně velmi vážně. Jinak by přece nevysázelo hned deset miliónů euro za Seka Fofanu nebo šest za Ignatiuse Ganaga. Je pak otázkou, jestli Haise, který před přerušením soutěže stihl jakožto náhradník za Philippeho Montaniera odkoučovat pouhé dva zápasy, zůstane u kormidla napevno. Zatím je totiž rolí hlavního kouče spíše nepolíbený.

Oba celky se před přerušením loňské sezóny nakonec ocitly v dolní polovině tabulky, přičemž se jim povedlo udržet prvoligovou příslušnost, a o tu budou usilovat především také v nynějším ročníku. Dijon se v nejvyšší soutěži zachránil již počtvrté v řadě, Angers bude působit v Ligue 1 již pošesté za sebou, mohlo by však přece zaútočit i na vyšší příčky.

Už několikrát byli Les Scoïstes blízko tomu, že by dokonce mohli proklouznout do evropských pohárů, jenže následně si neuměli nikdy zachovat konzistentní výkonnost, aby svou pouť úspěšně dokončili. Jejich dosavadním nejlepším umístěním je tak to z roku 2016, tehdy skončili jakožto nováček devátí. Proti Dijonu jsou pasováni do role mírného favorita.

U kormidla celku z bretaňského poloostrova zůstává i nadále Stéphane Moulin, jenž u Angers působí nepřetržitě od roku 2005. Šest let vedl jeho rezervu, pak nastoupil k áčku. A drží se na pozici hlavního kouče už devět let v kuse. Kádr přes léto nedoznal nějakých zásadních změn, největší sumu vyplatil klub za brankáře Paula Bernardoniho, jenž patřil dosud Bordeaux.

Co se absencí na straně Angers týče, chybět bude pouze Rayan Aït Nouri, který byl nedávno pozitivně testovaný na nemoc COVID-19. I tak se vlastně očekává, že francouzský záložník s alžírskými kořeny kabinu stejně opustí, takže Moulin by měl nasadit prakticky nejsilnější možnou sestavu, a to včetně ofenzivních opor Rachida Aliouiho i Stéphaneho Bahokena.

Předloni se Dijon zachránil s vypětím všech sil až v dodatečné baráži, v minulé sezóně obsadil finální šestnácté místo. Podobně jako u Angers se ani v Burgundsku tolik na hráčských postech nezměnilo. Odešli obránci Nayef Aguerd či Mickaël Alphonse, na hostování každopádně dorazili Pape Cheikh z Lyonu a mladík Éric Ebimbe z PSG.

Celkem 168 dní, tak dlouho domácí neprožili atmosféru soutěžního utkání. A dijonský záložník Didier Ibrahim N'Dong se na start nového ročníku nesmírně těší. "Konečně o něco budeme hrát," ulevil si. "Už se nemůžeme dočkat. Jsme každopádně připraveni uzmout všechny body. Pro nás bude, ostatně jako každý rok, důležité hrát dobře doma," dodal.

Sovy se nebudou moci spolehnout na služby důležitého článku základní sestavy Júlia Tavarese, jenž nedávno utrpěl svalová zranění a mimo hru bude tři týdny. Fit nejsou ani Senou Coulibaly a Mama Baldé. "Doma už jsme v lize neprohráli dvanáctkrát za sebou. Musíme najít správnou pohodu, abychom svou sérii neztratili," zakončoval N'Dong.

Rennes zaznamenalo v loňské sezóně doslova snové umístění. Nutno však podotknout, že jeho konečná třetí příčka vypovídala o jeho velmi dobrých výkonech jen částečně, neboť Ligue 1 byla kvůli pandemii koronaviru přerušená a nakonec nedohrána. Na startu nového ročníku se představí na půdě Lille, které za svým sokem zaostalo o jeden jediný bod.

Třetí pozice představovala ve francouzské nejvyšší soutěži nakonec strategickou metu, protože díky tomu, že aktuální finalisté Evropské ligy z Interu a Sevilly se probojovali do základních skupin Ligy mistrů napřímo z vlastní ligy, získal bretaňský klub účast v hlavní fázi milionářské soutěže rovněž automaticky. V novodobé historii se v ní ještě nikdy neobjevil.

Když v roce 2019 na úkor francouzského giganta z PSG urvalo Rennes cennou trofej z Coupe de France, ukončilo své skoro padesátileté čekání na jakýkoli triumf. Jen zhruba o rok později přitom dokázalo vybojovat kvalifikaci do nejprestižnější fotbalové klubové soutěže světa. Ačkoli zásluhou deseti neodehraných kol urvalo finální postup do Ligy mistrů úředně.

V době, kdy se SRFC pralo na začátku minulé sezóny, urvalo tři vítězství v řadě. Vůbec by se nezlobilo za podobný start ani nyní, a to právě před říjnovou poutí evropskými poháry. "Co letos zažijeme, bude něco magického, něco jedinečného," rozplýval se hostující kouč Julien Stéphan. "Potřebujeme mít mužstvo, které bude dostatečně silné a kvalitní," uváděl.

Že Rennes nechce být v podzimní části ročníku jen nějakým týmem do počtu, dokazuje i ta skutečnost, že klíčové osobnosti M'Baye Niang a talentovaný Eduardo Camavinga zůstaly v týmu. A to i přes zájem angažovat ony dva jinými věhlasnými kluby. "Budeme hrát prakticky každé tři dny. Kalendář bude navíc podivný," připomínal jasná fakta Stéphan.

Roazhon Park do toho přivítal taktéž nové posily. Nayef Aguerd za nějakých pět miliónů euro dorazil z Dijonu, Martin Terrier přišel z Lyonu za dvanáct miliónů. Změny nepoznal jenom hráčský kádr. Novým prezidentem klubu se stal Nicolas Holveck, jenž dříve působil v Monacu, novým náborovým manažerem byl zvolen Florian Maurice, bývalý Lyoňan.

Ani Lille si vyloženě nemohlo stěžovat, že vedení francouzských profesionálních soutěží zrušilo minulý ročník. Po osmadvaceti odehraných zápasech totiž skončilo na čtvrté příčce, a tudíž si zahraje v říjnu hlavní fázi Evropské ligy. Vypořádat se každopádně musí co nejdřív s odchodem Victora Osimhena, svého dnes již bývalého prvotního ofenzivního tahouna.

Nigerijský útočník, jenž loni za LOSC zaznamenal úctyhodných osmnáct branek, odešel za několik desítek miliónů euro do italské Neapole. Nicméně Luis Campos, mající na starosti klubové transfery, přivedl za nemalý peníz Jonathana Davida a také Svena Botmana, přičemž zadarmo získal z istanbulského Besiktase více než ostříleného forvarda Buraka Yilmaze.

Dogy ve finále stejně mrzelo, že byly loni jen o kousek horší než Rennes. "Postoupilo do Ligy mistrů na úkor nás. Byli jsme frustrovaní," přiznával domácí stratég Christophe Galtier. "Čeká nás obtížný vstup. Budeme muset být dynamičtí. Loni jsme zkraje padli s Amiensem i Remeší, takto teď body ztrácet nesmíme. Musíme se ujistit, že urveme dobrý výsledek."

Francouzská nejvyšší soutěž je zpět, a to po dlouhých 166 dnech! Epidemie způsobená nemocí koronaviru znemožnila dohrát loňský ročník Ligue 1, v němž se mistrem úředně stalo PSG, nová sezóna každopádně odstartuje zajímavým Derby de l'Atlantique. Bordeaux i Nantes navíc bezpochyby hodlají vylepšit své minulé nevalné postavení v tabulce.

Zápas mezi Lille a Lyonem zkraje března nabídl vůbec poslední ligové měření sil. Od té doby se v rámci soutěžního klání ve Francii dohrávaly jen finále Coupe de France a Coupe de la Ligue, který byl mimochodem pro letošek vyřazen z programu profesionálního fotbalového dění úplně. Všechny francouzské celky tak skoro čtyřiadvacet týdnů vyhlížely návrat.

A toho se nejdříve dočkají Les Girondins a Les Canaris, kteří po březnovém přerušení Ligue 1 skončili v konečném pořadí jen v dolní polovině tabulky. Rozhodně by oba kluby chtěly bojovat o pozice zaručující evropské poháry. V tomhle derby se přitom lépe daří v posledních letech domácím, kteří svého soka v uplynulých pěti případech skolili hned čtyřikrát.

Bordeauxský stratég Jean-Louis Gasset by byl v úvodním kole velmi rád, kdyby se jeho svěřenci inspirovali výkony PSG v Lize mistrů. V ní pařížský gigant bude bojovat v nedělním finále o celkový triumf. "Řekl jsem svým hráčům, že se potřebují soustředit a pracovat na svých ambicích už od začátku. Musíme se dostat do starých kolejí," vyzýval svou kabinu.

On, podobně jako většina celé země, sleduje aktuální pouť v Lize mistrů velmi bedlivě. Mezi čtyřkou nejlepších byl totiž ještě donedávna i Lyon. "Kdyby vám někdo tvrdil, že Maxim Choupo-Moting pošle PSG do semifinále, asi byste tomu nevěřili. Ale jen takové momenty přináší fotbal," připomínal Gasset čtvrtfinálové střetnutí Pařížanů s italskou Atalantou.

Domácí lodivod není u Bordeaux nikterak dlouho. Teprve před několika dny byl zvolen jako náhrada za Paula Sousu, jenž opustil FCGdB už zkraje července. Vedení zkrátka potřebovalo nový impuls a Gasset by mohl být tou správnou volbou. Když třeba v roce 2017 přebíral otěže v St. Étienne, tým parádně nastartoval a v dalším období s ním skončil na čtvrtém místě.

Prostředí Bordeaux velmi dobře zná, v roce 2009 s ním vyhrál ligový titul coby asistent trenéra Laurenta Blanca. "V uplynulých šesti týdnech bylo mužstvo jaksi traumatizováno. Když jsem se s ním setkal, bylo podrážděné," přiznával Gasset. "Hráči byli trochu unavení, a povídal jsem jim, že fotbal je prostě divný. A že jsme možná na pokraji vydařené sezóny."

Nantes nečeká vůbec snadný začátek. A to z toho důvodu, že právě jeho kádr postihl aktuální největší světový strašák. COVID-19 zastihl novou posilu Jeana-Charlese Castelletta, Denise Petriče, Abdoulayeho Tourého i Mehdiho Abeida, kteří tak do hry určitě nezasáhnou, a zranění jsou mimochodem též Renaud Emond, Anthony Limbombe a Molla Wagué.

I v okleštěnější sestavě díky těmto absencím se Kanárkům podařilo aspoň zvládnout generálku na tento mač a skolili Le Havre. "Neměli bychom se za náš výkon stydět, i když nám několik chlapů chybělo," uvedl hostující kouč Christian Gourcuff. "Nemohli jsme příliš experimentovat v posledním přáteláku. Připravovali jsme se hlavně na tohle utkání," dodal.