Portugalské okénko (19.) - souhrn

Góly: 29. Jackson Martínez, 40. Ricardo Quaresma (pen.), 44. Ricardo Quaresma, 46. Héctor Herrera, 83. Cristian Tello

Porto nebylo před utkáním s Pacosem Ferreira ve zrovna pohodlné pozici - jakákoliv ztráta bodů by totiž znamenala pád na třetí místo v neprospěch Sportingu. Svěřenci kouče Julena Lopeteguie se však se svým sokem vůbec nepárali a po jasné výhře 5:0 nadále sní o zázraku v podobě titulu..

Čtyři z pěti branek přitom padly v krátkém období mezi 29. a 47. minutou, kdy se trefili postupně Jackson Martínez, dvakrát Ricardo Quaresma a Héctor Herrera. Finální trefu následně přidal sedm minut před koncem Cristian Tello, zatímco hosté nejenže nezaznamenali ani čestný úspěch (a vlastně ani žádné skutečné nebezpečí), ale navíc museli dohrávat v deseti poté, co se vykartoval Romeu.

Dragoes sice stále mají v živé paměti domácí klopýtnutí s Benfikou a fiasko na Madeiře, kromě těchto dvou proher jsou ale letos prakticky nezastavitelní - alespoň co se výsledků týče. Dnes se jasně ukázalo, že kvalitativní rozdíl mezi portugalskou elitou a zbytkem tabulky je zkrátka opravdu znatelný. Porto se do první šance dostalo už v osmé minutě, kapitána Jacksona však vychytal skvělý Defendi a netrefil se ani dorážející Tello.

První průlom tak přišel až po necelé půlhodině hry: Alex Sandro vymyslel pas na Jacksona, který si tentokrát v další šanci poradil už lépe, propasíroval míč do sítě a poslal domácí do zaslouženého vedení. Nutno dodat, že Defendi si při této brance "odčinil" svůj předcházející skvělý zákrok. Martineze bylo dnes plné hřiště; byl to právě on, kdo ve 38. minutě upadl ve vápně k zemi (po souboji s Hélderem Lopesem) a daroval tak favoritovi výhodu penalty. K jejímu rozehrání se postavil Quaresma a zdvojnásobil vedení.

Ještě do poločasu pak Draci přidali třetí trefu, tentokrát už mnohem atraktivnějším způsobem - Quaresmova šajtle nasměrovala balon do břevna, odkud se odrazil za čáru. Veterán domácí zálohy tak ukázal, že to "v noze" stále má; jeho druhý gól byl fotbalovou nádherou. To Jacksonův průnik ze 47. minuty uspěl prostě proto, že mohutný Kolumbijec smetl obránce z cesty jako nepohodlné kužely; následně stačilo předkládat Herrerovi k dorážce před odkrytou bránou. 4:0.

Pár vteřin po této brance ztratil Quaresma hloupě míč a Porto bylo poprvé a naposledy ve skutečném nebezpečí; Seriho rána však mířila pouze do břevna, a od té doby zápas hodně ztratil na tempu (čemuž se nelze divit, bylo již prakticky stoprocentně rozhodnuto). Vlastně další pořádné "vzrušení" přišlo až v závěrečné desetiminutovce, kdy se na dvou po sobě jdoucích zákrocích vykartoval Romeu; poslední gól zápasu následoval krátce poté, když Tello parádně zavěsil k Defendiho tyči.

Góly: 24. David Simão (pen.) - 30. Fredy Montero, 62. André Carrillo, 77. Tobias Figueiredo

Pohled na formu Sportingu v posledních měsících poměrně jasně naznačuje, že boj o Ligu mistrů je v Portugalsku definitivně uzavřen; tři nejsilnější celky jsou zkrátka pro zbytek tabulky příliš dobré. Na Arouce to Lvi neměli jednoduché, nakonec však po zásluze otočili skóre a odvážejí si výhru 3:1..

Stále tak mohou hypoteticky myslet i na titul, reálnější je ale z jejich strany boj o druhou příčku s Portem, na které momentálně ztrácejí jeden bod. Důležité je zbytečně neklopýtat, což se lisabonským zatím daří - ačkoliv dnes je domácí místy dokázali potrápit, statistika držení míče dokonce přisuzuje oběma soupeřům shodně 50%. Poté, co ve 24. minutě otevřel skóre z penalty domácí David Simao, však Sporting přitlačil a ve druhém dějství strhl vývoj utkání na svoji stranu.

Penaltová situace přišla vlastně jako blesk z čistého nebe; do té doby se hostující gólman Rui Patrício nudil, zatímco na druhé straně uruguayského gólmana Goicoecheu prověřily tvrdá Monterova rána a krátce nato nebezpečná hlavička Adriena Silvy. A ačkoliv Simaova proměněná desítka favoritův rytmus zaskočila, vyrovnáno bylo prakticky do pěti minut - Mané, jedna z výraznějších postav první půle, vymyslel další skvělý pas na Montera, a kolumbijský sniper už tentokrát přízemní ránou nezaváhal.

Krátce po změně stran pak mohl jít Sporting dokonce do vedení; Montero nyní pro změnu sklepával skvělý Carvalhův pas pro Adriena Silvu, ten však mířil těsně mimo. Nakonec si tak fanoušci vyznávající zelenobílé barvy museli počkat ještě chvíli, konkrétně do 62. minuty. Aktivní Silva narýsoval přesný pas na nabíhajícího Mária, který vrátil míč do vápna a tam už se o něj postaral tečující André Carrillo. Goicoechea neměl šanci.

Na 3:1 z pohledu hostů následně v 77. minutě zvýšil Tobiás Figueiredo poté, co jej Carrillův roh našel připraveného u bližší tyče. Domácí sice mezi těmito okamžiky působili sympatickým dojmem, skutečné nebezpečí před Patríciovou brankou ale za celou dobu nepřišlo. Naopak ještě čtvrtou trefu v Uruguaycově síti mohl přidat Martins, který ve vápně nikým nehlídán převzal centr Cédrika Soarese, nějakým záhadným způsobem se mu však podařilo přestřelit.

Sporting nakonec nezlomilo ani vyloučení Silvy, který tři minuty před koncem kopnul Roberta a uviděl druhou žlutou kartu. Lvi si i v deseti cennou výhru nakonec pohlídali a se startem do nového roku mohou být velmi spokojeni.

Góly: 23. Lima, 33. Maximiliano Pereira, 55. Jonas (pen.)

Po překvapivé prohře na půdě Paçosu Ferreira se Benfica v sobotu vrátila na výsluní v nejlepším možném stylu - skrze velice přesvědčivou výhru nad Boavistou. Na očekávané lisabonské derby se tak Orli naladili zcela ideálně...

Favorit vstoupil do zápasu pozitivně a už v sedmé minutě měl Ola John skórovat ve vyložené pozici, z níž nepovedeně loboval míč nad břevno. Něco podobného o chvíli později platilo také pro Salvia, který pro změnu závěrem úvodní čtvrthodiny totálně zpackal sólový únik na brankáře. Mika takto musel poprvé zasahovat teprve v 17. minutě proti slabé střele Pizziho.

Jasně dominující Benfica se konečně ujala vedení ve 23. minutě, když Lima hlavou šikovně navázal na ještě šikovnější lobovanou příhru od Maxiho Pereiry; načež sám pravý bek za pouhých deset minut zvyšoval na 2:0 zkušeným obstřelem bezmocného Miky.

Tahle pozice lisabonské docela logicky uklidnila. To ale pořád neudělalo ze Salvia hráče, který by si byl jistý v situacích 1 na 1, neboť argentinský křídelník právě v takové "ložence" opětovně selhal krátce před přestávkou.

Něco takového nicméně Orly nemuselo příliš mrzet. Po změně stran si Luisão klidně mohl dovolit spálit tisíciprocentní šanci a Salvio vysoko přestřelit ze zajímavého postavení, a přece se soupeř dramatu ani nepřiblížil. V 55. minutě ostatně po faulu na Samarise proměnil penaltu Jonas a v podstatě tak slabého soka definitivně popravil.