Portugalské okénko (20.) - souhrn

Góly: 40. Lazar Marković

Benfica využila hozené rukavice a po těsné výhře 1:0 nad Vitórií Guimaraes zvýšila svůj náskok na čele tabulky už na pět bodů. O triumfu rozhodl nádherným gólem v závěru první půle Lazar Marković.

Lisabonský tým je ve spektakulární formě, a vzhledem k včerejšímu šokujícího zaváhání Porta se nedalo očekávat, že by si dnešní příležitost k trháku nechal ujít; hostům nicméně slouží ke cti, že se plně podíleli na atraktivitě utkání, a byli dokonce Benfice na jejím stadionu silnějším soupeřem než letošní Sporting i Porto. Domácí však i přes sympatickou snahu Vitórie třímali otěže duelu pevně ve svých rukou. Od začátku se na tom podílel zejména Marković, který několikrát zaměstnal hostující obranu skvělými náběhy; po půlhodině hry se takto probil přes dva obránce a předložil míč Sulejmanimu, který však v tisíciprocentní šanci selhal.

Za hosty způsoboval největší potíže rychlík Moussa Maazou, který s železnou pravidelností vyhrával hlavičkové duely a vůbec byl u všeho, co dokázala Vitória směrem dopředu vyplodit. Ve 36. minutě se dostal i k pěkné střele, ale Oblak byl pozorný. O čtyři minuty později už Benfica vedla - k míči se na kraji vápna dostal Rodrigo, který načechral míč přes hostující obránce na Markoviće. Ten následně provedl něco neskutečného - nejprve dokázal z bezprostřední blízkosti přelobovat obrovskou siluetu gólmana Douglase, poté si jednoduše došel pro míč a v poklidu s ním docestoval až do sítě.

Ve druhé půli mohl vedení zvýšit tvrdou ránou Sílvio, ale Douglas se tentokrát vyznamenal a jeho pokus vytlačil skvělým zákrokem nad břevno. Škoda jen, že to byla na dlouhou dobu poslední pořádná šance - Benfica se s vedením v kapse evidentně uklidnila, dokonce natolik, že netrpěliví fanoušci začali deset minut před koncem dávat najevo svoji nespokojenost. Domácí však hráli to, co potřebovali - Guimaraes drželi spolehlivě na uzdě, stále představovali útočnou hrozbu a doslova zamkli soupeře v jeho vlastním vápně. Skvělé příležitosti ke druhé trefě měli ještě Salvio a Lima, Douglas už však další míč za svá záda nepustil.

Góly: 78. Evandro (pen.)

Už o tom nemůže být pochyb - co, se momentálně děje v Portu, nelze nazvat jinak než plnohodnotnou krizí. Obhájce titulu dnes díky Evandrově penaltě prohrál doma s Estorilem Praia (poprvé z 22 pokusů), zaznamenal tak první ligovou prohru na Dragau od sezony 2008/09, a pokud Benfica zítra doma porazí Guimaraes, bude ztrácet na čelo už sedm bodů.

Estoril nejsou žádní "nazdárci", po loňské skvělé sezoně se jim letos daří snad ještě lépe a drží se na čtvrté příčce, ale nic naplat, tohle je prostě ostuda - zvláště poté, co Porto na vlastním hřišti nedokázalo ve čtvrtek v Evropské lize porazit Frankfurt. Utkání přitom vypadalo jako letošní portská klasika - favorit tlačil, užíval si vyššího držení míče, ale v útočné fázi byl zoufale neefektivní a vypadalo, že vlastně ani nemá jasný plán. Místo jakéhokoliv důvtipu či momentu překvapení se Porto spoléhalo na formulku "dejte míč Quaresmovi a on už něco vymyslí", případně na rozhazování míčů na křídla, odkud následně létala do vápna kvanta centrů bez většího užitku.

Vzhledem k tomu, jak výrazný kvalitativní rozdíl se mezi oběma celky rozprostírá, je podobné taktické amatérství jen stěží omluvitelné. Čtyři ligové porážky z 20 duelů je v porovnání s Portem posledních několika sezon hrozivě vysoké číslo. Domácí přitom měli šance ke skórování, ale ani Varelovi (41'), ani Quaresmovi s Herrerou (54') se zakončit nepodařilo; gólman Vágner držel pevně.

Bylo by však nefér vše svalovat pouze na špatnou hru Porta - Estoril podal výborně organizovaný výkon, 76 minut pečlivě bránil, nedovoloval soupeři zužitkovat převahu, a poté mu sám zasadil smrtící ránu. Mangala stáhl ve vápně unikajícího Evandra, za což si vysloužil červenou kartu, a nařízenou penaltu následně s ledovým klidem proměnil sám postižený. Porto bylo na lopatkách.

V závěru utkání rozzuřený dav domácích fanoušků dával hlasitě najevo své znepokojení, a největší zloba se pochopitelně snesla na hlavu trápícího se kouče Paula Fonseky. Ten koneckonců po závěrečném hvizdu přiznal, že situace tradičního giganta je vážná a že si hned začátkem týdne promluví s prezidentem. Půjde Porto do dalšího ligového duelu už pod novým koučem?

Góly: 50. Maurício (vl.) - 70. Islam Slimani, 84. Carlos Mané

Jak už jsme si řekli v preview, Sportingu se poslední dobou ve Vila do Conde vůbec nedařilo - a ani dnes to s ním dlouhou dobu nevypadalo nikterak růžově. Po 50. minutách s Rio Ave dokonce prohrával po vlastním gólu Maurícia a spasili ho až šikovní žolíci Mané se Slimanim...

Čerstvý finalista Ligového poháru pod vedením nadějného taktika Nuna Espírita Santa vstoupil do zápasu celkem pochopitelně dobře naladěn, což skutečně bylo znát. Po úvodní sérii rohových kopů ve prospěch mírného favorita se o slovo začali domácí hlásit čím dál vehementněji; nejprve skrze nepřesné pokusy trojlístku Edimar-Braga-Diego Lopes, posléze na začátku druhé třetiny zápasu i prostřednictvím obrovské šance.

Tu měl na svědomí v prvotní fázi zmatek ve vápně Sportingu a pak hlavně Diego Lopes, jehož střelu z čáry uklízel obránce Maurício, aby si záhy na Hassanovu dorážku počíhal již sám brankář Rui Patrício. Na opačném konci hřiště bylo mezitím ticho jako po pěšině a herní projev lisabonských na rozpačitosti nikterak neztratil ani po přestávce. Naopak hned v 50. minutě Jefferson výjimečně chyboval v nebezpečném postavení, čehož využil Diego Lopes k centru, jenž se stal nástrojem Mauríciova nešťastného zásahu do vlastní sítě.

Tato akce si již nekompromisně žádala Jardimovu akci, která přišla hned vzápětí. Na hrací plochu se dostal kovaný žolík Slimani a tvář Sportingu se ihned rozjasnila. Héldon mohl okamžitě vyrovnávat, kdyby raději nenatrefil na boční síť, a samotný Slimani se ze vzduchu prosadil v 70. minutě po centru revanšujícího se Jeffersona.

Tahle branka Lvy již definitivně nakopla; však Slimani mohl ihned skrze další hlavičku obracet vývoj zápasu. Místo toho ale toto privilegium připadlo jinému Jardimově esu, 19letému Carlosi Manému. Ten přišel na plac ještě dříve než Slimani (již o přestávce) a svůj blahodárný vliv na hru Sportingu konečně zúročil v 84. minutě, když se nadechl k překrásnému voleji z necelých 20 metrů.