Portugalské okénko (6.) - souhrn

Góly: 4. Hugo Viana, 55. Márcio Mossoró, 58. Éder

Nováček Estoril Praia sice letos podává dobré výkony, ale na úspěch na hřišti silné Bragy to zatím, jak vidno, stále nestačí. Arsenalistas zvítězili pohodlně 3:0 a upevnili si důležité třetí místo v tabulce.

Jestliže si Estoril dělal nějaké naděje na navázání skvělé výhry 3:0 nad Setúbalem z minulého kola, rozplynuly se už po necelých čtyřech minutách hry. Přesně tak dlouho totiž Braze trvalo, než se gólově prosadila poprvé - levý bek Ismaily zasprintoval po své straně, prohnal se ofenzivou soupeře a přihrál Amorimovi, který chytře pustil míč na skvěle postaveného Vianu - 1:0.

Hosté se sice odmítali s jasným scénářem smířit a zahrozili nepříjemnými střelami Luíse Leala a Licá, ale Braga i přesto držela otěže zápasu ve svých rukou. Estoril hrozil spíše ojediněle, ale domácí gólman Beto se ani tak nenudil - po ráně Licá musel zneškodňovat také pokus Jeffersona. Braga na druhé straně prováhala velkou šanci, když Éder nedokázal zblízka proměnit dobrý Ismailyho centr.

Jestliže Estoril v první půli kladl favoritovi odpor, po obrátce už domácí žádné velké drama nepřipustili. Zejména Márcio Mossoró se ukázal být ve výborné pohodě, což zakrátko potvrdil i vstřelenou brankou - skvělý Ismaily opět rozstřelil protivníkovu defenzivu milimetrovým pasem a brazilskému záložníkovi stačilo ve vápně nastavit hlavu - 2:0.

A o tři minuty později, v 58. minutě, bylo rozhodnuto definitivně. Rubén Amorim poslal míč Mossorovi, na kterého hostující obrana pozapomněla, takže autor druhého gólu měl spoustu času přihrát na druhou stranu vápna Éderovi, a guinejský útočník nedal Vágnerovi v brance žádnou šanci - 3:0.

Po třetím zásahu už Estoril definitivně odpadnul a utkání se prakticky pouze dohrávalo. Braga kontrolovala hru a nikam se nehrnula, a hosté už se možná viděli v šatně a ideálně někde daleko od stadionu..

Góly: 34. Óscar Cardozo, 66. Óscar Cardozo (pen.), 69. Óscar Cardozo, 88. Rodrigo Mora - 25. Rodrigo Antônio

Dlouho předlouho se mužstvo z Funchalu statečně bránilo Benfice. Před poloprázdným Estádiem da Luz mu nakonec podtrhl nohy vlastní hráč - za Robergeův červený nesmysl pykalo celé Marítimo třemi brankami v rozmezí bezmála 25 minut.

Do úvodních šesti minut Benfica vtěsnala čtyři neúspěšné rohové kopy či dva zajímavé pasy Oly Johna do pokutového území - začalo se tedy zostra. A pro pořádek: nepokračovalo se nikterak volněji. Ve 14. minutě kupříkladu Salvio prohrál svůj vnitřní boj, když se před převzetím delikátního balonu za obranu příliš dlouho rozhodoval mezi zpracováním a vystřelením z voleje. Nakonec si vybral něco mezi. Naproti tomu jeho kolega Rodrigo Lima už později naprosto konkrétně hlavičkoval po Cardozově centru a brankáře Ricarda už poprvé přiměl k těžšímu zákroku.

Ještě o něco hůře to dopadlo, když si oba útočníci v červeném vyměnili role. Cardozovi totiž po pěkné zpětné přihrávce Limy rána vůbec nesedla, ačkoliv Paraguaycovo umístění ve vápně soupeře nemělo daleko k ideálu. A tak došlo na úplnou senzaci. Ve 25. minutě zahrávali domácí standardku a jeden ze dvou hráčů, kteří na ni číhali z menšího postavení mimo hru, dokonale využil neobratného počínání obránce Benfiky. Jmenovitě se mezi střelce zapsal střední záložník Rodrigo António.

Orli dnes v žádném případě neměli střeleckou. O tom se diváci znovu přesvědčili ve 32. minutě, když z kroku, ale zároveň z dobré pozice hodně nepřesně pálil pravý bek Maxi Pereira. Nic nezachránily ani oprávněné protesty žádající alespoň roh, i bez teče by šlo o dosti zoufalý pokus.

I přes veškeré trápení se nicméně zdálo být otázkou času, kdy dojde na vyrovnání. A vskutku. Óscar Cardozo sice nejprve naprosto selhal tváří v tvář Ricardovi, který si jej vychutnal hbitou levou nohou, ovšem napodruhé už byla brankářská dvojka Marítima bezmocná. Ola John zleva centroval, Salvio napříč vápnem sklepával a Cardozo vše u tyče bez problémů uzavřel - 34. minuta, 1:1.

Opětovně srovnaný stav byl pro Marítimo alespoň do přestávky zárukou relativního klidu, což okamžitě po přestávce nezměnil ani nově příchozí Pérez ani nikdo z jeho parťáků. Skóre se znovu mohlo měnit leda s 51. minutou, když John perfektně posadil míč na hlavu Limy, ten ji však nezvládl stočit do opravdu nebezpečné polohy. Mimoto se Benfica nezvykle trápila v rozehře, hostům odskakovaly míče od nohou, nevycházely jim projekty jakéhokoliv charakteru.

Pomoci jim proto musel domácí fotbalista Roberge, který si nechal centr z rohu dopadnout na pravou ruku, uviděl druhou žlutou kartu a Óscar Cardozo? Ten se z penaltových puntíků prostě nemýlí. V 66. minutě šla Benfica do vedení a mělo jí čekat pohodových 20 minut a kousek.

Což se začalo naplňovat, než byste řekli švec. Ještě v 69. minutě totiž Cardozo završil hattrick, když se k němu šťastně odrazila zablokovaná střela Limy. Na počátku všeho neštěstí stálo zaváhání brankáře Ricarda. Dál už se v Lisabonu nic moc nedělo, jen se v 87. minutě vestoje tleskalo odcházejícímu Óscaru Cardozovi, muži zápasu, a také posléze příchozímu Rodrigovi, který ještě stihl po hlavičkované přihrávce Melgareja narušit Paraguaycovu hegemonii v zápise o střelcích utkání.

Góly: 25. Isael - 69. Cédric Soares

Synchronizace celků Nacionalu a Sportingu včerejším střetnutím na Madeiře vskutku nebyla porušena. I po dvanácti kolech oba týmy svorně dodržují průměr jednoho bodu na zápas, což ale především borce z hlavního města krajně znepokojuje. Po tomto kole budou na Ligu mistrů ztrácet přinejmenším osm, spíše ale jedenáct bodů.

Byl to vlastně lví evergreen posledních dnů. Tragický první poločas, vytvořená jednogólová ztráta, posléze zlepšený výkon a ve výsledku nevýhra. Kolikrát jsme to už viděli? Benfica sice byla výjimkou, ovšem Nacional v žádném případě. Na něj Vercauterenův ansámbl vyrukoval až příliš vlažně, což před Isaelem ještě klidně dvakrát mohl potrestat Rondon. Nakonec to byl tedy teprve záložník s extravagantní visáží, kdo se prošel statickou obranou protivníka až ke šťastné tečce.

Druhý poločas, to už byl jinačí příběh, jak se ostatně dalo předpokládat. Hosté na hochy z Madeiry okamžitě začali vytvářet soustavný tlak, s míčem i bez něj, což nutně muselo pramenit v první vážné příležitosti. Například v 57. minutě se po faulu na Capela měl Sporting ujmout vedení skrze penaltu - jenže obyčejně klidný Van Wolfswinkel ani netrefil vymezený prostor.

Lvi se tedy dočkali až o 12 minut později prostřednictvím o mnoho méně tradičního střelce. Mladík Cédric Soares nicméně zaujal nejlépe, jak mohl. Trefil se parádně z velké dálky, odkud vymetl jednu ze šibenic Vladanovy klece.

V závěrečných pasážích se o rozhodující slovo ucházely obě strany zhruba stejnou měrou. Na straně Sportingu své šance spálilo střídající duo Jeffrén-Viola; na straně domácích to byli Barcellos s Mateusem.