Portugalské okénko (2.) - souhrn

Góly: 3. Roberto

Fanoušci lisabonské Benfiky s tím nejspíš souhlasit nebudou, celý zbytek Portugalska však už bezesporu ano - nedělní večerní duel nabídl opravdu skvělou podívanou. Arouca se věhlasného soupeře vůbec nezalekla, vedla už od 3. minuty a nakonec díky kombinaci odvážného výkonu a neuvěřitelných zákroků gólmana Bracaliho uhájila stav 1:0 až do konce..

Loni neduživá Arouca už v prvním kole překvapivě udolala Moreirense na jeho půdě 2:0, toto je ale mnohem větší triumf - který mimochodem nuluje úvodní výhru Benfiky nad Estorilem (4:0) a staví nového kouče Orlů Ruie Vitóriu do nepříjemné situace. Dva ze tří dosavadních soutěžních duelů ve funkci totiž prohrál, a na takovou bilanci nejsou v červenobílé části hlavního města vůbec zvyklí.

Přišlo to rychleji, než se hosté stačili na hřišti vůbec zorientovat: třetí minuta, Jaílson zakládá akci přesným centrem, Simao posouvá míč na Roberta a brazilský forvard tváří v tvář krajanovi Júliu Césarovi chladnokrevně zakončuje. Stadion propuká v jásot, domácí hrdinové vedou nad obhájcem titulu 1:0. Místo však aby si Benfica promptně zjednala respekt a zatlačila drzého soka do defenzivy, měli domácí i další šance - v 9. minutě měl Roberto další samostatný nájezd. César sice tentokrát odolal, ale jak může obrana jednoho z nejlepších klubů Evropy něco takového vůbec dopustit?

Ve skutečnosti se Orli k první gólovce dostali až po 20 minutách, a to ještě Jonas napálil odražený míč několik metrů za hranicí vápna. Jedovatá střela Bracaliho nepřekvapila; domácí gólman se teprve zacvičoval. Teď ještě byla řada na domácích, kteří stále neměli dost a ve 22. minutě opět Roberto donutil Césara k dalšímu pohotovému zásahu.

Bracaliho one-man show začala až pár minut poté, když suverénně zlikvidoval povedenou dalekonosnou ránu Pizziho. Tentýž hráč si na brazilského gólmana nepřišel ani ve 31. minutě. Krátce před změnou stran pak domácí strážce už doslova čaroval - Luisaova hlavička měla stoprocentní gólové parametry. Když pak Bracali v nastavení první půle vychytal z několika metrů i Olu Johna, byla frustrace Benfiky blízko vrcholu.

Arouca však nespala. Ještě v úvodním dějství to odvážně zkoušel z přímého kopu David Simao, krátce po změně stran pak Roberto jen těsně nedokázal zakončit po Limově pasu. V 65. minutě zase chtěl rychlý brejk zakončovat nabíhající Maurides, zkušený César však včasným výběhem situaci zneškodnil.

Zbytek zápasu už se nesl ve znamení boje střelců Benfiky s osudem - Bracali si po heroickém výkonu v úvodních 45 minutách mohl dopřát trochu volna, neboť hostující fotbalisté zahazovali šance i bez jeho přispění. Gaitán v 68. minutě i Giménez o čtvrt hodiny později mířili vedle; tentýž osud potkal i hlavičku Jonase. To už se psala třetí minuta nastavení. O pár vteřin později sice Jonas míč do sítě konečně dostal, už předtím však byl pískán útočný faul. Orlům tak zbyly pouze oči pro pláč..

Góly: 47. Luisinho

Nováček z Tondely zatím prožívá smolný vstup do sezony - úvodní kolo proti Sportingu prohrál až penaltou v nastavení, teď zase padl na půdě Boavisty těsně 0:1. Nutno ovšem dodat, že portský klub si tři body určitě zasloužil, podal lepší výkon a dal jasně najevo, že letos o záchranu hrát určitě nehodlá..

Boavista, která loni postoupila ze třetí ligy rovnou do první (v rámci rozšíření z 16 na současných 18 týmů) na základě svého historického statusu, už má těžké nováčkovské bolesti za sebou - možná právě to byl dnes ten hlavní rozdíl mezi oběma týmy. Tondela totiž dělala přesně ty chyby, které bychom od nadšených, ale nezkušených noviců čekali, zatímco sebevědomější a uvědomělejší domácí přidali k úvodnímu bodu za remízu v Setúbalu další tři. Plus, samozřejmě, Tondela musela dohrávat skoro půl hodiny v deseti - to vám v takové situaci také příliš nepomůže.

Když malý komunitní klub z obyčejného středoportugalského městečka v létě posiloval, největší pozornost přitáhlo angažmá anglického gólmana Matthewa Jonese - a byl to právě někdejší strážce branky Belenenses, kdo nejvýrazněji ovlivnil dění první půle. Jones byl mezi tyčemi velmi spolehlivý, k několika rutinním zákrokům přidal i parádní zásah proti ráně Luisinha, a když už se situací nemohl nic udělat, Gabriel mu 'pomohl' a zamířil mimo.

Po změně stran to však trvalo jen několik desítek vteřin, než Boavista udeřila: psala se 47. minuta, když v hostující obraně vznikl po rohovém kopu pořádný chaos, defenziva Tondely nedokázala uklidit míč mimo dosah soupeře a celou situaci nejlépe využil Luisinho, který se balonu zmocnil a uklidil jej za Jonesova záda.

Nováčkovi nepomohlo ani dvojité střídání po hodině hry; místo slibovaného oživení totiž přišla rozhodující rána, když v 62. minutě Lucas Souza inkasoval druhou žlutou kartu a musel tedy jít pod sprchy. Místo nadějí na vyrovnání tak museli fanoušci nováčka sledovat nebezpečného Luisinha, jak opět ztroskotává na výtečném Jonesovi, nebo Zé Manuela a jeho závěrečný pokus těsně vedle. Na skóre už se nic nezměnilo.

Góly: 67. Gerso, 80. Léo Bonatini

Zdá se, že Moreirense bude mít letos asi opravdu problémy: jeden z papírových outsiderů ligy v prvním kole prohrál doma 0:2 s Aroukou a dnes stejným poměrem padl i na půdě Estorilu, týmu, který si na úvod připsal vůbec nejhorší porážku se všech. Zatímco tak hosté stále čekají na svůj první gól sezony, domácí se díky trefám Gersa a Bonatiniho rehabilitovali za debakl 0:4 na Benfice..

Oba střelci se prosadili až po změně stran, nutno však dodat, že to byla zasloužená odměna za celozápasovou převahu. V první půli měl Estoril mnohem více ze hry, i když až na jednu skákavou střelu, která prolétla po půlhodině hry nebezpečně blízko branky Moreirense, to neznamenalo žádné velké ohrožení. Finální třetina hřiště jako by byla pro domácí zakletá. Času ale měli dost, neboť slabé Moreirense nepůsobilo dojmem, že by mělo svého soka nějak zatlačit.

Pozvolné budování stále většího a většího tlaku pokračovalo i po změně stran. V 53. minutě takto po Césarově rohu nebezpečně hlavičkoval Diego Carlos, a o čtrnáct minut později už - konečně! - Estoril otevřel skóre: hostující gólman Nilson se příliš nevytáhl, když vyrazil poměrně chytatelnou střelu jen na kopačky číhajícího Gersa. Tomu tato pobídka bohatě stačila k tomu, aby dorazil míč do odkryté klece.

Držet déle než hodinu bezbrankové skóre proti viditelně lepšímu soupeři a pak o něj přijít kvůli individuální chybě? Krutá ironie, chtělo by se říci - a kdyby Moreirense v 72. minutě ze své vlastně jediné pořádné šance vyrovnalo, mohlo být ještě 'veseleji'. Fatiho rána z přímého kopu však nakonec úspěch nepřinesla, i když gólman Kieszek musel zasahovat.

A tak místo nějakého nečekaného dramatu přišlo poměrně logické rozuzlení - deset minut před koncem Léo Bonatini zpracoval ve vápně pas od hrdiny zápasu Gersa a nekompromisně zdvojnásobil vedení svého Estorilu. Sám Gerso pak mohl ještě v samém závěru zvyšovat i na 3:0, po Césarově pobídce však pálil těsně mimo tři tyče.

Góly: 39. Tiquinho Soares

Nováček Uniao Madeira si na úvod sezony musí připadat v první lize doslova jako doma - po prvním kole, kdy před vlastním publikem porazil Marítimo, tentokrát zajížděl na půdu Nacionalu. Všechny tři týmy pocházejí z Funchalu, takže cestování zatím v Uniau řešit nemuseli. Dnes však už zápas dopadl z jejich strany hůře, Nacional zvítězil těsně 1:0..

Rozhodující trefa padla pět minut před pauzou; domácím se tak podařilo využít optické převahy z úvodního dějství, i když na stoprocentní šance bylo utkání hodně skoupé. Hosté se zpočátku soustředili na defenzivu, po změně stran ale pookřáli a ukázali, že mohou být pro Primeiru skutečným přínosem. Bohužel pro jejich fanoušky to nestačilo - a to ani přesto, že Nacional dohrával posledních pět minut v deseti.

Úvodní minuty nabídly oproti očekávání docela svižné tempo, různých pološancí a zajímavých náznaků jsme viděli poměrně dost, skutečné ohrožení jedné z branek však dlouho ne a ne přijít. Hodně střel bylo zblokováno, pár jich letělo mimo tyče; pokud však už někdo reálně zahrozil, byli to domácí. Ve 25. minutě se to poprvé povedlo Washingtonovi, který hlavičkoval do břevna.

O čtvrt hodiny později potom už hráči Nacionalu mohli slavit - Francisco Soares seřídil svá mířidla lépe než jeho spoluhráč a hlavou zakončoval přesně. Jistě zasloužené poločasové vedení, vzhledem k tomu, že přece jen kvalitnější borci Nacionalu soupeře přehrávali; to ostatně trvalo i v prvních minutách druhého dějství, kdy měl další dobrou šanci Washington.

Ne že by nebyla vidět hostující snaha o vyrovnání, na domácí straně však stály zkušenosti a spokojenost s průběhem zápasu, takže to nováček měl navzdory svému odhodlání velmi těžké. V 78. minutě ještě přežil pokus Sequery a začal se nadechovat k závěrečnému tlaku; v 85. minutě byl navíc po druhé žluté kartě vykázán ze hřiště Ali Ghazal, takže vše bylo připraveno k dramatickému finále. Uniao však v tomto ohledu zklamalo, vypotilo už pouze nepřesný pokus střídajícího Jhondera Cádize a nakonec tak musí spolknout těsnou prohru.

Góly: 19. Ricardo Valente - 75. Sturgeon

Už jste letos viděli vyrovnanější zápas? Fotbalisté Guimaraese a Belenenses se statisticky shodli prakticky ve všech ukazatelích, včetně toho nejdůležitějšího - gólů. Domácí poslal do vedení v 19. minutě Valente, za hosty vyrovnával po změně stran Sturgeon, a konečná remíza 1:1 sluší tomuto zápasu více než jakýkoliv jiný možný scénář..

Posuďte sami - kromě toho, že oba týmy zaznamenaly každý po jedné brance a žluté kartě, nastala shoda i v celkovém počtu střel (9), počtu střel mířících na branku (5) a dokonce i v procentech držení míče (50). To je v podstatě definice vyrovnanosti. Lisabonští tak zaznamenávají ve druhém zápase svou druhou remízu, zatímco Vitória alespoň částečně zmírnila úvodní debakl na půdě Porta.

Úplný začátek zápasu patřil Belenenses, domácí se ale velmi brzy dostali do tempa a někdy kolem 10. minuty už hru bez problémů kontrolovali. Po sérii několika nadějných akcí a rohových kopů se pak poměrně rychle dostali i do vedení - Tómaného pas do vápna zpracoval Valente a jeho rána k tyči zapadla za záda gólmana Ventury.

Postava Tómaného byla v prvním dějství vidět možná nejvíce; domácí forvard běhal, napadal, rozehrával, jednou vypálil nebezpečně zpoza vápna, jednou se rozhodl vystrašit Venturu stříleným centrem do šestnáctky, leč další gól se na obzoru ne a ne objevit. Naopak Belenenses vystrčilo růžky ve 40. minutě, kdy strážce branky Vitórie Douglas Jesús musel parádně likvidovat pokus Camary.

Měla to být předzvěst herního obrazu druhé půle: zatímco v té první totiž hrála hlavně Vitória a hosté z hlavního města se převážně bránili, po změně stran ukázali svoji aktivnější stránku, často kombinovali a snažili se najít skulinku v domácí obraně. To se jim nakonec podařilo v 74. minutě, kdy Camarův pas našel Sturgeona, jemuž stačilo pohodlně dorážet do brány: bylo vyrovnáno. Zápas dvou zhruba stejně silných týmů tak nakonec skončil tím jediným spravedlivým výsledkem.

Góly: 5. Edgar Costa - 34. Héctor Herrera

Ne, ne a ještě jednou ne. Prokletí stadionu v Marítimu se fotbalistům Porta prostě zlomit nedaří. Dnes prohrávali už po pěti minutách, kdy se trefil domácí Edgar Costa, a přestože Héctor Herrera zařídil vyrovnávací trefou ještě v prvním dějství alespoň dělbu bodů, kouč Julen Lopetegui působil hodně frustrovaně..

Není se ostatně ani čemu divit - sám před výkopem důrazně opakoval, že Marítimo je doma soupeř té nejtěžší kategorie, jeho svěřenci však přesto v první půli působili vyloženě vlažným dojmem. Až po změně stran byl jejich výkon aktivnější, na výhru to ale nakonec nestačilo.

Podle očekávání dokázali Draci po většinu zápasu diktovat tempo hry, Marítimo však předvedlo skvělý bojovný výkon a bod si bezesporu zasloužilo. Do vedení šli namotivovaní domácí už po pěti minutách hry - obrana Porta při bleskovém brejku naprosto propadla, takže volný Edgar Costa mohl ve vápně pohodlně zakončovat pas z levého křídla mimo dosah gólmana Casillase. Největší máslo na hlavě měl Cissokho, který celou situaci vyřešil vyloženě tragicky.

Domácí publikum hnalo své hráče kupředu a favorit si neužil chvíle klidu; jeho hra působila zbrkle, jeho kombinace bezúčelně. Brahimi se sice v 11. minutě probil ke střele ze střední vzdálenosti, mířil však mimo. V nepřátelské atmosféře se zdálo, že Porto tak úplně neví, kudy kam; potom však zničehonic přišel vyrovnávací úder. Po půlhodině hry předvedli domácí osudovou chybu v defenzivě, díky níž mohl Imbula hlavou posunout Brahimiho pas na nehlídaného Herreru. Mexický středopolař se se svojí střelou příliš nepáral a suverénně srovnal skóre.

Šlo však spíše o záblesk efektivity než náznak lepších zítřků. Porto i nadále nehrálo podle svých možností, pročež také Lopetegui už v 55. minutě využil hned dvě střídání - hřiště opustili Varela a úspěšný střelec Herrera, nahradili je Cristian Tello a André André. Bojovalo se o každý míč, diváci příliš fotbalové krásy neviděli. Hosté působili s přibývajícími minutami klidněji a suverénněji, šance ale nepřicházely.

Až dvanáct minut před koncem se mohl blýsknout Aboubakar, který sice zpracoval Tellův pas, jeho střelu však klíčovým zásahem vyrazil výtečný Romain Salin. Definitivní konec portských nadějí pak představovalo Pereirovo břevno v nastaveném čase. Těžko si ale lze představit, že by případná výhra Draků byla zasloužená..

Góly: 41. André Carrillo - 80. Pelé (pen.)

Sporting nečekaně ztratil doma s Pacosem Ferreira a jeho nový kouč Jorge Jesús tak potvrdil, že začátky sezony přece jen nezvládá ani zdaleka tak suverénně jako klíčová období kolem Vánoc a začátkem jara. V prvním kole v Tondele ještě Lvi na poslední chvíli uhráli těsnou výhru, tentokrát se však musí spokojit s remízou 1:1..

Nemohou se přitom ani příliš vymlouvat na smůlu - jejich výkon měl totiž k nějaké přesvědčivosti poměrně daleko. I když vyrovnání nakonec přišlo až po penaltě, kterou svým ('červeným') faulem spáchal Pereira. Favorit sice herně dominoval, i hosté však ukázali, že umí být patřičně nebezpeční. Jako hned po několika vteřinách hry, kdy fanoušky na Alvalade málem dokonale zaskočil Roniel; zpracoval sice dlouhý aut, ve skvělé pozici ale minul. I jeho samotného zřejmě překvapilo, jak rychle mohl jít Pacos do vedení.

Jesús ve svém kamikaze systému 4-2-4 dopřál první ligový start nové posile Albertu Aquilanimu, a italský záložník byl v úvodních fázích utkání dosti aktivní postavou; po čtvrthodině hry to byl právě on, kdo zaznamenal první šacni Lvů. Po Slimaniho přihrávce však nedokázal zkrotit svůj technický lob natolik, aby se vešel mezi tři tyče. Ještě větší šanci měli domácí po dalších 15 minutách, kdy sice Ruizovi nejprve sebral míč Andrézinho, Montero však dokázal využít situace a ocitl se tváří v tvář Marafonovi. Gólman Pacosu odolal.

Až čtyři minuty před pauzou hostující obrana poprvé povolila: Joao Mário (mimochodem druhý střední záložník v Jesúsově systému) poslal chytrý míč do vápna, kde číhal nikým nehlídaný Ruiz. Kostaričan mohl zakončovat, místo toho ale zvolil ještě přihrávku na Carrilla, který už nezaváhal a pěknou přízemní střelou otevřel skóre.

Po změně stran začali hosté aktivně a snažili se o vyrovnání, první větší šanci však měl opět Sporting - ve 49. minutě vypálil Mário, míč však skončil těsně vedle tyče. První skutečně velkou příležitost srovnat skóre zahodil až po hodině hry Andrézinho; efektní přiťuknutí patičkou od Cícera sice zpracoval, gólman Rui Patrício však potvrdil svoji extratřídu.

Lvi se pokusili zvýšit své vedení krátce nato, kdy agilní Aquilani založil slibnou akci a Gelson následně centroval přímo na Ruizovu hlavu; tato akce však úspěchem neskončila, a poté už přišel definitivní zlom zápasu. Joao Pereira ve vápně fauloval Cícera, sudí mu ukázal červenou kartu a navíc nařídil pokutový kop, který suverénně proměnil Pelé. Těsně před koncem ještě Marafona skvěle zasáhl proti Martinsově střele a rozhodl tak o tom, že Sporting podruhé v řadě těsné vítězství 2:1 nezíská.

Góly: 36. Koka

První porážku nové sezony si připisuje ambiciózní Braga, která dnes na půdě Ria Ave - svého přímého konkurenta v boji o poháry - padla těsně 0:1. Domácí zpočátku hráli lépe a do vedení šli zaslouženě, po vyloučení Monteho v 54. minutě však byli nuceni přenechat iniciativu hostům a nakonec je musel zachraňovat skvělý gólman Cássio..

Arsenalistas budou letos ve venkovních zápasech nejspíše spoléhat zejména na pevnou obranu, a něco podobného bylo k vidění i dnes: na půdě nevyzpytatelného, velice silného soupeře hrála Braga opatrně, většinou se nepouštěla dále než ke středovému kruhu a soustředila se na to, aby ani hosté nebyli vepředu příliš nebezpeční. Výsledkem byla poměrně nudná úvodní půlhodina.

Ze všech těch nákopů, zkažených přihrávek a zbytečných ztrát se jako vysvobození vyloupla až gólová situace - a to už se psala 36. minuta. Domácím je nutno přičíst k dobru, že své obléhání pokutového území soupeře nakonec skutečně dokázali zužitkovat a ještě před odchodem do kabin udeřili. Jednoduchý centr do vápna našel Koku, který vyskočil nejvýše ze všech a hlavou usměrnil míč pod víko Kricjukovy brány.

Hosty inkasovaná trefa trochu probrala a aktivnější se zdáli být už v závěru první půle; po změně stran pak jejich otevřenost utkání vyloženě prospěla. V 53. minutě pálil Baiano těsně vedle tyče a diváci se začínali těšit na atraktivní poslední třetinu zápasu. Jenže pak přišla další rána - Nélson Monte vyfasoval druhou žlutou kartu a musel ze hřiště ven. A opět bylo vše při starém, pouze teď v opačném gardu: Braga neproduktivně obléhala, oslabení domácí se bránili v hlubokém bloku.

Arsenalistas nicméně ukázali, že umí být nebezpeční; v součtu celého zápasu si bod určitě zasloužili. Cássio byl mezi tyčemi v poslední čtvrthodině opravdu skvělý, zlikvidoval hned několik křiklavých gólových šancí a zejména jeho zásah proti Ferreirovi snesl i ta nejpřísnější měřítka. Územní převaha tak nakonec nebyla hostům nic platná; Rio Ave si všechny tři body pohlídalo.