Premier League - souhrn 27. kola

Góly: 90+2. Manuel Lanzini - 25. Eden Hazard, 50. Diego Costa

Chelsea udělala další krok k titulu, od kterého ji může odstavit jen skutečné selhání. Dnes večer v malém londýnském derby porazila na olympijském stadionu West Ham 2:1 a navýšila vedení v čele Premier League zase na 10 bodů. Symbolicky se o to postaraly dvě největší ofenzivní opory Eden Hazard a Diego Costa. Snížení Manuela Lanziniho už bylo čistě kosmetické...

Začátek zápasu mnoho zajímavého nenabídl, lídr tabulky působil v ofenzivě ospalým dojmem, zato vzadu dominovala neprostupná obranná trojice spolu s N’Golo Kantém, jenž opět odehrál výborný zápas. I jeho zásluhou se West Ham nemohl dostat do útoku středem a uchyloval se k centrům na Carrolla, které stopeři strojově odklízeli z nebezpečí.

Francouzský defenzivní záložník navíc nemá v popisu práce jen čistou destrukci, v pětadvacáté minutě svým výtečným zákrokem založil gólovou akci. Balón posunul Edenu Hazardovi a zahájil smrtící brejk. Belgický křídelník si míč krátce vyměnil s Pedrem, obešel gólmana a podél jeho těla poslal balón do odkryté sítě.

Na sklonku první půle se Hazard opět dostal do protiútoku, když Fonte propadl a Cahillův dlouhý míč dopadl jedenáctigólovému střelci k nohám. Přenesl hru na levou stranu, ale Moses ztroskotal na Cresswellovi a Pedra vychytal pozorný Randolph.

Pět minut po obrátce ale ani on West Ham od druhého gólu neuchránil. Fábregasův rohový kop totiž Obiang nešťastně tečoval přímo k Diegu Costovi a ten mohl slavit branku z kategorie těch lehčích. Vstřelil už sedmnáctý gól v sezóně a Kanea vedoucího tabulku kanonýrů má na dostřel dvou zásahů.

A pro bezzubý West Ham mohlo být záhy ještě hůř, když se Marcos Alonso proháčkoval až do vápna. Ta se ale zmohl jen na slabou střelu mimo tři tyče. Místo toho měli Kladiváři po hodině hry vůbec první šanci na skórování. Vytvořili si obrovský asi dvouminutový tlak, který vyvrcholil Feghouliho gólovou střelou. Tedy za předpokladu, že na brankové čáře nestál připravený Victor Moses, jenž domácím radost zhatil.

Poměrně úsporný fotbal pokračoval i v závěrečné třetině, Chelsea měla po zbytek utkání už jen jednu velkou příležitost, kterou po dalším Kantého zisku vytvořil Hazard pro Costu. Randolph ale vytáhl úchvatný zákrok a udržel svůj tým v naději. Ta však v závěru zhasla, a to i přesto, že minutu před vypršením nastaveného času potrestal Azpilicuetovu chybu Manuel Lanzini.

Góly: 42. Sergio Agüero, 59. Leroy Sané

Nedělní duel zvládl také Manchester City, který si díky brankám Agüera a Saného odváží ze Stadium of Light všechny tři body.

Vítězství hostů se však nerodilo vůbec lehce. V první půli byl Sunderland agresivnějším a aktivnějším celkem, zatímco svěřenci Pepa Guardioly se stále nemohli dostat do potřebného tempa. Ve dvacáté minutě se domácí málem dostali do vedení, když střelu Defoa ze střední vzdálenosti zastavila až pravá tyč Caballerovy branky. Dobíhající Borini pak již svou hlavičku nezvládl nasměrovat mezi tři tyče. Do vedení mohl Sunderland poslat po rohovém kopu také Jones, jeho hlavičku však brankář hostí pohotově zlikvidoval.

Až na konci půle začali hrozit také Citizens - nejprve se po kombinaci Clichyho s Tourem dostal k nebezpečnému centru Sané, na jehož pobídku jen těsně nedosáhl před prázdnou brankou stojící Silva. Tři minuty před pauzou však už udeřilo - City parádní kombinací prolomili agresivní presink soupeře a ve finální fázi si tečovaný centr Sterlinga našel Agüera, který sám před Pickfordem nezaváhal.

Poločas druhý už byl přece jenom o poznání jednostrannější, po deseti minutách jej odstartovala povedená střela Silvy, kterou ale Pickford zvládl vyrazit do bezpečí. Po necelé hodině hry však hosté přidali druhý zásah - Silva precizním pasem vybídl Saného, který utekl obránci a ranou o tyč navýšil vedení hostů.

O bleskovou reakci se mohl postarat Koné, jehož hlavičku po rohovém kopu opět lapil spolehlivý Caballero. Jiskřičku naděje mohl vykřesat osm minut před koncem Defoe, který konečně dopravil míč do sítě, jenže radost mu překazil správně zdvižený praporek asistenta. Zbylou část už si hosté pohlídali a po vítězství 2:0 si tak na své konto připisují další tři body.

Góly: 20. Harry Kane, 56. Harry Kane, 90+2. Dele Alli - 81. Romelu Lukaku, 90+3. Enner Valencia

Velký souboj dvou nejlepších ligových kanonýrů dopadl lépe pro Harryho Kanea. Trefil se dvakrát a především po jeho střelecká žhavost dokázala houževnaté Karamelky roztavit. Kaneův sok Romelu Lukaku se prosadil jedinkrát, a protože se zbylí fotbalisté se na obou stranách zmohli na jeden gól, výhru slavil Mauricio Pochettino.

Tottenham od začátku v převaze, ale oba týmy především výborně bránily. Třeba Dier výtečným skluzem zastavil při snaze o samostatný nájezd mladého Daviese. Dvacet minut se hrál náročný a pohledný fotbal, jemuž dominovaly defenzivy, než se do toho opřel Harry Kane. Sám si vzal míč nějakých 30 metrů od branky, postoupil o něco blíže a parádní pumelicí k tyči nedal Roblesovi ve svatyni Evertonu šanci.

Stále teprve třiadvacetiletý útočník má v roce 2017 neskutečnou formu, v osmi předešlých ligových utkáních nasázel devět branek a třeba v rubrice Premier League v kostce se díky tomu stal třikrát hráčem celého kola. I po dnešním výkonu má k této nominaci blízko, byť jeho technické parády krátce po první brance k dalšímu gólu nevedly.

Pohodlnější vedení Tottenhamu nedali ani Eriksen s Waynamou, dánský záložník zamířil těsně vedle, zatímco defenzivní štít Kohoutů "klovnul" jen do tyčky. Everton byl ale dopředu nulový a domácí si vedení pohodlně udrželi. Největší šanci si Toffees vytvořili, když Lukaku jen těsně nedosáhl na centr Barryho.

Po obrátce si udělal zajímavý výlet Vertonghen, který doběhl s míčem až do vápna a zle vystrašil Roblese na přední tyči. Španělský gólman byl možná tvrdou ranou ještě poznamenán, když riskantní rozehrávkou zavřel Schneiderlina, Alli s Dembélém vyhráli míč pro Harryho Kanea a nejlepší střelec Premier League šel sám na bránu. Výsledkem nemohlo být nic jiného než devatenáctý gól v sezóně a stav 2:0.

Pak ale Tottenham upadl do mírné letargie a Everton se dostal do hry. Po čase plytkých pokusů se deset minut před koncem dostal do jedinečné šance dostal Romelu Lukaku a vedl si tak, jak od něj očekáváme. Převzal pas od Mirallase, až nečekaně snadno tělem odstavil Vertonghena a křížnou ranou snížil. Zároveň se 61. gólem v Premier League stal historicky nejlepším ligovým střelcem Evertonu.

Harry Kane měl obrovskou příležitost završit hattrick, avšak sám před Roblesem se pokoušel o lob a ten mu nevyšel. Zastoupit ho tak musel Dele Alli, jenž v nastaveném čase tečoval Winksův přímý kop a uklidnil fanoušky Tottenhamu třetím gólem. Na výhře Londýňanů nic nezměnila ani blesková reakce Ennera Valencii, jenž stačil snížit na konečných 3:2.

Góly: 9. Roberto Firmino, 40. Sadio Mané, 90+1. Georginio Wijnaldum - 57. Danny Welbeck

Šlágry prostě Liverpool zvládá. Jürgen Klopp dokázal po Tottenhamu svůj tým připravit i na dalšího velkého soupeře a minimálně do zítřka Reds posunul na třetí místo Premier League. Liverpool totiž porazil 3:1 Arsenal, který stále silněji volá po radikálních personálních změnách. A dnešek mu dal nejspíš za pravdu...

Vypadalo to, jako by Arsenal kapituloval už před zápasem. Arséne Wenger se rozhodl svého nejlepšího hráče - a možná i nejlepšího hráče letošní sezóny - Alexise Sáncheze posadit na lavičku, což byl tah, který asi chápal pouze francouzský stratég sám. A trend pokračoval i po startu utkání. Liverpool byl od úvodního hvizdu jasně lepší a aktivnější

Do vedení se dostal už v deváté minutě, a to překvapivě snadno. Domácí se dostali do přečíslení 4 na 3 zásluhou obyčejného výkopu Mignoleta, po kterém zůstala defenziva Arsenalu podivně opařená. Mané z pravé strany nahodil balón do ohně, kde jej sice minul Coutinho, ale Roberto Firmino byl na zadní tyči úplně sám, a tak mičudu zavěsil pod horní tyčku.

Druhý gól mohl přidat Philippe Coutinho, ale výtečným zákrokem jej zastavil Petr Čech. Dnes brazilskou hvězdu zastínil jeho krajan Firmino s kolegou Maném. Ve čtyřicáté minutě si tito borci vyměnili role z úvodní branky - Firmino posunul míč zcela osamocenému Sadiovi Manému a jeho přízemní střelu nemohl gólman Gunners zachytit.

Arsenal byl úplně bezradný, a to na obou stranách hřiště. První poločas mohl skončit o tři, čtyři góly ve prospěch Reds; v jeho závěru měl jen Coutinho dvě šance Čecha překonat. Nejdřív ve vápně zpracoval Lallanovu zblokovanou ránu, ale sám před brankářem nedokázal zkoordinovat pohyb k solidnímu zakončení. Chvíli poté napřáhl za vápnem a přestřelil branku.

O přestávce Wengerovi svitlo a Sánchez se v druhém poločase dostal na trávník. Jeho příchod okamžitě změnil obraz hry, hned zkraje dějství poslal do vápna nebezpečný centr a Mignolet musel konečky prstů zapracovat. Ještě lepší a důležitější zákrok vytáhl Belgičan proti hlavičce Girouda.

Nebylo to samozřejmě jen o Alexisovi, protože Arsenal se výrazně zlepšil i v obraně. Defenzivní čtyřka držela víc pospolu a především Mustafi dobrými zákroky tříštil útočné snahy Liverpoolu. Chilský forvard pak přidal potřebný vliv na opačné straně, skvělou přihrávkou vysunul Dannyho Welbecka, jenž přeloboval Mingoleta a snížil.

Čtvrt hodiny před koncem poslal Klopp na plac Origiho a to se také ukázalo jako skvělý tah. Arsenal byl v závěru rovněž lepší, ale velké šance si už tvořili jen domácí. Divock Origi deset minut před koncem trefil hlavou po přímém kopu tyčku, lépe už se mu vedlo v roli asistenta. Úžasnou práci Lallany uprostřed hřiště a ještě úžasnější pas šajtlí totiž Belgičan ještě vyšperkoval přihrávkou na Wijnalduma. Ten krásnou akci zakončil přesnou ranou k tyči a uzavřel skóre na konečných 3:1.

Góly: 27. Christian Fuchs, 59. Riyad Mahrez, 90. Tom Huddlestone (vl.) - 14. Samuel Clucas

Důležitý druhý krok po parádním výkonu s Liverpoolem Leicester úspěšně učinil. Tým se po odchodu Claudia Ranieriho zvedl a Craig Shakespeare si hlasitě říká o pozici stálého manažera. Proti Hullu sice Foxes brzy prohrávali, celý zápas se ale prezentovali velice solidním výkonem a zaslouženě otočili. Po Fuchsovi se prosadil Mahrez a výsledek završil vlastním gólem Huddlestone.

Leicester do zápasu vlétl a mohl brzy vést, když Morgan těsně minul branku hlavou. Ještě blíž gólu byl Albrighton, jenž v obtížné pozici zakončoval do odkryté brány, ale jemný dotek Maguira vychýlil balón mimo. Hullu pak stačila jedna nepřesná přihrávka Ndidiho, aby Clucas zažehnul smrtící protiútok. Přes Niasséhoh a Grosickiho se k němu míč vrátil ve vápně a nakonec jej zasunul do branky.

Tento nečekaný sebral Leicesteru vítr z plachet a obraz hry se trošku vyrovnal - bohužel do průměru z hlediska obou celků. Foxes se nicméně ještě před půlhodinovkou zápasu dočkal vyrovnání. Transformovaný Christian Fuchs využil dvojí narážečky s Vardym, přihlásil se o míč ve vápně a trošku na vrub Jakupoviće dostal slabou střelou balón do sítě.

Zbytek prvního poločasu Leicester jednoznačně dominoval, ale v ofenzivní třetině mu chyběla kvalita i sebevědomí, takže nejnebezpečnější byl sám svému týmu Robertson, který při odklízení míče na roh div neohrozil branku. Jiný obránce Hullu střílel už správným směrem, a to hned po obrátce. Harry Maguire během čtyř minut hlavou olíznul tyč, aby další pokus sebral do náruče Schmeichel.

Domácí se zdráhali vzít otěže zpět do vlastních rukou, změnil to dost možná ten nejméně pravděpodobný muž. Riyad Mahrez se letos v lize trefoval jen z penalt a obzvlášť u něj byla absence sebevědomí obrovsky znát. V šedesáté minutě ale vzal míč, dvakrát před vápnem naznačil střelu a nakonec slabší pravou nachytal Jakupoviće na přední tyči. Ze hry se trefil poprvé od dubna 2016.

Ale i Schmeichel měl co dělat, aby svému celku pomohl k bodům. Nejdřív se vyznamenal proti Grosickimu a ještě lepší a důležitější zákrok vytáhl v závěru proti střele Niassého. V závěru už si Leicester výhru pohlídal a přidal i třetí gól. Jakupović sice vyrazil ránu Graye na roh, ale po něm se do vlastní branky "trefil" Tom Huddlestone.

Góly: 29. Marko Arnautović, 42. Marko Arnautović

Middlesbrough se posouvá do role jednoho z hlavních kandidátů na sestupové pozice. Svěřenci Aitora Karanky proti Stoke City už čtvrtý zápas v řadě neskórovali a zaslouženě padají na osmnáctou příčku. Naopak Potters dle zvyků z let minulých upevňují svou roli ve zlatém středu Premier League. O vítězství 2:0 se v prvním poločase postaral Marko Arnautović.

Rakouský křídelník byl pro nováčka soutěže od začátku až příliš silným soupeřem, po spolupráci s ním však Ramadan Sobhi trefil jen břevno. Stoke se do vedení dostalo až v osmadvacáté minutě a byla to také zásluha Glenna Whelana. Ten poslal do vápna Boro parádní pas přes polovinu hřiště a mohl s libostí sledovat, jak jej Arnautović umně zpracovává, obehrává Valdése a uklízí míč do branky.

Pokavaď byl první gól pro Stoke netradiční, ten druhý už jako by vystřihl z naučených šablon. Tři minuty před přestávkou sklepl Whelannův roh král vzdušných prostorů Peter Crouch a na odražený míč nejrychleji zareagoval Marko Arnautović. V malém čtverci si pak poradil s vyběhnuvším Valdesem a zvýšil vedení domácích.

Po změně stran se impotentní Middlesbrough trošku zvedlo, ale na gól se nezmohlo. Ben Gibson sice rozvlnil síť, ale hosté byli potrestáni za ofsajd v mezihře. Od ještě horšího výsledku naopak Boro ochránil Victor Valdes, který výtečně kryl pokus Sobhiho hlavičku i pokus střídajícího Affelaye v nastaveném čase.

Góly: 4. Troy Deeney, 79. Stefano Okaka, 90+4. Abdoulaye Doucouré - 28. Dušan Tadić, 45+2. Nathan Redmond, 83. Manolo Gabbiadini, 86. Nathan Redmond

Ačkoliv se s tím vůbec nepočítalo, byl na Vicarage Road nakonec k vidění naprosto bláznivý zápas. Fanoušci se mohli pokochat hned sedmi brankami, které přinesly těsnou výhru Southamptonu.

Na první branku jsme věru nemuseli čekat dlouho - už ve čtvrté minutě vyvolalo dlouhé vhazování Watfordu pořádný zmatek v zadních řadách hostů, míč se ve skrumáži nakonec odrazil k Deeneymu, jenž pohotovou střelou překonal Forstera poprvé. Odpověď Southamptonu na sebe nenechala dlouho čekat, ovšem střelu Warda - Prowse zvládl zlikvidovat domácí brankář.

Po půlhodině hry už bylo vyrovnáno - po kombinaci Tadiče s Redmondem se balón dostal k prvnímu jmenovanému, který křižnou střelou nedal Gomesovi šanci. Ještě před přestávkou přidali hosté i druhý zásah - a jednalo se skutečně o fotbalovou nádheru. Balón při ní putoval po ose Redmond - Ward-Prowse - Tadič zpátky k Redmondovi, který přízemním angličanem dostal svůj celek do vedení.

Na rozdíl dvou branek mohl po změně stran zvýšit Yoshida, jeho zakončení však Gomes s vypětím všech sil zlikvidoval. Gól tak padl na straně druhé - po centru Successe se uprostřed pokutového území zjevil nikým nehlídaný Okaka, který nedal Forsterovi žádnou šanci.

Utkání tak nakonec rozhodla příšerná minela brankáře domácích. Ten v rukách neudržel nepříliš prudkou střelu Boufala a ke skórování tak doslova vybídl hvězdu posledních týdnů, Gabbiadiniho. Ten jí samozřejmě nepohrdl a Southamptonu vrátil vedení. V závěrečné desetiminutovce ještě pojistil vítězství hostujícího celku Redmond, který Gomese překonal střelou doprostřed branky - gólman domácího celku nemohl mít čisté svědomí ani tentokrát.

Definitivní tečku za celým zápasem udělal v nastaveném čase domácí Doucoure, který se po centru z pravé strany prosadil na zadní tyči a korigoval tak na konečných 3:4 z pohledu Watfordu.

Góly: 55. Wilfried Zaha, 84. Andros Townsend

Zdá se, že kouzlo Sama Allardyce začíná fungovat. Jeho svěřenci si připisují druhou výhru v řadě, když se jim trochu překvapivě podařilo vyloupit stánek West Bromwiche.

První šance hostů přišla po rohovém kopu, kdy si na centr Cabayeho naskočil Benteke, jehož hlavičku musel až na brankové čáře likvidovat u tyče stojící Brunt. Na druhé straně si zase chtěl penaltu vymodlit Rondón, píšťalka rozhodčího však zůstala správně němá. Víc toho už první půle nenabídla, kvalita předváděného fotbalu diváky rozhodně nenadchla.

Klíčový moment zápasů přišel v 55. minutě - to Cabaye našel nádherným křižným pasem Zahu, který si míč skvěle zpracoval za záda bránícího Brunta a přízemní střelou překonal Fostera v bráně domácích.

West Bromu se skutečně vůbec nedařilo, za zmínku tak stojí pouze slabá rána Chadliho, kterou Hennessey v pohodě zlikvidoval, nebo pokus Brunta, který byl pro změnu hrubě nepřesný.

Naopak na druhé straně předvedl parádní sólo Zaha, který se proháčkoval až před Fostera, kterého ale překonat nedokázal. Následnou dorážku Townsenda srazila obrana domácích na rohový kop. Definitivní tečku za utkáním pak udělal 6 minut před koncem Townsend, který u vlastního vápna vybojoval balón, na cestě k brance soupeře překonal dva obránce a celou akci zakončil parádní pumelicí na bližší tyč.

Góly: 12. Fernando Llorente, 69. Martin Olsson, 90+2. Fernando Llorente - 20. Andre Gray (pen.), 61. Andre Gray

Už třetí vítězství v řadě před vlastními fanoušky získali fotbalisté Swansea a navýšili svůj náskok na sestupové pásmo na rozdíl pěti bodů. Utkání s Burnley se ovšem ještě dvacet minut před koncem vůbec nevyvíjelo podle domácích představ. Nakonec však dokázali srovnat a v nastavení rozhodující trefu zaznamenal Fernando Llorente.

Bylo poměrně zřejmě, s jakou taktikou chtěli hosté na Liberty Stadium uspět. V podstatě nechávali hrát soupeře a spoléhali na standardní situace a brejky. Budiž důkazem jednoznačné držení míče ve prospěch celku z Walesu, daleko větší počet vytvořených šancí či dvakrát nastřelené břevno a jednou nastřelená tyčka.

Konečný výsledek je vlastně zcela spravedlivým rezultátem. The Swans vstoupili do zápasu aktivněji a v 10. minutě měl velkou smůlu v koncovce Mawson. Ten nejprve svou hlavičkou orazítkoval břevno, aby se k němu míč o pár chvil později dostal znovu, a tentokráte svou střelu namířil jen do tyčky. Přece se však domácí ujali brzy vedení.

Ve 12. minutě Fer poslal dlouhý centr z pravé strany do pokutového území, odkud pak Fernando Llorente v pohodě zamířil za záda gólmana Robinsona. V tu chvíli jako by mělo Swansea utkání pod kontrolou, ale jen na chvilku. Pak totiž jeho hru notně ovlivnilo špatné rozhodnutí sudího Taylora, který v 19. minutě nařídil pokutový kop.

Po rohovém kopu se totiž v šestnáctce netrefil rukou do míče nikdo z hráčů svěřenců manažera Paul Clementa, nýbrž protihráč Vokes. Nepřehlednou situaci muž s píšťalkou vyhodnotil špatně. A penaltu hladce proměnil Gray. Swansea nemělo důvod se vzdávat, do poločasu mohl ještě skórovat Fernando Llorente, jenže hlavou zamířil do břevna.

Obrázek hry se ve druhém poločase nezměnil. Nicméně to bylo pasivně hrající Burnley, komu se podařilo přesně zacílit po hodině hry. Lowton poslal dlouhý pas dopředu na hranici pokutového území, odkud Vokes sklepl míč pro Graye, a ten parádní střelou levačkou ke vzdálenější tyči překonal marně se natahujícího gólmana Fabiaňského.

O devět minut později bylo ovšem znovu srovnáno. Aktivní Sigurdsson patičkou uvolnil nabíhajícího si Olssona, který i z těžkého úhlu nasměroval svou pumelici přesně pod břevno. Poslední přesný zásah si na své konto připsal Fernando Llorente v době, kdy už se hrálo přes čas. Na jeho přesnou hlavu nacentroval z levé strany výtečně Carroll.

Góly: 24. Marcos Rojo - 40. Joshua King (pen.)

Velké překvapení se zrodilo po obědě na Old Trafford. Domácí celek nedokázal využít mnoha šancí, pokutového kopu a ani početní výhody, kvůli čemu se s Bournemouthem rozešel smírně po výsledku 1:1.

Úvodní půlhodinka přitom vyzněla jasně ve prospěch United. Už ve druhé minutě se po chybě v rozehrávce hostů dostal k zakončení Rooney, svou hlavičku ale mezi tři tyče nenasměroval. V páté minutě se po rychlém brejku řítil sám na Boruče Pogba, jeho střelu však brankář Bournemouthu dokázal vyškrábnout na rohový kop.

Na druhé straně se zase po obyčejném nákopu dostal do samostatného nájezdu Afobe, který přetlačil Roja, jenže v rozhodující chvíli podklouzl a De Geu tak neobešel. Ve čtrnácté minutě pronikl do vápna Martial a před prázdnou brankou našel Ibrahimoviče, který však míč ze dvou metrů nedokázal usměrnit do sítě.

Domácí nepolevovali v tlaku a svým fanouškům nabízeli skutečně festival promarněných příležitostí. V další šanci neuspěl ani Martial, kterého opět vychytal vynikající Boruč. Zaplněné Old Trafford tak rozradostnil až ve třiadvacáté minutě stoper Rojo, který šikovně nasměroval střelu Valencii přesně k tyči.

Po vedoucím gólu se utkání přece jenom uklidnilo a hra se opticky trochu vyrovnala, nicméně Bournemouth se k ohrožení branky Davida de Gey vůbec nedostával. Až ve 39. minutě našel Afobe ve vápně Pugha, kterého hloupě fauloval Jones, čímž soupeři nabídl obrovskou šanci ke srovnání skóre. Tou nepohrdl Joshua King, který ranou pod břevno nedal brankáři domácích žádnou šanci.

První půle skončila pořádným zmatkem. Nejprve Tyrone Mings zákeřně šlápl na hlavu Zlatana Ibrahimoviče, který mu vše vrátil o pár chvil později, kdy jej ve výskoku udeřil loktem. Hlavní sudí neviděl ani jeden z těchto prohřešků, žlutou kartou však potrestal Surmana za drobné strčení do hrudi švédského reprezentanta. Sám si však v tu chvíli neuvědomil, že se jedná už o druhý karetní prohřešek tohoto hráče, tudíž mu zapomněl ukázat kartu barvy červené - na jeho omyl jej upozornil až jeden z asistentů, načež tedy Bournemouth po obrovském zmatku pokračoval jen s deseti hráči.

Jestliže někdo čekal, že United svého soka v druhé půli ze hřiště doslova smetou, musel být pořádně zklamán. Oslabený Bournemouth totiž předvedl daleko lepší defenzivní výkon, což v kombinaci s narůstající nervozitou domácích znamenalo, že šance se rodily jen velmi ztěžka. Nebezpečí představovaly převážně dalekonosné pokusy Pogby či Rooneyho, se kterými si ale Boruč poradil.

V 71. minutě však mohl Manchester do vedení poslat Ibrahimovič, který dostal po ruce Smitha výhodu pokutového kopu. Brankář Bournemouthu se však vyznamenal a přízemní střelu skvělým zákrokem zlikvidoval.

Ve zbytku utkání se United zmohli již jen na centry a nákopy do pokutového území, které nakonec ještě přinesly dvě nadějné šance v nastaveném čase. U obou byl Pogba, který ale nejprve kompletně promáchl, v druhém případě jej na poslední chvíli zablokovali obětaví obránci hostí, a tak se tedy parta Joseho Mourinha musela spokojit s pouhým bodem za remízu 1:1.